Právě teď

Vietnamský velvyslanec ve Spojených státech Nguyen Quoc Dzung vyzval Washington, aby Hanoji odebral nálepku “netržní ekonomiky”. Tvrdil, že tato nálepka, která vede k uvalení sankčních cel na vietnamské zboží, škodí rostoucím dvoustranným vztahům mezi oběma zeměmi. Americké ministerstvo obchodu loni na žádost Hanoje přezkoumalo status Vietnamu jako netržní ekonomiky s ohledem na hospodářské reformy, které země v posledních letech provedla. Toto označení, které se vztahuje také na Čínu a Rusko, umožňuje Spojeným státům ukládat vyšší antidumpingová cla na dovoz z určených zemí a opírat se přitom o náhradní ceny třetích zemí. Velvyslanec Dzung zdůraznil, že Vietnam si již nezaslouží být zařazen mezi 12 nejhorších zemí světa. Zdůraznil potřebu větších amerických investic a přístupu na trh, zejména v odvětví špičkových technologií, a také podporu při řešení problému nevybuchlé munice, která zůstala z vietnamské války. Dzung se rovněž zabýval obavami z amerických prezidentských voleb v roce 2024 a uvedl, že partnerství s Vietnamem má silnou podporu obou stran.

Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) oznámila, že přejímá bezpečnostní upozornění vydané americkým Federálním leteckým úřadem (FAA) týkající se kontrol některých letadel Boeing 737-900ER. FAA doporučila provozovatelům těchto letadel, aby vizuálně zkontrolovali zátky dveří uprostřed výstupu a ujistili se, že jsou bezpečně upevněny. Toto rozhodnutí bylo přijato poté, co FAA uzemnil 171 letadel Boeing 737 MAX 9 po prasknutí zátky dveří uprostřed výstupu u letadla společnosti Alaska Airlines. Ačkoli letoun 737-900ER není součástí flotily MAX, má podobnou konstrukci zástrčky dveří. Podle EASA je v Evropě provozováno pět takových letadel s příslušnou součástkou, z nichž dvě patří české letecké společnosti SmartWings. I tato letadla budou nyní podrobena inspekci.

Podle průzkumu agentury Reuters se očekává, že celková inflace v Mexiku se v první polovině ledna zmírnila poté, co rostla po čtyři dvoutýdenní období za sebou. Mexická centrální banka vyjádřila opatrnost v důsledku zrychlení inflace v listopadu a prosinci. Průzkum, kterého se zúčastnilo 14 analytiků, předpovídá pro prvních 15 dní měsíce meziroční celkovou míru inflace ve výši 4,78 %, která pokračuje v klesajícím trendu od dosažení rekordní hodnoty 8,77 % v září 2022. Kromě toho se očekává, že ostře sledovaný jádrový index, který nezahrnuje ceny energií a potravin, na začátku ledna poklesne na 4,78 %, což je nejnižší hodnota od srpna 2021. Analytici odhadují, že celková inflace se oproti předchozím dvěma týdnům zvýšila o 0,38 %, zatímco jádrová inflace vzrostla o 0,25 %. Ekonomové oslovení společností Citibanamex předpokládají, že Mexická centrální banka na svém březnovém zasedání začne snižovat základní úrokovou sazbu. Oficiální údaje o inflaci za první polovinu ledna zveřejní mexická národní statistická agentura ve středu.

Berlín – Na německé železnici dnes večer začala stávka strojvedoucích, která ochromí provoz nejen v Německu, ale zastaví i některé spoje s Českem. Práci prozatím zastavili nákladní strojvedoucí společnosti Deutsche Bahn (DB), ve středu nad ránem se k nim přidají jejich kolegové z osobní dopravy. Stávka za vyšší mzdy a lepší pracovní podmínky skončí v pondělí večer.

Podle představitele EU Valdise Dombrovskise hrozí Evropské unii (EU) prudký nárůst spotřebitelských cen a zpomalení hospodářského růstu v důsledku přerušení lodní dopravy přes Rudé moře. Útoky jemenských Hútíů, kteří jsou spojenci Íránu, vedly během jednoho měsíce k 22% poklesu lodní dopravy přes Rudé moře. Lodní společnosti nyní přesměrovávají plavidla kolem afrického kontinentu, což pokles ještě urychlí. Zatímco na ceny energií a zboží zatím nebyl viditelný dopad, ceny dopravy se zvýšily. Dombrovskis zdůraznil, že délka krize určí širší ekonomický dopad na hospodářství EU. Zdůraznil potřebu rychlých opatření a uvedl, že Evropská komise v únoru aktualizuje své hospodářské prognózy, aby zohlednila narušení v oblasti Rudého moře. Suezský průplav, který se nachází na severním konci Rudého moře, hraje významnou roli v celosvětovém obchodě, neboť se jím přepravuje 12-15 % obchodu se zbožím a 25-30 % kontejnerů. Dlouhotrvající narušení v regionu by mohlo bránit centrálním bankám ve snižování úrokových sazeb v letošním roce. Náklady na lodní dopravu na trase Šanghaj-Rotterdam přes Suezský průplav již vzrostly o 200 % v důsledku útoků Hútíů. Tato eskalace nákladů pravděpodobně přispěje k inflaci, což zvýší napětí v ekonomice, která již nyní bojuje s vysokou úrovní inflace.

Praha – Pražská burza dál oslabovala, index PX dnes klesl o 0,28 procenta na 1437,60 bodu. V červených číslech skončila většina hlavních titulů včetně energetické společnosti ČEZ či Komerční banky. Naopak větším ztrátám bránily růst akcií pojišťovny VIG a Monety, vyplývá z údajů na webu burzy. Koruna dnes oslabila k oběma hlavním světovým měnám.

Podle vysokých představitelů EU je nepravděpodobné, že by Evropská unie zabavila aktiva ruské centrální banky zmrazená v Evropě, přestože skupina G7 plánuje v únoru projednat legálnost takového kroku. V roce 2022 EU, Spojené státy, Japonsko a Kanada zmrazily aktiva ruských centrálních bank v hodnotě přibližně 300 miliard USD, z čehož přibližně 200 miliard USD je uloženo v Evropě, zejména v belgické společnosti Euroclear. Diskuse o zabavení těchto aktiv a jejich převedení na Ukrajinu se objevily v době, kdy americký prezident Joe Biden čelí republikánskému odporu vůči své žádosti o další pomoc Ukrajině. Evropští představitelé se však domnívají, že takový krok by byl právně riskantní a mezi členskými státy EU neexistuje shoda. Konfiskace by také mohla mít negativní důsledky pro stabilitu měny euro, protože investoři by mohli své prostředky stáhnout. Vlády členských států EU místo toho pravděpodobně podpoří návrh Evropské komise, aby byly na Ukrajinu převedeny pouze zisky z těchto aktiv, které se odhadují na přibližně 15-17 miliard eur během čtyř let.

Kryptoměny s velkou kapitalizací přitahují pozornost nových i zkušených investorů, protože trh s kryptoměnami po nedávné kryptozimě nabírá na síle. Tyto kryptoměny, které mají značnou tržní kapitalizaci, poskytují příležitosti pro investice, převody a platby. Bitcoin (BTC), první a největší digitální aktivum, má v roce 2024 projít čtvrtým snížením na polovinu, čímž se stane vzácnějším než kdykoli předtím a jeho cena potenciálně vzroste. Ethereum (ETH), první mainstreamový altcoin, se v roce 2024 dočká vylepšení, jejichž cílem je zvýšit jeho propustnost a snížit transakční náklady, což zvýší jeho vyhlídky. Tether (USDT), největší stablecoin, se stal ve svém portfoliu konzervativnějším, aby zajistil svou stabilitu. Polygon (MATIC), platforma druhé vrstvy na platformě Ethereum, bude nadále zaujímat vedoucí postavení v oblasti inovací L2 se zvýšenou bezpečností a nákladovou efektivitou. Binance Coin (BNB), nativní kryptoměna společnosti Binance, je ovlivněna právní bitvou mezi jejím bývalým generálním ředitelem a americkými regulačními orgány. Dogecoin (DOGE), meme kryptoměna, může zažít cenové rally poháněné významnými oznámeními a udržované zvýšenou volatilitou. U dalších kryptoměn, jako jsou Cardano (ADA), XRP, Optimism (OP), Solana (SOL), Shiba Inu (SHIB), USD Coin (USDC), Arbitrum (ARB), Tron (TRX) a Chainlink (LINK), se v roce 2024 očekávají různé vyhlídky a výzvy.

Očekává se, že Bank of England příští týden podnikne nejisté kroky ke snížení úrokových sazeb z jejich nejvyšší úrovně za posledních téměř 16 let, protože známky inflační krize vykazují známky zmírnění. Přestože ekonomové dříve spekulace o snížení sazeb odmítali, tvrdí, že nyní nastal čas, aby BoE zmírnila svůj tvrdý postoj k výpůjčním nákladům. Nedávné údaje o celkové inflaci, mzdách a hospodářském růstu byly slabší, než se očekávalo, což investory přimělo vsadit na snížení sazeb, které by mělo začít již v květnu. Z průzkumu agentury Reuters však vyplývá, že ekonomové nepředpokládají snížení sazeb 1. února, ale těsná většina z nich je očekává před polovinou roku 2024. Výbor pro měnovou politiku také možná změní svůj tón a nebude již naznačovat, že v případě zesílení inflačních tlaků bude možná nutné zvýšit výpůjční náklady. Předchozí pomalá reakce centrální banky na rostoucí inflaci, a to i před prudkým nárůstem inflace způsobeným ruským plynem v roce 2022, vedla ke kritice. Nedávný pokles cen plynu však vedl k očekávání, že inflace v nadcházejících měsících klesne na 2 %. Navzdory těmto faktorům zůstává Bank of England opatrná ohledně snižování výpůjčních nákladů vzhledem k mírnému oživení ekonomiky, blížícímu se snížení energetických tarifů a očekávanému snížení daní v březnovém oznámení rozpočtu. Banka bude hledat další faktory, jako je rostoucí nezaměstnanost a nižší zúčtování mezd, aby získala důvěru ke snížení sazeb v nadcházejících měsících.

Šanghaj – Čínská společnost BYD se loni stala v Číně nejprodávanější značkou automobilů, a z první příčky tak sesadila německou automobilku Volkswagen. To je jasná známka, že sázka na elektromobily se čínské firmě vyplatila a pomohla jí dostat se před největší světové značky. S odkazem na data o registraci aut v Číně o tom dnes informovala agentura Bloomberg.

Praha – Národní ekonomická rada vlády (NERV) předložila kabinetu návrh 37 opatření, která by měla pomoci k vyššímu dlouhodobě udržitelnému růstu české ekonomiky. Návrhy se týkají trhu práce, vzdělávání, veřejné správy, bydlení a investic. Vláda nyní vybere některé z návrhů, které je možné uskutečnit nebo aspoň začít realizovat do konce funkčního období, uvedl dnes úřad vlády v tiskové zprávě.

Podle průzkumu agentury Reuters mezi ekonomy se většina z nich domnívá, že americký Federální rezervní systém počká se snížením úrokových sazeb až do druhého čtvrtletí. Průzkum odhalil, že červen je pro snížení sazeb považován za pravděpodobnější než květen a prognóza uvolnění pro letošní rok je menší, než trhy v současnosti očekávají. Dříve ekonomové předpovídali, že k prvnímu snížení sazeb dojde kolem poloviny roku 2024, ale po prohlášení předsedy Fedu Jeroma Powella z minulého měsíce o diskusi o snížení sazeb začaly trhy počítat s březnovým krokem. Nedávné údaje a komentáře představitelů Fedu však ochladily očekávání brzkého snížení sazeb a ceny futures na federální fondy se posunuly na květen. Průzkum ukázal, že 45 % ekonomů vsadilo na červnový začátek snižování sazeb, zatímco 31 % uvedlo květen a pouze 16 % vidělo snížení v březnu. Zbytek předpovídal snížení sazeb v reakci na ochlazení inflace ve druhé polovině roku. Průzkum také ukazuje, že ekonomové se více shodují s předpověďmi samotného Fedu než trhy, přičemž mediánová prognóza předpokládá, že sazba federálních fondů bude na konci roku činit 4,25-4,50 %. Pokud jde o inflaci, ekonomové předpokládají, že se bude ve druhé polovině roku 2024 pohybovat v průměru kolem 2% cíle centrální banky, zatímco ostatní inflační ukazatele by měly zůstat nad 2 % nejméně do roku 2026. Očekává se, že americká ekonomika v posledním čtvrtletí vzrostla o 2,0 % a v letošním roce by její růst měl v průměru dosáhnout 1,4 %. Očekává se také, že míra nezaměstnanosti zůstane nízká a v letošním a příštím roce dosáhne v průměru 4,1 %. Celkově se ekonomové domnívají, že vzhledem k tomu, že americká ekonomika se zřejmě vyhne recesi, není příliš důvodů pro brzké snížení úrokových sazeb.

Brusel – Evropská komise (EK) zatím odmítla německým aerolinkám Lufthansa schválit záměr převzít menšinový podíl v italské státní letecké společnosti ITA Airways. Obává se ohrožení hospodářské soutěže, mimo jiné i na linkách mezi Itálií a střední Evropou, a proto zahajuje hloubkové zkoumání záměru. Jeho výsledek zveřejní nejpozději v červnu, uvedla dnes v tiskové zprávě.