Český vývoz vojenského materiálu pokračoval v růstu. Jeho hodnota se v roce 2025 meziročně zvýšila o 22,7 % na 112,6 miliardy korun, což potvrzuje výrazné posílení zahraničního obchodu v tomto odvětví. Ministerstvo průmyslu a obchodu během roku udělilo celkem 1 895 licencí k vývozu do 98 zemí. Celková hodnota zboží uvedeného v těchto povoleních dosáhla téměř 138 miliard korun.

Nejvýznamnějším cílovým trhem zůstala Ukrajina, která čelí pokračující ruské vojenské invazi. Právě na ni připadl nejen nejvyšší počet vývozních licencí, ale také největší skutečný objem exportovaného vojenského materiálu. Výrazně rostl rovněž dovoz, jehož hodnota se proti předchozímu roku zvýšila o více než polovinu.

Ukrajina zůstala hlavním cílem českého vojenského exportu

Ministerstvo průmyslu a obchodu vydalo v roce 2025 celkem 1 895 vývozních licencí, což bylo o 217 více než o rok dříve. Povolení se týkala dodávek do 98 zemí a jejich souhrnná hodnota dosáhla téměř 138 miliard korun. Tato částka představuje hodnotu zboží uvedenou v licencích, zatímco skutečně realizovaný vývoz činil 112,6 miliardy korun.

Největší počet povolení se opět týkal Ukrajiny. Českým subjektům bylo pro tento trh uděleno 251 licencí, což bylo nejvíce ze všech sledovaných zemí. Na druhém místě skončilo Slovensko s 206 povoleními a následoval Izrael, kam směřovalo 101 vývozních licencí.

Dominantní postavení Ukrajiny bylo ještě výraznější při porovnání skutečné hodnoty vyvezeného materiálu. Dodávky do země napadené Ruskem dosáhly 50,7 miliardy korun, a představovaly tak téměř polovinu celkového českého vývozu vojenského materiálu.

Druhým největším cílem bylo Nizozemsko, kam putovalo zboží za 11,7 miliardy korun. Do Bulharska bylo vyvezeno vojenského materiálu za 10,7 miliardy korun a vývoz na Slovensko dosáhl téměř osmi miliard korun.

Rozdíl mezi hodnotou udělených licencí a skutečně uskutečněného exportu vyplývá ze samotné povahy licenčního systému. Udělené povolení stanovuje maximální rámec plánovaného obchodu, nemusí však automaticky znamenat, že bude celý objem během daného roku skutečně realizován. Údaje o vývozu proto přesněji zachycují skutečný pohyb zboží, zatímco hodnota licencí ukazuje rozsah schválených obchodních záměrů.

Dovoz vojenského materiálu vzrostl o více než polovinu

Výrazné tempo růstu zaznamenal také dovoz vojenského materiálu do Česka. Jeho skutečná hodnota dosáhla v roce 2025 39,3 miliardy korun, což proti roku 2024 představovalo zvýšení o 51 %.

Ministerstvo udělilo celkem 770 dovozních licencí ze 41 zemí. Hodnota materiálu uvedeného v těchto povoleních se přiblížila 300 miliardám korun, tedy několikanásobně převýšila objem skutečně realizovaného dovozu.

Také v tomto případě platí, že hodnota udělených licencí nemusí odpovídat konečné hodnotě uskutečněných obchodů. Licence umožňuje dovoz až do stanoveného rozsahu, reálné plnění však může být nižší nebo se může rozložit do delšího období.

Samostatnou kategorií je dovoz vojenského materiálu spojený s jeho následným vývozem, označovaný jako brokering. Pro tyto operace bylo v roce 2025 vydáno 27 licencí, tedy o jednu více než v předchozím roce.

Hodnota dovozu v rámci těchto obchodů činila 5,55 miliardy korun. Ve stejné výši byla stanovena také hodnota následného vývozu. Brokering tak tvořil menší část celkového zahraničního obchodu s vojenským materiálem, přesto zůstal samostatně sledovanou oblastí licenčního systému.

Povolení k obchodování mělo přes 400 podnikatelských subjektů

Ke konci roku 2025 mělo povolení k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem celkem 415 právnických osob a šest podnikajících fyzických osob. Během roku požádalo o vydání povolení dalších 60 právnických osob.

Zahraniční obchod s vojenským materiálem podléhá správnímu řízení, v němž se rozhoduje nejen o vydání nového povolení, ale také o jeho případném rozšíření. Ministerstvo v některých případech požadovaný obchod nepovolilo, především pokud se týkal zemí nebo území spojených s bezpečnostními riziky či mezinárodními omezeními.

Nejvíce zamítnutých případů se týkalo Antarktidy, kam nebyl vývoz povolen v osmi řízeních. V šesti případech ministerstvo nepovolilo obchod směřující do Jižního Súdánu a stejně vysoký počet zamítnutí se týkal Sýrie.

Ve třech případech úřad odmítl vývoz do Běloruska. Zamítavě se postavil také k žádostem týkajícím se Severní Koreje, Západní Sahary, Zimbabwe a Ruska.

Celkové výsledky za rok 2025 ukazují, že zahraniční obchod s vojenským materiálem v Česku výrazně posílil na straně vývozu i dovozu. Export vzrostl téměř o čtvrtinu, zatímco import se zvýšil dokonce o více než polovinu. Klíčovým odběratelem zůstala Ukrajina, která měla jednoznačně největší podíl na skutečné hodnotě českých vývozů i na počtu vydaných licencí.