Nejnovější informace z pražské burzy i tuzemské ekonomiky. Jak si vede státní rozpočet, ty největší firmy a koruna?
Průmyslová výroba v Česku se v červenci propadla nejvíce od loňského dubna, vyplývá z vyjádření analytiků, které oslovila ČTK. Oživení průmyslové výroby podle nich nelze očekávat ani v následujících měsících. Český statistický úřad dnes oznámil, že průmyslová výroba v Česku v červenci meziročně klesla o 2,8 procenta.
773 korun. S ohledem na inflaci, která loni dosáhla 15,1 procenta, si ale koupili méně, reálně měly výdaje o 1,2 procenta nižší než o rok dříve.064 korun za člověka.
Doba poklesu průměrné reálné mzdy, která klesla sedmé čtvrtletí v řadě, je nejdelší v historii ČR. V reálném srovnání se vrátila na úroveň roku 2018. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK.
Schodek státního rozpočtu ke konci srpna klesl na 194,6 miliardy korun z červencových 214,1 miliardy korun. Ke zlepšení hospodaření přispěla dividenda energetické společnosti ČEZ ve výši 54 miliard korun, uvedlo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu za osm měsíců byl nejlepší od začátku pandemie covidu-19, zároveň byl ale schodek čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka.
ČR jako jediná země EU ještě ve výkonnosti ekonomiky nedosáhla předcovidových úrovní. Na dnešním českém exportním fóru, které v Praze pořádá Asociace exportérů, to řekla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Česko podle ní hledá nový model růstu – mělo by řešit především situaci na trhu práce, zajistit cenovou stabilitu a zkrotit veřejné finance.
Dluhy českých domácností u bank v červenci přesáhly 2,21 bilionu korun, meziměsíčně stouply o 5,2 miliardy korun. Zadlužení firem vzrostlo o 22,1 miliardy na 1,32 bilionu korun. Také meziročně byly dluhy domácností i firem vyšší, u domácností to bylo zhruba o 104 miliard korun a u firem o 58 miliard korun.
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku podle zpřesněných údajů meziročně klesla o 0,4 procenta. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s předběžnými odhady statistiků je tak pokles mírnější.
Stát letos vybere na dani z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) a na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny 64,5 miliardy korun. Vyplývá to z materiálů pro čtvrteční jednání Výboru pro rozpočtové prognózy, které na svých internetových stránkách zveřejnilo ministerstvo financí.
Pražská burza včera oslabila na nejnižší úroveň od konce července. Index PX klesl o 0,91 procenta na 1345,20 bodu. Dolů burzu táhly především bankovní akcie.
Míra inflace v České republice byla v červenci v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pátá nejvyšší, a to po Turecku, Maďarsku, Polsku a Slovensku. Vyplývá to ze zprávy o vývoji inflace v roce 2023, kterou sestavila společnost Utility Bidder. Naopak nejnižší míru inflace vykázalo Švýcarsko (1,7 procenta), následuje Řecko (1,8 procenta) a Španělsko (1,9 procenta).
Česká republika vyčerpala všechny dosavadní faktory růstu, ztratila své konkurenční výhody a dostala se do takzvané pasti středních příjmů, ve které se mohou ocitnout země dohánějící úroveň ekonomicky vyspělých států. Vyplývá to z analýzy konkurenceschopnosti české ekonomiky, kterou ČTK poskytla Hospodářská komora ČR (HK). Důsledkem podle ní bude dlouhodobá hospodářská stagnace, zpomalení růstu mezd a životní úrovně obyvatelstva.
Vláda bude ve středu jednat o návrhu exportní strategie České republiky v letech 2023 až 2033, který předkládá ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Ve vývozu se chce ministerstvo zaměřit na rozšiřování trhů mimo Evropskou unii, posílit postavení českých firem v zahraničí nebo více podpořit specializované obory, sdělilo už dříve ČTK. V následujících deseti letech MPO dále plánuje rozvinout systém služeb pro tuzemské podnikatele.
Newsletter Burzovní svět
Bullionářův newsletter přináší nejdůležitější novinky z finančních trhů a informace ze světa investic. Zadejte své telefonní číslo a získejte originální e‑booky ZDARMA!
