Právě teď

Společnost CoreWeave se díky rozmachu umělé inteligence těší obrovské poptávce po výpočetních kapacitách. Firma pronajímá špičkové grafické procesory od společnosti Nvidia a nabízí zákazníkům flexibilitu díky účtování na hodinové bázi. Tento obchodní model přinesl v posledních čtvrtletích trojciferný růst tržeb a umožnil společnosti dosáhnout hranice ročních tržeb ve výši 5 miliard USD rychleji než jakýkoli jiný poskytovatel cloudových služeb. Akcie na tento vývoj reagovaly strmým růstem, když od loňské primární veřejné nabídky (IPO) vyskočily na svém maximu o více než 300 %. Zásadní výhodou je také úzké partnerství s firmou Nvidia, díky němuž CoreWeave jako první nabízí nejnovější systémy architektury Blackwell a Blackwell Ultra.

Tento raketový růst s sebou ale nese i výrazná rizika. K uspokojení obrovské poptávky musí CoreWeave masivně investovat do infrastruktury, což vede k rostoucímu zadlužení. Poměr dluhu k vlastnímu kapitálu ukazuje, že je společnost pro financování svého provozu silně závislá na externích zdrojích. Rostoucí úvěrové zatížení navíc ztěžuje cestu k dlouhodobé ziskovosti a činí firmu zranitelnou vůči případnému ochlazení poptávky v sektoru AI. Tyto obavy již způsobily částečnou korekci předchozích akciových zisků. Investice do CoreWeave je tak v současnosti vhodná především pro agresivnější portfolia, zatímco konzervativní investoři by měli s nákupem vyčkat, dokud se firma více nepřiblíží k reálné ziskovosti.

Trh s elektromobily čelí zpomalení růstu, avšak podle Goldman Sachs budou do roku 2030 tvořit 25 % globálních prodejů automobilů. Společnost Tesla v tomto prostředí radikálně mění svou strategii. Generální ředitel Elon Musk potvrdil odklon od čisté elektromobility směrem k umělé inteligenci a robotice. Automobilka plánuje ukončit výrobu modelů S a X a zaměřit kapacity na humanoidního robota Optimus.

Tato transformace přináší značná rizika, přestože trh s autonomními vozidly může podle Morgan Stanley do roku 2030 dosáhnout hodnoty 2 bilionů dolarů a trh s robotikou 5 bilionů dolarů do roku 2050. Finanční situace Tesly v době této transformace slábne. Roční tržby loni poprvé v historii klesly a provozní zisk se propadl o 38 % na 4,3 miliardy dolarů. Kapitálové výdaje spojené s přechodem na robotiku navíc letos vzrostou o 135 % na 20 miliard dolarů.

Vzhledem k tomuto strategickému obratu se jako lepší volba pro investory hledající expozici přímo v sektoru elektromobilů jeví Rivian . Přestože automobilka vyrobila v roce 2025 pouze 42 284 vozidel, což představuje meziroční pokles o 14 %, její celkové tržby vzrostly o 8 % na téměř 5,4 miliardy dolarů. Ačkoliv firma zůstává v rámci rozšiřování své produktové řady převážně ztrátová a čelí nejistotě, představuje pro akcionáře stabilnější sázku na rozvoj samotné elektromobility.

Fondy obchodované na burze (ETF) dnes umožňují flexibilní diverzifikaci portfolia napříč různými třídami aktiv, včetně dluhopisů, hotovostních ekvivalentů, nemovitostí a kryptoměn. Historicky však bylo investování do alternativních aktiv značně složitější, což změnili až průkopníci na trhu, jako je známý komoditní fond SPDR Gold Shares.

Zatímco akciový indexový fond SPDR S&P 500 ETF pouze usnadnil průběžný přístup k již existujícímu a široce dostupnému akciovému indexu, SPDR Gold Shares přinesl do investičního světa mnohem zásadnější změnu. Před vznikem tohoto fondu vyžadovalo investování do zlata nákup fyzických mincí nebo slitků od specializovaných dealerů. Tento proces byl spojen s výraznými cenovými přirážkami, širokými spready mezi nákupní a prodejní cenou, složitou logistikou doručování a dodatečnými náklady na bezpečné skladování v trezorech nebo bezpečnostních schránkách.

Díky inovaci v podobě komoditních ETF byly tyto překážky odstraněny a drahý kov se stal snadno obchodovatelným aktivem. Vzhledem k tomu, že cena zlata nedávno vzrostla na $5,000 za unci, zájem o tento drahý kov nebyl nikdy vyšší. Současná situace na trhu tak představuje ideální okamžik pro detailnější analýzu tohoto investičního nástroje a jeho vedoucí pozice ve světě burzovně obchodovaných fondů.

Společnost Meta podle agentury Reuters zvažuje rozsáhlé propouštění, které by se mohlo dotknout 20 % nebo více jejích zaměstnanců. Cílem tohoto kroku je kompenzovat agresivní výdaje mateřské společnosti Facebooku na infrastrukturu umělé inteligence, akvizice a nábory v této oblasti. K 31. prosinci zaměstnávala Meta téměř 79 000 lidí. Mluvčí společnosti však tyto zprávy v oficiálním prohlášení označil za čistě spekulativní.

Tato zpráva přichází v době, kdy mnoho technologických společností, jako například nedávno Block , oznámilo plošné snižování stavů. Firmy tyto kroky často odůvodňují rostoucí automatizací práce díky umělé inteligenci. Někteří analytici a manažeři, včetně Sama Altmana z OpenAI, však naznačují, že se nezřídka jedná o takzvaný „AI-washing“. V těchto případech vedení využívá AI jako zástěrku pro jiné strukturální problémy, jako byly nadměrné nábory pracovních sil během pandemie.

Naposledy Meta přistoupila k propouštění podobného rozsahu v listopadu 2022, kdy zrušila 11 000 pracovních míst. Následně pak v březnu 2023 eliminovala dalších 10 000 pozic.

Pro investory hledající stabilní pasivní příjem představuje energetický midstream sektor vhodnou volbu. Akcie provozovatelů produktovodů fungují do značné míry jako energetické dálnice a díky dlouhodobým přepravním smlouvám generují velmi předvídatelné peněžní toky.

První zajímavou volbou je společnost Energy Transfer (ET ), která nabízí atraktivní výnos 7,1 % a solidní příležitosti k růstu. Firma optimalizovala svou rozvahu a disponuje silným ukazatelem krytí distribuce, který v minulém čtvrtletí dosáhl téměř 1,8násobku. V budoucnu plánuje zvyšovat distribuci tempem 3 % až 5 % ročně. Společnost těží ze silné pozice v Permské pánvi a buduje nové plynovody do Arizony, Nového Mexika a Texasu. Navíc se podílí na projektech spojených s datovými centry pro umělou inteligenci. S forwardovým násobkem EV/EBITDA ve výši pouhých 8,6 jde o jednu z nejlevnějších akcií v sektoru.

Pro konzervativnější investory je skvělou volbou Enterprise Products Partners (EPD ). Společnost dokázala zvyšovat svou distribuci již 27 po sobě jdoucích let. Akcie aktuálně nabízí výnos 5,9 % a roste průměrným ročním tempem 3 % až 4 %. Firma si udržuje jednu z nejlepších rozvah v oboru s finanční pákou pouze 3,3násobku a ukazatelem krytí 1,8násobku. Letošní snížení rozpočtu na kapitálové výdaje jí poskytne dostatek volných peněžních toků pro zpětný odkup akcií, další snižování dluhu a strategické akvizice.

Dosažení úspor na důchod ve výši jednoho milionu dolarů vyžaduje čas, pravidelné příspěvky a správný výběr aktiv. Ideálním nástrojem pro budování dlouhodobého bohatství jsou indexové fondy, které investorům nabízejí širokou diverzifikaci napříč různými sektory. Společnost Vanguard v tomto směru představuje tržní standard, a to především díky své nabídce ETF s minimálními poplatky.

Příkladem nákladové efektivity je Vanguard S&P 500 ETF, jehož roční nákladový poměr činí pouhých 0,03 %. V porovnání s průměrnými poplatky podobných fondů, které se pohybují okolo 0,41 %, zaplatí investor na ročních poplatcích jen 3 dolary za každých 10 000 investovaných dolarů.

Kromě sledování hlavního indexu nabízí Vanguard i další atraktivní alternativy, jako jsou Total Stock Market ETF, Total World Stock ETF pro globální expozici, nebo Growth ETF. Pro investory zaměřené na technologický sektor, ve kterém působí giganti jako Nvidia či Intel , je určen Vanguard Information Technology ETF. Tento fond investuje do stovek amerických technologických firem s velkou tržní kapitalizací, přičemž jeho deset největších pozic tvoří 59 % celkových aktiv. Zároveň ale poskytuje omezenou expozici vůči menším start-upům s disruptivním potenciálem.

Investice 1 000 dolarů do vysoce kvalitních akcií může spolehlivě překonat inflaci a pomoci k dosažení dlouhodobých finančních cílů. V současnosti se do popředí zájmu investorů dostávají dvě technologické společnosti, které silně těží z masivního rozmachu umělé inteligence a nabízejí značný potenciál zhodnocení.

Rezolve AI je rostoucím lídrem v oblasti agentní umělé inteligence, která si již získala klienty jako Dunkin‘ a BJ’s Wholesale Club. Podle poradenské firmy BCG má tento sektor do roku 2031 uvolnit novou poptávku ve výši až 200 miliard dolarů. Společnost cílí na téměř 10x růst tržeb, kdy z loňských 40 milionů dolarů plánuje letos dosáhnout 350 milionů dolarů. Do konce roku 2026 navíc očekává roční opakující se tržby na úrovni 500 milionů dolarů. Tento růstový potenciál přitahuje institucionální kapitál – firma nedávno zajistila strategickou investici 50 milionů dolarů a následně dalších 200 milionů dolarů. Úspěšně také uzavřela přeupsané financování v hodnotě 250 milionů dolarů při ceně 4 dolary za akcii.

Druhou zajímavou volbou je společnost Silicon Motion Technology. Hodnota jejích akcií se za poslední rok více než zdvojnásobila, protože trh oceňuje její hlubokou integraci do AI infrastruktury. Společnost poskytuje řadiče SSD, které jsou kritické pro to, aby čipy umělé inteligence fungovaly efektivněji. Ačkoli menší podniky bývají volatilní, tyto akcie nabízejí nadprůměrný růstový potenciál pro investory ochotné tolerovat určitou míru rizika.

Index S&P 500 nabízí zajímavé příležitosti pro příjmové investory, přičemž 409 z 500 členských společností vyplácí dividendu. Mezi akcie s aktuálně nejvyšším výnosem patří Conagra Brands, LyondellBasell Industries a Healthpeak Properties. Vyplatí se ale jejich nákup?

Potravinářská společnost Conagra Brands aktuálně nabízí výnos 7,5 %, avšak potýká se s klesající popularitou balených a mražených potravin ve prospěch zdravějšího životního stylu. Její roční tržby klesaly v každém z posledních dvou let a non-GAAP čistý zisk se v posledním sledovaném čtvrtletí meziročně propadl o 35 %. Vedení navíc potvrdilo velmi slabý výhled pro současný fiskální rok, který počítá s vývojem ročních tržeb v rozmezí od 1% poklesu do 1% růstu. Kvůli absenci růstového potenciálu se tato akcie k nákupu spíše nedoporučuje.

Chemická společnost LyondellBasell formálně vykazuje výnos 7,2 %, avšak tento údaj vyžaduje opatrnost. Firma totiž minulý měsíc snížila svou dividendu téměř na polovinu. Tato razantní změna se plně projeví až v nadcházející výplatě, takže v burzovních záznamech je akcie technicky stále vedena s původní historickou částkou.

Společnost Oracle se loni téměř zařadila do exkluzivního klubu amerických podniků s tržní kapitalizací nad 1 bilion dolarů, když její hodnota krátce překročila 940 miliard dolarů. Následně však její ocenění kleslo na zhruba 480 miliard dolarů v důsledku propadu ceny akcií o 49 %. Navzdory obavám z rostoucího dluhu však nedávné hospodářské výsledky za třetí čtvrtletí fiskálního roku 2026, které skončilo 28. února, přinesly výrazně pozitivní obrat.

Oracle generuje masivní růst díky své infrastruktuře pro datová centra zaměřená na umělou inteligenci. Celkové tržby společnosti ve třetím kvartálu dosáhly 17,2 miliardy dolarů, což představuje meziroční nárůst o 17 %. Zásadním tahounem hospodářských výsledků byl segment Oracle Cloud Infrastructure (OCI), jehož tržby raketově vzrostly o 84 % na rekordních 4,9 miliardy dolarů.

Firma silně těží z globální poptávky po výpočetním výkonu. Její špičková datová centra využívají proprietární síťovou technologii RDMA, která umožňuje vývojářům aktivovat více než 100 000 grafických procesorů od společnosti Nvidia pro trénink těch nejnáročnějších AI modelů. Díky rychlejšímu zpracování dat a potenciálně obrovským úsporám dlouhodobých nákladů na cloudové služby stojí na infrastrukturu Oracle frontu přední hráči v oblasti umělé inteligence, včetně společností OpenAI, Meta Platforms a xAI Elona Muska.

Geopolitické napětí a konflikt na Blízkém východě způsobily růst cen ropy, což oživilo obavy z návratu inflace. V důsledku toho, na rozdíl od běžného přesunu investorů k bezpečným aktivům, výnosy dluhopisů a s nimi i hypoteční sazby v USA překvapivě rostou.

Podle nejnovějších dat platformy Zillow vzrostla průměrná národní úroková sazba u 30letých fixních hypoték o 10 bazických bodů na 6,08 %. Podobný trend zaznamenaly i 15leté fixní hypotéky, jejichž sazba se zvýšila o 12 bazických bodů a aktuálně činí 5,62 %.

Přestože úrokové sazby od svého vrcholu nad hranicí 7 % v lednu 2025 postupně klesaly (ještě 29. května 2025 se 30letá sazba nacházela na úrovni 6,89 %), současný makroekonomický vývoj tento trend zpomalil. Prognózy z února však naznačují stabilitu trhu v delším horizontu. Analytici z Mortgage Bankers Association (MBA) předpovídají, že průměrná 30letá sazba se bude v průběhu roku 2026 pohybovat kolem 6,10 %. Podobně i agentura Fannie Mae očekává stabilizaci 30leté sazby v blízkosti 6 % až do konce tohoto roku.

Ačkoliv globální ceny ropy v posledním týdnu překonaly hranici 100 USD za barel, producenti v Kalifornii neplánují otevírání nových vrtů. Odborníci i samotní analytici se shodují, že k nárůstu těžební aktivity by došlo pouze v případě, pokud by se ceny udržely nad úrovní 80 USD po dobu minimálně jednoho roku.

Zástupci ropného průmyslu varují před volatilitou trhu a nevylučují brzký návrat k cenám kolem 60 USD za barel, kterým trh čelil ještě před několika týdny. Kalifornie má navíc specifickou geologii s těžkou ropou, což činí nové projekty i těžbu ze stávajících vyčerpaných ložisek výrazně nákladnějšími a energeticky náročnějšími ve srovnání s těžbou lehké ropy v břidlicových oblastech Texasu a Nového Mexika.

Místo zvyšování kapitálových výdajů na nové vrty hodlají energetické společnosti využít současný nárůst volného peněžního toku k posílení hotovosti ve svých rozvahách a k následným výplatám akcionářům. Kalifornská ropná produkce dlouhodobě klesá již od 80. let, což má negativní dopad na celý místní ekosystém infrastruktury.

Společnost Valero tak nedávno oznámila plánované odstavení své rafinerie v Benicii a firma Phillips 66 již v prosinci ukončila provoz v závodě Wilmington kvůli tržní dynamice. Ve stejném měsíci byl zcela odstaven i ropovod San Pablo, jenž propojoval středokalifornská pole s rafineriemi, což tamní těžaře donutilo přejít na přepravu suroviny pomocí nákladních vozidel.

Společnost Disney spouští na své streamovací platformě pro mobilní uživatele v USA novou funkci s názvem Verts. Jedná se o kanál krátkých vertikálních videí, který se inspiruje úspěchem formátů jako TikTok nebo Instagram Reels. Cílem tohoto nástroje je usnadnit objevování obsahu a funguje jako interaktivní nabídka upoutávek, ze které mohou diváci rovnou spustit plný pořad nebo jej přidat do seznamu sledovaných.

Tento krok představuje snahu mediálního giganta převzít kontrolu nad vlastním distribučním kanálem a získat zpět pozornost uživatelů, kterou v současnosti pohlcují velké technologické platformy. Funkce Verts využívá mechanismus zpětné vazby k vytvoření personalizovaného doporučovacího algoritmu, který se dynamicky přizpůsobuje preferencím konkrétního diváka.

Zavedení tohoto formátu má podle prvotních experimentů společnosti přímý vliv na zvýšení doby sledování a celkové uživatelské angažovanosti napříč platformami. Strategie by měla v konečném důsledku posílit reklamní byznys a potenciálně snížit míru odlivu předplatitelů. Společně s partnerstvím s OpenAI tento vývoj ukazuje připravenost společnosti adaptovat se na moderní trendy konzumace obsahu za účelem efektivnější distribuce vlastních filmů a seriálů.

Pro investory hledající spolehlivý dividendový výnos představuje fond Schwab U.S. Dividend Equity ETF ideální způsob diverzifikace. Nákupem tohoto fondu technicky investujete do 101 různých společností, což poskytuje hotové diverzifikované portfolio a snižuje závislost na hrstce konkrétních akcií.

Zatímco populární index S&P 500 je aktuálně tažen technologickými giganty, kteří tvoří zhruba jednu třetinu jeho hodnoty, tento ETF fond představuje atraktivní alternativu. Sleduje index Dow Jones U.S. Dividend 100™ a v technologickém sektoru má váhu pouze 8,2 %. Mezi jeho hlavní pozice patří tradiční blue-chip akcie jako Lockheed Martin, Chevron , Coca-Cola nebo PepsiCo s dlouhou historií vyplácení a zvyšování dividend. Fond aktuálně nabízí výnos přibližně 3,4 %, čímž zajišťuje smysluplný příjem již od počátku.

V době překotného rozvoje umělé inteligence může být orientace na netechnologické byznysy strategickou výhodou. Čtyři nejvíce zastoupené sektory fondu – energetika, základní spotřební zboží, zdravotnictví a průmysl – mohou AI využít jako katalyzátor pro pokročilou automatizaci či inovace, nikoliv jako hrozbu. Fond tak představuje efektivní zajištění proti narušení trhu technologiemi a nabízí se jako ideální investice k trvalému držení.

Ministři financí Japonska a Jižní Koreje vyjádřili vážné znepokojení nad prudkým oslabováním svých národních měn. Satsuki Katayama a Koo Yun-cheol se po výročním zasedání v Tokiu shodli, že jsou plně připraveni zakročit proti nadměrné volatilitě na devizových trzích a neuspořádaným pohybům směnných kurzů.

Pokles japonského jenu a jihokorejského wonu je tažen rostoucím geopolitickým napětím z americko-izraelské války proti Íránu. Tato situace zvyšuje poptávku po americkém dolaru jako bezpečném přístavu a výrazně poškozuje měny zemí, které jsou silně závislé na importu ropy.

Japonský jen se v pátek propadl na dvacetiměsíční minimum a přiblížil se k hranici 160.00 za dolar. Trhy spekulují, že právě tato úroveň by mohla vyvolat přímou měnovou intervenci Tokia. Jihokorejský won mezitím během tohoto měsíce prolomil klíčovou psychologickou bariéru 1,500 za dolar, což se stalo poprvé od března roku 2009.

Obě asijské ekonomiky potvrdily, že budou situaci pečlivě monitorovat. Ačkoliv je Japonsko podle oficiálních prohlášení připraveno kdykoliv jednat, část tvůrců měnové politiky varuje, že případná intervence na podporu jenu může být neúčinná, pokud bude konflikt nadále eskalovat a příliv poptávky po dolaru zesílí.

Od roku 2019 zažívala Wall Street mimořádně úspěšné období. Index S&P 500 zaznamenal zisk alespoň 16 % v šesti z posledních sedmi let a americká centrální banka v září 2024 zahájila očekávaný cyklus snižování úrokových sazeb. Tento tržní optimismus však nyní naráží na vážnou překážku.

Válka s Íránem pod vedením Donalda Trumpa, která začala 28. února, představuje pro Federální rezervní systém obrovské riziko. Írán prakticky uzavřel Hormuzský průliv, kudy denně proudí zhruba 20 % světových dodávek ropy. V důsledku tohoto narušení nabídky vystřelila spotová cena ropy WTI mezi 27. únorem a 9. březnem z 67 USD až na 119 USD za barel.

Tento cenový šok vyvolává obavy ze stagflace, což je pro Fed vůbec nejhorší možný scénář kombinující rostoucí nezaměstnanost, vysokou inflaci a stagnující ekonomický růst. Centrální banka se tak ocitá ve složité situaci. Případné snížení sazeb by mohlo ještě více rozdmýchat inflaci, zatímco jejich zvýšení by ohrozilo americkou ekonomiku. Cyklus uvolňování měnové politiky je tak pravděpodobně pozastaven a historicky drahý akciový trh za to může brzy zaplatit vysokou daň.

Akcie Tesla se aktuálně obchodují těsně pod hranicí 400 USD, což představuje vysoký jednociferný pokles od začátku roku. Tento propad odráží zpoždění a nedostatek nových zpráv ohledně zavádění robotaxi a schvalování softwaru pro plně autonomní řízení (FSD) pro veřejné použití v Evropě v roce 2026. Ocenění akcií se pohybuje na extrémní úrovni 248násobku volného peněžního toku (FCF), což investoři akceptují především díky budoucímu potenciálu autonomní dopravy a robotů Optimus.

Elon Musk věří, že v budoucnu bude méně než 5 % ujetých mil neautonomních. Společnost však za svými ambiciózními plány aktuálně zaostává. Očekávané schválení FSD v Nizozemsku, které je klíčové pro otevření cesty k celoevropskému schválení, bylo nedávno přesunuto z února až na 20. března.

Výrazné zpoždění se nevyhnulo ani samotným robotaxi. Ačkoliv původní plány cílily na pokrytí poloviny americké populace do konce roku, expanze byla zredukována. Nyní v polovině března Tesla sice provozuje plně autonomní vozy bez bezpečnostních řidičů v texaském Austinu, avšak spuštění komerčního provozu v Nevadě, na Floridě a v Arizoně se očekává až do konce roku 2026.

Po zahájení vojenské operace Epic Fury, kterou 28. února spustily spojené síly USA a Izraele proti Íránu, se index S&P 500 propadl až o 2 %, ale k 10. březnu své ztráty smazal. Pozornost investorů se nyní upírá především na energetický sektor, protože Írán hraje jako člen OPEC klíčovou roli v globální nabídce ropy.

Před vypuknutím konfliktu Írán těžil přibližně 3,5 milionu barelů ropy denně, přičemž jeho největším odběratelem je Čína. Válka představuje dvojí hrozbu pro trhy: pokles produkce v důsledku sankcí a poškození infrastruktury a narušení obchodních tras. Největší obavy vzbuzuje situace v Hormuzském průlivu, kterým denně protéká 20 milionů barelů, což představuje zhruba 20 % celosvětové přepravy ropy.

Tento vývoj již způsobil globální nabídkový šok u ropy typu Brent, protože kupující musí hledat alternativní zdroje. To může podnítit energetickou inflaci a prudký růst cen ropy a plynu. Pokud bude konflikt pokračovat, akcie ropných společností pravděpodobně zaznamenají kolísavé výnosy. Upstream těžaři s geograficky diverzifikovanými aktivy mohou dočasně těžit z vyšších ziskových marží. Dlouhodobá nestabilita by však mohla vyvolat riziko recese, což by vedlo k poklesu poptávky a oslabení růstu zisků.

Rostoucí spotřeba energie v datových centrech, poháněná rychlým rozvojem umělé inteligence, oživuje zájem investorů o jadernou energetiku. Tradiční energetické zdroje přestávají dostačovat, což na trhu otevírá cestu inovativní technologii malých modulárních reaktorů. Podle odhadů se poptávka po energii pro AI datová centra v letech 2024 až 2030 ztrojnásobí.

Lídrem v tomto vznikajícím odvětví je společnost NuScale Power, která v roce 2020 získala historicky první schválení svého designu od amerických regulačních úřadů a v roce 2025 obdržela další povolení pro ještě větší elektrárnu. Zástupci firmy odhadují, že k uspokojení tohoto masivního růstu poptávky po elektřině bude zapotřebí zhruba 300 GW nové jaderné kapacity.

Dalším významným hráčem je společnost Oklo , která aktuálně prochází složitým schvalovacím procesem. Tržní potenciál obou firem potvrzuje i nedávná zpráva poradenské společnosti Deloitte, podle níž se jaderná energie stává mimořádně atraktivní volbou pro podporu dalšího růstu umělé inteligence. Pro trpělivé investory tak mohou tyto akcie představovat vysoce ziskovou investiční příležitost.

Společnosti ze sektoru základního spotřebního zboží, jako jsou Coca-Cola a Procter & Gamble, představují tradiční bezpečný přístav v obdobích ekonomické nejistoty a geopolitického napětí. Obě firmy navíc patří do elitní skupiny dividendových králů. Tohoto statusu dosáhnou pouze společnosti, které dokážou každoročně zvyšovat svou dividendu po dobu minimálně 50 po sobě jdoucích let, což ukazuje na jejich silný a odolný obchodní model v jakémkoliv ekonomickém cyklu.

V současné době nabízí Coca-Cola atraktivní dividendový výnos ve výši 2.6%, zatímco u společnosti Procter & Gamble tento výnos činí 2.8%. Pro srovnání, širší americký index S&P 500 nabízí výnos pouze kolem 1.1%. Z hlediska celkového ocenění se tyto průmyslové kolosy na trhu neobjevují ve výrazných slevách příliš často, nicméně aktuálně se obchodují za velmi rozumné ceny.

Valuační ukazatele P/S, P/E a P/B společnosti Procter & Gamble se nacházejí pod jejich pětiletými průměry. U společnosti Coca-Cola jsou ukazatele P/E a P/B rovněž pod svým dlouhodobým průměrem, přičemž pouze poměr P/S je mírně vyšší. Pro účastníky trhu s investičním horizontem v řádu desetiletí tak obě akcie nabízejí masivní kvalitu za adekvátní cenu, která je navíc podpořena nadprůměrným a stabilním dividendovým výnosem.

Válka na Blízkém východě a narušení globálních dodávek ropy prudce zvyšují ceny leteckého paliva. Útoky v oblasti Hormuzského průlivu, kterým protéká zhruba pětina světových dodávek ropy, ztěžují export a nutí klíčové producenty omezovat dodávky. Pro aerolinky to znamená výrazný nákladový tlak před blížící se rušnou letní sezónou, což se s velkou pravděpodobností brzy promítne do cen letenek, a to zejména u dálkových mezinárodních letů.

Podle Argus U.S. Jet Fuel Index dosáhla v pátek průměrná cena leteckého paliva na hlavních amerických letištích hodnoty 3,99 USD za galon. To představuje razantní skok z hodnoty 2,50 USD, kde se cena nacházela den před vypuknutím konfliktu před dvěma týdny. Pro srovnání, podle posledních dostupných lednových údajů platily americké aerolinky v průměru 2,36 USD za galon.

Někteří dopravci mimo USA již oznámili zvýšení cen jízdného nebo zavedení palivových příplatků. Generální ředitel společnosti United Airlines Scott Kirby varoval, že zdražování letenek v USA začne pravděpodobně velmi rychle. Situaci zhoršuje fakt, že aerolinky jsou nuceny kvůli uzavřeným vzdušným prostorům na Blízkém východě lety přesměrovávat, což prodlužuje trasy a dále zvyšuje provozní náklady. Tradiční finanční zajištění (hedging) paliva navíc podle expertů dnes využívá jen málo společností, a rostoucí náklady se tak přímo přenášejí na koncové zákazníky.