Technologický náskok rychle mizí

Debata o dlouhodobé konkurenční výhodě v umělé inteligenci se vyostřuje s tím, jak rychle se mění podíly jednotlivých modelů. V podcastu Motley Fool Hidden Gems Investing, natočeném 16. září 2026, diskutovali Travis Hoium, Lou Whiteman a Matt Frankel o tom, zda lze v tomto odvětví vůbec vytvořit trvalou ochranu před konkurencí.

V minulých desetiletích vznikaly podobné výhody například díky silným značkám, rozsahu nabídky nebo síťovým efektům. Později je získaly digitální platformy jako Amazon (AMZN) , Netflix (NFLX) či Uber Technologies (UBER) , které soustředily velkou část poptávky na jednom místě. U generativní AI však může náskok oslabit po uvedení dalšího modelu.

ChatGPT měl na začátku roku 2025 podle údajů uvedených v debatě 79procentní podíl na objemu dotazů. Do září 2026 se jeho podíl snížil na 54 procent, tedy o 25 procentních bodů. Claude od společnosti Anthropic se ve stejné době posunul přibližně z jednoho na devět procent.

Samotné schopnosti modelů proto podle Frankela nepředstavují stabilní bariéru. Nejpokročilejší systémy se výkonnostně pohybují v poměrně úzkém rozpětí a jejich pořadí se může měnit s každou novou generací. Whiteman zároveň upozornil, že poskytovatelé zatím nemají jednoznačnou cenotvorbu ani kontrolu nad podmínkami, za nichž zákazníci jejich služby využívají.

Rozhodovat může začlenění do pracovních procesů

Jedním z možných zdrojů dlouhodobější výhody je hluboké propojení AI s každodenními firemními postupy. Jakmile zaměstnanci a podniky postaví své procesy na konkrétním nástroji, přechod k jinému systému může vyžadovat změnu zavedených postupů. V debatě zazněly jako příklady programátorský nástroj Claude Code a pracovní prostředí Claude Cowork.

Druhým faktorem je distribuce. Využívání modelu Gemini se během uplynulého roku zvýšilo o 450 procent. Růst souvisí s jeho začleněním do služeb společnosti Alphabet (GOOG) , včetně Gmailu, Map Google a internetového vyhledávání.

Rozsáhlá distribuční síť však sama o sobě nezaručuje trvalé vedení. Účastníci pořadu připomněli vývoj internetových prohlížečů, kde se uživatelé přesouvali mezi produkty podle jejich funkčnosti. Podobný pohyb může nastat také u AI, pokud se objeví výrazně odlišný produkt.

Do soutěže navíc vstupují velké technologické skupiny se stávajícími platformami a rozsáhlou uživatelskou základnou. Meta Platforms (META) byla v pořadu zmíněna v souvislosti s modelem Muse, který patří mezi výrazné produktové novinky roku 2026. Firmy se tak stále častěji střetávají na stejném trhu, přestože jejich původní podnikání vznikalo v různých segmentech.

Prospekty mají ukázat strukturu tržeb i nákladů

Rychlé změny podílů komplikují také finanční srovnávání jednotlivých poskytovatelů. Anthropic podle údajů citovaných v podcastu zvýšil anualizované hrubé výnosy z devíti miliard dolarů na začátku roku 2026 na 65 miliard dolarů na konci července. Veřejný registrační dokument S-1 však v době nahrávání nebyl k dispozici.

Bez prospektu nebylo zřejmé, jakou část příjmů tvoří firemní klientela a kolik připadá na spotřebitele. Firemní kontrakty mívají podle Frankela vyšší marže a stabilnější výnosy. Nejasné zůstávaly rovněž kapitálové výdaje na výpočetní kapacitu, aktuální ztráty a budoucí finanční závazky, které se podle debaty pohybují ve stovkách miliard dolarů.

Mezi hlavní sledované ukazatele zařadil Frankel retenci tržeb a vývoj hrubé marže. Retence má ukázat, zda zákazníci zůstávají u jednoho poskytovatele, nebo pravidelně střídají předplatné různých modelů. Hrubá marže zase zachycuje, zda se jednotková ekonomika při rychlém rozšiřování výpočetní infrastruktury zlepšuje, či zhoršuje.

Diskuse se věnovala také rozdílu mezi hrubým objemem plateb a účetními tržbami. Pokud zákazník zaplatí za jízdu Uberem 20 dolarů a platformě připadne 25 procent, Uber vykáže pět dolarů tržeb, zatímco 20 dolarů představuje hrubé rezervace. U Anthropicu zatím podle účastníků nebylo jasné, zda zveřejňované částky odpovídají celkovým inkasovaným platbám, nebo výnosům po odečtení částek odváděných partnerům.