Právě teď

Meziroční lednová inflace v ČR bude podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) mezi třemi až čtyřmi procenty, což významně povzbudí ekonomiku, domácnosti i firmy. Řekl to dnes v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Spotřebiteské ceny za leden zveřejní Český statistický úřad 15. února. ČR je nejhorší takřka ve všech ukazatelích napříč Evropou, reagoval na to místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO).

Soukromá kapitálová společnost L Catterton, za kterou stojí francouzská skupina LVMH, oznámila svůj záměr vyhlásit výběrové řízení na získání 36% podílu v italské luxusní značce Tod’s. Dohoda byla dohodnuta s většinovým akcionářem, rodinou Della Valle. L Catterton plánuje koupit přibližně 11,9 milionu akcií za cenu 43 EUR (46,36 USD) za akcii, což představuje 17,6% prémii k páteční závěrečné ceně. Soukromá kapitálová společnost vynaloží na transakci až 512 milionů eur. V rámci dohody nabídne generální ředitel společnosti Tod’s Diego Della Valle svůj 10,45% podíl společnosti L Catterton, zatímco rodina Della Valle si ponechá 54% podíl ve společnosti. Dceřiná společnost LVMH Delphine si rovněž ponechá svůj stávající 10% podíl. Pokud bude nabídka úspěšná, bude společnost L Catterton vlastnit zbývající část společnosti Tod’s. V roce 2022 se rodina Della Valle pokusila převést společnost Tod’s do soukromého vlastnictví, ale nepodařilo se jí dosáhnout potřebné 90% hranice vlastnictví.

Pokles úrokových sazeb centrální banky začínají zohledňovat i banky ve svých spořicích produktech. Některé z nich základní sazby snížily či upravily podmínky pro jejich poskytnutí. Nejvyšší sazby bank na spořicích účtech stále lehce převyšují šest procent. Vyplývá to z analýzy společnosti Portu, kterou má ČTK k dispozici. Česká národní banka ve čtvrtek rozhodla o snížení základní sazby o půl bodu na 6,25 procenta, koncem prosince ji snížila o čtvrt bodu.

Guvernér izraelské centrální banky Amir Yaron prohlásil, že navzdory dopadům války zůstává ekonomika země silná a zotaví se. Vyzval však vládu, aby se zabývala ekonomickými problémy, na které upozornila agentura Moody’s poté, co snížila izraelský státní úvěrový rating. Yaron zdůraznil, že je důležité, aby vláda podnikla kroky ke zvýšení důvěry v trhy a ratingové společnosti. Agentura Moody’s snížila rating Izraele na stupeň “A2”, což je vůbec první snížení ratingu země, a to s odkazem na politická a fiskální rizika způsobená válkou. Zdůraznila také, že rozpočtový deficit Izraele bude v důsledku konfliktu vyšší, než se očekávalo. Snížení ratingu by mohlo vést k vyšším výpůjčním nákladům, což by si mohlo vyžádat rozpočtové škrty a zvýšení daní. Yaron nicméně ujistil, že Izrael se již v minulosti dokázal rychle zotavit z těžkých časů, má silnou ekonomiku a včas splácí dluhy. Agentura S&P Ratings také vyjádřila obavy o úvěrový rating Izraele, pokud se válka rozšíří na další fronty. Zákonodárci nedávno schválili revidovaný státní rozpočet na financování války a pomoc postiženým. Premiér Benjamin Netanjahu zůstal optimistický a prohlásil, že po vítězství ve válce se rating zlepší.

Loni se v České republice prodalo nejméně bytů a domů od roku 2015. Bytů se oproti roku 2022 prodalo o devět procent méně, domů o 17 procent. O 19 procent propadl také prodej chat a chalup. Vyplývá to z analýzy portálu Valuo, která zpracovává data katastru nemovitostí a veřejných inzercí. ČTK ji má k dispozici. Nejžádanější dispozice bytů byly 2+1 a 2+kk, tvořily v průměru 44 procent všech prodejů. Průměrná velikost prodaného bytu v ČR loni byla 66 metrů čtverečních, tedy téměř stejně jako v předešlých čtyřech letech.

Americký Senát se přiblížil ke schválení návrhu zákona, který zahrnuje pomoc ve výši 95,34 miliardy dolarů pro Ukrajinu, Izrael a Tchaj-wan. Cesta návrhu zákona k uzákonění však zůstává nejistá kvůli odporu republikánů v obou komorách Kongresu. V pátečním hlasování postoupil návrh zákona většinou 64 ku 19 hlasům, přičemž jej podpořilo 14 republikánů. Někteří republikáni se chtějí dohodnout s vůdcem senátní většiny Chuckem Schumerem a umožnit pozměňovací návrhy výměnou za rychlejší jednání. Jiní jsou však proti návrhu zákona o pomoci Ukrajině ve výši 61 miliard dolarů a plánují zdržet jeho projednávání s využitím časově náročných parlamentních pravidel. Republikáni již dříve požadovali ustanovení o zabezpečení americko-mexické hranice, ale odmítli dohodu obou stran, jakmile se proti ní postavil bývalý prezident Donald Trump. Pokud návrh zákona projde Senátem, jeho budoucnost ve Sněmovně reprezentantů ovládané republikány je nejistá. Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson navrhl rozdělit pomoc do samostatných zákonů a zdůraznil, že je třeba řešit každý problém na základě jeho vlastních zásluh.

Sam Altman, generální ředitel společnosti OpenAI, se pouští do odvážné mise, jejímž cílem je změnit globální polovodičový průmysl. Altman usiluje o zvýšení výrobní kapacity čipů v nebývalém měřítku a chce zajistit investice ve výši 5 až 7 bilionů dolarů. Tento podnik je veden dvěma klíčovými faktory: řešením nedostatku pokročilých grafických procesorů (GPU), které jsou nezbytné pro růst OpenAI, a bojem proti omezením daným současnou velikostí a kapacitou odvětví. Kromě rozšíření výroby čipů pro technologie umělé inteligence má tato iniciativa širší dopady na další odvětví špičkových technologií. Altmanova vize usiluje o uvolnění potenciálu AI odstraněním hardwarových omezení a zdůrazňuje klíčovou roli polovodičového průmyslu v globální technologické dominanci. Takto rozsáhlý podnik však vyvolává otázky týkající se ochrany soukromí, řízení a budoucího směřování technologie. Altmanova investiční nabídka nesleduje pouze technologický pokrok, ale jejím cílem je nově definovat základy, které budou utvářet příští éru AI a dalších technologií. Iniciativa bude bedlivě sledována z hlediska jejího dopadu na průmysl a potenciálu přetvořit globální technologické prostředí.

Izraelský ministr financí Bezalel Smotrich odmítl snížení úvěrového ratingu Izraele agenturou Moody’s, označil ho za “pesimistický manifest” a prohlásil, že izraelská ekonomika je dostatečně silná na to, aby ustála válečné úsilí. Agentura Moody’s snížila rating Izraele na stupeň “A2”, tedy pět stupňů nad investičním stupněm, a ponechala negativní úvěrový výhled kvůli politickým a fiskálním rizikům plynoucím z probíhajícího konfliktu s Hamásem. Agentura také očekává, že dluhová zátěž Izraele bude vyšší, než se předpokládalo, a výdaje na obranu se do konce letošního roku téměř zdvojnásobí. Snížení ratingu odráží obavy z ekonomických dopadů vleklé války v Gaze. Smotrich ve své reakci zdůrazňuje sílu izraelské ekonomiky, a to i tváří v tvář vojenskému konfliktu.

Podle bezpečnostního zdroje koaliční jednotky pod vedením USA ve východní Sýrii úspěšně zmařily šest útoků dronů na svou základnu na ropném poli Conoco. Zdroj nesdělil žádné informace o obětech, které v důsledku útoků utrpěly. Koaliční jednotky spolu s Kurdy vedenými Syrskými demokratickými silami (SDF) v poslední době čelí zvýšenému počtu útoků ze strany Íránem podporovaných skupin v Sýrii i Iráku. Tyto útoky zesílily po útoku Hamásu na Izrael 7. října. Generál Mazloum Abdi, velitel SDF, vyzval USA, aby vyslaly další systémy protivzdušné obrany na ochranu svých základen poté, co bylo šest bojovníků SDF zabito při útoku dronu. Kromě toho byli tři američtí vojáci zabiti při dalším útoku dronem, který údajně provedly Íránem podporované skupiny zaměřené na hraniční stanoviště v Jordánsku. Při komentování je nezbytné zachovat uctivou a produktivní diskusi. K tomu je důležité dodržovat stanovená kritéria.

Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová vyjádřila důvěru v globální ekonomické vyhlídky navzdory nejistotám spojeným s válkou a geopolitikou. Ve svém projevu na Světovém summitu vlád v Dubaji Georgievová oznámila, že MMF zveřejní zprávu, podle níž by postupné zrušení explicitních dotací na energie mohlo Blízkému východu ušetřit 336 miliard dolarů, což odpovídá ekonomikám Iráku a Libye dohromady. Zdůraznila, že odstranění regresivních energetických dotací vede nejen k úsporám, ale také odrazuje od znečišťování a podporuje zvýšení sociálních výdajů. MMF nicméně revidoval svou prognózu růstu HDP pro region Blízkého východu a severní Afriky směrem dolů na 2,9 % pro letošní rok, částečně kvůli dočasnému snížení produkce ropy. Pokud jde o konflikt v Gaze, Georgievová varovala před rozšiřujícími se důsledky a vyjádřila se, že v případě eskalace konfliktu se ekonomické škody ještě zhorší. Zpráva MMF a vyjádření Georgievové zdůrazňují odolnost světové ekonomiky a zároveň zdůrazňují význam řešení politiky dotací v oblasti energetiky a zamezení eskalace konfliktů.

Společnost Western Union oznámila dobré finanční výsledky za čtvrté čtvrtletí a celý rok 2023 a zdůraznila významný růst transakcí a strategický pokrok. Tržby společnosti ve čtvrtém čtvrtletí vzrostly na 1,050 miliardy dolarů, což představuje 3% nárůst na konstantní měnové bázi, zatímco upravený zisk na akcii (EPS) vzrostl o 16 % na 0,37 dolaru. Společnost Western Union zdůraznila své zaměření na zlepšování zákaznických zkušeností, rozšiřování tržního dosahu a investice do digitální transformace. Společnost dosáhla již druhé čtvrtletí po sobě růstu transakcí o více než 5 % a vrátila akcionářům 650 milionů USD prostřednictvím dividend a zpětného odkupu akcií. Společnost Western Union rovněž oznámila uzavření partnerství se společností Visa, které rozšiřuje služby ve 40 zemích. Společnost očekává, že upravené tržby v roce 2024 budou činit 4,1 až 4,2 miliardy USD, upravené provozní marže 19 až 21 % a zisk na akcii 1,65 až 1,75 USD. Společnost Western Union předpokládá dvouciferný růst tržeb v segmentu spotřebitelských služeb a lepší udržení a získávání zákazníků.

Izraelský výrobce čipů Tower Semiconductor navrhl indické vládě, aby v Indii postavila závod na výrobu čipů v hodnotě 8 miliard dolarů. Tento závod by měl vyrábět 65nanometrové a 40nanometrové čipy. Společnost usiluje o vládní pobídky pro svůj záměr. Společnost Tower Semiconductor ani indické ministerstvo informatiky zatím na tento návrh nereagovaly. Tato iniciativa je v souladu se zaměřením premiéra Módího na výrobu čipů v rámci jeho podnikatelského programu. Předchozí pokusy nabídnout tomuto odvětví pobídky ve výši 10 miliard dolarů se však setkaly s problémy, což vedlo k odložení nebo zrušení některých návrhů.

Las Vegas, známé jako hlavní město večírků ve Spojených státech, splnilo slib, že při pořádání Super Bowlu nabídne lesk a vzrušení. Očekává se, že utkání mezi týmy Kansas City Chiefs a San Francisco 49ers bude napínavé a podle sázkových kurzů nebude mít jasného favorita. Chiefs s úřadujícím quarterbackem Patrickem Mahomesem usilují o zisk titulu, zatímco 49ers chtějí získat svou šestou trofej Vince Lombardiho. Tento zápas představuje odvetu za střetnutí o titul v roce 2020, kdy Chiefs triumfovali po desetibodovém deficitu. Oba týmy se mohou pochlubit talentovanými soupiskami, přičemž ofenzivní arzenál Chiefs vede Mahomes a v čele útoku 49ers stojí Brock Purdy, který je podceňovanou atrakcí. Díky dvěma brilantním trenérským mozkům, Kyleu Shanahanovi a Andymu Reidovi, budou strategie použité v Super Bowlu XVIII zajímavou šachovou partií. Všechny oči se upírají k tomuto zápasu, očekává se vysoká sledovanost a potenciální klasický závěr Super Bowlu.

Podle prvních výsledků ministerstva spravedlnosti vede ve druhém kole voleb na finského prezidenta Alexander Stubb ze středopravicové strany Národní koalice. Stubb získal 52,7% podporu, zatímco Pekka Haavisto z liberální Strany zelených má 47,3% podporu. Vítěz převezme odpovědnost za finskou bezpečnostní a zahraniční politiku. Stubb, bývalý premiér, zvítězil v prvním kole hlasování 28. ledna a v průzkumech trvale vede nad Haavistem. Očekává se, že výsledky budou uzavřeny kolem 21:00 SEČ. Tyto volby znamenají zlom pro Finsko, které donedávna volilo prezidenty, kteří se zaměřovali na diplomacii a udržovali neutrální zahraniční vztahy. Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 však přiměla Finsko, aby loni vstoupilo do NATO. Nový prezident nahradí Sauliho Niinista, který byl ve funkci dvě funkční období a měl úzké vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oba kandidáti ve druhém kole voleb jsou proevropští a zaujímají tvrdý postoj vůči Rusku.

Jeff Bezos, zakladatel společnosti Amazon.com, prodal přibližně 12 milionů akcií společnosti za zhruba 2 miliardy dolarů, jak vyplývá z nedávného prohlášení společnosti. Prodej se uskutečnil ve středu a ve čtvrtek minulý týden. Stalo se tak poté, co Bezos oznámil svůj záměr prodat v příštím roce až 50 milionů akcií. Plán prodeje byl přijat v listopadu 2023 a má být dokončen do ledna 2025 za určitých podmínek. Bezos, který v roce 2021 odstoupil z funkce generálního ředitele a nyní působí jako výkonný předseda, založil Amazon v roce 1994 jako knihkupec. S čistým jměním ve výši 200 miliard dolarů je Bezos v současnosti podle indexu miliardářů agentury Bloomberg druhým nejbohatším člověkem na světě.

Členské státy EU a poslanci Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody o uvolnění přísných fiskálních pravidel bloku. Dohoda poskytuje vládám více času na snížení dluhu a nabízí pobídky pro zvýšení veřejných investic do klimatu, průmyslové politiky a bezpečnosti. Nová pravidla, která jsou součástí revize Paktu stability a růstu, stanovují méně ambiciózní cíle pro snižování deficitu a dluhu. Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis uvedl, že revidovaná pravidla zajistí jasnost a předvídatelnost fiskálních politik. Poslankyně Evropského parlamentu Margarida Marquesová poznamenala, že individuální přístup pomůže zabránit úsporným politikám. Podle nových pravidel budou moci země s nadměrným zadlužením snížit svůj dluh, přičemž cíle jsou stanoveny na 1 % ročně pro dluh nad 90 % HDP a 0,5 % ročně pro dluh mezi 60 a 90 % HDP. Země se schodkem nad 3 % HDP jej musí v období růstu snížit na polovinu, tedy na 1,5 %. Dohoda při posuzování vysokých deficitů zohledňuje také výdaje na obranu a dává zemím sedm let na snížení dluhu a deficitů, což je více než předchozí čtyři roky. Dohodu nyní musí formálně schválit země EU a Evropský parlament, aby mohla příští rok vstoupit v platnost.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu v sobotu oznámil, že v uplynulém roce se v Rusku zvýšila výroba vojenských bezpilotních letounů. Zmínil však také, že stále existují technické problémy, které je třeba vyřešit, zejména v souvislosti s umělou inteligencí a elektronickým bojem. Rusko hojně využívá bezpilotní letouny v probíhající vojenské kampani na Ukrajině, ale spoléhá se na levné drony íránské výroby. Šojgu prohlásil, že současné výrobní kapacity jim umožňují splnit většinu úkolů, které mají k dispozici. Toto prohlášení přichází v době, kdy Rusko v posledních měsících naznačuje nárůst své vojenské výroby. Ukrajinští velitelé zdůraznili význam bezpilotních letounů pro získání výhody v konfliktu, ačkoli jejich intenzivní využívání oběma stranami ztěžuje vojákům postup v terénu.