Právě teď

Americká kryptoměnová burza Coinbase (NASDAQ: COIN) údajně uzavírá dohodu o akvizici společnosti FTX Europe, což je považováno za součást její strategie růstu v regionech s jasnou regulací kryptoměn. Tento zájem vyvolal loňský bankrot mateřské společnosti FTX v USA, zejména s ohledem na lukrativní obchod s deriváty a rostoucí zákaznickou základnu FTX Europe. Tento krok je také v souladu s rostoucím zaměřením společnosti Coinbase na deriváty v rámci globální expanze, zejména s ohledem na pokles objemu spotového obchodování. K tomu údaje společnosti Kaiko Research odhalily, že obchodování s kryptografickými finančními nástroji založenými na populárních kryptoměnách, jako je Bitcoin a Ethereum, představovalo ve 2. čtvrtletí 2023 šestinásobek objemu spotových obchodů. Navzdory bankrotu mateřské společnosti FTX Europe pokračovala v růstu a před svým uzavřením získala tisíce nových uživatelů. Mezi zájemci o akvizici byly i další kryptoplatformy, například Trek Labs a Crypto.com.

Podle odhalení zakladatele sítě Tron Justina Suna na sociálních sítích prohlásil šanghajský soud Bitcoin za legitimní digitální měnu. Toto uznání ukazuje, že navzdory celostátnímu zákazu kryptoměn v Číně by zákony země mohly držitele kryptoměn chránit v případě krádeže nebo porušení předpisů. Bitcoin byl v květnu 2022 šanghajským soudem uznán jako virtuální majetek. V září 2022 zveřejnil šanghajský soud článek, v němž uznal pravost bitcoinu a zaměřil se na jeho vzácnost a přirozenou hodnotu, čímž ho odlišil od ostatních virtuálních měn. Ačkoli je Bitcoin decentralizovaný, článek zdůrazňoval jeho potenciál pro významné měnové funkce. Upozornil také na to, že Bitcoin lze získat těžbou, dědictvím nebo nákupem. Sun, známý svou vlastní expozicí na trhu s kryptoměnami, zaznamenal nárůst hodnoty svých portfolií z přibližně 733 milionů dolarů na více než 1,1 miliardy dolarů za jeden měsíc. Jeho hlavním aktivem je kryptoměna č. 2, Ethereum.

Rekordní depozitní sazba Evropské centrální banky (ECB) by mohla pomoci snížit inflaci na 2 %, uvedla v pondělí prezidentka ECB Christine Lagardeová. Ačkoli banka výslovně nepotvrdila ani nevyloučila další zvyšování sazeb, tyto bezprecedentní sazby by mohly rozhodujícím způsobem ovlivnit inflaci, pokud budou dlouhodobě zachovány, uvádí Lagardeová. Navzdory optimistickým plánům upozorňuje na mírné zmírnění robustního trhu práce, který má napomáhat dezinflaci v návaznosti na růst nominálních mezd, který nadále tlačí na ceny. Stagnace tvorby pracovních míst v již tak zpomalujícím sektoru služeb by mohla naznačovat delší období přizpůsobování. Navzdory tomuto vývoji trhy nepředpokládají další zvyšování sazeb kvůli potenciálnímu hrozícímu zpomalení ekonomiky, které zastíní obavy z inflace. Předpokládají však možné snížení sazeb do června nebo července příštího roku. Současně probíhající revize operačního rámce ECB pro usměrňování krátkodobých úrokových sazeb se nyní protáhne až do jara příštího roku. Cílem analýzy, která byla zahájena v prosinci loňského roku, je řešit přebytek likvidity v bankovním sektoru ve výši 3,7 bilionu EUR, který vedl ke značným ztrátám centrálních bank eurozóny a neshodám stran mnoha technických otázek.

Ceny energií podle nové metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ) lépe zachycují realitu, zřejmě většina zemí Evropské unie ceny takto počítá. Právě proto ceny v ČR podle nového výpočtu loni byly pod průměrem EU. ČTK to dnes řekl analytik společnosti ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor. Ze stejného důvodu, protože ČSÚ dosud namísto skutečně realizovaných cen zveřejňoval nabídkové, se oznámené ceny za druhé pololetí 2022 vyšvihly nahoru výrazně více než v jiných státech EU, dodal.

Německá vláda v pondělí oznámila, že pozastavuje navrhovaná stavební nařízení a zároveň zavádí balíček úlev ve výši 45 miliard eur (přes 1.9 bilionu korun), aby překonala současnou krizi v oblasti bydlení, která je způsobena vysokými úrokovými sazbami a rostoucími náklady. Kancléř Olaf Scholz uvedl, že na dostupné bydlení bude do roku 2027 vyčleněno 18 miliard eur a zbývající prostředky půjdou od zemských a místních samospráv. Přísnější pravidla pro zateplování budov budou odložena na neurčito, protože je stavební průmysl považuje za příliš nákladná. Německá vláda se rovněž vyslovila proti případné legislativě Evropské unie, která by nařizovala modernizaci milionů budov prostřednictvím zateplení nebo účinných systémů vytápění, s odůvodněním, že ukládá nadměrnou zátěž. Vládní údaje naznačují nejvýraznější pokles cen německého bydlení od počátku vedení záznamů v minulém čtvrtletí. Vláda rovněž plánuje sponzorovat přeměnu nevyužívaných kanceláří a obchodních prostor na byty, a to financováním 480 milionů eur v příštích dvou letech, což by mohlo vést ke vzniku 235 000 nových bytů. Další opatření mezitím zahrnují prodloužení “rychlostního bonusu” pro ekologické instalace topných systémů a zvýšení dotace na renovaci topných systémů na 25 % ze současných 20 %.

Koruna v úvodu týdne mírně posílila k euru. Ve srovnání s pátečním závěrem si česká měna polepšila o tři haléře na 24,36 Kč/EUR. K dolaru naopak oslabila o 15 haléřů. V 17:00 se podle serveru Patria Online obchodovala za 23,02 Kč/USD. Pražská burza potřetí za sebou mírně klesla.

Australský provozovatel kasin Star Entertainment Group se ve snaze restrukturalizovat a posílit svou kapitálovou pozici chystá v roce 2023 podruhé vstoupit na kapitálové trhy a plánuje získat 750 milionů australských dolarů (11 miliard Kč). Společnost, která si rezervuje akcie s 20% diskontem 60c za akcii, plánuje získat kapitál ze zrychlené nabídky práv bez možnosti zveřejnění ve výši 589 milionů australských dolarů a institucionálního umístění ve výši 161 milionů australských dolarů. Kromě toho Star prozrazuje, že přijme nové dluhové obchody s Barclays a Westpac v hodnotě 450 milionů A$ s cílem napravit starý dluh po kapitálové restrukturalizaci. Při předchozím navyšování kapitálu v únoru společnost získala 800 milionů A$ za dvojnásobek současné ceny. Uprostřed regulačních omezení a tvrdé konkurence prokazuje Star odolnost tím, že snížil svůj čistý dluh z 1,11 miliardy AUD na konci roku 2022 na 596 milionů A$ k 30. červnu. Navzdory odpisům ze znehodnocení vykázal provozovatel kasin za fiskální rok 2023 čistý zisk ve výši 41 milionů A$, což je výrazné zlepšení oproti ztrátě 31 milionů AUD o rok dříve.

Investiční banka Morgan Stanley poskytla příznivý výhled pro chilská aktiva, včetně státního dluhu, s poukazem na zlepšení makroekonomického prostředí a snížení politických rizik. Analytici investiční banky Emma Cerda a Simon Waever vyzdvihli atraktivitu chilských dolarových a eurových dluhopisů oproti dluhopisům Peru, Mexika a Uruguaye. Proto navrhli nákup chilských dluhopisů splatných v roce 2071 nebo zahájení dlouhých pozic v eurových dluhopisech země splatných v roce 2034, zatímco krátké pozice v peruánských dluhopisech stejné splatnosti v eurech. Mezi klíčové faktory, které ovlivnily jejich postoj, patří atraktivní ocenění chilských aktiv ve srovnání s podobnými subjekty investičního stupně a absence jakékoli předpokládané emise. K optimistickému pohledu přispívá také snížení politických rizik v důsledku omezení vládních plánů na zvýšení daní. Někteří obchodníci však zůstávají opatrní vzhledem k omezenému potenciálu zúžení spreadů, zatímco BTG Pactual zdůraznila přetrvávající rizika vzhledem k eskalaci dolarového dluhu Chile. Nedávná aktivita na trhu také odhalila pokles ceny chilských státních dolarových dluhopisů na rok 2033 a nárůst výnosu desetiletého dluhopisu této země.

Dovoz energií do Evropské unie se ve druhém čtvrtletí znovu snížil. Členské země totiž dál omezují závislost na dodávkách z Ruska, uvedl dnes unijní statistický úřad Eurostat. Co do hodnoty dovoz energií meziročně klesl o 39,4 procenta, co do objemu pak o 11,3 procenta.

Investiční společnost DWS, kterou ovládá Deutsche Bank, souhlasila s tím, že zaplatí 25 milionů dolarů za urovnání obvinění vznesených americkými regulačními orgány kvůli nesprávným údajům o investicích do životního prostředí, sociální oblasti a správy a řízení (ESG) a nedostatkům v politice proti praní špinavých peněz. Americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) tvrdí, že společnost DWS, registrovaný investiční poradce, učinila znepokojující nesprávná prohlášení týkající se jejího investičního procesu ESG nezavedla související politiky, které slíbila svým investorům od srpna 2018 do konce roku 2021, přestože tvrdí, že je lídrem v oblasti investování ESG. Komise SEC navíc zjistila, že společnost DWS nevytvořila zákonem požadovaný program proti praní špinavých peněz v podílových fondech, který by mohl upozornit na možné praní špinavých peněz. Společnost DWS zjištění SEC nepřiznala ani nepopřela.

Evropská centrální banka (ECB) pod vedením prezidentky Christine Lagardeové se zavázala udržovat vysoké výpůjční náklady, a to v ekonomicky náročném prostředí, aby omezila inflaci. Toto rozhodnutí je v souladu s politikou banky zachovávat restriktivní klíčové úrokové sazby tak dlouho, dokud to bude považovat za nezbytné k řízení inflace směrem ke střednědobému cíli 2 %. Nedávné rozhodnutí ECB zvýšit rozhodující úrokovou sazbu na 4 %, které představuje vrchol více než rok trvající kampaně snižování inflace, získalo podporu ekonomů, investorů i několika členů Rady guvernérů, včetně španělského Pabla Hernandeze de Cos. Prezident Bundesbanky Joachim Nagel však vzhledem ke stále vysoké inflaci vyzval k opatrnosti při předčasném potvrzování tohoto vrcholu, neboť předpokládá postupný pokles inflace. Mezitím guvernér Bank of France Francois Villeroy de Galhau naznačil váhání při zvyšování sazeb, aby ochránil ekonomiku před nadměrným napětím. Zásadní problém spočívá ve vyhodnocení ekonomické reakce na zpřísnění měnové politiky o 450 bazických bodů vynucené od července 2022. Navzdory mírnému nárůstu podnikatelské důvěry v září ji údaje institutu Ifo ukazují trvale na historicky nejnižších úrovních, přičemž eurozóna, zejména Německo, čelí předpokládanému hospodářskému propadu.

Stát by měl v příštím roce hradit zhruba čtvrtinu vícenákladů spojených s výkupem elektřiny z obnovitelných zdrojů a některých tepláren. Zbývající část budou platit spotřebitelé v cenách elektřiny. Vyplývá to z návrhu nařízení vlády zveřejněného ve vládní knihovně připravovaných legislativních materiálů. V letošním roce stát platil z rozpočtu celou podporu obnovitelných zdrojů, reagoval tak na rychlý růst cen energií. Premiér Petr Fiala (ODS) dnes řekl, že je třeba vrátit se k normálnímu stavu.

Mezinárodní měnový fond (MMF) v pondělí zahájil druhý přezkum ukrajinského víceletého úvěrového programu v hodnotě 15,6 miliardy dolarů. Tato iniciativa je součástí širšího globálního balíčku ve výši 115 miliard dolarů, který má podpořit ukrajinskou ekonomiku uprostřed probíhající války s Ruskem. Navzdory značné zátěži, kterou konflikt představuje pro ukrajinskou ekonomiku, vykazuje země rychlejší než očekávané oživení, podporované západní pomocí. Po loňském hospodářském poklesu o 29,1 % došlo k evidentnímu růstu hrubého domácího produktu (HDP), včetně 19,5% nárůstu ve druhém čtvrtletí letošního roku ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Ministerstvo hospodářství očekává další růst, v letošním roce předpovídá 4% zvýšení ekonomiky a v příštím roce dokonce až 5%.

Akcie čínského výrobce elektromobilů Nio Inc. (NYSE:NIO) v pondělí v předobchodní fázi klesly o zhruba 5 % poté, co se objevily zprávy, že by společnost mohla do příštího roku získat další 3 miliardy USD. Informace pocházejí od nejmenovaných zdrojů, které uvedly, že společnost Nio Inc. v rámci snahy o získání finančních prostředků oslovila investory ze Středního východu. Stejné zdroje upozornily, že jednání stále probíhají a mohou se změnit. V uplynulém roce společnost Nio získala kapitál prodejem akcií a konvertibilních dluhopisů, což způsobilo téměř 20% propad jejích akcií kótovaných na burze v USA. V současné době činí tržní kapitalizace společnosti 14 miliard dolarů, což je oproti předchozímu roku pokles o více než 50 %. Tento pokles koresponduje s ohlášenými ztrátami společnosti v posledním čtvrtletí ve výši více než 800 milionů USD a s prohlášením jejího generálního ředitele o opatrnějším přístupu k mezinárodní expanzi.

Britská libra se v pondělí dostala vůči dolaru na nejnižší úroveň za posledních šest měsíců a vůči euru na nejslabší úroveň za poslední čtyři měsíce v důsledku rostoucí nervozity na trhu, která ovlivňuje měnu, na niž již tlačí změna výhledu úrokových sazeb Bank of England (BOE). Minulý týden BOE rozhodla o zachování sazeb, což byl její první takový krok od prosince 2021, kvůli náznakům zpomalujícího hospodářského růstu. Trh dříve očekával další zvýšení sazeb o 25 bazických bodů v roce 2023. libra rovněž poklesla až o 0,25 % na 1,2213 USD, což je nejnižší hodnota od března 2023, a má tak utrpět měsíční ztrátu 3,4 %. Euro krátce vzrostlo na 87,03 pence, což je jeho nejvyšší hodnota od května 2023. Obavy trhu souvisejí jednak s obavami z čínských nemovitostí, které mají dopad na akciové trhy i na euro a libru, a jednak s přehodnocením ekonomického výhledu Spojeného království, jak jej vnímá BOE.

Automobilka Ford Motors a odborová organizace United Auto Workers (UAW) pokročily ve vyjednávání, ale stále prý mají mnoho co probírat v klíčových ekonomických otázkách. Toto oznámení následovalo po zahájení stávek odborového svazu UAW v montážních závodech tří hlavních detroitských automobilek, které se dotkly přibližně 18 300 zaměstnanců. Stávky vyvolaly dočasné odstávky v závodech GM a Stellantis. Uzavření závodu GM v Kansasu vedlo k nedostatku náhradních dílů a k propuštění 2 000 pracovníků, zatímco Stellantis dočasně propustil 68 zaměstnanců v Ohiu a předpokládá se propuštění dalších 300 zaměstnanců v Indianě. Po víkendových jednáních prezident UAW Shawn Fain oznámil, že Ford zvýšil svou nabídku smlouvy, zvýšil podíl na zisku a umožnil stávku v případě uzavření závodu. Navzdory těmto zlepšením Fain upozornil na nevyřešené podstatné problémy. V pondělí před zahájením obchodování klesly akcie společností Ford, GM a Stellantis o 0,08 %, 0,18 % a 1,14 %.

Lidé loni v prvním pololetí platili za elektřinu v nejčastějším pásmu odběru 7607 korun za megawatthodinu (MWh), za plyn 2969 korun za MWh. Vyplývá to z nové metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ), která počítá se skutečně realizovanými cenami, nikoli s nabídkovými. Předseda ČSÚ Marek Rojíček dnes řekl, že podle nové metodiky byly loni ve druhém pololetí ceny elektřiny i plynu v Česku pod průměrem Evropské unie, zatímco podle původní metodiky Česko patřilo mezi nejdražší země. Rojíček zdůraznil, že novou metodiku schválil Eurostat.

Japonský výrobce automobilů Nissan Motor bude v Evropě do roku 2030 prodávat už jen elektromobily. V Evropě nově uváděné modely jeho vozů budou navíc od teď jen plně elektrické. Podle agentury Reuters to dnes uvedl generální ředitel společnosti Makoto Ušida.