Český cestovní ruch pokračuje v mírném růstu. Ve druhém čtvrtletí letošního roku se v tuzemských hotelech, penzionech, kempech a dalších hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo 6,4 milionu hostů, meziročně o půl procenta více. Za růstem ale stojí především domácí turisté, zatímco počet návštěvníků ze zahraničí po několika letech růstu stagnoval.

Vývoj zároveň potvrzuje výrazné rozdíly mezi jednotlivými částmi Česka. Zahraniční turisté se nadále koncentrují především v Praze, kde častěji využívají dražší a nadstandardní služby. Regionální ubytovací zařízení jsou naopak ve větší míře závislá na domácí klientele.

Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) strávili hosté v tuzemských ubytovacích zařízeních během druhého čtvrtletí celkem 15,1 milionu nocí, což představuje meziroční nárůst o 0,3 %. Průměrná délka pobytu činila 2,4 noci.

Domácí turisté drží růst cestovního ruchu

Ve druhém čtvrtletí využilo česká hromadná ubytovací zařízení přibližně 3,44 milionu domácích hostů, meziročně o 0,9 % více. Právě rostoucí zájem Čechů o cestování po vlastní zemi se stal hlavním zdrojem celkového růstu návštěvnosti.

Počet zahraničních hostů naproti tomu dosáhl přibližně 2,94 milionu a prakticky se proti stejnému období předchozího roku nezměnil. Jde o první meziroční stagnaci zahraniční návštěvnosti od jara 2021.

Vývoj posledních let přitom ukazuje, že celkový počet hostů pokračuje v růstu, jeho tempo ale výrazně zpomalilo. Ve druhém čtvrtletí 2024 evidovala ubytovací zařízení 5,98 milionu hostů. O rok později už jejich počet dosáhl 6,35 milionu a letos se zvýšil na 6,37 milionu.

Mezi zahraničními návštěvníky zůstávají nejpočetnější skupinou Němci. Ve druhém čtvrtletí jich do Česka přijelo přibližně 650 000, meziročně však jejich počet klesl o 0,6 %. Následovali turisté ze Slovenska a Polska, kterých v obou případech přijelo více než 250 000.

Přestože počet zahraničních turistů stagnoval, právě cizinci se postarali o mírný růst celkového počtu přenocování. Zahraniční návštěvníci v Česku strávili sedm milionů nocí, což bylo meziročně o 0,7 % více. Češi vytvořili 8,1 milionu přenocování, stejně jako před rokem.

Průměrná délka pobytu se mezi domácími a zahraničními návštěvníky výrazně nelišila. Na jednoho hosta připadalo v obou skupinách přibližně 2,4 přenocování.

Praha těží ze zahraničních hostů, regiony spoléhají na Čechy

Jedním z hlavních problémů českého cestovního ruchu zůstává nerovnoměrné rozložení návštěvníků. Zahraniční turisté se výrazně soustředí do hlavního města, zatímco hotely a další ubytovací zařízení v regionech jsou více odkázané na domácí poptávku.

Rozdíly jsou patrné i mezi samotnými regiony. Vyšší zájem turistů zaznamenává například Moravskoslezský kraj, zatímco mezi méně vyhledávané oblasti nadále patří Karlovarský kraj. Významnou roli při získávání návštěvníků hraje nabídka konkrétních zážitků a schopnost jednotlivých destinací o nich dát potenciálním turistům vědět.

Důležitými nástroji pro rozvoj cestovního ruchu mohou být kongresy, sportovní šampionáty, koncerty a další velké kulturní či společenské akce. Ty mohou přilákat návštěvníky nejen do Prahy, ale také do dalších částí republiky a pomoci zvýšit ekonomický přínos turistiky pro jednotlivé regiony.

Praha v poslední době těží zejména ze svého kulturního a uměleckého zázemí. Analýza příspěvků návštěvníků metropole na sociálních sítích ukázala, že během prvního pololetí letošního roku se více než třetina sdíleného obsahu týkala kultury nebo umění. Proti stejnému období minulého roku jde přibližně o pětiprocentní nárůst.

Tento trend může být důležitý i z ekonomického pohledu. Zahraniční návštěvníci Prahy častěji využívají nadstandardní služby a utrácejí více peněz. Pro cestovní ruch proto není rozhodující pouze samotný počet příjezdů, ale také délka pobytu a struktura výdajů jednotlivých turistů.

Česko se proto snaží více oslovovat bonitnější návštěvníky ze vzdálenějších trhů, kteří v zemi zpravidla zůstávají delší dobu. Stagnaci zahraniční návštěvnosti ve druhém čtvrtletí mohla částečně ovlivnit také nejistota související s geopolitickým vývojem na Blízkém východě.

Ubytování zaostává navzdory vyšším cenám

Samotný počet turistů však neposkytuje úplný obraz o kondici českého cestovního ruchu. Vývoj tržeb ukazuje výrazné rozdíly mezi ubytováním a gastronomií.

Tržby v ubytování, stravování a pohostinství se během druhého čtvrtletí meziročně zvýšily o 0,9 %. Zatímco ve stravování a pohostinství vzrostly o 2,3 %, samotné ubytovací služby zaznamenaly pokles o 5,3 %.

Výsledky ubytovacího sektoru navíc zůstávají slabé také při delším srovnání. Ve vztahu k roku 2019, tedy poslednímu celému roku před pandemií covidu-19, jsou jeho reálné tržby stále přibližně o třetinu nižší.

Rozdíl mezi nominálními a reálnými výsledky naznačuje, že část růstu příjmů ubytovacích zařízení v posledních letech souvisela především s vyššími cenami. Hotely a penziony tak mohou nominálně inkasovat více peněz, aniž by tomu odpovídal obdobný růst skutečného výkonu sektoru.

Český cestovní ruch se proto nachází v poměrně rozdílné situaci podle konkrétního regionu a segmentu. Celkový počet hostů sice dosáhl 6,37 milionu a meziročně mírně vzrostl, zahraniční návštěvnost ale přestala růst a zůstává výrazně soustředěná do Prahy.

Regionální turistiku zatím podporují hlavně domácí návštěvníci. Další růst celého odvětví tak bude záviset nejen na počtu přijíždějících turistů, ale také na schopnosti jednotlivých regionů přilákat návštěvníky atraktivní nabídkou a přeměnit vyšší návštěvnost ve skutečný růst tržeb.