Indický premiér Narendra Modi čelí složité ekonomické situaci, kterou ještě více zkomplikovala rozhodnutí Spojených států zavést nová cla na indické zboží.
V reakci na to připravuje rozsáhlou daňovou reformu, jejímž cílem je podpořit domácí spotřebu a ochránit růst indické ekonomiky. Klíčovým nástrojem má být přepracování daně ze zboží a služeb (GST), jejíž úprava by měla snížit ceny základních komodit a posílit kupní sílu obyvatel.
Tento krok je součástí širší strategie, která má pomoci Indii vyrovnat se s rostoucím protekcionismem a zároveň přiblížit zemi k ambicióznímu cíli – stát se do roku 2047 rozvinutou ekonomikou.
Daňové reformy jako odpověď na americká cla
Indická ekonomika se již nyní potýká s výzvami, protože její tempo růstu nedosahuje úrovně, která by byla potřeba k dosažení Modiho dlouhodobé vize. K tomu se přidává tlak vyvolaný novými americkými cly, která ohrožují export – klíčový motor indického hospodářství. Spojené státy, největší obchodní partner Indie, zavedly 25% cla na dovoz indického zboží a navíc hrozí spuštěním dalšího 25% „sekundárního cla“ kvůli nákupům ruské ropy ze strany Indie. Pokud tato opatření vstoupí v platnost, kombinovaná zátěž dosáhne 50 %, což by podle odhadů Citigroup mohlo snížit roční růst HDP o 0,6–0,8 procentního bodu.
Modi proto hledá cestu, jak negativní dopad zmírnit. Jelikož domácí spotřeba tvoří přibližně 60 % HDP, vláda se rozhodla soustředit právě na její posílení. Snížení daní má pomoci spotřebitelům, zvýšit jejich disponibilní příjmy a podnítit tak výdaje, které by mohly částečně vyrovnat ztráty z exportu. Podle analýzy IDFC First Bank by reforma mohla během roku snížit inflaci o 0,6–0,8 procentního bodu a zároveň zvýšit nominální růst HDP o 0,6 bodu.
Jak má vypadat nová struktura GST
Daň ze zboží a služeb (GST) byla v Indii zavedena v roce 2017 s cílem sjednotit složitý daňový systém a nahradit množství regionálních a sektorových daní jednotnou strukturou. V praxi se však ukázalo, že systém se čtyřmi hlavními sazbami – 5 %, 12 %, 18 % a 28 % – je pro podniky nepřehledný. Navíc se objevují paradoxy, kdy podobné produkty podléhají výrazně odlišným sazbám. Typickým příkladem je rozdíl mezi základním plochým chlebem roti (5 %) a jeho křupavější variantou paratha (18 %).
Modiho vláda nyní navrhuje zrušit střední 12% sazbu a také nejvyšší 28% sazbu. Většina položek z těchto kategorií by přešla do nižších pásem. Produkty aktuálně zdaněné 12 % by spadly do 5% sazby, zatímco zboží v kategorii 28 % by se přesunulo do 18% sazby. Základní potraviny, léky, zubní pasta či oděvy by tak podléhaly buď nulové, nebo jen 5% dani. Naopak spotřební zboží považované za „luxusnější“, například televizory, menší automobily nebo pračky, by spadalo do 18% sazby.
Očekává se, že tato změna přinese snížení cen napříč celou ekonomikou, což by mohlo podpořit zejména malé podniky a spotřebitele s nižšími příjmy. To je důležité i z politického hlediska – plánované spuštění reforem na říjen, tedy před významným svátkem Diwali, kdy Indové tradičně utrácejí více než obvykle, by mohlo posílit důvěru v Modiho vládu.
Politické a fiskální důsledky daňových změn
Schválení reformy však není jen v rukou federální vlády. O navrhovaných změnách musí rozhodnout Rada pro daň zboží a služeb, v níž zasedají ministři financí všech indických států. Tento orgán rozhoduje převážně na základě konsensu, ale v případě neshody může dojít i k hlasování, které vyžaduje 75 % hlasů. Vzhledem k tomu, že Modiho strana BJP vládne nebo se podílí na vládě ve většině států, má vláda slušnou šanci reformu prosadit. Přesto nelze vyloučit odpor ze strany států ovládaných opozicí, zejména kvůli sporům o přerozdělování daňových příjmů.
Finančně se očekává, že v krátkodobém horizontu dojde k poklesu příjmů federální vlády i jednotlivých států. Podle odhadů IDFC First Bank by náklady změn mohly dosáhnout 1,8 bilionu rupií ročně, což představuje přibližně 20,7 miliardy dolarů. Pro státní rozpočet by to znamenalo čistý pokles o 0,15 % HDP a pro jednotlivé státy o 0,36 % HDP. Vláda však sází na to, že výpadek příjmů bude postupně kompenzován vyšší spotřebou a celkovým růstem ekonomiky.
Politický rozměr celé reformy je rovněž neoddiskutovatelný. Pokud se podaří daňové změny prosadit a spustit včas, mohly by posílit postavení koaličních stran v nadcházejících regionálních volbách. Především ve státě Bihar, kde se budou letos konat volby, by snížení daní mohlo být pro vládu silným argumentem směrem k voličům.
