Právě teď

Praha – V roce 2023 bylo v Česku vyhlášeno 4943 bankrotů podnikatelů, což bylo meziročně o čtyři procenta méně a nejméně za posledních deset let. Zároveň bylo podáno 5343 insolvenčních návrhů, o půl procenta méně než předloni. Vyplývá to z analýzy dat společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, které firma poskytla ČTK.

Berlín – Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se v loňském roce následkem dopadů globálních krizí propadl o 0,3 procenta. Dnes to na tiskové konferenci v Berlíně na základě prvního odhadu oznámila šéfka Spolkového statistického úřadu Ruth Brandová. Na loňský rok vláda počítala s hospodářským poklesem o 0,4 procenta, pro letošek už ale počítá s růstem. Ten zatím odhaduje na 1,3 procenta.

Ostrava – Návrat zaměstnanců Liberty Ostrava do práce se opět odkládá o týden, na úterý 23. ledna. Po dnešním jednání s vedením podniku to ČTK řekl předseda základní organizace OS KOVO Liberty ČR Petr Slanina. Huť se stále nedohodla s firmou Tameh Czech na dodávkách energií. Vyjádření firmy ČTK zjišťuje.

Podle zdroje obeznámeného s touto záležitostí je německý ministr financí Christian Lindner otevřený prodeji zbývajícího 15% podílu vlády v Commerzbank v rámci snahy o získání finančních prostředků a zacelení díry v rozpočtu. To znovu oživilo spekulace o možné fúzi mezi Commerzbank a Deutsche Bank, která by jí mohla pomoci diverzifikovat příjmy z nestabilního investičního bankovnictví a posílit její dlouhodobou stabilitu. Ačkoli v současné době neprobíhají žádná jednání, Deutsche Bank interně zkoumá transakce a zvažuje možné nákupy bank, jako jsou Commerzbank a ABN Amro. Fúze by však byla komplikována nízkým oceněním Deutsche Bank, možnými odpisy aktiv a nutností bolestivého snižování počtu pracovních míst pro dosažení synergií. Navzdory těmto problémům spekulace tisku a předchozí komentáře Deutsche Bank zvyšují pravděpodobnost tohoto kroku. Podíl Německa v Commerzbank pochází z doby globální finanční krize v roce 2008 a pro vládu je stále ztrátovou investicí.

Podle údajů Commonwealth Bank of Australia se výdaje australských domácností v prosinci po předchozím růstu snížily, protože spotřebitelé omezili výdaje za zboží pro domácnost, rekreaci a potraviny. Index útrat domácností Household Spending Insights banky v prosinci klesl o 3,9 % na hodnotu 137,0 poté, co v listopadu během výprodejů na Černý pátek vzrostl o 1,6 %. Meziroční tempo růstu zůstalo utlumené na úrovni 3,1 %. Údaje naznačily, že spotřebitelé přenesli výdaje dopředu, aby využili listopadových výprodejů, a narušili tak tradiční utrácení na Boxing Day. Výdaje za zboží pro domácnost, jako je nábytek a spotřebiče, se v prosinci snížily o 16 %, zatímco výdaje za pojištění, dopravu a zdraví vzrostly. Ekonomové předpovídají další zpomalení výdajů domácností v celé první polovině roku 2024 s odkazem na zmírnění hospodářského růstu a listopadové zvýšení úrokových sazeb australskou centrální bankou. Hlavní ekonomka banky Belinda Allenová naznačila, že se Reserve Bank může připojit k očekávanému globálnímu posunu směrem ke snižování úrokových sazeb v září letošního roku.

Podle průzkumu agentury Reuters se očekává, že hospodářský růst Číny v roce 2024 zpomalí na 4,6 % a v roce 2025 se dále sníží na 4,5 %. To vyvolává tlak na tvůrce politik, aby zavedli další stimulační opatření v prostředí deflačních tlaků a výrazného propadu trhu s nemovitostmi. V roce 2023 by měl hrubý domácí produkt (HDP) Číny vzrůst o 5,2 %, čímž by byl splněn vládní cíl ročního růstu. Země se však snaží udržet silné oživení po skončení období COVID kvůli problémům, jako je vleklé krize v oblasti nemovitostí, slabá důvěra spotřebitelů, rostoucí dluhy místních vlád a problémy globálního růstu. Nedávné údaje naznačují nejistý začátek roku 2024 s přetrvávajícími deflačními tlaky a minimálním růstem vývozu. Analytici naznačují, že ekonomický výhled Číny v roce 2024 bude ovlivněn sektorem nemovitostí a snahou vlády sladit nabídku se skutečnou poptávkou. Čínská lidová banka (PBOC) se zavázala posílit politickou podporu a podpořit oživení cen. PBOC možná v březnu až dubnu sníží bankám sazby povinných minimálních rezerv (RRR) a vláda pravděpodobně zvýší fiskální výdaje, aby podpořila růst. Očekává se, že spotřebitelská inflace vzroste z 0,2 % v roce 2023 na 1,0 % v roce 2024 a dále na 1,6 % v roce 2025.

Finanční ředitel BMW Walter Mertl v pondělí oznámil, že společnost dosáhla bodu zlomu v prodeji vozidel se spalovacími motory a většinu jejího růstu nyní tvoří elektromobily. Mertl prohlásil, že prodejní náhorní plošina pro automobily se spalovacími motory bude pokračovat a nakonec poklesne kvůli blížícím se ekologickým předpisům, které omezí jejich prodej. BMW dosáhlo v loňském roce 15% podílu prodejů plně elektrických vozidel a do roku 2026 plánuje zvýšit tento podíl na 33 % uvedením šesti nových elektrických modelů v rámci své řady “Neue Klasse”, která je určena pouze pro elektromobily. Mertl však zmínil, že marže BMW u vozů se spalovacím motorem a elektromobilů nedosáhnou minimálně do roku 2026 parity, a to především kvůli vyšším nákladům spojeným se zaváděním nových bateriových technologií. Automobilka se i nadále drží svého cíle prodat do roku 2030 3 miliony vozů s marží 8-10 %. Generální ředitel Oliver Zipse věří, že prodej elektromobilů “Neue Klasse” ve velkém měřítku udrží ziskovost díky nižším nákladům na baterie a vyšší účinnosti na kilowatthodinu.

Němečtí zemědělci se dnes sejdou u Braniborské brány v Berlíně, aby protestovali proti navrhovanému zvýšení daní ze zemědělské činnosti. Očekává se, že se demonstrace zúčastní 3 000 traktorů, 2 000 nákladních aut a 10 000 lidí z celé země. Protesty přicházejí v náročné době pro koalici kancléře Olafa Scholze, která se již nyní potýká s rozpočtovými problémy a vzestupem krajně pravicových sil. Ministr financí Christian Lindner plánuje k protestujícím promluvit a představitelé koaličních stran pozvali vůdce protestů k jednání. Tento protest je vyvrcholením týdenních nepokojů v Německu, kterých se účastní zemědělci, a poukazuje na rostoucí frustraci v zemědělském sektoru v souvislosti s daňovou politikou vlády.

Podle zprávy Boston Consulting Group (BCG) mají světové banky potenciál výrazně zvýšit své ocenění, pokud se zaměří na podporu růstu a produktivity. BCG odhaduje, že banky by mohly zdvojnásobit své současné ocenění, což by v příštích pěti letech znamenalo celkový nárůst o 7 bilionů USD. Hlavní překážkou ziskovosti bankovního sektoru je výrazný pokles zisků, přičemž 75 % bankovních akcií bude mít v roce 2022 poměr ceny k účetní hodnotě nižší než 1. Kromě toho jsou násobky poměru ceny k zisku téměř o polovinu nižší než v roce 2008. Výnosy akcionářů z bankovních akcií od finanční krize rovněž zaostávají za hlavními tržními indexy a tento rozdíl se nadále zvětšuje. BCG varuje, že i když banky budou investovat do produktivity a zefektivní své operace, budou čelit zvýšenému tlaku ze strany vyšších kapitálových požadavků a konkurence ze strany fintech společností. V důsledku toho BCG předpovídá, že banky se pravděpodobně nevrátí na úroveň ziskovosti a ocenění před krizí.

Praha – Stát vynakládá na podporu bydlení miliardy, vliv na trh s bydlením to má jen okrajový. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle něj hlavní problémy bytové politiky, zejména dostupnost a kvalita bytového fondu, dlouhodobě přetrvávají. NKÚ kontroloval peníze vynakládané ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) a Státním fondem podpory investic (SFPI). Obě instituce vydaly na podporu bydlení v letech 2016 až 2021 dohromady 13,9 miliardy korun a podpořily více než 4500 projektů. Podle MMR je kontrolní zpráva NKÚ nelichotivým vysvědčením hnutí ANO.

Praha – V Davosu dnes začíná Světové ekonomické fórum (WEF). Za Českou republiku se 54. zasedání, které potrvá do 19. ledna, zúčastní ministři zahraničí Jan Lipavský a průmyslu a obchodu Jozef Síkela. V centru pozornosti zástupců vlád více než sta zemí, důležitých mezinárodních organizací a přes 1000 představitelů soukromého sektoru i akademické sféry budou válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, válka na Ukrajině či ekonomická témata jako inflace a technologické změny.

Filipíny plánují rozvoj ostrovů v Jihočínském moři, které považují za součást svého území, aby je učinily vhodnějšími pro ubytování vojáků, uvedl šéf filipínské armády Romeo Brawner. Napětí mezi Filipínami a Čínou se stupňuje, neboť obě země si nárokují území v Jihočínském moři. Filipíny v současné době okupují devět prvků ve sporné oblasti, včetně strategicky významného ostrova Thitu. Armáda usiluje o zlepšení situace na všech ostrovech, se zvláštním zaměřením na Thitu. Filipíny rovněž plánují přivézt odsolovací zařízení na Druhé Thomasově mělčině, kde jsou od roku 1999 umístěny vojenské jednotky, aby potvrdily nárok země na svrchovanost. Kromě toho chce země v rámci svých modernizačních plánů pořídit další lodě, radary a letadla a přesunout tak své zaměření na teritoriální obranu. Mezi další země s konkurenčními nároky v Jihočínském moři patří Brunej, Čína, Malajsie, Tchaj-wan a Vietnam.

Společnost Citigroup Inc. (NYSE:C) oznámila, že plánuje zefektivnit svou činnost a v příštích několika letech snížit počet zaměstnanců po celém světě přibližně o 20 000 míst. Tento krok je součástí širší restrukturalizace zaměřené na snížení nákladů a zvýšení efektivity. Cílem banky je snížit počet zaměstnanců z téměř 239 000 na přibližně 180 000 do konce roku 2026. Rozhodnutí Citigroup přichází po náročném čtvrtém čtvrtletí, během něhož vykázala ztrátu 1,8 miliardy dolarů. Očekává se, že snížení počtu pracovních míst přispěje k iniciativě na úsporu nákladů ve výši 1 miliardy USD, přičemž se zaměří zejména na manažerské pozice. Zatímco nedávné finanční potíže Citigroup byly přičítány ekonomickým poruchám v Argentině a Rusku, její americký segment osobního bankovnictví zaznamenal 12% nárůst příjmů, což je pro banku světlým bodem. Vedle snižování počtu zaměstnanců se Citigroup připravuje na výdaje na odstupné, které by se v letošním roce mohly pohybovat v rozmezí 700 milionů až 1 miliardy USD. Strategie banky odráží širší trend ve finančním odvětví směřující k zeštíhlení provozu v nejistých ekonomických podmínkách.

Řada správců investic, včetně společností BlackRock, VanEck, Ark Investments/21Shares a Bitwise, uvedla 11. ledna na trh první americké spotové bitcoinové fondy obchodované na burze (ETF). To představuje významný milník pro odvětví kryptoměn a vyvolalo intenzivní soutěž o podíl na trhu. Americká Komise pro cenné papíry a burzy schválila 11 žádostí o spotové bitcoinové ETF po desetiletém boji s odvětvím digitálních aktiv. Tyto ETF nabízejí výrazně nižší poplatky ve srovnání s průměrnou tržní sazbou pro americké ETF ve výši 0,54 %, přičemž někteří emitenti se dokonce po určitou dobu nebo do doby, než jejich fond dosáhne určité prahové hodnoty aktiv, poplatků vzdávají. Investoři mohou nyní obchodovat se spotovými bitcoinovými ETF od různých společností, jako jsou Franklin Templeton, Bitwise Asset Management, Ark Investments/21Shares, BlackRock, VanEck, Valkyrie, Fidelity, WisdomTree, Invesco a Grayscale Investments.

Praha – Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 150 miliard korun, což je meziroční pokles o téměř čtvrtinu. Nové úvěry bez refinancování činily 124 miliard korun. Úrokové sazby v prosinci pokračovaly v poklesu a snížily se z listopadových 5,67 na 5,65 procenta, nejnižší hodnotu od poloviny roku 2022. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

Očekávání trhu ohledně březnového snížení úrokových sazeb Federálního rezervního systému se po překvapivém poklesu cen amerických výrobců zvýšila. To vedlo k poklesu výnosů státních dluhopisů a pozornému sledování ekonomických ukazatelů. Euro zůstalo stabilní a obchodovalo se v úzkém rozpětí, zatímco britská libra zůstala silná poblíž dvoutýdenního maxima. Dolarový index, který monitoruje zelenou bankovku vůči hlavním měnám, zůstal relativně stabilní. Očekává se, že nadcházející zveřejnění údajů o inflaci ve Spojeném království bude mít významný vliv na rozhodování centrálních bank o sazbách, a to nejen ve Spojeném království, ale i v celosvětovém měřítku.

Na znamení solidarity s rukojmími, které v Gaze zadržuje Hamás, se v ulicích izraelských měst běžně objevují psí známky ve vojenském stylu. Malé kovové obdélníky s vyrytými hesly jako “naše srdce jsou v Gaze držena jako rukojmí” a “přiveďte je okamžitě domů” nosí Izraelci na řetízcích na krku jako symbol podpory zajatým rukojmím. Psí známky umožňují lidem spojit se s rodinami rukojmích a vyjádřit soucit s utrpením způsobeným zabíjením 7. října. Známky jsou také považovány za způsob, jak sjednotit národ a ukázat, že Izraelci v tomto těžkém období stojí při sobě. Tisíce psích známek se prodaly v obchodech se suvenýry a nosí je občané i turisté. Toto symbolické gesto si získalo pozornost i na mezinárodní úrovni, kdy příznivci Izraele nosí psí známky i v jiných zemích. Únos 240 rukojmích 7. října hluboce zasáhl izraelskou společnost a naděje na jejich bezpečný návrat zůstává pro národ prioritou.