Když byl v březnu jmenován Lip-Bu Tan generálním ředitelem společnosti Intel, zdálo se, že má na své straně i americkou administrativu.
Bílý dům tehdy deklaroval podporu domácí výrobě čipů a Intel (INTC) představoval poslední velkou baštu této technologie v USA. Situace se však během několika měsíců dramaticky změnila.
Po veřejné kritice ze strany republikánského senátora Toma Cottona kvůli Tanovým vazbám na čínské firmy vyzval prezident Donald Trump šéfa Intelu k rezignaci. Trump jej označil za „vysoce konfliktního“ a prohlásil, že „neexistuje jiné řešení tohoto problému“.
Intel, kdysi technologický lídr a symbol americké výroby, čelí nejen politickému tlaku, ale i zásadním strategickým otázkám ohledně budoucnosti své produkce. V době, kdy konkurenti jako Taiwan Semiconductor Manufacturing Co. (TSM) dominují světovému trhu a vyrábějí čipy pro giganty typu Nvidia (NVDA), se Intel potýká s důsledky let technologických zpoždění a chyb.
Budoucnost výroby v USA je nejistá
Na konci července Intel připustil, že pokud nezíská významného externího zákazníka pro svůj nový procesní uzel, mohl by se vzdát části výroby čipů. Tento krok by mohl vést k omezení či odložení výstavby plánovaného závodu v Ohiu, jehož výstavba je už nyní ve skluzu. Původní termín dokončení v letech 2025–2026 se posunul na období 2030–2031.
Projekt v Ohiu, oznámený v roce 2022 s počáteční investicí 28 miliard dolarů, měl být součástí širší expanze výroby v USA v hodnotě přes 100 miliard dolarů, zahrnující i továrny v Arizoně, Novém Mexiku a Oregonu. Tyto plány byly podpořeny federální dotací 7,86 miliardy dolarů v rámci zákona Chips and Science Act a tří miliardovou zakázkou od ministerstva obrany. Přesto se nyní hovoří o možném přesunu části výroby do zahraničí, což by zásadně oslabilo roli Intelu jako strategického výrobce.
Analytici z Bernstein upozorňují, že zrušení vývoje nových procesních uzlů by z Intelu mohlo udělat „bezvýrobní“ společnost, závislou na externích foundry. To by bylo v přímém rozporu s dosavadní snahou USA o soběstačnost v oblasti polovodičů.
Politické a bezpečnostní napětí kolem Lip-Bu Tana
Tanova minulost a jeho investiční aktivity jsou nyní pod drobnohledem politiků. Cotton ve svém dopise představenstvu tvrdí, že Tan má majetkové podíly ve stovkách čínských firem, z nichž některé mají vazby na čínskou armádu. Dlouholeté působení Tana ve venture kapitálové firmě Walden International zahrnovalo investice do firem, které byly v USA sankcionovány kvůli obavám o národní bezpečnost.
Další kontroverzi přidává jeho dřívější vedení společnosti Cadence Design Systems, která v minulosti prodala technologie sankcionované čínské univerzitě spojené s armádou. Ačkoli vyšetřování těchto transakcí probíhá již několik let, nedávné přiznání k porušení exportních pravidel zvýšilo politický tlak na současného šéfa Intelu.
Intel se však svého ředitele zastává. V prohlášení zdůrazňuje, že společnost i vedení jsou „hluboce odhodláni prosazovat národní a ekonomické bezpečnostní zájmy USA“ a pokračují v miliardových investicích do domácí výroby. Tan sám odmítá obvinění jako dezinformace a tvrdí, že jeho profesní reputace je založena na důvěře a etickém jednání.
Možné scénáře dalšího vývoje
Podle Wall Street Journal se uvnitř společnosti vedou spory o budoucnost foundry byznysu. Tan jej považuje za klíčový, zatímco někteří vlivní členové představenstva dříve navrhovali jeho utlumení. Vývoj situace bude mít zásadní dopad nejen na strategii Intelu, ale i na celou americkou polovodičovou politiku.
Akcie Intelu se za poslední dva roky propadly o 43 %, zatímco index S&P 500 ve stejném období výrazně vzrostl. Tento nepříznivý trend oslabuje obraz Intelu jako „národního šampiona“, který Bílý dům může prezentovat jako úspěšný příklad průmyslové politiky.
Někteří odborníci ale vidí v současné situaci i příležitost. Portfolio manažer Hendi Susanto navrhuje, aby se Intel prezentoval jako klíčové „aktivum národní bezpečnosti“ a usiloval o ještě větší státní podporu. Takový „symbiotický vztah“ mezi firmou a vládou by mohl pomoci obnovit její dominanci na domácím trhu.
Zda Tan ve své pozici přežije politický tlak, není jasné. Profesorka Jo-Ellen Poznerová z Santa Clara University však varuje před ukvapenými personálními zásahy bez důkazů o porušení zákona. Podle ní může současná kauza působit spíše jako „bouře ve sklenici vody“, pokud se neprokáže reálné ohrožení bezpečnosti.
