Právě teď

Lyft si před začátkem obchodování polepšila o více než 4 % díky zvýšení ratingu od KeyBanc.

Analytik Justin Patterson zvýšil doporučení pro Lyft ze sektorové váhy na nadváhu a uvedl, že by akciím měla pomoci opatření na snížení nákladů a stabilizace poptávky. Stanovil také cílovou cenu 24 USD, což by znamenalo 55,7% nárůst oproti hodnotě, na které akcie skončily pondělní seanci.

Český premiér Petr Fiala v Berlíně jednal s německým kancléřem Olafem Scholzem o obranné a energetické spolupráci. Šéf české vlády to uvedl na twitteru s tím, že Česko by chtělo v budoucnu využívat německé terminály na zkapalněný zemní plyn (LNG). Tiskovou konferenci český premiér pořádá později odpoledne. „V oblasti energetiky jde zejména o budoucí možnosti zásobování ČR plynem z německých LNG terminálů. Jde o další krok k posílení naší energetické bezpečnosti,“ napsal Fiala. S kancléřem se český premiér setkal na okraj hospodářské konference WELT Economic Summit.

Německo doposud zprovoznilo tři plovoucí terminály na LNG – v dolnosaském Wilhelmshavenu, v Lubminu v Meklenbursku-Předním Pomořansku a v Brunsbüttelu ve Šlesvicku-Holštýnsku. Další terminály chce dokončit v letošním roce.

Česko v aktuální topné sezoně ušetřilo při spotřebě proti loňsku kolem 850 milionů metrů krychlových plynu. S předstihem tak splnilo cíl EU, podle něhož má každá členská země tuto zimu snížit spotřebu aspoň o 15 procent. Zásoby plynu jsou v současné době proti loňsku dvojnásobné, což přispívá k poklesu cen energií na trhu. Dnes to oznámilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Podle analytiků k úsporám pomohlo například teplé počasí, Češi šetřili také kvůli vysokým cenám energií.

Závazek na snížení spotřeby plynu schválili energetičtí ministři států EU loni v červenci. Dohoda počítala v období od října 2022 do března letošního roku s úsporami alespoň 15 procent spotřeby proti předchozí topné sezoně. Pro Českou republiku to znamenalo povinnost ušetřit minimálně 800 milionů metrů krychlových plynu, čehož se podle ministerstva dosáhlo v polovině ledna.

„Potvrzuje se to, co říkám od loňského jara. Úspory energií jsou velmi účinným a ve svém důsledku velmi levným nástrojem na posilování energetické bezpečnosti,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN), který ocenil přístup spotřebitelů. „I díky tomu jsou tuzemské zásoby plynu oproti loňsku více než dvojnásobné,“ uvedl ministr. Tuzemské zásobníky jsou podle dnešních dat resortu plné z 80 procent, je v nich kolem 2750 milionů metrů krychlových plynu.

Škoda Auto loni celosvětově vyrobila téměř 780.000 vozů, což je o 22.000 aut méně než v předchozím roce. Celkem 636.000 vyrobených aut připadá na české závody automobilky v Mladé Boleslavi a Kvasinách. Okolo 56.000 vozů Škoda vyrobila v indických závodech. Vyplývá to z dnešní tiskové zprávy společnosti.

Mateřskému koncernu Volkswagen loni Škoda dodala 366.000 motorů, 894.000 převodovek a 206.000 vysokonapěťových bateriových systémů.

Síť závodů vyrábějících modely Škoda zahrnovala v roce 2022 celkem 12 výrobních míst. Na konci příštího roku Škoda spustí montáž vozů Slavia a Kushaq také v nově budovaném závodě ve Vietnamu.

„Díky mimořádnému úsilí našich zaměstnanců se nám podařilo ve výrobních závodech po celém světě vyrobit téměř 780.000 vozů Škoda, a to i za současných neobvykle náročných podmínek. Tento úspěch dokazuje vysoké nasazení a flexibilitu našich zaměstnanců, kteří si za to právem zaslouží velké uznání. V roce 2023 budeme pokračovat v elektrifikaci a s jasně definovanými cíli: Do roku 2030 budou všechny tři české závody vyrábět elektrické komponenty nebo elektromobily,“ uvedl člen představenstva pro oblast výroby a logistiky Michael Oeljeklaus.

Stát dosud obdržel od velkých firem žádosti o kompenzace zvýšených nákladů na energie za 4,96 miliardy korun. Z toho zatím proplatil zhruba 1,88 miliardy korun. Stát zároveň prodloužil lhůtu pro podávání žádosti až do 8. února. Na dotaz ČTK to uvedl David Hluštík z odboru komunikace ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Resort při spuštění dotačního programu loni v listopadu vyčlenil na kompenzace až 30 miliard korun.

Podpora se týká velkých podniků, které jsou připojené na vedení vysokého a velmi vysokého napětí. „V případě plynu pak jde o velké firmy, jejichž roční odběr převyšuje 630 megawatthodin,“ uvedl počátkem listopadu náměstek pro průmysl a stavebnictví Eduard Muřický. Dotace mohou čerpat společnosti, kterým se od loňského února do konce října meziročně více než zdvojnásobily ceny energií.

Jednotlivé podniky mohou získat podporu až 45 milionů korun. Až 200 milionů Kč pak mohou dostat firmy z energeticky vysoce náročných oborů, které jsou v provozní ztrátě. Typicky jde o společnosti ze zpracovatelského, zemědělského nebo těžebního průmyslu.

Velké firmy mohou o dotace žádat od 15. listopadu. Ministerstvo od té doby dostalo 955 žádostí za celkem 4,96 miliardy korun. Úřad z toho zatím proplatil 276 žádostí za téměř 1,88 miliardy korun. Původně měly velké firmy čas na podání žádosti do konce ledna, MPO však nakonec kvůli snadnějšímu průběhu vyřizování žádostí termín prodloužilo o více než týden.

Společnost Unilever zaznamenala v loňském roce v Indii silný růst tržeb díky výraznému zvýšení cen, a to díky svému dominantnímu postavení na trhu a zvýšené poptávce mezi zákazníky ze střední třídy.

Odborníci z oboru však uvedli, že britská nadnárodní společnost by si měla dát pozor, aby si neznepřátelila chudší venkovské spotřebitele, kteří podle některých analytiků tvoří téměř polovinu jejích příjmů v Indii, poté, co se objevily náznaky, že v loňském roce omezili své výdaje, protože se na nich podepsala vyšší inflace.

Tato země s 1,4 miliardy obyvatel je jedním ze tří prioritních trhů společnosti Unilever, vedle Spojených států a Číny. Společnost má v Indii kořeny již od roku 1888 a její místní dceřiná společnost Hindustan Unilever (HUL) se podle posledních výsledků podílí na tržbách skupiny jen o něco více než desetinou.

Společnost HUL minulý týden oznámila 16% nárůst tržeb na 149,86 miliardy rupií (1,84 miliardy USD) ve čtvrtletí končícím 31. prosince, a to díky poptávce bohatších městských zákazníků. Společnost uvedla, že tento nárůst byl podpořen 11% růstem základních cen, což je výrazně nad roční mírou inflace v Indii, která se pohybuje kolem 6 %.

„Pokud se ceny budou zvyšovat, venkovští spotřebitelé se přesunou k menším velikostem balení, protože to zatíží peněženky,“ uvedl Alok Shah, spotřebitelský analytik indické společnosti Ambit Capital.

Podle Shaha by chudší venkovští spotřebitelé mohli přejít k levnějším místním výrobkům namísto těch, které vyrábí společnost Unilever.

V celosvětovém měřítku Unilever od poloviny roku 2021 zvyšoval ceny rychleji než jeho největší konkurenti P&G a Nestlé, částečně kvůli své expozici vůči rozvíjejícím se zemím a potravinářským výrobkům – kde byla nákladová inflace vysoká.

Společnost Unilever uvedla, že vysoké náklady na energie a rostoucí ceny vstupů zasáhly odvětví obzvláště silně v Indii. Mluvčí uvedl, že některé vstupní náklady v loňském roce vyskočily o 50 až 100 %.

Zákonodárci Evropské unie v úterý podpořili návrh zákona, který má implementovat poslední část postfinančních globálních pravidel pro kapitál bank a přidává „prohibitivní“ požadavky na krytí rizik z kryptoaktiv.

Výbor Evropského parlamentu pro hospodářské záležitosti schválil návrh zákona o implementaci kapitálových pravidel Basel III od ledna 2025, ačkoli podpořil několik dočasných odchylek, aby banky měly více času na přizpůsobení.

Spojené státy, Velká Británie a další země přijímají podobné kroky, ale výbor využil návrh zákona k zavedení nových prvků, včetně požadavku, aby banky držely dostatek kapitálu na pokrytí držby kryptoaktiv v plné výši.

„Banky budou muset držet euro vlastního kapitálu za každé euro, které drží v kryptoměnách,“ uvedl Markus Ferber, německý středopravicový člen výboru.

Tento krok, který je prozatímním opatřením do přijetí dalších právních předpisů EU, je v souladu s doporučeními světových bankovních regulátorů.

„Takovéto prohibitivní kapitálové požadavky pomohou zabránit tomu, aby se nestabilita ve světě kryptoměn přenesla do finančního systému,“ uvedl Ferber.

Asociace pro finanční trhy v Evropě (AFME), oborový orgán, uvedla, že návrh zákona neobsahuje žádnou definici kryptoaktiv a mohl by se nakonec vztahovat i na tokenizované cenné papíry.

Státy EU již schválily svou verzi návrhu zákona a zákonodárci nyní budou jednat s členskými státy o konečném znění, přičemž se očekávají další úpravy.

Zahraniční banky působící prostřednictvím poboček v EU budou jednání pozorně sledovat.

Státy EU zaujaly vstřícnější přístup k tomu, kdy by zahraniční banky obsluhující klienty v bloku měly otevřít pobočku nebo přeměnit pobočku na silněji kapitalizovanou dceřinou společnost, přičemž zákonodárci EU v úterý zaujali tvrdší postoj.

EU si přeje vybudovat „strategickou autonomii“ na kapitálových trzích, neboť po brexitu bude čelit konkurenčnímu finančnímu centru na svém prahu.

Podle AFME bude důležité vyhnout se „významnému negativnímu dopadu“ zpřísnění přístupu EU na mezinárodní trhy a přeshraniční služby.

Německá vláda očekává, že největší evropská ekonomika letos poroste o 0,2 % namísto poklesu o 0,4 %, který předpovídala v říjnu, tvrdí lidé obeznámení s novými prognózami, které budou zveřejněny ve středu.

Podle těchto lidí, kteří si před oficiálním zveřejněním nepřáli být jmenováni, vláda snížila odhad růstu pro příští rok z 2,3 % na 1,8 %.

Ministr hospodářství Robert Habeck má aktualizované prognózy představit na tiskové konferenci ve středu ve 14:15 v Berlíně.

Poprvé se k němu připojí Elga Bartschová, bývalá ekonomka společností BlackRock Inc. a Morgan Stanley, která byla tento měsíc jmenována do čela odboru hospodářské politiky ministerstva.

Kancléř Olaf Scholz minulý týden v rozhovoru pro agenturu Bloomberg uvedl, že si je jistý, že Německo se letos vyhne recesi, a to navzdory energetické krizi vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu. Diverzifikace dodávek plynu byla podle něj rozhodující pro udržení ekonomiky v chodu.

Spolkový statistický úřad tento měsíc uvedl, že ekonomika v posledním čtvrtletí roku 2022 pravděpodobně stagnovala, čímž se vzepřel očekávání analytiků ohledně poklesu. Za celý rok se HDP zvýšil o 1,9 % – což je méně než 2,6 % v roce 2021 a těsně před odhadem 1,8 % v průzkumu agentury Bloomberg.

Britská libra se v úterý snížila poté, co údaje ukázaly, že ekonomická aktivita v lednu dále oslabila, což zdůraznilo riziko, že by Británie mohla v roce 2023 sklouznout do recese.

Ekonomická aktivita v soukromém sektoru v lednu klesla nejrychlejším tempem za poslední dva roky, ukázal bleskový souhrnný průzkum indexu nákupních manažerů (PMI) společnosti S&P Global/CIPS, když podniky ze zpomalení vinily vyšší úrokové sazby Bank of England, stávky a slabou spotřebitelskou poptávku.

„V nejlepším případě bude britská ekonomika v letošním roce stagnovat. Reálně se v určitém okamžiku pravděpodobně dočkáme recese,“ uvedl Simon Harvey, vedoucí oddělení devizových analýz společnosti Monex Europe.

„Jakmile se začne projevovat ekonomická realita, povede to pravděpodobně v nadcházejících měsících k horší výkonnosti libry šterlinků,“ dodal Harvey.

Libra vůči dolaru naposledy oslabila o 0,5 % na 1,2316 USD. V pondělí se dostala na nejvyšší úroveň za posledních sedm měsíců na 1,24475 USD.

Euro vůči libře vzrostlo o 0,5 % na týdenní maximum 88,27 pence.

Stále se očekává, že Bank of England po svém dalším plánovaném zasedání 2. února již podesáté v řadě zvýší svou hlavní úrokovou sazbu.

Tržní ceny naznačují necelých 70 % šanci na zvýšení sazby o 50 bazických bodů. Podle údajů společnosti Refinitiv je plně zaceněno zvýšení o 25 bazických bodů.

Miliardář Elon Musk ve svém tweetu uvedl, že poradci, kteří pomáhají akcionářům rozhodovat o tom, jak mají hlasovat na schůzích veřejně obchodovaných společností, mají „příliš velkou moc“, aniž by uvedl konkrétní příklady.

Poradci, včetně společností Institutional Investor Services (ISS) a Glass Lewis, vydávají zprávy pro institucionální klienty, jako jsou penzijní systémy, ve kterých navrhují, jak by měli hlasovat o všem, od volby členů představenstva až po schvalování odměn a výhod.

Vzhledem k tomu, že společnosti stále častěji čelí tlaku investorů v souvislosti s environmentálními, sociálními a správními otázkami (ESG), jako je změna klimatu, je jejich role v hledáčku rostoucího hnutí, které ve Spojených státech na tyto otázky tlačí.

Musk, který vlastní Twitter, odpovídal na vlákno, které založil Vivek Ramaswamy, zakladatel společnosti Strive Asset Management, který uvedl, že je „ohromující“, jak velký vliv má největší poradce, společnost ISS, na americké státní investory, finančníky a společnosti.

Společnosti ISS a Glass Lewis na žádost o komentář, kterou jim zaslala agentura Reuters, bezprostředně nereagovaly.

„V rukou společností poskytujících ‚služby pro akcionáře‘, jako jsou ISS a Glass Lewis, je soustředěno příliš mnoho moci, protože velkou část trhu tvoří pasivní/indexové fondy, které jim svěřují rozhodování o hlasování akcionářů,“ řekl Musk.

„ISS a Glass Lewis fakticky ovládají akciový trh.“

Tyto komentáře jsou nejnovější Muskovou stížností na fungování trhů a navazují na předchozí kritiku způsobu, jakým investoři hodnotí jím ovládanou společnost Telsa vyrábějící elektromobily z hlediska ESG.

Přicházejí také v době, kdy se obhajuje v soudním řízení v San Francisku kvůli tvrzení, že podvedl investory, když 7. srpna 2018 na Twitteru napsal, že má „zajištěné financování“ pro převedení společnosti Tesla do soukromého vlastnictví.

Britské společnosti signalizovaly, že výroba klesla nejrychlejším tempem od začátku pandemie, zatímco deficit státního rozpočtu se zvýšil na rekordní hodnotu, což přispělo k důkazům, že ekonomika pravděpodobně vstoupila do recese.

Agentura S&P Global uvedla, že její index nálady nákupních manažerů v lednu klesl výrazněji, než se očekávalo, a to v důsledku zhoršení situace ve službách, které dříve podporovaly ekonomiku. Statistický úřad oznámil historicky nejvyšší prosincový schodek poté, co prudce rostoucí úrokové sazby zvýšily náklady na obsluhu dluhu.

Tyto údaje snižují naděje, že se Spojené království vyhne prudkému propadu. Zvyšují tlak na premiéra Rishiho Sunaka, aby přišel s růstovým programem a rozptýlil některé pracovní a obchodní spory, které přivedly některá odvětví do mrtvého bodu.

„Průmyslové spory, nedostatek zaměstnanců, ztráty v exportu, rostoucí životní náklady a vyšší úrokové sazby znamenaly, že tempo hospodářského poklesu opět nabírá na obrátkách,“ uvedl v úterý Chris Williamson, hlavní podnikový ekonom společnosti S&P Global Market Intelligence. Spojené království podle něj také čelí „pokračujícím škodám na ekonomice způsobeným dlouhodobějšími strukturálními problémy, jako je nedostatek pracovních sil a obchodní potíže spojené s brexitem“.

Libra po zveřejnění zprávy agentury S&P klesla až o 0,6 % na 1,2309 USD a britské státní dluhopisy rozšířily zisky. Obchodníci také snížili sázky na vrchol klíčové sazby BOE a ocenili další zvýšení do srpna na přibližně 101 bazických bodů oproti 105 bazickým bodům v pondělním závěru.

Ford hodlá do poloviny února rozhodnout o tom, kolik pracovních míst v Evropě zruší, uvedl v úterý mluvčí německého odborového svazu IG Metall.

Zástupci odborů se v sobotu sejdou s vedením Fordu k další fázi jednání, uvedl mluvčí IG Metall, který pohrozil přerušením práce, pokud americká automobilka zruší pracovní místa v Německu a v celém regionu, jak se obával.

V pondělí představilo vedení společnosti 12 000 pracovníkům v zaplněné montážní hale v kolínském závodě Fordu nejhorší scénář, který počítá se zrušením až 2 500 pracovních míst ve vývoji výrobků a dalších 700 míst v administrativě.

Mluvčí uvedl, že na stole je i druhý scénář, podrobnosti však odmítl sdělit.

Ford se odmítl vyjádřit s odkazem na prohlášení z 20. ledna, v němž uvedl, že přechod na výrobu elektromobilů (EV) vyžaduje strukturální změny a že do dokončení plánů nebude sdělovat více.

Automobilka se zavázala, že do roku 2030 bude mít v Evropě plně elektrickou modelovou řadu, a její americké vedení opakovaně upozorňovalo, že elektromobily vyžadují méně pracovních sil.

Její evropští zaměstnanci naposledy zažili vlnu propouštění v letech 2019 a 2020, kdy automobilka usilovala o dosažení 6% provozní marže v regionu, přičemž tento cíl zhatila pandemie koronaviru a zisková marže před zdaněním v Evropě v prvních devíti měsících roku 2022 činila pouze 2,2 % z tržeb.

Rada zaměstnanců v Kolíně nad Rýnem požadovala, aby se vedení zavázalo, že do 31. prosince 2032 nebude propouštět a že zhruba 2 500 zaměstnanců tamního vývoje produktů zůstane součástí globálního vývojového prostředí automobilky.

Vzhledem k tomu, že výroba modelu Ford Fiesta má v Kolíně nad Rýnem skončit letos v létě a Fordu Focus v závodě v Saarlouis v roce 2025, požadovala rada také jasné plány, jak si Ford „zajistí a rozšíří relevantní podíl na evropském trhu osobních automobilů“.

Podle stratégů společnosti Bernstein silný začátek roku pro evropské akcie ještě nekončí.

Poté, co index Stoxx 600 tento měsíc vzrostl o zhruba 7 %, tým vedený Sarah McCarthyovou stále vidí „mírný růst“, napsali v úterní poznámce.

Jejich důvěra je založena především na ocenění, které zůstává mnohem levnější než v USA, a to i po překonání výkonnosti regionu v posledních třech měsících. Za tu dobu evropský benchmark vzrostl o téměř 15 %, což je přibližně dvojnásobek zisku, který zaznamenal index S&P 500.

„Region se stále obchoduje se slevou oproti průměrnému historickému násobku, a to jak v absolutním, tak v relativním vyjádření,“ uvedli stratégové. S poměrem ceny k budoucímu zisku přibližně 13 se index Stoxx 600 obchoduje s 25% diskontem vůči indexu S&P 500, což je více než 15% průměr za posledních 17 let.

Tým Bernstein také vidí, že zisky podporují Evropu. Vzhledem k tomu, že očekávání jsou v letošním roce mnohem nižší než u amerických protějšků, má region podle nich prostor pro pozitivní překvapení.

A zatímco Spojené státy jsou obecně považovány za horkou půdu pro zpětné odkupy akcií, evropské společnosti nyní odkupují více ze své tržní kapitalizace než americké protějšky, tvrdí stratégové. Vezmeme-li v úvahu dividendy a zpětné odkupy dohromady, je Evropa před USA dále než kdykoli předtím, což podporuje nadváhu, alespoň z taktického hlediska, dodávají.

Navzdory evropské rally je sentiment vůči tomuto regionu podle Bernstein stále poměrně negativní, a to s odkazem na neustálý odliv prostředků z evropských fondů od roku 2018, který se v posledním roce zrychlil. Dokonce ani v posledních několika týdnech nedošlo k žádnému čistému přílivu do evropských akciových fondů, zatímco do USA přicházejí od roku 2020.

Podle stratéga Citigroup Inc Chrise Montagua se zdá, že v Evropě v poslední době roste pozitivní pozice, a to především v důsledku pokrývání krátkých pozic.

Výrobce počítačového vybavení Logitech International oznámil silný pokles tržeb ve třetím čtvrtletí, a to před sérií zpráv od velkých technologických společností.

Tržby společnosti Logitech (LOGI) v prosincovém čtvrtletí dosáhly 1,27 miliardy dolarů, což je o 22 % méně než v předchozím roce. Čistý zisk klesl na 140,2 milionu dolarů z 210,0 milionu dolarů.

„Ve čtvrtletí jsme zaznamenali nižší než očekávanou poptávku ze strany našich podnikových zákazníků, mírné spotřebitelské výdaje a nákupy spotřebitelů soustředěné do propagačních týdnů v průběhu celého čtvrtletí,“ uvedla společnost Logitech v pondělí v připravených poznámkách.

Toto zpomalení představuje výzvu i pro společnost Microsoft (MSFT), která má v úterý po skončení obchodování oznámit své čtvrtletní výsledky, ačkoli její závislost na trhu osobních počítačů se snížila díky růstu jejího podnikání v oblasti cloud computingu.

Akcie společnosti Logitech v úterý před zahájením obchodování vzrostly o 0,7 %.

Společnost Logitech se většiny špatných zpráv zbavila na začátku tohoto měsíce, kdy její předběžné údaje zveřejněné 11. ledna ukázaly, že její tržby klesly na 1,26 až 1,27 miliardy USD. Společnost tehdy uvedla, že ve fiskálním roce 2023 očekává pokles tržeb o 13 % až 15 %, a v pondělí tento výhled potvrdila.

Otázkou nyní je, jak dlouho bude tento propad pokračovat. Analytici z UBS v úterý ve své výzkumné zprávě napsali, že by mohlo trvat až do posledních čtvrtletí roku 2023, než se Logitech vrátí k růstu tržeb.

Akcie společnosti Velocity Composites PLC v úterý klesly poté, co společnost oznámila, že její hrubá marže pro fiskální rok 2022 klesla z 26 % na 23 % kvůli výrazným inflačním tlakům a že ztráta před zdaněním zůstala stejná.

Akcie v 8:44 GMT klesly o 11 pencí, tj. 17 %, na 53 pencí.

Britský dodavatel leteckého materiálu uvedl, že za rok končící 31. říjnem činila jeho ztráta před zdaněním 1,50 milionu liber (1,9 milionu USD) ve srovnání se ztrátou 1,55 milionu liber za fiskální rok 2021.

Tržby vzrostly na 12 milionů liber z 9,8 milionu liber v předchozím roce díky oživení britského trhu civilního letectví, uvedla společnost.

Upravený zisk před započtením úroků, daní, odpisů a amortizace – což je ukazatel, který vylučuje mimořádné a jiné jednorázové položky – činil 452 000 GBP ve srovnání se ztrátou 548 000 GBP v předchozím roce. Společnost uvedla, že to bylo způsobeno upřednostňováním investic a režijních nákladů k dosažení dlouhodobých růstových cílů.

Společnost očekává, že v příštích dvou letech díky investicím výrazně vzroste její podnikání v severoamerickém regionu, a uvedla, že její nové obchodní projekty mohou v budoucnu potenciálně ještě více zvýšit tržby.

„Představenstvo je přesvědčeno o schopnosti společnosti Velocity dosáhnout silných růstových příležitostí v průběhu roku 2023,“ uvedl předseda představenstva Andy Beaden.

Přední výrobci kovů vyzvali Evropskou unii, aby po vzoru Bílého domu zavedla finanční podporu, která by bloku pomohla udržet si kontrolu nad surovinami důležitými pro přechod na zelenou energii.

Eurometaux, která zastupuje významné evropské výrobce včetně společností Glencore Plc, Boliden AB a Aurubis AG, vyzvala EU, aby se inspirovala zákonem prezidenta Joe Bidena o snížení inflace, který zahrnuje miliardové dotace na podporu domácích investic do elektromobilů a obnovitelných zdrojů energie.

Vedoucí představitelé EU se mají příští měsíc sejít v Bruselu, aby projednali reakci na kontroverzní americký zákon, přičemž někteří prosazují přístup „made in Europe“, který by pomohl podpořit domácí společnosti. Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval k přijetí balíčku EU ve výši 2 % jejího hospodářského výkonu, který by konkuroval plánu USA ve výši 370 miliard dolarů.

„Americký zákon o snižování inflace je sice diskriminační, ale ukázal, jak by mohla vypadat proaktivní průmyslová politika v oblasti čistých technologií,“ uvedla Eurometaux v úterním dopise Evropské komisi. „My v Evropě bychom se měli inspirovat jeho příkladem a dodat našemu průmyslu více mrkve a méně klacku, zejména v dnešní energetické krizi.“

Eurometaux navrhla pět klíčových opatření, která by měla pomoci rozvoji průmyslu, včetně urychlení projektů čisté energie a daňových úlev na podporu výroby strategických kovů. Znovu také vyzvala k přijetí opatření k řešení vysokých cen elektřiny, které vedly k prudkému omezení výroby kovů v regionu.

Ačkoli ceny elektřiny v posledních týdnech prudce klesly a některé hutě opět zvyšují výrobu, Eurometaux uvedla, že toto odvětví bude i v budoucích letech bojovat s nedostatkem energie. Vyzvala EU, aby prodloužila dočasná opatření státní podpory, která mají vypršet na konci roku poté, co byla zavedena v reakci na krizi.

Ekonomika soukromého sektoru v eurozóně se na začátku roku 2023 nečekaně vrátila k růstu, což je povzbudivá zpráva, která může naznačovat, že region čeká měkké přistání.

Bleskový index nákupních manažerů agentury S&P Global v lednu vzrostl na 50,2 bodu, což je lepší hodnota, než předpovídal průzkum agentury Bloomberg (49,8 bodu), a poprvé od června se tento ukazatel dostal nad hranici 50 bodů, která odděluje expanzi od kontrakce.

Optimismus ve dvacetičlenné měnové zóně podporuje řada faktorů, včetně zpomalující se inflace, teplejší zimy, než je v Evropě s nedostatkem energie obvyklé, a zmírnění omezení v dodavatelském řetězci.

Ustálení ekonomiky sice přispívá k důkazům, že by se region mohl vyhnout recesi, ale „region ještě není v žádném případě z nejhoršího venku“, uvedl Chris Williamson, hlavní podnikový ekonom společnosti S&P Global Market Intelligence.

„Poptávka nadále klesá – pouze klesá sníženým tempem – a růst míry inflace prodejních cen zboží i služeb dodá jestřábům odvahu k tomu, aby prosazovali další zpřísnění měnové politiky,“ uvedl.

Evropská centrální banka již zvýšila úrokové sazby o 250 bazických bodů a příští týden se chystá na další zvýšení o půl bodu. Co se stane poté, je stále nejasné, přičemž někteří prosazují pozvolnější přístup, zatímco jestřábí členové Rady guvernérů volají po „výrazných“ krocích.

Vyšší mzdy

„Důvody pro vyšší úrokové sazby dále podporuje oživení růstu zaměstnanosti zaznamenané v průběhu měsíce a známky vyšších mezd, které jsou hnací silou posledního vzestupu cenových tlaků,“ uvedl Williamson.

Ne všechny údaje jsou pozitivní. Již dříve zveřejněné údaje za dvě největší ekonomiky eurozóny – Německo a Francii – se stále pohybovaly pod úrovní 50 bodů.

Čísla pro Japonsko ukázala, že soukromý sektor se na začátku roku 2023 vrátil k růstu, zatímco v Austrálii došlo ke čtvrtému měsíčnímu poklesu v řadě, i když na mělčí úrovni. Kontrakce se později v úterý předpovídají také pro Spojené království a Spojené státy.

USA prohlásily, že zvýší tlak na Čínu, aby přestala nakupovat íránskou ropu, protože Bílý dům se snaží prosadit sankce zaměřené na omezení jaderných aktivit islámské republiky.

„Čína je hlavním cílem ilegálního vývozu z Íránu“ a jednání s cílem odradit Peking od takových nákupů budou „zintenzivněna“, řekl v pondělí televizi Bloomberg Robert Malley, zvláštní vyslanec Bidenovy administrativy pro Írán.

USA zpřísnily sankce vůči Teheránu a jeho vývozu ropy v roce 2018 poté, co odstoupily od dohody zaměřené na omezení jeho atomového programu. V reakci na to Írán zvýšil obohacování uranu.

Íránské dodávky ropy a rafinovaných produktů v posledních měsících prudce vzrostly. Velká část ropy zřejmě směřuje do Číny, která je největším světovým dovozcem, a maskuje se, že pochází z Malajsie.

Podle analytické společnosti Vortexa Ltd., která se zabývá lodní dopravou, se vývoz ze země v Perském zálivu minulý měsíc vyšplhal na přibližně 1,4 milionu barelů denně, což je nejvíce za poslední čtyři roky.

Malley popřel, že by USA – jak spekulují někteří obchodníci s energiemi – byly rády, kdyby se íránská ropa dostala na světové trhy, pokud to pomůže udržet ceny na uzdě.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg je přesvědčen, že Aliance brzy najde řešení ohledně dodávek bojových tanků na Ukrajinu, uvedl po úterním setkání s německým ministrem obrany.

„V tomto klíčovém okamžiku války musíme Ukrajině poskytnout těžší a modernější systémy a musíme to udělat rychleji,“ řekl Stoltenberg novinářům, když stál po boku německého ministra obrany Borise Pistoria.

„Proto vítám naši dnešní diskusi. Diskutovali jsme o otázce bojových tanků. Konzultace mezi spojenci budou pokračovat a jsem přesvědčen, že brzy najdeme řešení,“ dodal Stoltenberg.

Mezinárodní měnový fond v závěrech své zprávy o České republice za rok 2022 uvedl, že by se české úrokové sazby měly „v krátkodobém horizontu“ dále zvyšovat, aby se zkrotila inflace a zabránilo se pozdějšímu bolestivému zvyšování sazeb.

Česká národní banka (ČNB) udržuje stabilitu úrokových sazeb již půl roku pod vedením obměněné bankovní rady v čele s guvernérem Alešem Michlem a snaží se ukotvit ekonomiku v situaci, kdy vysoká inflace snižuje aktivitu spotřebitelů a firem.

Stabilní postoj přichází po zvýšení úrokových sazeb v období od června 2021 do června 2022 o celkem 675 bazických bodů, čímž se klíčová sazba dostala na více než dvacetileté maximum 7,00 %.

„Zaměstnanci doporučují další zvýšení základní úrokové sazby v krátkodobém horizontu nad současnou úroveň základní úrokové sazby,“ napsal MMF ve svých závěrech zveřejněných v prohlášení z 20. ledna, které potvrdilo předběžná doporučení z listopadu.

„Přestože je třeba pečlivě vyvažovat vysokou inflaci a oslabení ekonomické aktivity, prioritou by mělo být rozhodné potlačení inflace.“

„Pokud by se inflační očekávání rozvázala, vyžadovalo by to k obnovení cenové stability podstatně větší zpřísnění, a tudíž by to znamenalo nákladnější ekonomické úpravy,“ dodala.

Banka ponechala možnost zvýšení sazeb na stole, protože sleduje riziko růstu mezd nebo známky neukotvení inflačních očekávání.

Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová v úterním rozhovoru pro Lidové noviny zopakovala, že inflační očekávání jsou rizikem. Uvedla však, že vidí signály, že růst mezd v podnicích se bude pohybovat mezi 5-10 %, což by bylo přijatelné.

„Pokud by to bylo více, podpořilo by to určité setrvání inflace i v letošním roce. A to by vyžadovalo další zpřísnění úrokových sazeb,“ uvedla.