Americké technologické společnosti měly po většinu tohoto století mimořádně široký prostor pro rozvoj svého podnikání. Tuto svobodu využily k vybudování některých z největších a nejziskovějších firem v historii, jejichž produkty zásadně změnily fungování společnosti i ekonomiky. Situace se ale začíná měnit. Veřejné mínění, americké soudy i Kongres postupně zaujímají vůči technologickým gigantům tvrdší postoj.

Trumpova administrativa se přitom do značné míry distancovala od rozsáhlejší federální regulace a upřednostňovala volnější působení trhu. Rostoucí odpor vůči některým dopadům technologického sektoru však ukazuje, že samotná absence silné federální regulace nemusí společnostem zajistit pokračování dosavadního prostředí.

Jedním z nejvýraznějších signálů změny je postoj Američanů k umělé inteligenci, tedy technologii, která stojí také za mimořádným růstem amerického akciového trhu. Podle nejnovějšího průzkumu Pew Research Center očekává 40 % dospělých Američanů, že AI bude mít během příštích 20 let negativní dopad na společnost. Pozitivní dopad očekává pouze 16 %.

Obavy veřejnosti nejsou omezeny pouze na samotné používání AI. Promítají se také do odporu proti budování rozsáhlých datových center potřebných k jejímu provozu. Dokonce i Texas, který technologické společnosti aktivně lákal, zmrazil schvalování projektů datových center do dokončení auditu.

Obavy z AI se přesouvají od veřejnosti k politikům

Generální ředitel společnosti Meta Platforms (META) Mark Zuckerberg v nedávné eseji věnované umělé inteligenci upozornil, že pokud představitelé technologického průmyslu sami opakovaně varují před automatizací pracovních míst nebo dokonce potenciálním ohrožením lidstva, není překvapivé, že veřejnost reaguje nervózně.

Právě změna nálady veřejnosti vytváří stále větší tlak také na politickou reprezentaci. Návrhy zákonů souvisejících s AI se objevily ve všech 50 amerických státech a jen během roku 2025 bylo přijato 146 právních předpisů.

Jejich zaměření je velmi široké. Týkají se bezpečnosti dětí, ochrany soukromí, deepfake obsahu i algoritmické předpojatosti. Místo jednotného přístupu tak ve Spojených státech postupně vzniká soubor pravidel přijímaných jednotlivými státy.

Trumpova administrativa se za podpory velkých technologických společností pokusila tomuto vývoji zabránit. Navrhovala desetileté moratorium na veškerou státní legislativu týkající se AI, které mělo zabránit vytvoření roztříštěného regulačního prostředí.

Kongres však tento krok odmítl, a to při nezvyklé shodě obou hlavních politických stran. Zákonodárci navíc sami začínají prosazovat federální legislativu související s umělou inteligencí. Nejnovější iniciativa se týká takzvaného sledovacího stanovování cen, přestože Bílý dům může podobné návrhy nakonec odmítnout.

Technologické společnosti se tak dostávají do situace, kdy proti nim nepůsobí pouze jedna politická strana nebo jedna úroveň státní správy. Regulační tlak přichází současně z jednotlivých států i Kongresu a podporuje jej rostoucí část veřejnosti.

Soudy začínají vůči technologickým firmám přitvrzovat

Změna přístupu je patrná také v americkém soudním systému. Regulátoři se už dříve pokoušeli vést proti velkým technologickým společnostem antimonopolní řízení, jejich výsledky však byly omezené.

Ani v případě, kdy byl Google ze skupiny Alphabet (GOOGL) v roce 2024 shledán provozovatelem „nezákonného monopolu“, soud nepřistoupil ke skutečně tvrdým nápravným opatřením. Nynější vývoj však naznačuje, že právní prostředí může být pro technologické společnosti méně příznivé než v minulosti.

V kalifornském Oaklandu začalo přelomové federální soudní řízení, ve kterém 29 amerických států žaluje společnost Meta. Spor se týká tvrzení, že její platformy Facebook a Instagram využívaly návykové prvky, které poškozovaly duševní zdraví dětí, a zároveň porušovaly jejich soukromí. Meta všechna obvinění odmítá.

Změnu atmosféry naznačují také dvě nedávná soudní rozhodnutí.

Soud v Novém Mexiku na začátku srpna uložil společnosti Meta pokutu v celkové výši 942 milionů dolarů a zároveň jí nařídil zlepšit bezpečnostní postupy zaměřené na ochranu dětí. Meta se proti rozhodnutí odvolává, právníci však očekávají, že v dalších amerických státech může následovat řada podobných žalob.

Významné rozhodnutí přišlo také v Kalifornii. Tamní soudce dospěl k závěru, že algoritmy založené na maximalizaci zapojení uživatelů nejsou chráněny právem na svobodu projevu podle prvního dodatku americké ústavy, jak technologické společnosti dlouhodobě argumentovaly.

Pokud by toto rozhodnutí zůstalo v platnosti, mohlo by umožnit prosazování státních zákonů zaměřených na ochranu dětí před závislostí na sociálních sítích. Důsledky by se přitom mohly týkat způsobu fungování sociálních platforem obecně, protože algoritmy maximalizující zapojení představují důležitou součást jejich současného modelu.

Technologické firmy čelí nové politické a právní realitě

Vývoj v oblasti AI a sociálních sítí ukazuje, že technologické společnosti už nemohou automaticky počítat s prostředím, ve kterém budou regulační rizika dlouhodobě zanedbatelná.

Veřejnost má rostoucí obavy z dopadů umělé inteligence, jednotlivé státy přijímají vlastní zákony, Kongres odmítl snahu o desetileté zmrazení státní regulace AI a americké soudy začínají vydávat rozhodnutí, která mohou výrazně ovlivnit fungování sociálních sítí.

Pro technologické společnosti proto nemusí být nejvýhodnější strategií pokračovat v dlouhých právních sporech proti každému novému omezení. Změna politického a právního prostředí naznačuje, že by měly větší pozornost věnovat bezpečnosti svých služeb, ochraně soukromí a prokazování toho, že jejich produkty slouží nejen potřebám zákazníků, ale také širšímu veřejnému zájmu.

Podobný přístup může být důležitý také pro jejich akcionáře. Investoři po dlouhou dobu regulační rizika technologického sektoru výrazně podceňovali, protože společnosti dokázaly růst a vytvářet mimořádné zisky i při opakovaných politických sporech.

Současná kombinace změny veřejného mínění, nové legislativy a tvrdších soudních rozhodnutí však může znamenat, že tento přístup už nebude dlouhodobě udržitelný. Akcionáři proto mají vlastní ekonomickou motivaci tlačit technologické firmy k tomu, aby novou situaci nepodceňovaly.

Americký odpor vůči technologickým gigantům už není omezen na jednotlivé kritiky nebo izolované politické návrhy. Projevuje se současně v průzkumech veřejného mínění, odporu proti výstavbě datových center, legislativě všech 50 států, aktivitě Kongresu i soudních rozhodnutích.

Pro společnosti působící v oblasti AI a sociálních sítí se tak mění prostředí, ve kterém po mnoho let vybudovaly mimořádně silné a ziskové podnikání. Další vývoj bude záviset také na tom, zda na tento posun zareagují změnou vlastních postupů, nebo budou pokračovat především v právním a politickém odporu proti novým pravidlům.