Americký prezident Donald Trump v pátek výrazně zostřil rétoriku vůči Íránu a naznačil možnost dalších vojenských úderů. Jeho výroky zvýšily obavy z nové eskalace konfliktu na Blízkém východě, který trvá již šest měsíců a nadále ovlivňuje bezpečnostní situaci i světové energetické trhy.

Na zasedání kabinetu v prezidentském sídle Camp David Trump prohlásil, že Spojené státy budou na Írán útočit „velmi tvrdě“, dokud Teherán nepřistoupí na podmínky, které Washington požaduje.

Podle prezidenta je íránský režim sice odolný, postupem času však bude slábnout a nakonec bude nucen vrátit se k jednacímu stolu.

Bílý dům naznačil možnost obnovení útoků

Krátce po Trumpových výrocích přinesla americká média informaci, že Spojené státy a Izrael připravují rozsáhlou společnou bombardovací kampaň zaměřenou na íránskou energetickou infrastrukturu.

Bílý dům tyto informace přímo nepotvrdil ani nevyvrátil. Mluvčí Karoline Leavittová pouze uvedla, že prezident je připraven obnovit vojenské akce, pokud bude Írán pokračovat v současném postupu.

Podle ní Teherán porušil memorandum o porozumění podepsané minulý měsíc, které mělo vytvořit rámec pro ukončení konfliktu.

Leavittová uvedla, že Islámské revoluční gardy útočily na obchodní lodě a zabily americké vojáky. Dodala, že Spojené státy nehodlají takové jednání tolerovat a Írán bude podle ní nadále čelit důsledkům, dokud nepřistoupí na smysluplná jednání.

Vyjádření Bílého domu naznačuje, že diplomatické řešení zůstává preferovanou možností, současně však Washington nevylučuje další vojenské operace.

Írán hrozí útoky na americké a izraelské cíle

Na možné rozšíření konfliktu reagoval také Teherán.

Agentura Tasnim, která je napojena na Islámské revoluční gardy, citovala vysokého bezpečnostního představitele, podle něhož by Írán v případě útoků na svou infrastrukturu podnikl odvetné údery proti důležitým americkým a izraelským cílům v regionu.

Podle tohoto představitele považuje Írán zprávy o připravovaných útocích za nerozumné a současně tvrdí, že má připraven rozsáhlý plán vojenské odpovědi.

Konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem začal 28. února, kdy americké a izraelské síly zahájily údery proti íránským vojenským cílům a představitelům režimu.

Írán následně reagoval výrazným omezením provozu v Hormuzském průlivu, jedné z nejvýznamnějších světových námořních tras pro přepravu ropy. Omezení dopravy vedlo k prudkému růstu cen ropy na světových trzích.

Cena severomořské ropy Brent během července vzrostla téměř o 25 % a dostala se přibližně na 90 dolarů za barel, protože investoři začali znovu započítávat riziko další eskalace konfliktu.

Írán varuje před rozšířením narušení světové dopravy

Íránští představitelé současně upozornili, že případné obnovení amerických útoků může mít dopad i na další klíčové námořní trasy.

Tajemník Nejvyšší rady národní bezpečnosti Mohammad Bagher Zolghadr uvedl, že pokračující americká vojenská aktivita a námořní blokáda mohou vést nejen k dalšímu zpřísnění omezení v Hormuzském průlivu, ale také k uzavření dalších strategických dopravních cest.

Jeho vyjádření bylo vnímáno jako nepřímý odkaz na možnost omezení provozu v průlivu Bab al-Mandab, který spojuje Rudé moře s Adenským zálivem a představuje jednu z nejdůležitějších světových obchodních tras.

Podle Zolghadra by případné rozšíření blokád mělo výrazné dopady na světovou ekonomiku, energetické trhy i Spojené státy.

Další eskalace konfliktu tak zůstává významným geopolitickým rizikem. Jakékoli nové vojenské operace nebo omezení provozu v klíčových námořních trasách mohou ovlivnit nejen ceny energií, ale také globální obchod, inflaci a vývoj na finančních trzích.