Technologický index zažil nejhorší den od dubna 2025

Americké technologické akcie se po volbách do Kongresu dostaly pod silný prodejní tlak. Index Nasdaq Composite (^IXIC) se ve čtvrtek propadl o 5,5 procenta a vstoupil do korekčního pásma. Pokles zasáhl zejména technologický sektor a výrobce polovodičů, jejichž vývoj je úzce spojen s výstavbou infrastruktury pro umělou inteligenci.

Pro Nasdaq šlo o nejhorší jednodenní výsledek od 4. dubna 2025. Tehdy index zaměřený na technologické společnosti ztratil 5,82 procenta poté, co americký prezident Donald Trump představil svou celní politiku. Čtvrteční pohyb tak svým rozsahem zaostal za dubnovým propadem pouze mírně.

Výprodej přišel po úterních volbách, v nichž demokraté získali kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Část trhu reagovala na možnost, že nové politické rozložení sil zpomalí povolování a výstavbu datových center ve Spojených státech.

Dan Ives, partner a vrchní výkonný ředitel společnosti Yorkville Ives & Co., přirovnal rozsah pohybu k výprodejům z března 2020 během pandemie covidu-19 a k tržnímu poklesu po oznámení celní politiky v dubnu 2025. Ve zprávě klientům zároveň uvedl, že volební výsledek podle něj neznamená ukončení americké výstavby infrastruktury pro AI.

Demokraté vystupují kritičtěji vůči velkým datovým centrům

Demokratická strana dlouhodobě zaujímá vůči velkým technologickým společnostem konfrontačnější postoj než americká pravice. Pozornost se po volbách soustředila především na postoje nově zvolených představitelů k rozsáhlým projektům datových center.

Mezi výrazné demokratické vítěze patří budoucí guvernérka Ohia Amy Actonová a nově zvolený michiganský senátor Abdul El-Sayed. Oba během svých úspěšných kampaní zaujali vůči datovým centrům odmítavý postoj. Právě tato část jejich programu přispěla k obavám, že by politická změna mohla zasáhnout plánované investice technologických společností.

Ives předpokládá, že demokratická převaha může posunout vrchol růstu kapitálových výdajů velkých technologických firem na rok 2027. Bez změny politických podmínek by podle jeho odhadu tento vrchol nastal až v letech 2028 nebo 2029.

Tempo rozšiřování infrastruktury pro umělou inteligenci by se tak podle analytika mohlo zpomalit, samotný investiční cyklus však má pokračovat. Jeho hodnocení se soustředí zejména na časování budoucích výdajů, nikoli na úplné rušení již připravovaných projektů.

Rozestavěné projekty mají během 18 měsíců pokračovat

Celkové kapitálové výdaje spojené s umělou inteligencí by se podle Ivesova odhadu měly v příštích několika letech pohybovat mezi třemi a čtyřmi biliony dolarů. Samotné velké technologické společnosti mají v roce 2027 na AI vyčlenit více než jeden bilion dolarů.

Významnou roli hraje stav jednotlivých projektů. Datová centra, která již získala potřebná povolení nebo jsou ve výstavbě, podle Ivese zastavena nebudou. To se má týkat také Texasu, jednoho z míst zahrnutých do současných plánů rozvoje infrastruktury.

Většina datových center plánovaných na příštích 18 měsíců by proto měla být dokončena. Případné změny vyplývající z nového složení Kongresu by se mohly výrazněji projevit u projektů s delším časovým horizontem, které zatím nejsou ve fázi povolování nebo samotné výstavby.

Bezprostřední tržní reakce nicméně ukázala, že investoři přisoudili politickému vývoji značnou váhu. Jednodenní pokles Nasdaqu o 5,5 procenta se zařadil mezi nejvýraznější pohyby technologického indexu od zavedení Trumpovy celní politiky v dubnu předchozího roku.

Další vývoj kapitálových výdajů bude záviset na konkrétních krocích nové kongresové většiny. Ze zdrojového hodnocení současně vyplývá, že projekty s vydanými povoleními a zahájenou výstavbou tvoří převážnou část infrastruktury plánované pro nejbližší rok a půl.