Globální dluhopisové trhy se dostávají pod stále větší tlak. Dlouhodobé náklady na financování největších světových ekonomik v úterý vystoupaly na mnohaletá maxima, když investoři reagovali na kombinaci inflačních obav, rostoucího veřejného zadlužení a rekordních kapitálových potřeb spojených s AI.

Výnos 30letých amerických státních dluhopisů se během úterního obchodování dostal až na 5,34 %, což představuje nejvyšší úroveň od roku 2007. Ještě na začátku minulého měsíce přitom zůstával pod hranicí 5 %. Růst výnosů znamená pokles cen již vydaných dluhopisů.

Podobný trend byl patrný také v Evropě. Výnos 30letých německých státních dluhopisů vzrostl o 0,03 procentního bodu na 3,78 %, nejvýše od dluhové krize eurozóny v roce 2011. Francouzské dluhopisy se stejnou splatností přidaly rovněž 0,03 procentního bodu a jejich výnos dosáhl 4,91 %, což je nejvyšší hodnota od roku 2008.

Ve Spojeném království se výnos 30letých státních dluhopisů zvýšil až o 0,04 procentního bodu na 5,86 %. Přiblížil se tak maximu od roku 1998, kterého dosáhl během prvních týdnů války s Íránem. V Japonsku výnos 30letých dluhopisů vzrostl až o 0,08 procentního bodu na 4,16 %, tedy blízko historického maxima.

Ropa nad 90 dolary znovu posiluje inflační obavy

Jedním z hlavních faktorů současného výprodeje je vývoj energetických trhů. Náklady vlád na dlouhodobé financování výrazně rostou od začátku konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem, protože dražší energie zvyšují riziko dlouhodobějšího globálního inflačního šoku.

Cena ropy Brent v pondělí uzavřela nad hranicí 90 dolarů za barel poprvé za dva týdny a během úterý se pohybovala kolem 91 dolarů. Vyšší ceny ropy mohou zvyšovat náklady firem i domácností a prostřednictvím energií se postupně promítat do širších cenových tlaků.

Pro dlouhodobé dluhopisy jde o nepříznivé prostředí. Vyšší očekávaná inflace snižuje reálnou hodnotu budoucích úrokových plateb, a investoři proto požadují vyšší výnos jako kompenzaci za riziko držení dlouhodobého státního dluhu.

Vedle inflace se stále výrazněji prosazuje také otázka fiskální udržitelnosti. Americký veřejný dluh se blíží 40 bilionům dolarů a investoři zároveň počítají s možností, že vlády budou muset dále zvyšovat výdaje, aby zmírnily ekonomické dopady vysokých cen energií na domácnosti a podniky.

Obavy z veřejných financí jsou patrné také v chování velkých investorů. Průzkum mezi globálními správci fondů ukázal, že právě dluhopisy představují třídu aktiv, vůči níž mají investoři nejnižší expozici ve srovnání s referenčními benchmarky. Naproti tomu alokace do akcií dosáhla nejvyšší úrovně od roku 2021.

Napětí na dluhopisovém trhu se následně přeneslo také na akcie. Při úterním otevření amerického trhu index S&P 500 klesal o 0,5 %, zatímco technologický Nasdaq 100 ztrácel 1,2 %.

Růst dlouhodobých výnosů se už přímo promítá také do nákladů americké vlády. Při prodeji 30letých státních dluhopisů minulý týden musely Spojené státy nabídnout nejvyšší úrokovou sazbu od roku 2011.

AI investice vytvářejí rekordní poptávku po kapitálu

Vedle veřejných deficitů a inflace vstupuje do dluhopisového trhu další významný faktor – obrovské kapitálové požadavky spojené s rozvojem infrastruktury pro umělou inteligenci.

Velké technologické společnosti se stále více obracejí na dluhové trhy, aby financovaly rozsáhlé investice do AI. Významnou část jejich emisí přitom tvoří právě dlouhodobé dluhopisy, které na trhu soutěží o kapitál se státními emisemi.

Celkový objem emisí investičně hodnocených podnikových dluhopisů by měl v roce 2026 dosáhnout rekordních 1,9 bilionu dolarů, zatímco v předchozím roce činil 1,44 bilionu dolarů. To představuje meziroční zvýšení přibližně o 460 miliard dolarů.

Rozsah a dlouhá splatnost firemního zadlužování spojeného s AI znamenají, že investoři mají stále širší nabídku dlouhodobých dluhopisů, mezi kterými mohou vybírat. Aby trh absorboval současně rostoucí nabídku státního i podnikového dluhu, požadují investoři vyšší kompenzaci v podobě výnosů.

Právě propojení obou trendů vytváří nový tlak na dlouhém konci výnosové křivky. Vlády potřebují financovat vysoké rozpočtové deficity, zatímco technologické společnosti shánějí mimořádně vysoké částky pro výstavbu infrastruktury související s AI.

Situaci navíc komplikuje měnící se struktura kupujících amerických státních dluhopisů. Kombinace rozpočtového výhledu, rostoucích firemních emisí spojených s AI a změn v investorské základně tak zvyšuje výnosovou prémii požadovanou za dlouhodobý americký dluh.

Výnosové křivky se prudce napřimují

Současný výprodej dlouhodobých dluhopisů doprovází další důležitý trend – rozevírání rozdílu mezi krátkodobými a dlouhodobými úrokovými sazbami. Výnosové křivky státních dluhopisů se proto v řadě zemí stávají strmějšími.

Investoři zároveň stále častěji sázejí právě na pokračování tohoto pohybu. Takzvaný steepening trade vychází z očekávání, že rozdíl mezi krátkodobými a dlouhodobými výnosy bude dál růst. Samotná popularita této strategie může následně přispívat k dalšímu tlaku na dlouhodobé ceny dluhopisů a posouvat jejich výnosy výše.

Do celkového obrazu vstupují také slabší ekonomická data ze Spojených států, včetně údajů o zaměstnanosti a maloobchodních tržbách. Zpomalení ekonomického růstu přitom nemusí být pro dlouhodobé dluhopisy automaticky pozitivní, pokud současně přetrvávají vysoké rozpočtové deficity.

Pro investory vzniká otázka, jak budou vlády udržovat své veřejné finance, pokud budou muset financovat vysoké schodky v prostředí pomalejšího hospodářského růstu a současně výrazně vyšších úrokových nákladů.

Globální trend má jednu významnou výjimku. V Číně výnosy desetiletých i třicetiletých státních dluhopisů naopak klesají. Důvodem je slabý hospodářský růst země, který vytváří zcela odlišné podmínky než v USA, Evropě, Británii nebo Japonsku.

Současný výprodej tak není výsledkem jediného problému. Na dlouhodobé dluhopisy současně působí dražší ropa a inflační rizika, vysoké veřejné zadlužení, obavy z fiskální udržitelnosti i rychle rostoucí nabídka podnikového dluhu určeného k financování AI infrastruktury.

Výnos 30letých amerických státních dluhopisů na 5,34 % ukazuje, jak výrazně se podmínky financování změnily. Pokud bude pokračovat vysoká nabídka dluhu a investoři budou požadovat vyšší kompenzaci za dlouhodobá rizika, tlak na dlouhý konec globálních výnosových křivek může zůstávat důležitým tématem pro státní rozpočty, podniky i akciové trhy.