Nástup agentní umělé inteligence a růst cen čipů

Rychlý rozvoj technologií spojených s umělou inteligencí vyvolává na trhu bezprecedentní poptávku po výpočetní kapacitě. Podle aktuální zprávy analytické společnosti Piper Sandler se celý sektor nachází ve fázi, kdy samotné budování infrastruktury vytváří smyčku zpětné vazby. Tento mechanismus funguje tak, že každé rozšíření stávajících kapacit generuje v konečném důsledku ještě větší potřebu dalších výpočetních zdrojů. Hlavním motorem tohoto akcelerujícího trendu je nástup takzvané agentní umělé inteligence, která zásadním způsobem mění způsob, jakým koncoví uživatelé s modely interagují.

Jak ve své podrobné zprávě upozorňuje analytik David O’Connor, modely umělé inteligence se s každou další generací stávají prokazatelně inteligentnějšími a užitečnějšími pro širší spektrum aplikací. Výpočetní výkon je přitom naprosto základním technologickým předpokladem pro tento posun, a to hned ve dvou odlišných rovinách. Na jedné straně stojí výpočetně extrémně náročná fáze trénování, kde se modely neustále zvětšují a stávají se komplexnějšími. Na straně druhé se nachází fáze takzvané inference, tedy samotného nasazení a reálného využívání těchto natrénovaných modelů spotřebiteli.

Tento souběžný dvojí tlak na datová centra a hardwarovou infrastrukturu se podle zprávy projevuje jako neukojitelná poptávka po výpočetní kapacitě. Konkrétním a měřitelným důsledkem tohoto vývoje je výrazný nárůst cen klíčového hardwaru. Ceny grafických procesorů (GPU), které jsou pro chod umělé inteligence stěžejní, zaznamenaly od začátku letošního roku nárůst v rozmezí 25 až 40 procent. Tento cenový skok přímo odráží aktuální situaci na globálním trhu, kde enormní poptávka technologických firem výrazně převyšuje dostupné výrobní kapacity.

Souboj o tržní podíly a gigawattové kontrakty

V centru tohoto dění stojí přední výrobci polovodičů, kteří svádějí boj o dominanci v datových centrech. Společnost Nvidia (NVDA) si nadále udržuje pevnou pozici absolutního lídra trhu v oblasti výpočetních systémů pro umělou inteligenci. Firma podle zveřejněné analýzy postupuje velmi rychle v inovacích a vývoji nových produktů, čímž si udržuje technologický náskok. Ačkoliv se její akcie v poslední době pohybovaly spíše klidnějším tempem v porovnání s některými konkurenty, klíčovým faktorem pro její další vývoj na trhu mohou být nově uzavírané gigawattové kontrakty. Tyto masivní dohody s velkými podnikovými zákazníky, které se měří na gigawatty dodané energie pro datová centra, představují zásadní posun v měřítku celého odvětví.

Z aktuálního vývoje na trhu však výrazně těží také společnost Advanced Micro Devices (AMD) . Nástup agentní umělé inteligence totiž nezvyšuje poptávku pouze po grafických čipech, ale také po klasických centrálních procesorech (CPU). V tomto specifickém segmentu firma postupně navyšuje svůj tržní podíl na úkor tradičního rivala, kterým je společnost Intel (INTC) . AMD navíc zaznamenává nezanedbatelné úspěchy i v přímém souboji s Nvidií, a to konkrétně v segmentu inferenčních úloh, kde se jí daří získávat stále větší část tržního podílu.

Pro další expanzi AMD je však podle O’Connora nezbytné, aby firma v dohledné době oznámila zapojení nových gigawattových kapacit i u dalších zákazníků. V současné době se totiž při odbytu svých nejpokročilejších čipů opírá především o svou úzkou hlavní klientskou základnu. Tu tvoří organizace OpenAI, technologická společnost Meta Platforms (META) a startup Anthropic. Rozšíření tohoto portfolia o zcela nové podnikové klienty je vnímáno jako nezbytný krok pro udržení současného tempa růstu a diverzifikaci příjmů.

Výhled ziskovosti sektoru do konce dekády

Zpráva společnosti Piper Sandler se vedle dvou největších rivalů detailně věnuje i dalším významným hráčům v polovodičovém sektoru, mezi které patří společnosti Broadcom (AVGO) a Arm Holdings (ARM) . Analýza u těchto firem zkoumala především aktuální valuace v kontextu širšího technologického trhu a jejich reálnou schopnost participovat na rostoucí celosvětové poptávce po výpočetním výkonu.

Při pohledu na dlouhodobý finanční horizont analytici poskytli konkrétní projekce ziskovosti. Odhadují, že průměrný složený roční růst zisku na akcii (EPS CAGR) dosáhne u sledované skupiny firem v sektoru výpočetních technologií 45 procent, a to v období až do roku 2030. Poměr ceny k zisku (P/E), který je klíčovým ukazatelem pro ocenění akcií, se u těchto společností aktuálně pohybuje v širokém rozmezí od 14 do 22násobku. Tato konkrétní data poskytují kvantitativní rámec pro hodnocení celého sektoru v době masivních kapitálových výdajů do infrastruktury pro umělou inteligenci.

Pozornost analytiků byla věnována také společnosti Qualcomm (QCOM) , a to specificky v souvislosti s jejím produktem High Bandwidth Compute. Tento produkt představuje odlišný technologický přístup k řešení extrémně vysokých nároků na propustnost dat v moderních výpočetních systémech. V případě Intelu pak zpráva reflektuje dosavadní vývoj a zohledňuje, do jaké míry jsou již veškeré zprávy o restrukturalizaci a uvádění nových produktů na trh započítány v aktuálním tržním postavení této tradiční technologické firmy.