Česká národní banka (ČNB) za první tři čtvrtletí letošního roku víc než zdvojnásobila objem svých zlatých rezerv. Ke konci září dosahovaly 806.000 troyských uncí, tedy zhruba 25,1 tuny, vyplývá z údajů o struktuře devizových rezerv, které dnes centrální banka zveřejnila. Hodnota zlatých rezerv na konci čtvrtletí byla 35,363 miliardy korun.
Ke konci roku 2022 měla centrální banka v bilanci 385.000 troyských uncí zlata, tedy zhruba 12 tun. Jeho hodnota byla 15,785 miliardy korun. ČNB nakupovala zlato od začátku roku, ve druhém a třetím čtvrtletí její aktivita v tomto směru vzrostla. Za první kvartál se objem zlatých rezerv zvýšil zhruba o 1,5 tuny, ve druhém čtvrtletí o dalších 6,1 tuny a ve třetím čtvrtletí o 5,5 tuny.
Guvernér ČNB Aleš Michl opakovaně uvedl, že by se zlatá rezerva centrální banky měla postupně zvýšit ke 100 tunám zlata. Podle něj by takový objem zlata zlepšil diverzifikaci portfolia rezerv a zároveň by zvýšil jejich výnos. Podle Michla by také ČNB vybudovala pro příští generace zlatý poklad.
Člen bankovní rady Jan Kubíček v srpnu upozornil, že většina zlata, které ČNB nakupuje, se fyzicky nenachází v jejích budovách, ale je uloženo v zahraničních bankách.
Český průmysl i stavebnictví v srpnu zpomalily meziroční pokles
Průmyslová výroba v Česku v srpnu zpomalila meziroční pokles na 1,7 procenta z červencových 2,8 procent. Pokles podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) zaznamenala většina průmyslových odvětví. Stavebnictví zpomalilo meziroční pokles na 0,2 procenta z červencových 2,1 procenta. Více se dařilo pozemním stavbám, inženýrské klesly. Zahraniční obchod ČR skončil v srpnu schodkem 3,8 miliardy korun, meziročně byl o 25,4 miliardy Kč menší.
Pokles průmyslové produkce pokračoval i v srpnu, meziročně ztratila 1,7 %
Meziroční pokles průmyslové výroby v srpnu zpomalil na 1,7 procenta z červencových 2,8 procenta. Pokles zaznamenala většina průmyslových odvětví. Meziměsíčně byla průmyslová produkce o 0,2 procenta vyšší.
Srpnové výsledky průmyslu byly podle statistiků velmi podobné těm červencovým. „Většina odvětví zaznamenala meziroční pokles. Nejvíce k poklesu přispěla výroba elektřiny a plynu, kde se projevila zejména vyšší loňská srovnávací základna a dále výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, zejména výroba stavebních hmot a skla,“ uvedl Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ.
Dvouciferný pokles produkce v srpnu pokračoval ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství. Naopak nejvyšší růstový příspěvek vykázala výroba motorových vozidel, kde meziročně vzrostla jak výroba aut, tak jejich dílů. Ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení se podle statistiků opět projevilo dokončení velkých dlouhodobých zakázek na kolejová vozidla.
Hodnota nových zakázek pro český průmysl klesla v srpnu meziročně o 4,2 procenta. Objednávky ze zahraničí se meziročně snížily o 3,4 procenta, tuzemské nové zakázky klesly o 5,5 procenta.
„Meziročně klesá hodnota nových zakázek již čtvrtý měsíc v řadě. Nejvýraznější podíl na tom měla odvětví výroby základních kovů, hutnictví a slévárenství a výroba chemických látek a přípravků. V srpnu se v porovnání s loňským rokem snížila hodnota nových zakázek v obou jmenovaných odvětvích téměř o pětinu,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová.
Zakázky naopak přibyly ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení, ve farmaceutickém průmyslu a ve výrobě elektrických zařízení. U motorových vozidel byla hodnota nových zakázek na prakticky stejná jako v minulém roce.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v srpnu 2023 meziročně snížil o dvě procenta a jejich průměrná hrubá měsíční nominální mzda meziročně vzrostla o devět procent.
