Odliv z amerických fondů zesílil

Z amerických akciových fondů během posledních tří týdnů odteklo 14,2 miliardy dolarů. Jde o největší odliv od ledna, uvedli stratégové Bank of America Corp. (BAC) s odvoláním na údaje společnosti EPFR Global. Podle banky tento vývoj ukazuje na rostoucí obezřetnost investorů a může přispět k výraznějším cenovým výkyvům.

Tempo přílivu kapitálu zpomaluje také v celosvětovém měřítku. Globální akciové fondy v uplynulých třech týdnech získávaly v průměru sedm miliard dolarů týdně. V červenci přitom průměrný týdenní příliv dosahoval 52 miliard dolarů.

Rozdíl mezi oběma obdobími činí 45 miliard dolarů týdně. Přesto podle stratégů Jareda Woodarda a Michaela Hartnetta zatím nejsou patrné známky panických přesunů kapitálu. Jejich komentář se soustředil především na souběh slabších toků do akciových fondů, rostoucích výnosů státních dluhopisů a dražších surovin.

Výnosy rostou, volatilita zůstává omezená

Výnos třicetiletých amerických státních dluhopisů se dostal nejvýše od června 2007. Současně se ropa (CL=F) obchoduje nad hranicí 100 dolarů za barel a ceny motorové nafty (HO=F) dosahují rekordních úrovní. Federální rezervní systém přitom nadále diskutuje o případném zvýšení úrokových sazeb, které podmiňuje dalším vývojem ekonomických dat.

Stratégové BofA uvedli, že trhy obvykle přestávají panikařit ve chvíli, kdy začnou výrazně reagovat tvůrci hospodářské politiky. V nynější situaci však podle nich navzdory růstu dlouhodobých výnosů a cen komodit není panika patrná ani na trzích, ani mezi představiteli měnové politiky. Kombinaci klidného postoje trhu a sebevědomého přístupu institucí označili za faktor podporující volatilitu.

Americký akciový index S&P 500 (^GSPC) se po dosažení rekordního maxima přibližně před měsícem pohybuje v úzkém rozpětí. Kolísavost sice postupně vzrostla, nadále však zůstává omezená. Vývoj tak zatím neodpovídá prudkým pohybům, které obvykle doprovázejí rozsáhlé výprodeje.

Část investorů se podle zdrojového textu stáhla do ústraní kvůli několika současně působícím nejistotám. Patří mezi ně další směřování měnové politiky, americké volby v polovině funkčního období, pokračující válka v Íránu bez dosaženého řešení a otázky spojené s rozsahem výdajů na umělou inteligenci.

Výdaje na AI zatím plošně nezvedly produktivitu

Tým Bank of America se věnoval také ekonomickému dopadu investic do umělé inteligence. Za poslední tři roky dosáhly související výdaje 1,5 bilionu dolarů. Podle stratégů však zatím existuje jen málo důkazů, že se tato částka promítla do růstu produktivity napříč celou ekonomikou.

Souhrnná produktivita výrobních faktorů se naopak dostává pod svůj trend. BofA upozornila, že tento ukazatel během posledních 50 let vykazoval vysokou souvislost se spotřebitelskou důvěrou. Banka tak postavila vedle sebe rychlý růst výdajů na nové technologie a dosavadní vývoj širších měřítek ekonomické efektivity.

„Někdy Main Street ví to, co Wall Street neví,“ shrnuli stratégové svůj pohled. Výrok odkazuje na rozdíl mezi očekáváním finančních trhů a ukazateli zachycujícími situaci spotřebitelů a reálné ekonomiky. BofA v této souvislosti nespojila vysoké technologické výdaje s již prokázaným celoplošným zrychlením produktivity.