Právě teď

Skupina JSW, jeden z předních indických konglomerátů, plánuje investovat 400 miliard rupií (4,82 miliardy USD) do projektů na výrobu elektromobilů a baterií ve východním státě Odisha. Podle společného prohlášení, které bylo zveřejněno v sobotu, chce společnost ve spolupráci se státní vládou zřídit ve dvou městech integrovaný projekt výroby elektromobilů a baterií pro elektromobily. Skupina JSW Group nedávno založila společný podnik s čínskou společností SAIC Motor, který se zaměřuje na ekologickou mobilitu a rozvoj ekosystému elektrických vozidel. Vstupem na trh s elektromobily v Odíši chce skupina konkurovat domácím i mezinárodním hráčům. V roce 2020 tvořily elektromobily přibližně 2 % prodejů automobilů v Indii, přičemž vedoucí postavení na trhu zaujímala společnost Tata Motors. Vláda však usiluje o zvýšení podílu elektromobilů na 30 % do roku 2023. Aktuální směnný kurz: 1 USD = 83,0000 indických rupií.

Podle Fabia Panetty, člena Rady guvernérů ECB, Evropská centrální banka (ECB) zvažuje snížení úrokových sazeb, protože dezinflace přetrvává a zvyšování sazeb má na ekonomiku silnější dopad než dříve. Panetta zdůraznil potřebu včasného a postupného přístupu, aby se zabránilo zvýšené volatilitě na finančních trzích a v hospodářské aktivitě. ECB zachovala úrokovou sazbu na úrovni 4 % a je odhodlána bojovat proti inflaci. Debata se nyní soustředí na to, zda ECB provede snížení sazeb v dubnu, nebo zda je odloží. Panetta varoval před spekulacemi o přesném načasování a zdůraznil potřebu diskuse o podmínkách zahájení uvolňování, aniž by byla ohrožena cenová stabilita a reálná ekonomika.

Praha – České dráhy (ČD) loni cestujícím kvůli zpoždění zaplatily téměř 7,6 milionu korun, meziročně o zhruba 31 procent více. K růstu částky podle mluvčího drah Petra Šťáhlavského vedl například vyšší počet cestujících, podpořilo ho i zavedení automatického vyplácení odškodnění bez nutnosti žádosti. Téměř 2,8 milionu korun vyplatil národní dopravce za zpoždění ve vnitrostátní dopravě, přibližně 4,8 milionu v mezistátní dopravě. ČTK to řekl mluvčí ČD Petr Šťáhlavský.

Bývalý prezident Donald Trump, favorit prezidentských voleb v roce 2024, slíbil, že v případě svého znovuzvolení bude chránit práva na zbraně a zruší všechna omezení, která zavedl prezident Joe Biden. Na akci pořádané Národní asociací držitelů zbraní (NRA) Trump slíbil, že zruší nařízení, jako je pravidlo omezující prodej příslušenství ke zbraním známé jako pistolové šle. Vyzdvihl přitom svou předchozí podporu držitelům a výrobcům zbraní během svého působení v Bílém domě. Trumpova silná podpora ze strany NRA během jeho prezidentství zahrnovala označení obchodů se střelnými zbraněmi za nezbytné podniky uprostřed pandemie COVID-19. Trump si uvědomoval důležitost konzervativních držitelů zbraní pro své šance na znovuzvolení, slíbil, že bude chránit jejich střelné zbraně, a chlubil se, že odolá tlaku na zavedení omezení držení zbraní. Republikáni, podporovaní NRA a dalšími skupinami bojujícími za práva na držení zbraní, se staví proti přísnějším zákonům a zdůrazňují druhý dodatek. Trump promluvil k davu NRA v Pensylvánii, která je pro jeho případný návrat do Bílého domu klíčová. Národní výbor Demokratické strany kritizoval Trumpův postoj k násilí páchanému střelnými zbraněmi a uspořádal telefonát s novináři, v němž se diskutovalo o něm a NRA. Trumpův projev následoval po jeho nedávných vítězstvích na republikánských nominačních shromážděních v Nevadě a na Amerických Panenských ostrovech, což ho přiblížilo k odvetě s Bidenem ve všeobecných volbách. Trump také vznesl otázky ohledně Bidenovy duševní ostrosti a odvolával se na zprávu ministerstva spravedlnosti, zatímco Bidenova administrativa ji odmítla jako politicky motivovanou.

Agentura Moody’s snížila rating mexické státní ropné společnosti Pemex o dva stupně kvůli zhoršující se úvěrové kvalitě. Ratingová agentura uvedla obavy z vysoké vládní podpory a potenciálního rizika ohrožení této podpory v důsledku fiskálních podmínek Mexika v roce 2024. Pemex je jednou z nejzadluženějších ropných společností na světě, jejíž finanční závazky přesahují 100 miliard USD. Agentura Moody’s rovněž předpověděla Mexiku vyšší fiskální deficit v důsledku zvýšených výpůjčních nákladů, sociálních výdajů a vládních projektů. Agentura dále vyjádřila očekávání vyšších nákladů na podporu společnosti Pemex, až se v říjnu ujme moci nová mexická vláda. Kromě tohoto snížení ratingu mexická vláda nařídila vyvlastnění závodu na výrobu vodíku v rafinérii Pemex, který byl dříve prodán francouzské společnosti Air Liquide. Tato zpráva poukazuje na přetrvávající problémy, kterým čelí společnost Pemex a mexický ropný průmysl jako celek.

Podle íránského ministra zahraničí Hosejna Amirabdollahjana spolu Írán a Spojené státy komunikují po celou dobu čtyřměsíční války Izraele proti Hamásu v Gaze. Uvedl, že mezi oběma zeměmi došlo k výměně zpráv, přičemž USA požádaly Írán, aby požádal Hizballáh, libanonskou ozbrojenou skupinu podporovanou Íránem, aby se do konfliktu plně nezapojila. Hizballáh se pravidelně zapojuje do potyček s izraelskou armádou podél libanonsko-izraelské hranice, aby podpořil Hamás. Izrael zahájil válku v reakci na přeshraniční útok Hamásu. Amirabdollahian varoval Izrael, aby nezahajoval větší válku proti Libanonu, a prohlásil, že by to byl “poslední den izraelského premiéra Benjamina Netanjahua”. Zdůraznil, že Írán i Libanon považují za jedinou cestu k ukončení konfliktu politické řešení. Amirabdollahian rovněž zmínil, že Írán vede rozhovory se Saúdskou Arábií ohledně politického řešení nepřátelských akcí v Gaze. Hamás nedávno navrhl 4,5měsíční příměří, které Netanjahu odmítl. Amirabdollahian však návrh Hamásu podpořil a uvedl, že by měl být široce podporován, aby došlo k ukončení války.

Bývalí pákistánští premiéři Naváz Šaríf a Imran Chán si připsali vítězství ve volbách, což v zemi, která se již potýká s hospodářskou krizí a rostoucím počtem militantů, způsobilo další politické zmatky. Šarífova strana získala nejvíce křesel z celé strany, ale Chánovi stoupenci, kteří kandidovali jako nezávislí, získali celkově nejvíce křesel. Šaríf oznámil, že jeho strana vytvoří koaliční vládu, protože nezískala jasnou většinu. Opožděné vyhlášení výsledků a útoky militantů během volebního dne přispěly k nejistotě kolem voleb. Analytici předpovídají, že koaliční vláda se bude snažit řešit problémy země, včetně snahy o nový záchranný program od Mezinárodního měnového fondu.

Více než milion Palestinců uvězněných ve městě Rafáh a jeho okolí se připravuje na izraelský plán evakuace a pozemní útok proti bojovníkům Hamásu. Agentury poskytující pomoc se obávají možného velkého počtu civilních obětí a palestinská agentura OSN pro uprchlíky uznala, že jejich operace jsou spojeny s vysokým rizikem. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil armádě vypracovat plán evakuace obyvatelstva a zničení čtyř praporů Hamásu v Rafáhu. Spojené státy, hlavní podporovatel Izraele, prohlásily, že nepodpoří útok, který nebude upřednostňovat ochranu civilistů. V důsledku několikaměsíčního izraelského bombardování v Gaze bylo vysídleno více než milion lidí, kteří se v současné době tísní v Rafáhu a okolních oblastech. Lékaři a humanitární pracovníci se snaží těmto vysídleným Palestincům poskytnout základní pomoc. OSN uvedla, že palestinští civilisté v Rafáhu potřebují ochranu, ale je třeba zabránit masovému vysídlování. Izraelský plán vyvolal kritiku Palestinské samosprávy, která se domnívá, že jeho cílem je vysídlení Palestinců z jejich země.

Prezident Joe Biden vyzval Kongres, aby schválil financování Ukrajiny, a prohlásil, že pokud tak neučiní, bude to “téměř zločinné zanedbání”. Vyjádřil vděčnost německému kancléři Olafu Scholzovi za jeho vůdčí roli při zajišťování německé vojenské pomoci Ukrajině. Oba vedoucí představitelé se setkali v Bílém domě, aby jednali o probíhajícím konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem a také o krizi na Blízkém východě. Scholz ocenil krok amerického Senátu, který schválil návrh zákona ve výši 95,34 miliardy dolarů, jenž zahrnuje pomoc Ukrajině, Izraeli a Tchaj-wanu. Bílý dům opakovaně zdůraznil význam poskytnutí podpory Ukrajině v jejím boji proti Rusku. Scholz rovněž zdůraznil potřebu trvalé podpory ze strany Evropy a Spojených států, neboť ruský prezident Vladimir Putin se snaží Ukrajinu oslabit. Evropská unie nedávno schválila úvěr ve výši 50 miliard eur pro Ukrajinu a země se spoléhá na vojenskou a finanční pomoc západních zemí. Setkání Bidena a Scholze se dotklo také situace v Gaze a ohrožení mezinárodní lodní dopravy v Rudém moři ze strany povstalců Hútíů.

V pátek navštívila Kyjev dvoustranná delegace členů amerického Kongresu, aby se setkala s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Cílem delegace, v níž byli i čtyři členové výboru pro zpravodajské služby Sněmovny reprezentantů, bylo ujistit Ukrajinu, že budou prosazovat, aby Sněmovnou reprezentantů prošla klíčová legislativa o vojenské pomoci. Spojené státy jsou největším dodavatelem vojenské pomoci Ukrajině, která čelí probíhající ruské invazi, ale tato pomoc je v současné době pozastavena kvůli debatám v Kongresu o návrhu zákona, který poskytuje pomoc také Izraeli a Tchaj-wanu. Návrh zákona v hodnotě 95,34 miliard dolarů postoupil v americkém Senátu poté, co předchozí kompromisní legislativu zablokovali republikáni. Během své návštěvy se zákonodárci setkali také s představiteli ukrajinských zpravodajských služeb. Kongresman Jason Crow zdůraznil, že Spojené státy stojí na straně Ukrajiny nejen kvůli jejich odhodlání bránit svobodu a demokracii, ale také proto, že to odpovídá americkým zájmům. Delegace vyjádřila odhodlání zajistit potřebné finanční prostředky na podporu Ukrajiny v roce 2024.