Americké akciové futures před středečním obchodováním mírně rostly. Investoři vyhlížejí především klíčové rozhodnutí americké centrální banky o úrokových sazbách, které může výrazně ovlivnit směřování měnové politiky ve zbytku roku 2026.

Futures na Dow Jones Industrial Average přidávaly 129 bodů neboli 0,3 %, futures na S&P 500 rostly o 21 bodů, rovněž o 0,3 %, a kontrakty navázané na Nasdaq 100 posilovaly o 145 bodů neboli 0,5 %.

Situace se tak částečně uklidnila po předchozí seanci, během níž hlavní americké indexy klesaly. Jedním z hlavních důvodů byl prudký růst výnosů amerických státních dluhopisů, které se přiblížily nejvyšším hodnotám za téměř dvě desetiletí. Dluhopisový trh současně reagoval na růst cen ropy způsobený rozšiřujícím se konfliktem na Blízkém východě.

Dražší energie zvyšují obavy, že inflační tlaky mohou přetrvávat déle, což následně podporuje očekávání vyšších úrokových sazeb. Růst cen ropy a dluhopisových výnosů tak vytváří kombinaci, která zhoršuje sentiment vůči rizikovějším aktivům a zároveň zvyšuje tlak na centrální banky.

Vedle měnové politiky a energetického trhu se pozornost investorů soustředí také na technologický sektor. Pokračuje debata o bezpečnosti umělé inteligence, ke které se nově vyjádřil šéf společnosti Meta Platforms (META) Mark Zuckerberg.

Současně se objevily informace o možném novém financování OpenAI při ocenění 1,2 bilionu dolarů před očekávaným vstupem společnosti na burzu.

Fed může zvýšit sazby na 3,75 až 4 %

Hlavní událostí středečního obchodování bude rozhodnutí americké centrální banky. Trhy široce očekávají, že Fed na závěr svého dvoudenního zasedání přistoupí ke zvýšení úrokových sazeb.

Pokud by sazby vzrostly o čtvrt procentního bodu, klíčová sazba Fedu by se dostala do pásma 3,75 až 4 %. Pro takový krok hovoří přetrvávající inflační tlaky společně s odolným americkým trhem práce.

Vyšší úrokové sazby mohou pomoci omezit růst cen, současně ale představují riziko pro hospodářský růst a zaměstnanost. Případné zvýšení by navíc bylo v rozporu s dlouhodobým postojem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který prosazuje snižování sazeb s cílem podpořit ekonomiku.

Samotné zvýšení sazeb je však už z velké části zahrnuto v tržních cenách. Investoři se proto budou soustředit zejména na vystoupení předsedy Fedu Kevina Warshe a jakékoli náznaky toho, zda půjde o jednorázový krok, nebo začátek delšího cyklu zpřísňování měnové politiky.

Warsh nicméně dlouhodobě nepodporuje poskytování příliš podrobného výhledu budoucího vývoje sazeb. Trh proto nemusí dostat jednoznačnou odpověď na otázku, jak bude Fed postupovat v dalších měsících.

Rozhodnutí přichází v období, kdy rostoucí ceny energií a výnosy státních dluhopisů vytvářejí pro měnovou politiku složité prostředí. Právě jejich vzájemné působení je důležitým faktorem pro americké akcie. Vyšší ceny ropy mohou podporovat inflaci, ta následně zvyšuje očekávání přísnější politiky a vyšší sazby vytvářejí další tlak na ocenění rizikových aktiv.

Ropa zůstává nad 100 dolary navzdory středečnímu poklesu

Po dvoudenním růstu ceny ropy ve středu zamířily níže. K uklidnění trhu přispěl překvapivě výrazný nárůst amerických zásob. Oba hlavní ropné benchmarky však nadále zůstávaly výrazně nad hranicí 100 dolarů za barel a obavy z narušení dodávek z Perského zálivu nezmizely.

Futures na Brent klesaly o 1,2 % na 107,47 dolaru za barel, zatímco americká ropa West Texas Intermediate odepisovala 1,8 % na 103,94 dolaru za barel. Přes středeční korekci oba kontrakty během předchozího týdne vzrostly nejméně o 5 %.

Za růstem stojí především signály, že konflikt na Blízkém východě se rozšiřuje za hranice Íránu a Hormuzského průlivu. Íránem podporovaní hútíjští povstalci zaútočili na Saúdskou Arábii, což vedlo k odstavení důležitého ropovodu vedoucího z východu na západ země. Saúdská Arábie jej využívala jako alternativu k přepravě ropy přes Hormuzský průliv.

Země rovněž pozastavila nakládky v přístavu Janbú. Současně však nabídla více nakládek asijským rafineriím prostřednictvím přepravy mezi loděmi u ománského přístavu Sohar.

Situaci dále komplikuje rostoucí kontrola hútíjských sil nad částmi západního Jemenu. Skupina tím získává větší vliv v oblasti průlivu Báb al-Mandab, který společně s Hormuzským průlivem představuje významný bod pro přepravu ropy z oblasti Perského zálivu na světové trhy.

Přestože tedy nárůst amerických zásob pomohl krátkodobě snížit ceny, základní obavy trhu zůstávají spojené s možným narušením přepravních tras a dodávek z regionu. Vývoj ropy zároveň zůstává úzce propojen s inflačními očekáváními a rozhodováním Fedu.

Zuckerberg odmítá zpomalování AI, OpenAI jedná o financování

Technologický sektor mezitím sleduje stále intenzivnější debatu o bezpečnosti umělé inteligence. Generální ředitel společnosti Meta Mark Zuckerberg uvedl, že vývojáři AI by měli místo zpomalování technologického pokroku využívat nezávislé hodnotitele bezpečnosti svých modelů.

Zuckerberg zdůraznil význam důvěry a sladění AI systémů s potřebami uživatelů. Podle něj se právě tyto vlastnosti rychle stávají jedněmi z nejdůležitějších schopností, kterými se budou jednotlivé modely a agenti odlišovat. Meta zároveň odložila uvedení svého nejnovějšího modelu Muse AI, aby se mohla více zaměřit na jeho bezpečnost a zabezpečení.

Jeho komentáře přišly poté, co generální ředitel společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval ke zpomalení vývoje AI kvůli potenciálním rizikům rychle se rozvíjející technologie. Jeho postoj podpořili také generální ředitel OpenAI Sam Altman a šéf xAI Elon Musk.

Ne všichni představitelé technologického sektoru však tento přístup sdílejí. Generální ředitel společnosti Nvidia (NVDA) Jensen Huang obavy kolem bezpečnosti odmítl, zatímco Donald Trump zdůraznil, že Spojené státy nemohou v závodě o rozvoj AI zaostat za Čínou.

Vedle debaty o bezpečnosti se pozornost obrací také k financování OpenAI. Společnost podle informací deníku The Wall Street Journal jednala o novém investičním kole, které by ji ocenilo na 1,2 bilionu dolarů. Případné financování by se uskutečnilo ještě před dlouho očekávaným vstupem společnosti na burzu.

Sam Altman však vyloučil IPO v letošním roce a jako důvod uvedl obavy spojené s bezpečností umělé inteligence. OpenAI byla v březnu oceněna na 852 miliard dolarů po dokončení financování v objemu 122 miliard dolarů, kterého se účastnily mimo jiné SoftBank, Amazon (AMZN) a Nvidia.

Společnost od té doby uvedla, že počet jejích aktivních uživatelů dosáhl jedné miliardy, zatímco její produkty využívá více než 200 milionů firem. Za tři měsíce do června OpenAI podle uvedených údajů vytvořila tržby 6,7 miliardy dolarů oproti 5,7 miliardy dolarů v prvním čtvrtletí. Pokles provozní marže však oslabil očekávání, že by se společnost mohla stát ziskovou ještě před vstupem na burzu.

Americké trhy tak před rozhodnutím Fedu sledují několik vzájemně propojených témat. Měnová politika zůstává bezprostředním katalyzátorem, zatímco ceny ropy, dluhopisové výnosy a další vývoj umělé inteligence mohou ovlivňovat náladu investorů i v následujících měsících.