Ve hře jsou dvě varianty – ponechání základní úrokové sazby na současné úrovni 3,5 % nebo její zvýšení o čtvrt procentního bodu na 3,75 %.

Přestože ještě před několika měsíci trh řešil především tempo případného snižování sazeb, situace se v posledních týdnech změnila. Geopolitické napětí, vyšší ceny energií a přetrvávající domácí inflační tlaky vedly k tomu, že se opět začíná diskutovat o zpřísnění měnové politiky.

Rozhodování nebude jednoduché. Na jedné straně stojí relativně nízká inflace, která se v květnu snížila na 2,1 % a pohybuje se poblíž cíle centrální banky. Na straně druhé však přetrvávají faktory, které mohou cenové tlaky v ekonomice znovu posílit.

Výsledek jednání tak zůstává otevřený a trh připouští obě možnosti.

Inflace sice zpomalila, rizika ale nezmizela

Jedním z hlavních argumentů pro ponechání sazeb beze změny je současný vývoj inflace. Spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 2,1 %, což představuje další zpomalení oproti dubnovým 2,5 %.

Na první pohled se může zdát, že inflační problém je vyřešen. Detailnější pohled však ukazuje, že situace není tak jednoznačná.

Významnou nejistotu představuje především vývoj na energetických trzích. Konflikt na Blízkém východě vedl k růstu cen ropy a zvýšil obavy z dalších nákladových tlaků v ekonomice. Rizikem zůstává i případné delší narušení dodávek energií a surovin.

Vedle geopolitických faktorů přetrvávají také domácí proinflační vlivy. Nadále zvýšená zůstává inflace ve službách, která se promítá do jádrové inflace. Silný růst mezd zároveň podporuje spotřebitelskou poptávku a vytváří prostor pro další růst cen.

Pozornost centrální banky proto nesměřuje pouze k aktuálním údajům o inflaci, ale také k tomu, jak se budou ceny vyvíjet v následujících měsících.

Argumenty pro zvýšení sazeb sílí

Část ekonomů se domnívá, že by centrální banka měla reagovat preventivně a sazby zvýšit již nyní.

Podle tohoto pohledu se inflační rizika v posledních týdnech natolik zvýšila, že mírné zpřísnění měnové politiky by mohlo pomoci zabránit nutnosti výraznějších zásahů v budoucnu.

Zastánci zvýšení sazeb upozorňují zejména na kombinaci několika faktorů. Kromě geopolitického napětí jde o rychlý růst mezd, silnou úvěrovou aktivitu a pokračující růst hypotečního trhu.

Významnou roli hraje také fiskální politika, která nadále podporuje ekonomickou aktivitu. V prostředí rostoucí domácí poptávky a zvýšených nákladových tlaků může být podle tohoto názoru vyšší úroková sazba vhodným nástrojem k udržení cenové stability.

Zvýšení o čtvrt procentního bodu by navíc představovalo spíše signalizační krok než výrazné utažení měnových podmínek. Centrální banka by tím vyslala trhu jasný signál, že je připravena reagovat na případný návrat vyšší inflace.

Existují ale i důvody pro vyčkávání

Neméně silné jsou však argumenty pro zachování současné úrovně sazeb.

Inflace se nachází v blízkosti cíle centrální banky a ekonomika se stále přizpůsobuje předchozímu období vysokých úrokových sazeb. Část odborníků proto považuje za rozumné vyčkat na další data a neprovádět změny příliš brzy.

Podle tohoto pohledu zatím není jisté, zda současné cenové tlaky budou mít dlouhodobější charakter. Geopolitická situace se může stabilizovat a ceny energií mohou opět začít klesat.

Významnou roli hraje také rozhodnutí Evropské centrální banky, která tento týden zvýšila svou klíčovou sazbu na 2,25 %. Přestože jde o důležitý krok pro evropskou ekonomiku, česká centrální banka není povinna jej automaticky následovat.

Měnová politika v České republice se řídí především domácím ekonomickým vývojem. Pokud se ukáže, že inflace zůstává pod kontrolou, může být ponechání sazeb na současné úrovni plně obhajitelné.

První zvýšení sazeb od změny vedení ČNB?

Základní úroková sazba se nachází na úrovni 3,5 % od května loňského roku. Předtím centrální banka více než rok sazby postupně snižovala z vrcholu 7 %, kam se dostaly během inflační krize.

Pokud by nyní bankovní rada rozhodla o zvýšení sazeb, šlo by o první zpřísnění měnové politiky po dlouhé době a zároveň o první zvýšení sazeb od nástupu současného vedení centrální banky.

Finanční trhy proto budou sledovat nejen samotné rozhodnutí, ale také doprovodný komentář bankovní rady. Ten může napovědět, zda centrální banka považuje současná inflační rizika za dočasná, nebo zda se začíná připravovat na delší období přísnější měnové politiky.

Čtvrteční zasedání tak může významně ovlivnit očekávání investorů, vývoj kurzu koruny i budoucí směřování české ekonomiky.