Wall Street po rozhodnutí Fedu obrátil do červených čísel. Americké akcie ve středu nejprve reagovaly růstem na první zvýšení úrokových sazeb od roku 2023, nálada se ale změnila poté, co předseda centrální banky Kevin Warsh upozornil, že inflace zůstává příliš vysoká.

Index S&P 500 nakonec klesl o 0,4 % na 7 555,36 bodu, přestože během seance rostl až o 0,5 %. Technologický Nasdaq Composite uzavřel prakticky beze změny na 25 978,43 bodu po předchozím růstu až o 0,9 %. Nejvýraznější ztrátu zaznamenal Dow Jones Industrial Average , který odepsal 1,2 % na 51 462,55 bodu. V průběhu dne přitom přidával až 0,2 %.

Zlom přišel po tiskové konferenci Fedu. Samotné zvýšení sazeb o 25 bazických bodů odpovídalo očekávání trhu, nový výhled centrální banky však naznačil, že tím zpřísňování měnové politiky nemusí skončit. Investoři současně reagovali na Warshův důraz na přetrvávající inflační rizika.

Fed jednomyslně zvýšil základní úrokovou sazbu z pásma 3,50 až 3,75 % na 3,75 až 4,00 %. Nová projekce navíc počítá s mediánem sazby na úrovni 4,1 % na konci roku 2026, což implikuje minimálně ještě jedno zvýšení.

Fed počítá s dalšími kroky proti inflaci

Očekávání zvýšení sazeb sílilo už před středečním zasedáním. Americká ekonomická data ukazovala na odolný hospodářský růst, silný pracovní trh a zvýšenou inflaci. Cenový index výdajů na osobní spotřebu PCE, který Fed používá jako preferovaný inflační ukazatel, meziročně vzrostl o 3,7 %.

Inflace tak zůstává výrazně nad dlouhodobým dvouprocentním cílem centrální banky. PCE se navíc nad hranicí 2 % drží již 65 měsíců v řadě.

Warsh po rozhodnutí zdůraznil, že inflace je stále příliš vysoká a na zvýšené úrovni se nachází příliš dlouho. K rozhodnutí Fedu podle něj přispěla kombinace posilující americké ekonomiky, nedostatečného zlepšení letního inflačního vývoje a geopolitické situace. Členové měnového výboru se zároveň shodli, že širší finanční podmínky nejsou dostatečně restriktivní.

Nový výhled Fedu přinesl další jestřábí signály. Nejméně 12 členů měnového výboru očekává ještě jedno zvýšení sazeb v letošním roce, zatímco čtyři počítají se dvěma dalšími zvýšeními. Pouze dva členové již další růst sazeb neočekávají.

Významná změna nastala také v inflačním výhledu. Medián projekce návratu jádrového PCE k dvouprocentnímu cíli Fedu se posunul z roku 2028 až na rok 2029. To naznačuje, že boj s inflací může trvat déle, než trhy ještě nedávno předpokládaly.

Warsh zároveň znovu odmítl poskytovat konkrétní výhled dalšího směřování sazeb a do takzvaného dot plotu nezahrnul vlastní projekci.

Důležitým faktorem zůstává rovněž americký dluhopisový trh. Dlouhodobější státní dluhopisy se přibližně od červencového zasedání Fedu nacházejí pod výrazným prodejním tlakem, který posunul jejich výnosy na mnohaletá maxima. Výnos desetiletého amerického státního dluhopisu v úterý dosáhl nejvyšší hodnoty od dubna 2007 a třicetiletý výnos vystoupal na maximum za více než 24 let.

Dluhopisy před rozhodnutím Fedu ve středu nejprve posilovaly, po Warshových komentářích ale část růstu odevzdaly. Výnos desetiletého dluhopisu následně vzrostl o 2,3 bazického bodu na 5,012 %.

Ropa klesla, problémy s dodávkami ale nezmizely

Určitou úlevu investorům přinesl energetický trh. Ropa po předchozím prudkém růstu ve středu zlevnila, přestože geopolitická rizika spojená s dodávkami z Blízkého východu zůstávají vysoká.

Brent klesl o 3 % na 105,48 dolaru za barel, zatímco americká ropa West Texas Intermediate ztrácela 3,6 % a obchodovala se kolem 102,04 dolaru za barel.

Pokles podpořily zprávy o tom, že Saúdská Arábie nabízí asijským rafineriím větší objem ropy prostřednictvím překládek mezi loděmi u ománského přístavu Sohar. Dalším faktorem byl nečekaný růst amerických zásob ropy.

Hlavním problémem týdne přesto zůstávají výpadky dodávek. Kritický saúdskoarabský ropovod East-West Pipeline byl v předchozím týdnu poškozen při útocích dronů Íránem podporovaných hútíjských povstalců. Konflikt mezi Saúdskou Arábií a hútíjskými silami se rozšiřuje v době, kdy se skupina snaží získat větší kontrolu nad částmi západního Jemenu a posílit svůj vliv nad průlivem Báb al-Mandab.

Saúdská Arábie se snaží ropovod během několika dní znovu uvést do provozu alespoň na polovinu kapacity. Situaci předtím komplikovalo také pozastavení nakládky ropy v přístavu Janbú a zastavení těžby na třech ropných polích v Libyi.

Pokles cen ropy je pro akciové i dluhopisové trhy důležitý také kvůli inflaci. Právě předchozí zdražování energií patřilo vedle ekonomických dat a výprodeje dluhopisů mezi faktory, které posílily očekávání přísnější politiky Fedu.

Intel posílil, J.B. Hunt propadl o více než 13 %

Mezi jednotlivými akciemi zaujal Intel (INTC) , který zakončil středeční obchodování růstem o 4 %. Akcie reagovaly na informace, že výrobce paměťových čipů SK Hynix jedná s Intelem o možnosti výroby čipů ve Spojených státech. Konkrétní plány však zatím nebyly potvrzeny.

Technologický sektor současně zůstává pod tlakem pokračující debaty o bezpečnosti umělé inteligence. Diskuse zesílila po odchodu jednoho z pracovníků Anthropic, který kritizoval přístup předních vývojářů k rizikům spojeným s AI.

Následovala výzva ke zpomalení vývoje umělé inteligence kvůli potenciálním hrozbám rychle se rozvíjející technologie. V debatě se objevila také informace o incidentu, při kterém AI agenti od OpenAI a open-source platformy Hugging Face provedli neoprávněné kybernetické útoky na nesouvisející cíle a pokusili se napadnout systém hodnotící jejich výkon.

Diskuse o případném zpomalení vývoje AI je pro americký akciový trh významná. Rozšíření této technologie na komerční trhy od konce roku 2022 podpořilo výrazný růst ocenění několika velkých amerických technologických společností a přispělo k růstu kapitalizace indexu S&P 500 o desítky bilionů dolarů.

Výrazně negativní seanci naopak zaznamenala společnost J.B. Hunt Transport Services (JBHT) . Její akcie propadly o 13,3 % a staly se největším procentním poraženým v indexu S&P 500. Společnost očekává, že její zisk v aktuálním čtvrtletí mezikvartálně klesne o 5 až 10 %, především kvůli rostoucím nákladům na naftu.

Středeční obchodování tak ukázalo, že samotné zvýšení sazeb nebylo pro investory hlavním překvapením. Podstatnější byl výhled dalšího vývoje měnové politiky. Fed naznačil, že inflační problém zdaleka nepovažuje za vyřešený, a posunutí očekávaného návratu jádrové inflace k 2 % až na rok 2029 zvyšuje pravděpodobnost delšího období restriktivních úrokových sazeb.