Právě teď

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) odhalila, že globální potravinové systémy byly v roce 2019 zodpovědné za 31 % emisí skleníkových plynů způsobených lidskou činností, což představuje celkem 17 miliard tun ekvivalentu oxidu uhličitého. Činnosti, jako je zemědělství, využívání půdy, rostlinná a živočišná výroba, spotřeba potravin a odpad, jakož i energie používaná v zemědělství a při zpracování potravin, se podílely 21 % na globálních emisích oxidu uhličitého, 53 % na emisích metanu a 78 % na emisích oxidu dusného. Zejména živočišná výroba se podílí na 14,5 % antropogenních emisí skleníkových plynů, přičemž 65 % těchto emisí připadá na dobytek. Odlesňování pro zemědělské účely, jako je chov dobytka a pěstování plodin, a degradace rašelinišť uvolňují uložený uhlík, což přispívá ke zvyšování emisí. Kromě toho se jedna třetina všech potravin vyprodukovaných na světě vyhodí, čímž vzniká polovina všech emisí z globálního potravinového systému. Potravinový odpad na skládkách produkuje metan, silný skleníkový plyn. Na nadcházející konferenci OSN o klimatu v Dubaji bude jeden den věnován dopadu potravinářského a zemědělského odvětví na klima a země budou vyzvány k nalezení schůdných řešení.

Očekává se, že na víkendovém summitu o klimatu COP28 se více než 110 zemí zaváže ztrojnásobit do roku 2030 počet instalovaných zdrojů energie z obnovitelných zdrojů na světě. Evropská unie, Spojené státy a hostitelská země Spojené arabské emiráty usilují o celosvětovou podporu tohoto závazku, jehož cílem je snížit emise, které oteplují planetu, a bojovat proti změně klimatu. Zatím se však neví, zda vlády a společnosti budou investovat potřebné finanční prostředky k dosažení tohoto cíle. Ačkoli je využívání obnovitelných zdrojů energie na vzestupu, zpoždění a rušení projektů v důsledku rostoucích nákladů, pracovních omezení a problémů v dodavatelském řetězci představují problém. Kromě toho je pro zahrnutí závazku do konečného rozhodnutí nezbytné dosáhnout shody mezi téměř 200 zeměmi, které se konference účastní. Některé země, jako například Čína, Indie, Jihoafrická republika, Vietnam, Austrálie, Japonsko, Kanada, Chile a Barbados, signalizovaly svou podporu. Závazek bude jedním z několika oznámení týkajících se energetiky na konferenci COP28, včetně opatření k boji proti emisím metanu, dohod o snížení využívání uhlí a podpory jaderné energie. Dalším klíčovým rozhodnutím na konferenci je, zda se dohodnout na postupném “vyřazení” celosvětové spotřeby fosilních paliv, přičemž návrh závazku vyzývá ke snížení neomezené spotřeby uhlí a zákazu financování nových uhelných elektráren. Očekává se, že dosažení cílů v oblasti obnovitelných zdrojů energie si vyžádá značné investice, zejména v rozvojových zemích, kde je třeba snížit vysoké náklady na kapitál.

Češi plánují v zimě na horách utratit přibližně stejně peněz jako loni. Téměř dvě třetiny Čechů, kteří plánují v zimě vyrazit na hory, počítají s výdaji do 10.000 korun na osobu, do 20.000 Kč necelá třetina. S částkou nad 20.000 Kč počítá každý desátý lyžař a jsou to především ti, kteří za sněhem vyjíždí do zahraničí. Vyplývá to z průzkumu agentury NMS pro ERV Evropskou pojišťovnu mezi tisícovkou respondentů.

Skupina zahraničních věřitelů společnosti Evergrande podporuje pokračování činnosti, píše South China Morning Post. Skupina věřitelů, která drží offshore dluhopisy v hodnotě 2 miliard dolarů zaručené společností Evergrande, vydala prohlášení, v němž naléhá, aby bylo vlajkové jednotce společnosti Evergrande, společnosti Hengda Real Estate, umožněno pokračovat v činnosti. Skupina uvádí, že nucený úpadek společnosti Hengda by narušil dokončení projektů a dodávku domů a nebyl by přínosem pro zúčastněné strany. Evergrande, nejzadluženější developer na světě, ani poradci skupiny věřitelů na žádosti o komentář nereagovali. Evergrande má do pondělního soudního slyšení předložit věřitelům ze zámoří revidovaný návrh restrukturalizace dluhu. Společnost se snažila odvrátit likvidaci tím, že nabídla výměnu části zahraničního dluhu za vlastní kapitál a splacení zbytku neobchodovatelnými “certifikáty” zajištěnými zahraničními aktivy. Skupina věřitelů reagovala požadavkem na získání kontrolního podílu v Evergrande a jejích dvou hongkongských jednotkách.

Vlády na klimatickém summitu COP28 přicházejí s novými sliby ohledně opatření k řešení změny klimatu. Mezi očekávané závazky patří cíl ztrojnásobit kapacitu obnovitelných zdrojů energie a iniciativy zaměřené na řešení emisí metanu a uhelné energetiky. Tyto dobrovolné vedlejší dohody jsou stále běžnější a umožňují zemím přijímat odvážné závazky rychle a bez nutnosti konsensu. Analýza naznačuje, že některé předchozí dobrovolné závazky vedly k důraznějším opatřením v oblasti omezování změny klimatu, zatímco jiné měly potíže. Například globálnímu závazku týkajícímu se metanu, který byl přijat na konferenci COP26, se připisuje zásluha na zvýšení povědomí o tomto silném skleníkovém plynu, ale jeho úspěch při snižování emisí se teprve ukáže. Stejně tak snahy o zastavení odlesňování a ukončení mezinárodního financování projektů v oblasti fosilních paliv zaznamenaly pokrok i neúspěch. Podrobnosti a kroky, které se za těmito závazky skrývají, budou mít zásadní význam pro určení jejich účinnosti a toho, zda přispějí ke smysluplné změně v řešení změny klimatu.

Severní Korea vydala varování před jakýmkoli zasahováním do svých satelitních operací a uvedla, že by takové zasahování považovala za vyhlášení války. Země uvedla, že pokud bude vnímat jakýkoli útok na svá strategická aktiva jako bezprostředně hrozící, zmobilizuje své válečné odstrašení. Mluvčí severokorejského ministerstva obrany uvedl, že pokud by USA narušily její území vyzbrojením novými technologiemi, země by odpověděla podkopáním nebo zničením amerických špionážních satelitů. Severní Korea nedávno prohlásila, že úspěšně vypustila svůj první vojenský špionážní satelit, který přenášel fotografie vojenských zařízení v USA a Japonsku. Americké vesmírné velitelství uvedlo, že je schopno narušit severokorejské satelitní průzkumné operace. V reakci na to severokorejské státní sdělovací prostředky tvrdily, že USA by měly čelit Radě bezpečnosti OSN, pokud je vysílání družic považováno za zločin. Komentář obvinil USA ze stupňování vojenských hrozeb, provádění společných vojenských cvičení a předvádění letadlových lodí s jaderným pohonem. USA nedávno uvalily na Severní Koreu nové sankce a Jižní Korea zařadila na černou listinu 11 Severokorejců zapojených do vývoje družic a balistických raket.

Podle zdrojů obeznámených s touto záležitostí se Spojené státy chystají oznámit příspěvek ve výši 3 miliard dolarů do Zeleného klimatického fondu. Tento fond, který byl založen v roce 2010, je největším mezinárodním fondem určeným na opatření v oblasti klimatu a obdržel přísliby ve výši více než 20 miliard dolarů. Tento nový příslib doplňuje 2 miliardy dolarů, které USA do fondu již poskytly. Viceprezidentka Kamala Harrisová to oznámí na klimatickém summitu OSN v Dubaji, kde zastupuje prezidenta Joea Bidena. Harrisovou doprovází vyslanec pro klima John Kerry a delegace vysokých úředníků.

11 filantropických skupin, včetně Bezos Earth Fund a Bloomberg Philanthropies, se zavázalo investovat v příštích třech letech 450 milionů dolarů na podporu zemí v jejich úsilí o řešení emisí metanu. Metan, druhý největší skleníkový plyn, se stal hlavním tématem globálních jednání o klimatu. Tyto finanční prostředky pomohou snížit emise metanu a dalších skleníkových plynů, které nejsou oxidem uhličitým. Oznámení se shoduje s tím, že USA, Spojené arabské emiráty a Čína se připravují na získání dalších finančních prostředků na boj proti metanu během klimatického summitu OSN COP28. Zahrnutí úsilí o snížení emisí metanu do právně závazné dohody na summitu je pro odborníky na klima prioritou. Na rozdíl od oxidu uhličitého se metan v atmosféře rozkládá během několika let, což má vliv na omezení změny klimatu. Metan je emitován z různých zdrojů, včetně těžby ropy a zemního plynu, zemědělství, skládek a potravinového odpadu. Země se sice zavázaly snížit emise metanu o 30 % do roku 2030, ale jen málo z nich představilo konkrétní plány, jak tohoto cíle dosáhnout. Nejnovější údaje ukazují, že emise metanu celosvětově neklesají, a v některých oblastech dokonce rostou. Rychlé snížení emisí metanu z fosilních paliv by mohlo vést ke snížení nárůstu globální teploty o 0,1 °C do poloviny století.

Skupiny bojující za ochranu klimatu naléhají na vlády, které se účastní konference OSN o klimatu COP28 v Dubaji, aby se zavázaly ke snížení celosvětových emisí v potravinářském sektoru. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství jsou v současnosti celosvětové potravinářské systémy zodpovědné za 31 % emisí skleníkových plynů způsobených lidskou činností. Jen málo vlád si však stanovilo číselné cíle pro snížení těchto emisí, většina se zaměřuje na snížení spotřeby fosilních paliv. Na konferenci bude celý den věnován potravinám a zemědělství, což je poprvé v historii konference COP, a hostitelská země, Spojené arabské emiráty, slibuje, že konference “změní pravidla hry pro potravinové systémy”. Advokační skupiny vyzývají k tomu, aby se v národních klimatických plánech jednotlivých zemí důrazněji řešily emise z potravinového systému. V současné době pouze 53 ze 164 zemí, které předložily plány, zahrnovalo kvantifikované cíle v oblasti skleníkových plynů pro zemědělský sektor. Snížení emisí metanu, zejména z živočišné výroby a potravinového odpadu, je pro zastánce klíčovým tématem. Metan je přibližně 20krát silnější než oxid uhličitý a potravinářské systémy produkují 53 % světových emisí metanu. Země jsou vyzývány, aby ve svých klimatických plánech přijaly přísnější závazky týkající se potravinového odpadu, který je zodpovědný za polovinu všech emisí z potravinového systému na světě.

Indické stavebnictví zaznamenalo výrazný růst a přispělo k celkové hospodářské expanzi země. Údaje o HDP zveřejněné tento týden ukázaly 13,3% nárůst stavebního sektoru oproti předchozímu roku, což je nejlepší výsledek tohoto odvětví za posledních pět čtvrtletí. Tento růst přichází v době, kdy se západní ekonomiky nadále potýkají s vysokými úrokovými sazbami a Čína čelí dluhové krizi ve svém sektoru nemovitostí. Za boomem na indickém trhu s bydlením stojí rostoucí příjmy, vážný nedostatek bytů ve velkých městech a silný populační růst. Analytici předpovídají, že stavebnictví bude i v následujících čtvrtletích hrát klíčovou roli v indickém hospodářském růstu. Prodej domů ve velkých městech prudce vzrostl, přičemž poptávka je tažena především prvními kupujícími a stávajícími majiteli domů, kteří hledají prostornější byty. Snaha vlády podpořit cenově dostupné bydlení prostřednictvím dotací vedla také k nárůstu výstavby v menších městech. Akcie realitních společností zaznamenaly výrazné zisky, přičemž index Nifty realty vzrostl o 67 % ve srovnání s 12% růstem blue-chip indexu Nifty 50.

Arnold Schwarzenegger, bývalý kalifornský guvernér, se setkal s příbuznými tří osob, které byly v Izraeli zajaty Hamásem a v současné době jsou zadržovány v Gaze. Schwarzenegger, známý svým postavením celebrity a konexemi, chce zvýšit povědomí o rukojmích a vyjádřit podporu jejich rodinám. Během setkání Schwarzenegger obdaroval návštěvníky bronzovými sochami orlů, zatímco oni mu věnovali psí známky “Přiveďte je domů”. Vyjádřil solidaritu s židovským národem a Izraelem a zdůraznil, že je důležité neopouštět ty, kteří zůstávají v zajetí. Útok ze 7. října, který údajně provedl Hamás, měl za následek smrt 1 200 lidí a vyvolal blízkovýchodní válku. Zatímco platilo dočasné příměří, bylo 110 rukojmích, včetně 86 Izraelců a 24 cizinců, propuštěno výměnou za palestinské vězně a izraelské jednotky nalezly těla dvou rukojmích. Setkání, které uspořádalo Muzeum tolerance v Jeruzalémě, posloužilo příbuzným jako příležitost podělit se se Schwarzeneggerem o své příběhy a získat jeho podporu.

Podle šéfa kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského Andrije Jermaka bude mezinárodní letiště v Kyjevě brzy znovu otevřeno. V projevu na mezinárodním letišti Boryspil Jermak prohlásil, že Ukrajina za poslední rok posílila, což umožňuje návrat k míru. Vyjádřil přesvědčení, že symbolické palubní karty, které dostali přítomní diplomaté, se brzy stanou skutečnými. Jermakův zástupce Andrij Sybiga informoval, že letiště bylo prvním významným místem, které bylo uzavřeno po vstupu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022, a bude prvním, které bude znovu otevřeno, až to podmínky dovolí. Jermak svolal schůzku s diplomaty, aby projednal prvky Zelenského desetibodového mírového plánu, který zahrnuje stažení ruských vojsk, uznání ukrajinských hranic z roku 1991 a zřízení tribunálu pro válečné zločiny.

Republikánští senátoři, včetně Marca Rubia, požádali administrativu prezidenta Joea Bidena o zákaz cestování mezi Spojenými státy a Čínou kvůli nárůstu případů respiračních onemocnění v Číně. V reakci na to představitel Bidenovy administrativy uvedl, že ačkoli pozorně sledují nárůst respiračních onemocnění v Číně, neexistuje žádný důkaz o souvislosti mezi případy v USA a epidemií v Číně. Maria Van Kerkhoveová ze Světové zdravotnické organizace (WHO) naznačila, že nárůst případů lze přičíst tomu, že se více dětí nakazilo patogeny, proti kterým byly dříve chráněny během pandemie COVID-19. Počet letů mezi USA a Čínou se neustále zvyšuje, i když zůstává výrazně pod úrovní před pandemií. V lednu 2020 bývalý prezident Donald Trump omezil vstup do USA pro neamerické občany, kteří v nedávné době navštívili Čínu, ale nezavedl omezení letů. V listopadu 2021 USA zrušily cestovní omezení pro plně očkované zahraniční návštěvníky, včetně těch z Číny.

Nedávné komentáře předsedy Federálního rezervního systému Jeroma Powella ohledně zvyšování úrokových sazeb daly investorům naději, že centrální banka může svou měnovou politiku uvolnit dříve, než se očekávalo. To vedlo k výraznému růstu akcií i dluhopisů. Powell uvedl, že rizika přílišného postupu při zvyšování sazeb jsou nyní “více vyvážená” s riziky nedostatečně vysokého postupu při kontrole inflace. Index S&P 500 si po těchto poznámkách připsal téměř 0,7 % a dosáhl tak nejvyšší letošní uzavírací úrovně. Výnosy desetiletých státních dluhopisů rovněž zaznamenaly prudký pokles. Někteří investoři si Powellovy komentáře vyložili jako signál holubičího výhledu. Powell však zdůraznil, že boj s inflací není u konce a centrální banka je připravena měnovou politiku v případě potřeby dále zpřísnit. Důkazy o zmírnění inflace se hromadí, přičemž nedávné údaje ukazují zpomalení jádrového indexu PCE cen a ochlazení spotřebitelských cen. Sázky obchodníků na snížení sazeb počínaje první polovinou roku 2024 získaly na síle, což naznačuje očekávání dalšího uvolnění. Nicméně interpretace postoje Fedu ze strany trhu byla v minulosti předmětem chybné interpretace.

Podle průzkumu mezi analytiky agentury Reuters se očekává, že prodeje stávajících domů v USA budou v nadcházejících letech stagnovat, protože vysoké hypoteční sazby odrazují majitele domů od prodeje. Nedávný prudký nárůst hypotečních sazeb, který dosáhl téměř 8 %, vedl minulý měsíc k poklesu prodeje domů o 4,1 %, což je nejnižší úroveň od roku 2010. Přestože sazby od té doby mírně klesly, předpokládá se, že v příštím roce dosáhnou v průměru 6,5 % a pod 6 % klesnou až v roce 2025. Analytici předpovídají, že prodeje stávajících domů budou v příštím roce v průměru činit něco málo přes 4 miliony jednotek, což je výrazně méně než 6 milionů jednotek zaznamenaných během pandemického boomu bydlení a průměr 5,3 milionu jednotek za posledních 25 let. Navzdory očekávanému snížení úrokových sazeb Federálním rezervním systémem v příštím roce se analytici domnívají, že sazby zůstanou příliš vysoké na to, aby majitelé stávajících domů mohli své nemovitosti prodat. Developeři zvyšují nabídku bytů, ale analytici pochybují, že bude stačit k uspokojení poptávky. Předpovědi mediánových cen ukazují na růst o 2,7 % v letošním roce a o 1,8 % v roce 2024, což naznačuje větší stabilitu na trhu s bydlením. Vysoké ceny bytů jsou však pro většinu začínajících kupujících stále neúnosné, což je nutí k dalšímu pronájmu.