Rozhodnutí Fedu ponechat tento týden úrokové sazby beze změny nebylo jednomyslné. Tři členové měnového výboru hlasovali pro jejich zvýšení a následně veřejně vysvětlili, proč podle nich centrální banka měla jednat rychleji. Varují, že příliš dlouhé období zvýšené inflace může její návrat k cílové hodnotě výrazně prodražit a zkomplikovat.

Fed nakonec ponechal základní úrokovou sazbu v pásmu 3,5 až 3,75 %, kde se nachází již od loňského prosince. Pro zachování současné úrovně hlasovalo devět členů měnového výboru, zatímco tři podpořili zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu.

Rozdílné názory uvnitř Fedu přicházejí v době, kdy inflace ve Spojených státech zůstává výrazně nad dvouprocentním cílem centrální banky a investoři sledují, jakým směrem se bude měnová politika vyvíjet v dalších měsících.

Odpůrci současné politiky žádají rychlejší reakci

Tři členové měnového výboru, kteří hlasovali pro zvýšení sazeb, upozorňují především na riziko, že dlouhodobě zvýšená inflace se může v ekonomice pevněji zakořenit.

Podle jejich názoru platí, že čím déle zůstává růst cen nad cílovou úrovní, tím obtížnější a nákladnější bude jeho následné snižování.

Upozorňují také na to, že měnová politika by měla reagovat nejen na růst poptávky, ale i na opakované nabídkové šoky, které mohou udržovat inflaci zvýšenou po delší dobu.

Pokud by inflace zůstala na současných úrovních, považují za vhodnější postupné zvyšování sazeb v několika menších krocích než čekání na situaci, kdy by bylo nutné přijmout mnohem razantnější opatření.

Podle jejich názoru by včasná a mírná reakce mohla snížit pravděpodobnost, že Fed bude později nucen přistoupit k výraznějšímu zpřísnění měnové politiky.

Současně upozorňují, že každý další měsíc inflace převyšující cíl představuje rostoucí zátěž pro rozpočty amerických domácností i podniků.

Inflace zůstává výrazně nad cílem Fedu

Fed usiluje o dlouhodobou inflaci kolem 2 %, skutečný cenový vývoj se však od tohoto cíle nadále výrazně odchyluje.

Ukazatel Personal Consumption Expenditures (PCE), který centrální banka považuje za své hlavní inflační měřítko, vzrostl v červnu meziročně o 3,7 %.

Inflace se zároveň drží nad dvouprocentním cílem již pět let, což podle části představitelů Fedu zvyšuje riziko, že se vyšší tempo růstu cen stane trvalejší součástí ekonomiky.

Na cenové tlaky působí několik faktorů současně. Patří mezi ně pokračující růst cen ropy, nová dovozní cla Spojených států i rozsáhlé investice do infrastruktury pro umělou inteligenci, které zvyšují poptávku po energiích, polovodičích a dalších výrobních kapacitách.

Právě kombinace těchto vlivů komplikuje rozhodování centrální banky o dalším nastavení úrokových sazeb.

Trhy dál očekávají zvýšení sazeb v září

Vývoj měnové politiky sledují také finanční trhy.

Po středečním zasedání Fedu vzrostl výnos 30letých amerických státních dluhopisů na nejvyšší úroveň od roku 2007. Investoři reagovali na skutečnost, že nový předseda Fedu Kevin Warsh sice zdůraznil odhodlání bojovat proti inflaci, současně však nenaznačil, že by centrální banka již na příštím zasedání byla připravena úrokové sazby zvýšit.

Tento rozdíl mezi důraznou rétorikou a opatrnějším postupem vyvolal mezi investory otázky, zda je Fed připraven udělat vše potřebné k návratu inflace na předpandemické úrovně.

Přesto finanční trhy nadále počítají s tím, že na zářijovém zasedání může dojít ke zvýšení sazeb.

Podle současných očekávání investoři přisuzují přibližně dvoutřetinovou pravděpodobnost, že Fed v polovině září zvýší základní sazbu o 0,25 procentního bodu.

Další vývoj bude záviset především na nových údajích o inflaci, vývoji trhu práce a ekonomické aktivitě. Právě tyto informace rozhodnou o tom, zda Fed ponechá sazby beze změny i nadále, nebo přistoupí k prvnímu zvýšení po několika měsících stability.