První trhliny v investorském optimismu a hrozba nervózního léta

Americké akciové trhy zažívají první vážnější zkoušku své odolnosti od jarních měsíců a investoři začínají bít na poplach. Podle nejnovějších dat zaznamenaly fondy zaměřené na akcie ve Spojených státech během jediného týdne končícího středou čistý odliv kapitálu v celkové výši 8,5 miliardy dolarů. Tento překvapivý a masivní úprk investorů představuje první takový exodus od března, kdy globální trhy znervóznilo vypuknutí otevřeného nepřátelství s Íránem.

Pro hlavního akciového stratéga ze společnosti Bank of America je tento vývoj jasným varovným signálem, který nelze ignorovat. Podle jeho detailní analýzy by mohl být tento náhlý odliv předzvěstí takzvaného „risk-off“ léta. Tento zavedený termín na Wall Street označuje specifické období, kdy investoři začínají být silně nervózní ohledně celkového stavu finančních trhů a zcela ztrácejí ochotu nakupovat aktiva vnímaná jako rizikovější.

Ve své pravidelné a ostře sledované týdenní strategické zprávě pro klienty, známé pod označením Flow Show, renomovaný autor Michael Hartnett upozorňuje na prudký obrat v náladě trhu. Zmíněný odliv totiž následoval bezprostředně po předchozím týdnu, který naopak přinesl obrovský a historicky významný příliv kapitálu v ohromující výši 119 miliard dolarů.

Tento dramatický a nečekaný kontrast podle něj naprosto jasně ilustruje rychlé zhoršování tržního sentimentu. Situace by se navíc mohla ještě výrazně zkomplikovat, pokud by tento negativní trend začal přímo korelovat s inverzí výnosové křivky a případným hlubším propadem v technologickém sektoru, který dosud táhl trhy vzhůru.

Ústup technologických gigantů a rotace k cyklickým sektorům

Ztráta růstové dynamiky je v současnosti nejvíce patrná u skupiny technologických gigantů, kteří v uplynulých měsících dominovali burzovním parketům. Burzovně obchodovaný fond zastřešující tuto elitní skupinu, známou jako Magnificent Seven (MAGS) , se aktuálně nachází již čtrnáct procent pod svým květnovým vrcholem.

Podle Hartnetta by případný propad tohoto hojně sledovaného instrumentu pod psychologicky důležitou hranici šedesáti dolarů představoval naprosto zásadní posun v celkovém uvažování trhu. Investoři by tak dostali jasný technický signál, že éra bezstarostného růstu technologických lídrů může být definitivně u konce.

Tento vývoj jde ruku v ruce s novým trendem, který stratég identifikuje jako masivní přesun pozornosti a kapitálu. Peníze se začínají viditelně odklánět od gigantických společností zaměřených na fenomén umělé inteligence směrem k tradičnějším cyklickým titulům. Tento přesun je silně motivován očekáváním blížících se listopadových voleb.

Trh totiž spekuluje, že případná administrativa Donalda Trumpa by mohla přesunout své politické zaměření ze zahraničních záležitostí na domácí ekonomické problémy. Témata spojená s cenovou dostupností a životními náklady mohou u voličů rezonovat mnohem silněji. Sektory, které by z této změny kurzu měly nejvíce těžit, zahrnují především polovodiče (^SOX) a méně likvidní cyklická aktiva, jako jsou akcie malých a středních podniků či realitní investiční fondy zaměřené na bydlení.

Geopolitické napětí, silný dolar a dlouhodobé komoditní strategie

Kromě akciového trhu se rostoucí nervozita přirozeně propisuje i do dalších klíčových tříd aktiv. Aktuální slabost, kterou vykazují tradiční bezpečné přístavy nebo nástroje chránící před znehodnocením měny, je podle zveřejněné analýzy způsobena předpokládaným koncem íránského konfliktu a současným razantním posílením americké měny.

Tento silný tlak pociťuje zlato (GC=F) , stříbro (SI=F) i nejznámější světová kryptoměna Bitcoin (BTC-USD) . Svou nezastupitelnou roli zde hraje také americký dolar (DX-Y.NYB) , jehož aktuální skokový růst efektivně tlumí poptávku po alternativních uchovatelích hodnoty.

Hartnett však důrazně a opakovaně upozorňuje, že navzdory tomuto krátkodobému výkyvu zůstane probíhající desetiletí primárně érou roztříštěné geopolitiky a populistických politik. Tyto makroekonomické síly budou i nadále nekompromisně upřednostňovat hospodářský růst na úkor kontroly inflace. Z tohoto důvodu stratég nadále preferuje nákup žlutého kovu při cenách pod hranicí čtyř tisíc dolarů za trojskou unci.

Jako další dlouhodobou strategii, která by měla masivně těžit z případného budoucího oslabení americké měny, vnímá rozvíjející se trhy (EEM) . Tyto trhy podle něj nabízejí sekulární neboli dlouhodobý růstový potenciál, který může efektivně vyvážit rizika v rozvinutých ekonomikách.

Pokud jde o samotnou americkou měnu, stratég ji vnímá spíše jako aktivum k „pronájmu, nikoliv k vlastnictví“. To v burzovní praxi znamená, že dolar může být vynikajícím nástrojem pro krátkodobé spekulace na růst, ale z dlouhodobého hlediska rozhodně nepředstavuje ideální pilíř stabilního investičního portfolia.