Právě teď

OSLO – Norská menšinová vláda plánuje v roce 2024 zvýšit výdaje z největšího státního investičního fondu na světě ve výši 1,4 bilionu dolarů, a to navzdory současným inflačním problémům, které doléhají na domácnosti a podniky. Vláda vedená Stranou práce a středu hodlá v příštím roce z fondu vybrat 409,8 miliardy korun (37,3 miliardy dolarů), což je skok oproti 372,3 miliardy korun v roce 2023. Podle ministerstva financí by měl hrubý domácí produkt neropné ekonomiky letos vzrůst o 0,6 %, v roce 2024 o 0,8 % a v roce 2025 o 1,9 %. Vláda tvrdí, že její návrh rozpočtu je rozpočtově odpovědný a jeho cílem je zvýšit zaměstnanost, to vše při současném umožnění poklesu inflace. Strukturální deficit mimo ropný sektor pro rok 2024 je stanoven na 2,7 % očekávané hodnoty fondu do konce roku 2023, což zůstává v rámci parlamentem stanoveného 3,0% ročního výdajového limitu. Předpokládá se, že rozpočet přispěje k vyššímu hospodářskému růstu pozitivním impulsem ve výši 0,4 %.

Podle agentury Scope Ratings by rostoucí rozpočtové schodky Itálie mohly způsobit, že nebude mít nárok na podporu dluhopisů od Evropské centrální banky (ECB), což by ohrozilo její úvěrový profil. Vláda této země nedávno zvýšila své cílové deficity, což vedlo k nárůstu rozdílu mezi výnosy italských a německých dluhopisů. Itálie předpokládá, že její deficit klesne na 3% hranici hrubého domácího produktu stanovenou EU až v roce 2026, přičemž v letech 2023-2026 dojde k zanedbatelnému snížení dluhu. Zachování nároku na nástroj ECB na ochranu přenosové soustavy (TPI), který je klíčový pro úvěrový rating Itálie BBB+/Stable, závisí na dodržování fiskálního rámce EU. Pokud ECB ukončí svůj program nouzového nákupu cenných papírů Pandemic Emergency Purchase Programme dříve, Itálie by mohla potřebovat alternativní kupce pro cenné papíry v hodnotě přibližně 50 mld. eur. Scope se domnívá, že toto riziko by mohlo zpochybnit přístup Itálie k fondům EU na obnovu po pandemii a vyžádat si další reformy.

Ukrajina se připravuje na další krutou zimu, protože pokračující konflikt s Ruskem zvyšuje pravděpodobnost dlouhodobých výpadků elektřiny. Navzdory pokusům o opravu a posílení energetického systému po loňských stávkách je země kvůli nedostatku finančních prostředků a času zranitelnější než kdy jindy. Marcus Lippold, vedoucí týmu pro energetiku v rámci rozšiřování Evropské unie, tento týden ve svém prohlášení uvedl, že ačkoli se objevily snahy o opravu zničené infrastruktury, celková odolnost není silnější než v předchozím roce. Domnívá se, že v důsledku útoků je kapacita výroby elektřiny na Ukrajině poloviční oproti stavu před ruskou invazí. Výzkumné centrum Kyjevské ekonomické školy navíc odhaduje, že na ukrajinské energetické infrastruktuře byly způsobeny přímé škody v hodnotě přibližně 8,8 miliardy dolarů. Navzdory ochranným opatřením, jako jsou pytle s pískem a betonové bloky, se očekává další omezení dodávek energie. Ke zmírnění dopadů se přijímají strategie, jako je decentralizace odvětví, dovoz evropské elektřiny a místní výroba energie.

BERLÍN – Německý zpracovatelský průmysl zaznamenal v srpnu letošního roku výrazný nárůst zakázek, a to především díky výraznému zvýšení výroby počítačových, elektronických a optických výrobků. V pátek zveřejněná spolková statistika odhalila meziměsíční nárůst o 3,9 %, čímž překonala očekávání analytiků agentury Reuters, kteří předpokládali zvýšení o 1,8 %. Navíc méně volatilní mezičtvrtletní srovnání ukázalo 4,9% nárůst nových zakázek od června do srpna ve srovnání s předchozími třemi měsíci.

Podle hlavního vědeckého pracovníka Světové zdravotnické organizace (WHO) Jeremyho Farrara představuje horečka dengue v důsledku klimatických změn a rostoucí urbanizace stále větší globální hrozbu. V tomto desetiletí může dojít k nárůstu případů horečky dengue na jihu USA, v některých částech Evropy a Afriky, a to v důsledku vyšších teplot, které usnadňují šíření komárů přenášejících horečku dengue. Celosvětově se počet případů tohoto onemocnění od roku 2000 zvýšil osminásobně a v roce 2022 bylo hlášeno 4,2 milionu případů. Bangladéš v současné době zažívá nejhorší epidemii s více než 1 000 úmrtími. Farrar, odborník na infekční nemoci, který se dříve zabýval horečkou dengue ve Vietnamu, varuje, že toto onemocnění zatíží nemocniční systémy, protože jeho intenzivní klinická péče vyžaduje vysoký poměr sester a pacientů. Farrar rovněž zdůraznil potřebu řízení katastrof a městského plánování, aby se eliminovala stojatá voda v blízkosti obydlí, která je živnou půdou pro komáry Aedes aegypti, kteří šíří horečku dengue. WHO nedávno doporučila vakcínu Qdenga společnosti Takeda Pharmaceuticals pro děti v oblastech, kde toto onemocnění představuje významný zdravotní problém.

Podle nejmenovaného amerického úředníka Bidenova administrativa zvažuje poskytnutí další vojenské pomoci Ukrajině prostřednictvím grantového programu ministerstva zahraničí Spojených států. Tato iniciativa, o níž již dříve informoval server Politico, zahrnuje využití programu Foreign Military Sales, který pomáhá zahraničním vládám při nákupu amerického obranného vybavení a absolvování vojenského výcviku. Vzhledem k tomu, že z vyčleněných 4,65 miliard dolarů pro Ukrajinu a další země postižené konfliktem zbývá přibližně 650 milionů dolarů na financování zahraničních vojenských operací, mohl by tento krok významně posílit bezpečnostní schopnosti Ukrajiny. Ministerstvo zahraničí se k této záležitosti odmítlo vyjádřit. Již dříve, v srpnu, schválila Bidenova administrativa prostřednictvím tohoto programu podobný balíček vojenské pomoci Tchaj-wanu.

Ruský rubl klesl na sedmitýdenní minimum a vůči americkému dolaru překonal hranici 101. Důvodem byly nízké ceny ropy a snížená nabídka zahraniční měny ze strany vývozců. Měna byla slabší také vůči euru a jüanu. Tento pokles připomíná podobný pokles v srpnu, který urychlil mimořádné zvýšení úrokových sazeb ze strany Ruské centrální banky. Navzdory znepokojivé situaci Kreml uvedl, že v současné době není důvod k obavám. Ministerstvo hospodářství oznámilo zrychlující se inflaci, která ke 2. říjnu činila 5,94 %. K oslabování rublu mezitím přispívá obchodní nerovnováha Ruska, konkrétně pokles vývozu a prudké oživení dovozu. Analytici očekávají, že úřady brzy zasáhnou, aby zchladily devizový trh. Navzdory těmto tlakům ruská vláda zmírnila zákaz vývozu nafty potrubím přes přístavy, který dříve posiloval světové ceny pohonných hmot a tlačil kupující k alternativním zdrojům.

Elon Musk čelí žalobě ze strany americké Komise pro cenné papíry (SEC), která se ho snaží přimět k výpovědi v rámci vyšetřování týkajícího se jeho akvizice společnosti Twitter, nyní známé jako X, v hodnotě 44 miliard dolarů, jak vyplývá z nedávného soudního spisu. Vyšetřování, které představuje vystupňování dlouhodobého sporu mezi Muskem a Komisí pro cenné papíry a burzy, prověřuje potenciálně nezákonné činnosti při Muskově koupi Twitteru v roce 2022. Muskovo odmítnutí dostavit se na předvolání k výpovědi v září 2023 spor zintenzivnilo, přičemž jako důvod bylo uvedeno údajné obtěžování ze strany SEC a čas potřebný k přezkoumání materiálů týkajících se Muska v nedávno zveřejněném životopise. SEC tvrdí, že Muskova výpověď je klíčová pro získání informací důležitých pro jejich zákonné vyšetřování. Navzdory Muskovu odmítnutí vypovídat byly předloženy dokumenty týkající se vyšetřování a výpověď byla již dříve poskytnuta prostřednictvím videokonference v červenci loňského roku. Muskovy právní problémy se nadále hromadí, přičemž pod dohledem federálních prokurátorů probíhají další šetření týkající se tvrzení o samořízených vozidlech Tesla a údajném dojezdu vozidel.

Očekává se, že ceny benzínu v USA v následujících týdnech klesnou na mnoha místech na úroveň kolem 3 USD za galon v důsledku klesajících futures kontraktů na ropu, což je dobrá zpráva pro spotřebitele a potenciální kontrola inflace. Tento propad by však mohl znamenat i hospodářský pokles. Údaje americké vlády odhalují, že čtyřtýdenní průměr poptávky po benzinu je nejnižší za posledních 26 let. Významnými faktory vyvolávajícími tento pokles byl 7,4% nárůst cen benzinu ve třetím čtvrtletí v důsledku snížení produkce ropy ze strany členů OPEC+, jako je Saúdská Arábie a Rusko, a nedávné špatné ekonomické údaje. Futures kontrakty na ropu ve středu klesly o 5 USD za barel a ve čtvrtek o dalších 1,66 USD. Analýzy naznačují, že vysoké ceny přiměly spotřebitele omezit jízdu autem. Předpokládá se, že do konce podzimu klesnou ceny benzinu v regionech, jako je Středozápad a východní pobřeží, na téměř 3 dolary za galon. Očekává se, že polovina amerických států dosáhne této úrovně do 31. října. Tyto prognózy přicházejí navzdory faktorům, které by obvykle vedly k růstu cen, jako je ruský zákaz vývozu nafty, trvalé snižování těžby ropy ze strany OPEC a sezónní údržba rafinérií omezující produkci pohonných hmot.

Americké vládní dluhopisy zažívají výrazný výprodej, což vyvolává vlnový efekt v různých sektorech od akcií až po nemovitosti. Růst výnosů desetiletých amerických státních dluhopisů na úroveň nevídanou od roku 2007 je přičítán agresivnímu postoji Federálního rezervního systému a stupňujícím se fiskálním obavám. Tento bezprecedentní scénář staví státní dluhopisy před třetí roční ztrátu v řadě. V důsledku toho index S&P 500 zaznamenal přibližně 8% pokles a úrokové sazby hypoték se vyšplhaly na více než 20letá maxima, což negativně ovlivnilo hodnotu nemovitostí. Vysoké výnosy státních dluhopisů odrazují od rizikovějších investic, protože se zvyšují náklady na úvěry pro firmy i jednotlivce. Silnější dolar, který je podněcován rostoucími výnosy, může negativně ovlivnit americké vývozce a nadnárodní společnosti a zároveň zkomplikovat mezinárodní pokusy o zmírnění inflace. Prudký nárůst výnosů státních dluhopisů navíc vedl k rozšíření spreadů na úvěrových trzích a zvýšení nákladů na financování. Vzhledem k nejistotě ohledně úrokových sazeb a hrozícím fiskálním problémům USA se očekává, že volatilita dluhopisů bude pokračovat. Federální rezervní systém naznačil, že udrží vysoké sazby až do roku 2024, ačkoli investoři očekávají jejich snížení již v červnu 2024.

Indická centrální banka (Reserve Bank of India, RBI) v pátek v souladu s očekáváním již počtvrté za sebou ponechala svou hlavní úrokovou sazbu na úrovni 6,50 % a zároveň naznačila záměr využít prodeje dluhopisů k udržení nízké likvidity a přiblížení inflace ke svému 4% cíli. Guvernér RBI Šaktikanta Das uvedl, že RBI, která je pevně odhodlána trvale ukotvit inflaci na svém cíli, může uvažovat o prodeji dluhopisů na volném trhu, aby řídila podmínky likvidity v souladu se svými inflačními cíli. Ekonomové předpokládají, že centrální banka si zachová delší odmlku a zároveň bude častěji využívat nástroje likvidity vzhledem k volatilnímu globálnímu prostředí. Rozhodnutí RBI prozkoumat využití operací na volném trhu k regulaci likvidity by mohlo ovlivnit sentiment na trzích dluhopisů. Předpokládá se, že inflační rizika budou přetrvávat v důsledku faktorů, jako jsou vlivy počasí a ceny komodit, přičemž se očekává, že globální měnové podmínky budou ovlivňovat politická rozhodnutí RBI. Centrální banka zachovala svou prognózu růstu a inflace a nadále sledovala podmínky likvidity.

Investoři v pátek očekávali údaje o zaměstnanosti v USA, které by mohly udržet vysoké úrokové sazby, což znamenalo přestávku ve výprodeji dluhopisů. Oddechový čas dále podpořily futures kontrakty na ropu Brent na úrovni 84,50 USD za barel, které jsou o 13,5 % nižší než jedenáctiměsíční maximum z minulého týdne. Index asijsko-pacifických akcií MSCI mimo Japonsko vzrostl o 0,9 %, zatímco tokijský Nikkei zůstal stabilní. Americký dolar má díky výprodeji dluhopisů nakročeno k rekordnímu 12. týdnu růstu v řadě. Před zveřejněním údajů o pracovních místech mimo zemědělský sektor v USA nedošlo k žádným významným pohybům, ekonomové očekávají přírůstek 170 000 pracovních míst v USA. Dolar by však mohl vystřelit výše, pokud dojde k dalšímu kolu výprodejů dluhopisů, a pokračovat tak ve své nejdelší vítězné sérii vůči euru. Naproti tomu pouze u jenu se projevil jakýkoli odpor, což vyvolalo spekulace o intervenci úřadů.

Futures na americké akcie se ve čtvrtek večer obchodovaly v úzkém rozpětí, a to v návaznosti na různorodé výsledky hlavních benchmarků před klíčovými údaji o zaměstnanosti, které mají být zveřejněny v pátek. V 18:50 SEČ se futures na index Dow Jones i Nasdaq 100 nezměnily, zatímco futures na index S&P 500 klesly o 0,1 %. Akcie Levi Strauss & Co třídy A během rozšířených obchodů po zveřejnění výsledkové zprávy společnosti za 3. čtvrtletí klesly o 1,4 % a akcie společnosti Aehr Test Systems se propadly o 12,1 %. Oba systémy sice vykázaly mírné překročení zisku na akcii, jejich tržby však zaostaly za očekáváním. V pátek budou účastníci trhu pozorně sledovat klíčové indexy trhu práce a projev Wallerové z Federálního rezervního systému. Čtvrtek mezitím skončil bez výraznější změny, když index Dow Jones Industrial Average dosáhl hodnoty 33 119,6 a indexy S&P 500 a NASDAQ Composite poklesly každý o 0,1 % na 4 258,2, resp. 13 219,8 bodu. Desetileté úrokové sazby ve Spojených státech zůstaly v podstatě beze změny a držely se pod 16letým maximem 4,721 %.

Ředitel brazilské centrální banky Gabriel Galipolo na akci pořádané GRI Clubem upozornil na nutnost opatrného přístupu v situaci, kdy americká ekonomika vyžaduje vyšší a dlouhodobé úrokové sazby, což často destabilizuje rozvíjející se ekonomiky. Navzdory silným devizovým rezervám Brazílie, které poskytují určitý oddech během nepředvídatelnosti, Galipolo zdůraznil závažnost nastavení amerických úrokových sazeb, které vyvolávají rozhovory o úrokových diferenciálech. To by mohlo poškodit Brazílii, která je známá svou zranitelností vůči investorům, kteří si půjčují v nízkoúročených měnách, aby investovali do vysoce úročených aktiv nebo měn za účelem zisku. Galipolo navrhl jemné vyladění brazilské měnové politiky při zachování konstriktivního postoje a potvrdil vhodnost snížení sazeb o 50 bazických bodů. Tento přístup byl zvolen poté, co centrální banka v srpnu zahájila snižování sazeb v rámci boje proti inflaci a v září následovalo další snížení o 50 bodů, čímž sazby klesly na 12,75 % s tím, že v budoucnu se očekává podobné snížení.

Šéfka MMF Kristalina Georgievová před výročními zasedáními Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, která se uskuteční příští týden, nastínila své obavy ohledně globální ekonomiky. Georgievová odhalila, že otřesy od roku 2020 připravily světovou ekonomiku o 3,7 bilionu dolarů a že současný růst nedosahuje úrovně před pandemií. Navzdory relativnímu úspěchu v boji s inflací a pomalu se zotavující ekonomice Georgieva prohlásila, že zvýšené úrokové sazby nejvíce ohrožují rozvíjející se ekonomiky. Zdůraznila, že “boj s inflací je prioritou č. 1” a úrokové sazby mají zůstat vysoké. Pokud bude pokračovat kontrola inflace, může být dosaženo “měkkého přistání” světové ekonomiky. Připravovaný World Economic Outlook MMF předpokládá pomalé a nerovnoměrné oživení světové ekonomiky. Georgievová přesto uznala, že světová ekonomika vykazuje odolnost, nicméně růst je poměrně slabý, pod předpandemickým průměrem 3,8 %. Georgieva rovněž zdůraznila finanční zranitelnost rozvíjejících se zemí a zemí s nízkými příjmy a vyzvala členské země, aby zvýšily úvěrovou kapacitu fondu a aby silnější členové pomohli s větším objemem financování svých nejchudších protějšků. Zpráva přichází několik dní před prvním setkáním ministrů financí a centrálních bankéřů ze 190 zemí afrického kontinentu od roku 1973.

Prezidentka Federální rezervní banky v San Francisku Mary Dalyová uvedla, že Fed možná nebude muset dále zvyšovat sazby vzhledem k tomu, že měnová politika USA se již posunula do restriktivní oblasti a výrazně pokročila směrem k 2% míře inflace. V projevu v newyorském ekonomickém klubu Dalyová v komentáři k nedávnému růstu výnosů amerických státních dluhopisů a ochlazení trhu práce naznačila možnost držet úrokové sazby na stejné úrovni. Naznačila také, že potřeba dalších opatření Fedu by se mohla snížit, protože finanční trhy se samostatně přizpůsobují. Upozornila však na možná rizika pro klesající trajektorii inflace a zdůraznila na nutnost reagovat na konkrétní údaje, případně zvyšovat sazby, dokud nebude měnová politika dostatečně restriktivní. Navzdory nejistotám Dalyová zdůraznila, že je důležité zachovat si otevřenou mysl a přizpůsobivost.

Prezidentka Federální rezervní banky v San Francisku Mary Dalyová naznačila, že základní úroková sazba by mohla zůstat stabilní vzhledem k současnému vývoji na trhu práce a ochlazování inflace, nebo pokud zůstanou finanční podmínky napjaté, jak uvedla během nedávného projevu v The Economic Club of New York. Stalo se tak po 19 měsících, během nichž došlo ke zvýšení sazeb o více než pět procentních bodů. Daly upozornil na podobnost mezi zpřísněním podmínek na trhu dluhopisů a zvýšením sazeb, přičemž potenciálně hrozí podobné ekonomické dopady. Přestože se většina na zářijovém zasedání vyslovila pro další zvýšení sazeb, Dalyová dále naznačila opatrný přístup a uvedla, že jakékoli kroky směrem k inflačnímu cíli budou učiněny “co nejšetrněji”. Naznačila také další zvýšení sazeb, pokud se pokrok směrem k jejich cíli zmírní. Tyto kroky budou pokračovat, dokud Federální rezervní systém nedosáhne svého 2% inflačního cíle.