Právě teď

Kazachstán zahájil arbitrážní řízení proti společnostem, které rozvíjejí jeho obří ropná pole Kašagan a Karačaganak, kvůli odečteným nákladům ve výši 13 miliard dolarů, respektive 3,5 miliardy dolarů, uvedl v úterý ministr energetiky Almasadam Satkalijev.

„Mohu pouze říci, že tyto žaloby byly podány v zájmu kazašského lidu,“ řekl Satkalijev novinářům a odmítl poskytnout další podrobnosti o nárocích.

Ložisko Kašagan v moři, které je jedním z největších objevů za poslední desetiletí, rozvíjejí společnosti Eni, Shell, TotalEnergies, ExxonMobil, KazMunayGas, Inpex a CNPC.

Společnosti Eni, Shell a KazMunayGaz jsou vedle Chevronu a LUKOILu také partnery v Karachaganaku.

Švédský penzijní fond Alecta v úterý oznámil, že jeho generální ředitel Magnus Billing s okamžitou platností odchází z funkce po nedávném oznámení velkých ztrát z investic do několika amerických bank.

Alecta, největší švédský poskytovatel penzijních fondů, minulý měsíc uvedla, že přišla o 19,6 miliardy švédských korun (1,87 miliardy USD) ze svých podílů ve First Republic Bank, Silicon Valley Bank a Signature Bank.

„Ztráty vážně poškodily důvěru ve správu aktiv společnosti Alecta,“ uvedla společnost v prohlášení.

„Představenstvo dospělo k závěru, že Alecta potřebuje nové vedení, aby bylo možné provést nezbytné změny v rámci správy aktiv a obnovit důvěru.“

Zástupkyně generálního ředitele Katarina Thorslundová povede společnost po dobu, kdy bude probíhat hledání nového generálního ředitele, uvedla Alecta.

Apple Inc. Generální ředitel Tim Cook naplánoval na příští týden cestu, během níž otevře první prodejny výrobce iPhonů v Indii, čímž podtrhuje ambice společnosti v této zemi jako na růstovém trhu a výrobní základně.

Cook bude pravděpodobně předsedat otevření dvou prodejen v indickém finančním a politickém hlavním městě, uvedli lidé obeznámení s touto záležitostí, kteří si přáli zůstat v anonymitě a diskutovat o soukromých plánech. Společnost Apple v úterý uvedla, že 18. dubna otevře obchod v Bombaji a 20. dubna další v Dillí.

Západní Austrálii by tento týden mohl zasáhnout největší cyklon za téměř deset let, přičemž se předpokládá, že povětrnostní systém přejde přes pobřeží v blízkosti významného přístavu pro vývoz železné rudy, který má být vyklizen plavidly.

Podle meteorologického úřadu by se měla tropická tlaková níže v úterý vyvinout v cyklónu a zesílit při pohybu na jihozápad rovnoběžně s pobřežím Kimberley. Cyklóna, která ponese jméno Ilsa, bude podle úřadu nejsilnější, jaká v západní Austrálii dorazí na pevninu od prosince 2013.

Drobní investoři v Indii nakupovali akcie většiny společností skupiny Adani, protože nebývalý výprodej vyvolaný obviněními prodejce krátkých pozic Hindenburg Research korigoval jejich nebývale vysoké ocenění.

Individuální investoři zvýšili své podíly v osmi z deseti společností spojených s touto přístavně-energetickou skupinou během tří měsíců do března, včetně její vlajkové lodi Adani Enterprises Ltd. a klíčové divize, která obsluhuje velkou část indických přístavů, jak vyplývá z regulačních dokumentů.

Očekává se, že po akciích jednotek Alibaba Group Holding Ltd., které by mohly brzy vstoupit na burzu, bude vysoká poptávka, protože rozpad společnosti uvolňuje hodnotu v důsledku regulačních potíží, uvedli investoři.

Čínský lídr v oblasti internetového obchodu minulý měsíc oznámil plány na rozdělení svého impéria v hodnotě 220 miliard USD na šest obchodních jednotek, což je považováno za potenciální podporu hongkongského trhu IPO. Akcie od té doby vzrostly nejméně o 17 %.

Očekává se, že zájem o tyto jednotky bude vysoký i přes propad akcií známých čínských technologických firem, jako jsou Didi Global Inc. a Kuaishou Technology, vzhledem k načasování a rozdílu v jejich aktivech, uvedli investoři. Didi ztratila od svého debutu v New Yorku v červnu 2021, těsně předtím, než Peking zavedl represe, které zachytily velké firmy hledající finanční prostředky v zahraničí, více než 70 %. Kuaishou od svého hongkongského debutu před dvěma lety klesla přibližně o 50 %.

Jižní Korea uložila společnosti Google, která patří společnosti Alphabet Inc., pokutu ve výši 42,1 miliardy wonů (32 milionů dolarů) za to, že využila svého vlivu na trhu mobilních aplikací k vytlačení místního konkurenta, což je nejnovější známka zostřující se kontroly americké technologické firmy, která se snaží expandovat do zahraničí.

Společnost Google se pokusila zablokovat růst korejského konkurenta platformy One Store Co., uvedla v úterý v e-mailovém prohlášení korejská Komise pro spravedlivý obchod. Google údajně požádal některé korejské herní společnosti včetně NCSoft Corp. a Netmarble Corp. a také menší firmy a čínské společnosti, aby exkluzivně vydávaly své nové hry v obchodě Google Play výměnou za to, že Google bude jejich hry propagovat a poskytovat jim další podporu v zahraničí.

Podle FTC bylo uvedení hry na předních stránkách Google považováno za klíčové pro úspěch korejských herních společností při expanzi do zahraničí, kde je viditelnost mnoha jejich her nízká.

Hlavní kryptoměna bitcoin v úterý poprvé po deseti měsících překonala klíčovou hranici 30 000 dolarů a přidala ke svým stabilním ziskům, protože investoři zvýšili sázky na to, že americký Federální rezervní systém brzy ukončí svou agresivní kampaň zpřísňování měnové politiky.

Bitcoin dosáhl v asijském obchodování vrcholu na úrovni 30 438 USD a naposledy byl o 2 % výše na 30 262 USD. Od začátku měsíce si připsal přibližně 6 % poté, co v březnu vzrostl o 23 %.

Růst tokenu následuje po páteční ostře sledované zprávě o zaměstnanosti mimo zemědělský sektor v USA, která ukázala, že zaměstnavatelé si v březnu udrželi vysoké tempo přijímání nových zaměstnanců, což svědčí o stále odolné ekonomice.

Credit Agricole SA oznámila, že dokončila dohodu o převzetí podílu v půjčovně elektromobilů Watea, protože se snaží rozšířit svou nabídku leasingu elektromobilů.

Leasingová divize francouzského věřitele dokončila dohodu s vlastníkem společnosti Watea, společností Compagnie Generale des Etablissements Michelin, a nyní má v této firmě 30% podíl, uvedla o velikonočním víkendu. Credit Agricole neuvedla finanční podrobnosti transakce.

Partnerství se společností Watea se sídlem v Clermont-Ferrand pomůže Credit Agricole v oblasti leasingu a factoringu posílit nabídku ekologičtějších služeb v oblasti firemních vozových parků, uvedla. Bude nabízet profesionálním a firemním zákazníkům elektromobily na leasing spolu s dobíjením a dalšími službami, uvedla skupina.

Tempo růstu spotřebitelských cen v Česku zpomaluje. Meziroční inflace v březnu byla v rozmezí 14,6 a 14,9 procenta po únorových 16,7 procenta, uvádějí analytici oslovení ČTK. Podle nich ke zvolnění inflace přispívají nižší ceny pohonných hmot i potravin. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o březnové inflaci ve čtvrtek.

„V březnu by se podle předběžných údajů mohl dostavit pokles cen v kategorii potravin, což by se stalo poprvé od října roku 2021. Zlevňování jsme pozorovali i u pohonných hmot a s velkou pravděpodobností nastalo i v oddíle bydlení, kde již vzhledem k cenovým stropům není velký prostor pro zdražování energií, a uklidnění probíhá i v oblasti nemovitostí,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Od února podle něj cenová hladina stagnovala a v meziročním srovnání inflace dosáhla 14,8 procenta.

Také analytici Komerční banky odhadují inflaci 14,8 procenta. Ke zpomalení tempa růstu cen podle nich vedle potravin a pohonných hmot přispěly i ceny energií. „Nepatrně by se oproti únoru mohly snížit i regulované ceny, kde by se již mohl projevit pozvolný průsak nižších velkoobchodních cen elektřiny a plynu do těch spotřebitelských,“ uvedli.

Analytici Raiffeisenbank předpokládají, že meziroční inflace v březnu dosáhla 14,9 procenta. Upozorňují, že vedle protiinflačního působení cen potravin a pohonných hmot může opačným směrem působit ceny zboží zatíženého spotřební daní. „Proinflačně pravděpodobně, jak tomu v březnu bývá, působily administrativní daňové změny u alkoholu a tabáku,“ uvedli.

Podle analytiků České spořitelny v březnu inflace zpomalila na 14,6 procenta a bude klesat i v dalších měsících. V červnu by měla dosáhnout 10,8 procenta a na počátku třetího čtvrtletí klesnout na jednociferné hodnoty. Celoroční průměrná inflace podle nich dosáhne 10,3 procenta po loňských 15,1 procenta.

V únoru inflace zpomalila na 16,7 procenta po lednových 17,5 procenta. Podle ČSÚ k poklesu inflace přispělo hlavně zmírnění růstu cen týkajících se bydlení.

Češi pokračují v úsporách při spotřebě plynu a elektřiny i v letošním roce. V prvním čtvrtletí zatím využili přes 27,3 terawatthodiny (TWh) plynu, což je meziročně o 13,3 procenta méně. Zhruba o pět procent oproti loňsku zatím klesla i spotřeba elektřiny. Vyplývá to z dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Spotřeba energií klesala už v loňském roce.

Pokles spotřeby plynu je podle dat úřadu patrný zatím v každém kalendářním měsíci. Nejvýraznější rozdíl byl v lednu, kdy Češi omezili využití plynu oproti loňskému začátku roku téměř o pětinu. Vliv měla kromě mírně teplejšího počasí také skutečnost, že spotřeba začala v loňském roce výrazněji klesat až po únorovém zahájení ruské invaze na Ukrajině.

I v dalších měsících ovšem omezování spotřeby letos pokračuje. Například v březnu, kdy byla průměrná teplota o 1,3 stupně vyšší než loni, činí meziroční pokles 15,5 procenta. Po očištění od vlivu počasí a paroplynové elektrárny Počerady jsou úspory 8,3 procenta, vyplývá z dat úřadu.

Češi nadále šetří i s elektřinou. ERÚ má zatím dostupná data za první dva měsíce letošního roku, v obou se meziročně spotřeba rovněž snížila. Do konce února zatím bylo spotřebováno přes 10,74 TWh elektřiny, což je v průměru asi o pět procent meziročně méně.

Ještě výrazněji je letošní omezení spotřeby energií v Česku patrné v porovnání s dlouhodobým průměrem z let 2017 až 2021. Z dat serveru Amper Meteo vyplynulo, že spotřeba elektřiny z letošního března je po očištění od vlivu počasí oproti dlouhodobému průměru skoro o sedm procent nižší a u plynu nižší o 17,4 procenta.

Pokračuje tak trend z loňského roku, kdy především v důsledku rostoucích cen energií Češi omezovali využití základních energií. Spotřeba elektřiny v Česku loni meziročně klesla téměř o čtyři procenta na 73,66 TWh. Loňská spotřeba plynu v Česku pak byla nejnižší za posledních osm let. Celkově ho Češi spotřebovali 7,544 miliardy metrů krychlových, což bylo meziročně o pětinu méně, oznámil už dříve ERÚ.

Poptávka po tištěných mapách v Česku stále je, kupují si je však spíše starší zákazníci. ČTK to řekl ředitel nakladatelství Kartografie Jan Ptáček. Obor podle něj značně poznamenala koronavirová pandemie, kdy se urychlil přesun map do on-line prostředí. Zájem přetrvává také u GPS navigací. Někde letos dokonce meziročně vzrostl, vyplývá z ankety ČTK mezi prodejci.

„Klesající poptávka znamená nižší tiskové náklady a u některých titulů se dostáváme za hranici ekonomické únosnosti. Proto nyní vydáváme především ty nejúspěšnější,“ uvedl Ptáček. Oblibě se podle něj těší například mapy hradů, zámků, rozhleden, pivovarů nebo vojenských památek. „Tuto řadu se snažíme oživit i méně tradičními tématy, jako je například mapa železnic Česka nebo mapa Měsíce,“ doplnil.

O tištěné mapy si zákazníci podle Ptáčka říkají zejména na jaře a v létě, kdy začínají plánovat výlety. Největší zájem je vždy o plány Krkonoš, Šumavy, Beskyd nebo Jeseníků, uvedl. V případě automap podle něj Češi naopak preferují obsáhlejší a dražší tituly s podrobnějšími měřítky.

„Během posledních asi deseti let došlo k částečnému poklesu prodejů papírových turistických map, a to hlavně díky nástupu mobilních aplikací a navigací. Zájem o tištěné mapy ale i tak stále trvá,“ uvedl ředitel firmy Trasa Radek Hlaváček. Proti elektronické mapě má podle něj ta papírová výhodu v tom, že umožňuje lepší prostorovou představu o území. „Navíc není závislá na signálu a nedojde jí baterie,“ doplnil.

Dobře se podle marketingové manažerky knihkupectví Luxor Kláry Unzeitigové prodávají například knižní průvodci. Nejvíce jdou na odbyt v létě a v prosinci před Vánoci, uvedla. „Za loňský rok velký zájem zaznamenaly průvodci po České republice, což mohlo být dáno omezenými možnostmi cestování do zahraničí,“ řekla. Nejúspěšnější publikací v této kategorii jsou podle ní Výlety s Gastromapou Lukáše Hejlíka.

Obrat z prodeje navigací na e-shopu Mall.cz meziročně roste prakticky každý měsíc od loňského dubna, řekl mluvčí Jakub Charvát. „Za první dva měsíce letošního roku evidujeme nárůst přibližně o 150 procent oproti předešlému roku,“ dodal. Úspěch podle něj mají především navigace na kolo.

Některé cyklistické navigace podle Charváta již dokážou například rozpoznat, když uživatel spadne z kola a pošlou pak souřadnice o jeho poloze rodině či známým. Jezdce také upozorní, když špatně odbočí. „Řada modelů je voděodolná, disponuje výškoměrem i pokročilými tréninkovými a výkonnostními funkcemi, jako je například analýza jízdy do kopce,“ doplnil Charvát.

Zájem o GPS navigace na internetu podle srovnávače cen Heureka.cz za leden a únor meziročně vzrostl přibližně o desetinu, uvedl šéf analytiků Michal Buzek. Proti době před pandemií je podle něj poptávka po papírových mapách naopak o čtvrtinu nižší.

„Zvýšený zájem o navigace pozorujeme od uvolnění covidových opatření od loňského jara, kdy prodeje konstantně meziročně rostou,“ řekla ČTK mluvčí e-shopu CZC.cz Michaela Balarinová.

Nabídka ojetých aut na českém trhu v březnu proti předchozímu měsíci vzrostla o 18,5 procenta na 112.293 vozů. Meziročně byl počet aut v inzerátech a autobazarech vyšší o 6,5 procenta. Větší nabídka byla naposledy v květnu loňského roku, kdy činila 113.858 ojetých aut. Od ledna 2021 jde o třetí největší počet nabízených vozů na tuzemském sekundárním trhu. Vyplývá to z analýzy trhu, kterou pravidelně provádí společnost Aures Holdings.

Mediánová cena se od loňského prosince drží na úrovni 200.000 korun, před rokem byla o 20.000 Kč nižší. Střední hodnota stáří byla v březnu 10,3 roku a nabízené vozy měly nejčastěji najeto 158.000 kilometrů.

„Vzestupný trend počtu nabízených ojetin je pro trh dobrou zprávou. Velcí obchodníci mají ojetin dostatek a jsou dokonce i nabídkou zánovních aut schopni částečně saturovat nedostatečnou nabídku nových vozů, u kterých se čekací doby stále nevrátily do normálu. Větší množství ojetin na trhu zároveň snižuje tlak na cenu, která se v posledních několika měsících drží okolo 200.000 korun, protože obchodníci jsou schopni uspokojit silnou zákaznickou poptávku,“ uvedl provozní ředitel autobazarů AAA Auto Petr Vaněček.

Nejčastěji nabízeným modelem ojetých vozů na českém trhu byla v březnu desetiletá Škoda Octavia s cenou okolo 180.000 korun a se 188.000 kilometry na tachometru, následovala Škoda Fabia a VW Golf. V nabídce bylo v březnu 1192 vozů s hybridním pohonem, což je o 157 více než v únoru, a 694 čistých elektromobilů, tedy o 161 meziměsíčně více.

Ceny ropy na začátku týdne klesají poté, co tři týdny v řadě rostly. Obavy z dalšího zvyšování úrokových sazeb, které by mohlo omezit poptávku, převážily nad vyhlídkami na slabší nabídku kvůli omezení těžby ze strany států skupiny OPEC+ sdružující členy Organizace zemí vyvážejících ropu a jejich spojence v čele s Ruskem.

Kolem 16:30 SELČ cena severomořské ropy Brent klesala o 0,1 procenta na rovných 85 dolarů za barel. Americká lehká ropa WTI byla ve stejnou dobu téměř beze změny a obchodovala se za 80,69 dolaru za barel. Minulý týden ceny ropy díky ohlášenému omezení těžby ze strany OPEC+ a poklesu jejích amerických zásob přidaly přes šest procent.

Investory bude tento týden zajímat zpráva o vývoji inflace ve Spojených státech. Její středeční zveřejnění by jim mělo poskytnout vodítko, jak se budou v nejbližší době vyvíjet úrokové sazby. S aktuální prognózou poptávky a nabídky ropy přijde ve čtvrtek ve své pravidelné měsíční zprávě OPEC a v pátek Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Ministerstvo financí navrhuje v reformě daně z přidané hodnoty (DPH) dvě sazby místo nynějších tří. Základní by měla být ve stejné výši 21 procent a jedna snížená 14 procent. Nahradit by měly současné sazby ve výši 21, 15 a deset procent. Včera večer o tom informovala Česká televize (ČT). Podle ní ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zároveň navrhuje přesunout část služeb a zboží z nejnižší desetiprocentní do té nejvyšší 21procentní. Šlo by třeba o vodné a stočné, točené pivo nebo vstupenky na sportovní a kulturní akce. Návrh by zvýšil příjmy státu zhruba o 24 miliard korun ročně.

Reforma DPH je součástí vládního plánu snížit v příštím roce schodek státního rozpočtu minimálně o 70 miliard korun. Koaliční partneři chtějí o sazbách i přesunech DPH ještě jednat, sněmovní opozice je zásadně proti. „Expertní návrh ministerstva financí jsme poslali všem vládním stranám a v nejbližších dnech nás čeká debata,“ řekl ČT Stanjura.

V návrhu na přesun do vyšší sazby jsou podle informací ČT například služby, které kvůli covidu a zavedení EET v roce 2020 do nejnižší sazby přesunula vláda Andreje Babiše (ANO). Ta tehdy snížila z 15 na deset procent daň u stravování, ubytování nebo sportovních akcí. Z 21 procent pak do nejnižší sazby přesunula zdanění točeného piva nebo práci kadeřníků.

Ministerstvo financí podle ČT plánuje přesun z deseti procent na 21 procent například u ubytovacích služeb, vodného a stočného, tepla, opravy obuvi, kožených výrobku a kol a také u sportovních a kulturních akcí. Zvýšit DPH z deseti na 14 procent chce ministerstvo například u léků, veřejné dopravy, stravovacích služeb, knih, novin a časopisů a bezlepkových výrobků. Naopak snížit DPH z 15 na 14 procent navrhuje u potravin a nealkoholických nápojů, zdravotnických pomůcek, stavebních prací či dětských sedaček, uvedla ČT.

O návrhu nyní budou vládní strany jednat, například Piráti chtějí diskutovat o ubytovacích službách, v případě přesunu do nejvyšší sazby by se to totiž dotklo i studentů ubytovaných na kolejích, řekl ČT předseda sněmovního klubu Pirátů Jakub Michálek.

Stanjura by rád návrh změny DPH předložil Sněmovně v červnu, poslanci by o něm definitivně mohli hlasovat na podzim, uvedla ČT.

DPH je dominantním daňovým příjmem státu, dlouhodobě tvoří zhruba 45 procent celkového daňového inkasa. Loni se na ní vybralo 536,2 miliardy korun, meziročně o 15,6 procenta více. Do státního rozpočtu přispěla DPH 345,2 miliardy korun. Z vybrané DPH získává získá 64,38 procenta státní rozpočet, 25,84 procenta připadá na obce a 9,78 procenta na kraje.

Americký prezident Joe Biden v pondělí podpisem příslušné právní normy, přijaté Kongresem, ukončil celostátní stav nouze vyhlášený kvůli pandemii covidu-19. Oznámil to Bílý dům. Stav nouze vyhlásila v březnu 2020 administrativa Bidenova předchůdce Donalda Trumpa.

Spojené státy za pandemii zaplatily nejvyšší cenu v podobě více než milionu mrtvých. Ukončení stavu nouze znamená, že napříště již nebudou k dispozici značné finanční prostředky určené k poskytování testů na covid-19, bezplatné očkování a další mimořádná opatření, uvedla agentura AFP. Biden se proti tomu stavěl, ale ne natolik, aby použil právo veta, poznamenala agentura AP.

Samostatný stav zdravotní nouze má vypršet 11. května, a to ruku v ruce s vypršením přísných protimigračních opatření na americko-mexické hranici. Tato opatření umožňují bezodkladnou deportaci migrantů bez víz, a to i potenciálních žadatelů o azyl.

Americká exekutiva uvedla, že chce zrušit toto opatření známé jako „Hlava 42“ a nahradit ho jiným právním mechanismem pro regulaci toku migrantů.

Nejmenovaný vysoký představitel Bílého domu agentuře AFP řekl, že používání tohoto opatření „by mělo skončit 11. května“.

Zatímco americká vláda veřejně obrací stránku s pandemií covidu-19, současně ujišťuje, že již pracuje na nové generaci vakcín a dalších opatřeních k boji proti budoucím variantám viru. Zmíněný představitel Bílého domu ujistil, že k dispozici jsou finanční prostředky ve výši pěti miliard dolarů (asi 107 miliard Kč) na podporu věděckého pokroku, aby setrval o krok napřed před koronavirem způsobujícím onemocnění covid-19.

Současná pětikoaliční vláda Petra Fialy (ODS) zvládne po loňském nárůstu cen pohonných hmot a energií i nynější nárůst cen potravin. Bude k němu přistupovat rozumnou hospodářskou politikou a bude využívat nástroje, které stát má, ale současně nechá fungovat trh. Včera to ve svém pořadu na sociálních sítích řekl premiér Fiala. Vláda za svůj přístup k nárůstu cen nejen potravin často čelí ve Sněmovně kritice opozice, která se snaží toto téma prosadit na pořad jednání. Již v úterý bude o cenách potravin jednat sněmovní zemědělský výbor.

„Zvládli jsme ceny pohonných hmot, zvládli jsme ceny energií a stejně tak zvládneme i ceny potravin. Ano, zase slyším: zasáhněte do toho, začněte určovat ceny, zbavte potraviny DPH a tak dále a tak dále. Jediný výsledek by byl, že by jich zase byl nedostatek. Nijak bychom si nepomohli,“ prohlásil premiér. Uvedl, že zemědělství i trh s potravinami jsou v tuzemsku odlišné třeba od okolních zemí. Tuzemský trh podle něj poznamenávají velcí hráči, kteří jsou někdy až v monopolním postavení.

„To, co se teď děje, a zase je to forma určitého tlaku a kontroly, kterou volí vláda, vede k tomu, že se to tržní prostředí vlastně oživuje, kdy ti jednotliví aktéři už spolu soupeří a vzájemně se obviňují z toho, kdo vlastně za ty ceny potravin může. A to si myslím, že je ten správný okamžik k tomu, aby se ceny potravin začaly snižovat,“ dodal Fiala.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula v neděli v televizi CNN Prima News řekl, že vláda by měla vůči rostoucím cenám potravin postupovat podle zákona o cenách. Uvedl, že zákon dává vládě nástroje, jak ceny usměrňovat. Podle něho je již 11 procent cen v Česku zákonem určováno a nezpůsobilo to žádné selhání na trhu.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) již koncem ledna odeslal obchodním řetězcům dopis se žádostí o vysvětlení vysokého růstu cen cukru a vajec. V únoru podal kvůli výraznému zdražení cukru v obchodech podnět Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), na stejný úřad se obrátil v březnu kvůli vejcím. Počátkem dubna Nekula uvedl, že po tlaku státních orgánů, médií i spotřebitelů už vejce a cukr začaly zlevňovat. Ministr chce také zatlačit na zlevnění jablek a brambor, kde je obchodní přirážka až 200 procent. Meziresortní skupina, která se zabývá vysokými cenami potravin, se podle něho znovu sejde zřejmě tento týden.

Ministerstvo financí navrhuje v reformě daně z přidané hodnoty (DPH) dvě sazby místo nynějších tří. Základní by měla být ve stejné výši 21 procent a jedna snížená 14 procent. Nahradit by měly současné sazby ve výši 21, 15 a deset procent. Dnes večer o tom informovala Česká televize (ČT). Podle ní ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zároveň navrhuje přesunout část služeb a zboží z nejnižší desetiprocentní do té nejvyšší 21procentní. Šlo by třeba o vodné a stočné, točené pivo nebo vstupenky na sportovní a kulturní akce. Návrh by zvýšil příjmy státu zhruba o 24 miliard korun ročně.

Reforma DPH je součástí vládního plánu snížit v příštím roce schodek státního rozpočtu minimálně o 70 miliard korun. Koaliční partneři chtějí o sazbách i přesunech DPH ještě jednat, sněmovní opozice je zásadně proti. „Expertní návrh ministerstva financí jsme poslali všem vládním stranám a v nejbližších dnech nás čeká debata,“ řekl ČT Stanjura.

V návrhu na přesun do vyšší sazby jsou podle informací ČT například služby, které kvůli covidu a zavedení EET v roce 2020 do nejnižší sazby přesunula vláda Andreje Babiše (ANO). Ta tehdy snížila z 15 na deset procent daň u stravování, ubytování nebo sportovních akcí. Z 21 procent pak do nejnižší sazby přesunula zdanění točeného piva nebo práci kadeřníků.

Ministerstvo financí podle ČT plánuje přesun z deseti procent na 21 procent například u ubytovacích služeb, vodného a stočného, tepla, opravy obuvi, kožených výrobku a kol a také u sportovních a kulturních akcí. Zvýšit DPH z deseti na 14 procent chce ministerstvo například u léků, veřejné dopravy, stravovacích služeb, knih, novin a časopisů a bezlepkových výrobků. Naopak snížit DPH z 15 na 14 procent navrhuje u potravin a nealkoholických nápojů, zdravotnických pomůcek, stavebních prací či dětských sedaček, uvedla ČT.

O návrhu nyní budou vládní strany jednat, například Piráti chtějí diskutovat o ubytovacích službách, v případě přesunu do nejvyšší sazby by se to totiž dotklo i studentů ubytovaných na kolejích, řekl ČT předseda sněmovního klubu Pirátů Jakub Michálek.

Stanjura by rád návrh změny DPH předložil Sněmovně v červnu, poslanci by o něm definitivně mohli hlasovat na podzim, uvedla ČT.

DPH je dominantním daňovým příjmem státu, dlouhodobě tvoří zhruba 45 procent celkového daňového inkasa. Loni se na ní vybralo 536,2 miliardy korun, meziročně o 15,6 procenta více. Do státního rozpočtu přispěla DPH 345,2 miliardy korun. Z vybrané DPH získává získá 64,38 procenta státní rozpočet, 25,84 procenta připadá na obce a 9,78 procenta na kraje.

Dovoz ukrajinského obilí do Polska bude pozastaven nejméně do července, uvedl Janusz Kowalski, náměstek polského ministra zemědělství. Varšava o zastavení exportu obilí s cílem zmírnit dopad na ceny, informovala již v pátek, tehdy ale nebylo jasné, jak dlouho by opatření mělo platit, poznamenal ukrajinský list The Kyiv Independent.

Ukrajinské obilí se bude pouze převážet přes Polsko do třetích zemí a toto opatření bude trvat „nejméně do července“, citovala Kowalského polská televizní stanice TVP.

Levné obilí z Ukrajiny zaplavuje trhy některých východoevropských zemí, kde způsobuje místním pěstitelům ztráty. Produkty a potraviny, které se do Polska dostávají, „nesmí poškozovat polské farmáře, polské výrobce a způsobit potravinovou krizi,“ dodal Kowalski.

Polští zemědělci kvůli snižování výkupních cen obilí protestovali. Následně kvůli tomu odstoupil polský ministr zemědělství Henry Kowalczyk. Protesty pořádali v uplynulých dnech i rumunští a bulharští zemědělci. Dovoz ukrajinského obilí do EU je až do června 2024 osvobozen od celních poplatků. Miliony tun obilí – levnějšího než to, které se vyprodukuje v EU – však skončily na trzích v sousedních zemích, ačkoliv byly primárně určeny pro export mimo EU.

Lidé v Praze se vracejí za prací do kanceláří, ale zájem o ně už nedosáhne úrovně doby před covidem, kdy byly obsazeny průměrně ze 70 procent. Podle průzkumu společnosti Savills, který má ČTK k dispozici, od loňského června do letošního února stoupla obsazenost kanceláří v české metropoli o 16 procent na celkových 54 procent. Je to největší nárůst z evropských hlavních měst. Zástupci společností Scott.Weber Workspace a CBRE uvedli, že se stává běžným dělit práci mezi kancelář a domov.

Využívání kanceláří podle Pavla Nováka ze společnosti Savills CZ&SK za poslední půl rok roste, ale stále je daleko od předpandemické úrovně. „A není jasné, kdy a zda se tam dostaneme. To přirozeně nahrává provozovatelům servisovaných kanceláří, kteří nabízejí kanceláře na základě skutečného využití pracovního prostoru,“ uvedl Novák.

Specialista na pracovní prostředí v realitně-poradenské společnosti CBRE Filip Muška na trhu vnímá snahu o návrat lidí do kanceláří. Důvodem podle něj je, že pravidelné setkávání v kanceláři má pro zdravé fungování firmy velký smysl a nesporné výhody. Dodává ale, že zádrhelem může do jisté míry být způsob vynucování, kdy jsou stanovovány plošné limity například na tři a více dnů v týdnu práce z kanceláře. „Bez ohledu na pracovní náplň, schopnosti či povinnosti jednotlivců. To může u části zaměstnanců, kteří si na pravidelnou práci z domova zvykli a umějí s ní efektivně zacházet, vyvolávat pocity nepochopení či ztráty svobody,“ řekl Muška.

Adam Zvada, majitel společnosti Scott.Weber Workspace, provozující flexibilní kanceláře, coworkingové a eventové prostory, uvedl, že normálem je hybridní model práce. Zaměstnanec je pár dní doma, pár dní v práci a a stále více firem si uvědomuje, že to je i pro ně prospěšné. Samozřejmě se to týká těch pozic, u kterých lze pracovat z domu, řekl Zvada.

Zvada ze Scott.Weber Workspace uvedl, že podle studií zájem o flexibilní kanceláře a coworkingová centra vzroste do roku 2030 asi na trojnásobek. Muška z CBRE upozornil, že řízení hybridně pracujících týmů klade nároky především na manažery, a očekává, že následující měsíce budou o hledání rovnováhy. „U většiny firem se to ustálí na 50 procentech času v kanceláři a 50 procentech práce z domova, respektive odkudkoli,“ odhadl Muška.

Denní návštěvnost kanceláří je v Praze největší od pondělí do středy, 56 až 57 procent. Ve čtvrtek klesne na 54 procent a v pátek dosahuje 49 procent, nicméně podle průzkumu Savills je vyšší, než je evropský průměr. Ten se v pátek pohybuje kolem 45 procent obsazenosti.

Ve srovnání s Prahou letos v únoru zaznamenaly nejnižší úroveň obsazenosti kanceláří Londýn West End (50 procent), Londýn City (48 procent) a Varšava (46 procent).