Právě teď

Nepřetržitý proud krátkých zpráv z trhů. Nové položky přibývají průběžně.

Poslední zpráva 19:00

1. listopadu

Ekonomika

VW gigafactory v Evropě stavět nebude, Česko jedná s dalšími zájemci

Koncern Volkswagen nebude v současnosti rozhodovat o dalších lokalitách pro výstavbu gigafactory na baterie do elektromobilů v Evropě. Jedním z kandidátů přitom byla i Česká republika se svou zónou v Líních u Plzně. Kvůli pomalejšímu náběhu elektromobility v Evropě pro to nyní není důvod. V prohlášení pro tisk to uvedl předseda představenstva koncernu Volkswagen Oliver Blume. V pondělí o tom jednal s premiérem Petrem Fialou a ministrem průmyslu Jozefem Síkelou. Fiala nedávno řekl, že čas, po který může Česko jednat s automobilkou Volkswagen o umístění továrny, se blíží ke konci. Jeho vyjádření k rozhodnutí Volkswagenu se očekává na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády. Podle Síkely jedná Česká republika s pěti potenciálními investory na výstavbu továrny na baterie do elektromobilů na svém území.

Ekonomika

Výpůjční strategie ministerstva financí USA na 4. čtvrtletí ve výši 776 miliard dolarů v prostředí rostoucích úrokových sazeb

Wall Street pozorně sleduje nadcházející čtvrtletní oznámení ministerstva financí o vrácení peněz v reakci na rostoucí úrokové sazby. Ministerstvo plánuje ještě tento měsíc uvolnit zvýšený objem krátkodobého dluhu, aby čelilo prudkému nárůstu vládních výdajů a úrokových plateb. Jedná se o součást bezprecedentního výpůjčního plánu na čtvrté čtvrtletí ve výši 776 miliard USD. Rozhodnutí přichází v době, kdy referenční výnos desetiletých státních dluhopisů vzrostl od loňského srpna o tři čtvrtiny procentního bodu. Poradci z odvětví tento přístup podporují, protože může zmírnit tlak na dlouhodobé dluhopisy, které ovlivňují komerční úrokové sazby. Vzhledem k rychle rostoucím sazbám je nezbytné řídit krátkodobé i dlouhodobé výpůjční náklady. Krok ministerstva financí zvýšit emise krátkodobých dluhopisů je považován za rozhodující pro dosažení rovnováhy mezi eskalujícími vládními výdaji a platbami úroků. Odborníci z Wall Street a z odvětví netrpělivě očekávají další podrobnosti o této strategii v nadcházejícím oznámení o refundaci.

Ekonomika

Bank of Japan zachovává politiku kontroly výnosové křivky a stanovuje referenční bod na 1 %

Guvernér Bank of Japan Kazuo Ueda potvrdil pokračování politiky centrální banky zaměřené na kontrolu výnosové křivky. Cílem této politiky, zavedené v roce 2016, je řídit dlouhodobé úrokové sazby. V jejím rámci Ueda stanovil “referenční bod” maximálního výnosu ve výši 1 % u desetiletých japonských státních dluhopisů (JGB), který nahradil předchozí cíl ve výši nula procent. Tento krok je v souladu s Uedovým červencovým prohlášením, kde uvedl horní hranici 1 %, což je více než předchozí horní hranice 0,5 %, 0,25 % a 0,1 %. Důsledné provádění politiky kontroly výnosové křivky ze strany Bank of Japan a nedávná úprava referenčního bodu svědčí o jejím odhodlání kontrolovat dlouhodobé úrokové sazby a zajistit ekonomickou stabilitu.

Ekonomika

ECB přezkoumává úroky z vládních vkladů, aby omezila dalekosáhlé ztráty

Tvůrci politiky Evropské centrální banky (ECB) podle zdrojů obeznámených s touto záležitostí zvažují možné snížení úroků vyplácených z vládních peněžních vkladů ve snaze řešit rostoucí ztráty způsobené bojem proti inflaci. ECB a 20 centrálních bank v eurozóně zaznamenalo značné ztráty poté, co zvýšily úrokové sazby z vkladů na rekordní úroveň, aby omezily poskytování úvěrů a růst cen. Centrální bankéři oživili diskusi o úročení vládních vkladů a pravděpodobně se k tomuto tématu vrátí příští rok. Guvernéři se obávají, že snížení úrokových plateb by mohlo vést k tomu, že vlády přejdou ke komerčním bankám, které pak mohou peníze uložit zpět u ECB za vyšší úhradu. Tato debata zdůrazňuje potřebu řešit přebytek hotovosti v bankovním systému, na který se ECB zaměří i v příštím roce. Tento problém má finanční i politické důsledky, neboť komerční banky těží z vysokých úrokových sazeb a vlády mohou nést náklady na záchranu centrální banky. S podobnými problémy se potýkají i centrální banky v dalších bohatých zemích, jako jsou Švýcarsko, Spojené státy a Velká Británie.

Ekonomika

Australská centrální banka čelí tlaku na zvýšení úrokových sazeb

Mezinárodní měnový fond (MMF) a tržní ekonomové naléhají na Reserve Bank of Australia (RBA), aby zvýšila úrokové sazby v reakci na tvrdohlavou míru inflace a prudký růst cen nemovitostí. Navzdory předchozím snahám RBA o úpravy měnové politiky a fiskální konsolidaci tlak roste. Vedoucí mise MMF Abdoul Wane doporučil RBA, aby pokračovala ve zvyšování úrokových sazeb ze současných 4,1 %, a upozornil, že další zvýšení může být nezbytné, pokud se albánské vládě nepodaří odložit mnohamiliardové infrastrukturní projekty. MMF se domnívá, že australská ekonomika funguje “nad rámec svých možností”, s přetrvávající inflací, nízkou nezaměstnaností a rostoucími cenami nemovitostí. Guvernérka RBA Michele Bullocková naznačila možnost třináctého zvýšení sazeb, pokud inflace nepoleví, což by mohlo vést ke zvýšení hotovostní sazby na 4,35 %. Bullocková však zůstává nerozhodná na základě nedávných údajů, které ukazují, že inflace překračuje cíl RBA.

MMF rovněž zdůraznil potřebu koordinované měnové a fiskální politiky a zmírnění veřejných investičních projektů s cílem snížit inflaci. Nepřijetí takových opatření by mohlo vést k dalšímu zvyšování úrokových sazeb, které by neúměrně postihlo držitele hypoték. MMF označil za problém nízkou nabídku bydlení, jehož ceny začínají opět růst, což představuje problém s dostupností bydlení a vede k rychlému růstu nájemného. MMF předpovídá, že inflace v Austrálii dosáhne 3% cíle počátkem roku 2026, tedy nad rámec cíle RBA z konce roku 2025.

Ázerbájdžánská centrální banka (CBA) naopak očekává, že míra inflace zůstane v cílovém pásmu do roku 2024 díky silným brzdícím faktorům a stabilním inflačním očekáváním. ČBA upravila svou měnovou politiku snížením diskontní sazby. Pro roky 2023, 2024 a 2025 předpokládá míru inflace ve výši 4,3 %, 5,3 % a 3,4 %. V reakci na tyto projekce snížila Rada ČBA diskontní sazbu z 9 % na 8,5 % s platností od 2. listopadu 2023. Pokud se neobjeví žádné významné hrozby, může Rada CBA postupně uvolňovat svou měnovou politiku.

Ekonomika

Británie představila deklaraci, jež má podpořit snahu o zajištění bezpečnosti AI

Británie dnes představila deklaraci, která má podpořit globální snahu o zajištění bezpečnosti umělé inteligence (AI). Na deklaraci se podle Londýna shodli účastníci konference o bezpečnosti AI v Bletchley Parku, a sice Evropská unie a 28 jednotlivých zemí, včetně Spojených států a Číny.

„Přední státy v oblasti AI dosáhly v Bletchley Parku první dohody na světě, která ustanovuje společný přístup k příležitostem a rizikům spojeným s AI,“ uvedla britská vláda v doprovodném prohlášení.

Umělá inteligence má podle deklarace „potenciál transformovat a posílit blahobyt lidstva, mír a prosperitu“ a měla by být rozvíjena bezpečným způsobem. Deklarace předpokládá, že spolupráce při řešení rizik spojených s umělou inteligencí se bude soustředit na identifikaci a zkoumání těchto rizik a na tvorbu opatření k jejich minimalizaci.

Dvoudenní summit o bezpečnosti AI svolal britský premiér Rishi Sunak. Summit začal dnes, mezi jeho účastníky je mimo jiné americký podnikatel Elon Musk. Ten dnes uvedl, že cílem summitu je zřídit „nestranného rozhodčího“, který by dohlížel na firmy vyvíjející umělou inteligenci a upozorňoval na rizika.

Ekonomika

Fiala: Bez posílení OZE a jádra se ČR k levnějším energiím nedostane

Dokud Česká republika neposílí roli obnovitelných zdrojů a jaderné energetiky ve svém energetickém mixu, k levnějším cenám elektřiny se nedostane, řekl dnes po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj se kabinet snaží dohnat dluhy zanechané v této oblasti předchozími vládami. Zopakoval, že zvýšení regulované složky ceny energií, které v úterý navrhl Energetický regulační úřad (ERÚ) nebude mít na domácnosti dramatický vliv. Stát do budoucna počítá s výstavbou malých a středních modulárních reaktorů, které by mohly být náhradou za současné uhelné elektrárny. Technologie proto bude součástí aktualizované státní energetické koncepce, zohledněna bude také v územním rozvoji ČR.

„Je jasné, že dnes nejlevnější energie nabízí obnovitelné zdroje a jádro. Jestliže Česká republika v těchto věcech v minulosti neudělala správné kroky, nelze to dohnat během několika měsíců,“ prohlásil Fiala. „Dokud nebudeme mít mnohem silnější podíl obnovitelných zdrojů na energetickém mixu, ještě neposílíme jaderné elektrárny, tak se k levnějším cenám nedostaneme,“ dodal.

Premiér také zopakoval, že nečeká dramatické dopady zvýšení regulované složky ceny energií. Podle něj to pro naprostou většinu domácností bude znamenat růst nákladů na energie o jednotky procent. Připomněl, že regulovaná složka ceny elektřiny tvoří menší část ceny, většina vychází z ceny silové elektřiny na trhu, která by podle predikcí měla klesat.

Ekonomika

Schodek rozpočtu ke konci října vzrostl o 30 miliard na 210,7 mld. Kč

Schodek státního rozpočtu ke konci října vzrostl na 210,7 miliardy korun ze zářijových 180,7 miliardy korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Po čtyřech měsících snižování deficitu se tak schodek v říjnu prohloubil o 30 miliard korun. Výsledek hospodaření za deset měsíců byl čtvrtý nejhorší v historii Česka, ale zároveň nejlepší od začátku pandemie covidu-19. Loni byl deficit na konci října 286,7 miliardy korun.

Rozpočtové příjmy ke konci října dosáhly 1,578 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 21,6 procenta. Výdaje za prvních deset měsíců roku byly 1,789 bilionu korun, proti loňsku byly vyšší o 12,9 procenta.

Premiér Petr Fiala (ODS) na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády řekl, že plnění rozpočtu vypadá dobře, daří se vybírat daně i hlídat výdaje. Vláda je podle něj na dobré cestě k tomu, aby dodržela plánovaný celoroční schodek 295 miliard korun.

Ekonomika

Economia prodala týdeník Respekt redaktorům a skupině investorů

Časopis Respekt získala od vydavatelství Economia společnost Respekt Media tvořená rovným dílem firmami Denník N, Independent Press, Aegis Holding a redaktory. Finanční podrobnosti transakce zůstanou podle dohody zúčastněných stran důvěrné. Economia a Respekt Media to uvedly ve společné tiskové zprávě.

Ekonomika

Senátní hospodářský výbor těsně nedoporučil schválit vládní konsolidační balíček

Senátní hospodářský výbor nedoporučil schválit vládní konsolidační balíček, chyběl k tomu jediný hlas. Neshodl se dnes ani na případných úpravách balíčku, od něhož si vláda slibuje stabilizaci veřejných financí. Senát o balíčku rozhodne příští středu.

Senátní výbor pro veřejnou správu dopoledne doporučil v balíčku upravit podíl samospráv na rozpočtovém určení daní a zachovat osvobození plynu určeného k použití v metalurgii od daně ze zemního plynu. Balíček ještě projedná ústavně-právní výbor.

Vláda si od balíčku, který mění na 65 zákonů, slibuje konsolidaci veřejných financí a snižování strukturálního schodku státního rozpočtu. V příštích dvou letech ho má zlepšit zhruba o 150 miliard korun. Část peněz i úspor má přinést balíček, zbytek představují škrty v pravomoci vlády.

Ekonomika

Volkswagen nyní nebude rozhodovat o dalších lokalitách pro gigafactory

Koncern Volkswagen nebude v současnosti rozhodovat o dalších lokalitách pro výstavbu gigafactory na baterie do elektromobilů v Evropě. Jedním z kandidátů přitom byla i Česká republika se svou zónou v Líních u Plzně. Kvůli pomalejšímu náběhu elektromobility v Evropě pro to nyní není důvod. V prohlášení pro tisk to uvedl předseda představenstva koncernu Volkswagen Oliver Blume. V pondělí o tom jednal s premiérem Petrem Fialou a ministrem průmyslu Jozefem Síkelou. Fiala nedávno řekl, že čas, po který může Česko jednat s automobilkou Volkswagen o umístění továrny, se blíží ke konci. Jeho vyjádření k rozhodnutí Volkswagenu se očekává na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády.

Ekonomika

Společnost Sea’s Shopee otevírá nové distribuční centrum v Brazílii

Shopee, populární nákupní aplikace patřící singapurské společnosti Sea, oznámila otevření nového distribučního centra v Brazílii. Jedná se o druhé největší centrum z devíti, které společnost v zemi v současnosti vlastní. Toto nové zařízení se nachází ve městě Guarulhos nedaleko Sao Paula a jeho cílem je zlepšit zkušenosti brazilských spotřebitelů a prodejců zefektivněním procesů shromažďování a doručování produktů. Společnost Shopee vstoupila na brazilský trh v roce 2020 a od té doby se stala domovem pro více než tři miliony místních obchodníků, což představuje více než 90 % celostátního prodeje firmy. Vedle distribučních center provozuje společnost Shopee také přibližně 100 menších logistických center a přibližně 1 400 odběrných a dodacích míst, kde prodejci předávají své produkty k odeslání zákazníkům. Tato expanze odráží odhodlání společnosti Shopee zlepšovat své služby a uspokojovat rostoucí poptávku na brazilském trhu.

Ekonomika

Společnost Kraft Heinz překonala odhady zisku za 3. čtvrtletí a zvýšila celoroční výhled zisku

Společnost Kraft Heinz (NASDAQ:KHC) zveřejnila výsledky za třetí čtvrtletí, které překonaly očekávání zisku, ale nesplnily odhady tržeb. Společnost zúžila výhled čistých organických tržeb na celý rok a zvýšila rozpětí upraveného zisku na akcii. Ve třetím čtvrtletí potravinářský podnik vykázal zisk 0,72 USD na akcii, čímž překonal odhad analytiků ve výši 0,66 USD. Tržby za čtvrtletí však dosáhly 6,57 miliardy USD, což je meziroční nárůst o 1 %, ale pod konsenzuálním odhadem 6,72 miliardy USD. Hrubá zisková marže společnosti KHC zaznamenala během čtvrtletí rovněž výrazný nárůst o 568 bazických bodů na 34 %. Společnost zdůraznila růst čistých tržeb ve třech hlavních oblastech: Foodservice, rozvíjející se trhy a platformy pro růst maloobchodu v USA. Generální ředitel KHC Miguel Patricio zmínil neustálé zvyšování produktivity společnosti, která tuto efektivitu reinvestuje do marketingu, technologií a výzkumu a vývoje. Do budoucna očekává společnost KHC pro celý rok 2023 organický růst čistých tržeb ve výši 4 až 6 %, což se blíží spodní hranici tohoto rozpětí. Kromě toho se nyní předpokládá, že upravený zisk na akcii za stejné období bude činit 2,91 až 2,99 USD, což je více než předchozí rozpětí. V současné době akcie KHC vzrostly přibližně o 0,75 %.

Ekonomika

Jihoafrická republika plánuje daňová opatření na zvýšení příjmů, dluh roste

Podle střednědobého přezkumu rozpočtu plánuje jihoafrický ministr financí navrhnout v roce 2024 daňová opatření k získání dodatečných příjmů. Státní pokladna předpokládá v příštích třech letech vyšší rozpočtové schodky a vyšší zadlužení. Výpadky v dodávkách elektřiny z uhelných elektráren společnosti Eskom, která se potýká s problémy, stejně jako nedostatečné výsledky státní společnosti Transnet a pokles příjmů z těžby v důsledku poklesu cen komodit, to vše vedlo k nižším daňovým příjmům. Předpokládá se, že výběr daní v tomto fiskálním roce bude o 56,8 miliardy randů (3,04 miliardy USD) nižší, než se odhadovalo. V zájmu stabilizace veřejných financí sníží ministerstvo financí výdaje, zavede mírná opatření na straně daňových příjmů a zavede iniciativy na zvýšení efektivity, včetně slučování nebo rušení veřejných subjektů. Očekává se, že ministr financí navrhne v rozpočtu na rok 2024 daňová opatření, která by měla přinést dalších 15 miliard randů. Hospodářský růst Jihoafrické republiky pro rok 2023 se předpokládá ve výši 0,8 % a konsolidovaný rozpočtový schodek by měl v roce 2023/24 činit 4,9 % hrubého domácího produktu (HDP). Hrubý dluh by měl v roce 2026/27 vzrůst na 6,52 bilionu randů.

Ekonomika

Turistika se v EU loni téměř zotavila z dopadů pandemie, mezi státy jsou rozdíly

Odvětví turistiky se loni v Evropské unii téměř zotavilo z dopadů pandemie covidu-19. Počet přenocování v turistických zařízeních dosáhl 96 procent stavu před pandemií, uvedl ve své dnešní zprávě statistický úřad Eurostat. Mezi členskými státy jsou ale velké rozdíly. Česká republika byla zhruba na 89 procentech stavu z roku 2019, ale například Slovensko pouze na 72 procentech.

Ekonomika

Společnost Norwegian Cruise Line snížila celoroční výhled příjmů

Společnost Norwegian Cruise Line (NYSE:NCLH) upravila svůj celoroční výhled upraveného zisku na akcii v důsledku různých globálních událostí a zvýšených nákladů na pohonné hmoty. Společnost oznámila zrušení a přesměrování všech plaveb do Izraele a okolního regionu do konce roku 2023 v důsledku nedávné eskalace násilí. V současné době také ruší všechna volání do Izraele v roce 2024. Před konfliktem bylo na Blízký východ alokováno přibližně 7 % kapacity za čtvrté čtvrtletí roku 2023 a 4 % kapacity za celý rok 2024. Kromě toho smrtící požáry na havajském ostrově Maui v srpnu vedly k dočasnému zpomalení rezervací na plavby po ostrovech, především ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku. V důsledku toho společnost Norwegian očekává mírně nižší obsazenost za celý rok 2023 na úrovni 102,6 % oproti předchozímu výhledu 103,5 %. Společnost rovněž zdůraznila vyšší náklady na pohonné hmoty, potraviny a suroviny spolu se silnějším americkým dolarem jako faktory ovlivňující její pandemický nárůst poptávky po rekreačních pobytech. V důsledku toho provozovatel výletních plaveb nyní předpokládá roční upravený zisk na akcii ve výši 0,73 USD, což je méně než předchozí odhad 0,80 USD na akcii. Akcie společnosti Norwegian Cruise Line ve středu před zahájením obchodování v USA klesly.

Ekonomika

TikTok, Snapchat, OnlyFans a další bojují proti obsahu, který vytváří umělá inteligence a který zneužívá děti

Koalice velkých platforem sociálních médií, vývojářů umělé inteligence, vlád a nevládních organizací se spojila v boji proti zneužívání obsahu vytvářeného umělou inteligencí. Velká Británie vydala 30. října politické prohlášení, které podepsalo 27 signatářů, mezi nimiž jsou vlády Spojených států, Austrálie, Koreje, Německa a Itálie. Svůj závazek v této věci přislíbily také platformy sociálních médií, jako jsou Snapchat, TikTok a OnlyFans. Cílem společného prohlášení je řešit rostoucí obavy ze škodlivého a klamavého obsahu vytvářeného systémy umělé inteligence. Úsilí koalice má za cíl stanovit pokyny, standardy a technologický pokrok, které zajistí bezpečnější online prostředí. Tato společná reakce znamená zásadní krok při řešení problémů, které představují nové technologie a jejich potenciální zneužití.

Ekonomika

Předseda Švýcarské národní banky obhajuje řešení krize Credit Suisse

Předseda Švýcarské národní banky (SNB) Thomas Jordan obhajoval rozhodnutí centrální banky poskytnout nouzovou hotovost bance Credit Suisse během její nedávné krize s tím, že tím zabránila globální finanční krizi. SNB poskytla 168 miliard švýcarských franků (185 miliard USD) nouzové likvidity poté, co banka zaznamenala značný odliv peněz. Jordan zdůraznil, že ochota SNB poskytnout likviditu byla klíčová pro zvládnutí akutní krize a zabránění vážným ekonomickým důsledkům pro Švýcarsko i zbytek světa. Poznamenal, že nouzový program SNB, ELA+, měl zásadní význam pro zajištění finančních prostředků pro Credit Suisse. Jordan však také zdůraznil potřebu přizpůsobit předpisy o likviditě v reakci na rychlejší a větší odliv peněz a zdůraznil, že je důležité, aby si banky připravily dostatečné zajištění pro získání nouzové likvidity. Zdůraznil, že ELA+ by se neměla stát součástí běžného souboru nástrojů SNB, a vyzval k vytvoření účinné veřejné zálohy likvidity, která by SNB umožnila poskytovat likviditu věřitelům bez dostatečného zajištění a krytou státní zárukou.

Ekonomika

Ministerstvo financí USA zvyšuje objem většiny svých dlužních aukcí

Americké ministerstvo financí oznámilo, že plánuje postupně zvýšit objem většiny svých aukcí dluhu v období od listopadu 2023 do ledna 2024. Předpokládá ještě jedno čtvrtletí zvyšování, aby pokrylo své finanční potřeby. Čtvrtletní refundace, která se uskuteční příští týden, přinese 9,8 miliardy USD v nové hotovosti a vrátí 102,2 miliardy USD v cenných papírech. Pozoruhodné je, že dojde k navýšení objemu aukcí dvouletých a pětiletých dluhopisů o 3 miliardy dolarů měsíčně. Také aukce tříletých a sedmiletých dluhopisů se zvýší o 2 miliardy USD, resp. 1 miliardu USD měsíčně. Kromě toho se objem nových emisí desetiletých a třicetiletých dluhopisů zvýší o 2, resp. 1 mld. dolarů. Ministerstvo financí také plánuje do začátku prosince zavést “mírné omezení” aukcí krátkodobých pokladničních poukázek a zvažuje změnu pravidelné šestitýdenní pokladniční poukázky na benchmark. Ministerstvo financí očekává, že v roce 2024 zahájí pravidelný program odkupu dluhopisů.

Ekonomika

Jihoafrická republika plánuje daňová opatření na zvýšení příjmů, dluh roste

Podle střednědobého přezkumu rozpočtu plánuje jihoafrický ministr financí zavést v roce 2024 daňová opatření s cílem získat dodatečné příjmy. Státní pokladna předpokládá na příští tři roky vyšší rozpočtové schodky a vyšší zadlužení, což vyvolává potřebu zvýšit příjmy. Země se v posledních letech potýká s hospodářskými problémy, včetně častých výpadků elektřiny způsobených poruchami uhelných elektráren společnosti Eskom, nedostatečných výsledků státní společnosti Transnet a poklesu příjmů z těžby v důsledku poklesu cen komodit. V důsledku toho se snížily daňové příjmy, přičemž se předpokládá, že výběr daní za současný fiskální rok bude o 56,8 miliardy randů (3,04 miliardy USD) nižší, než se odhadovalo. Ke stabilizaci veřejných financí plánuje vláda provést snížení výdajů, umírněná opatření v oblasti daňových příjmů a zvýšit efektivitu v různých odvětvích. Ministerstvo financí neposkytlo konkrétní podrobnosti o navrhovaných daňových opatřeních, ale ministr financí Enoch Godongwana zdůraznil význam efektivní daňové správy a rozšíření daňové základny. Pro rok 2023 se předpokládá hospodářský růst Jihoafrické republiky ve výši 0,8 % a konsolidovaný rozpočtový schodek ve výši 4,9 % HDP. Hrubý dluh by měl v roce 2026/27 vzrůst na 6,52 bilionu randů a v roce 2025/26 se stabilizovat na 77,7 % HDP.

Newsletter Burzovní svět

Bullionářovo odpolední menu

Bullionářův newsletter přináší nejdůležitější novinky z finančních trhů a informace ze světa investic. Zadejte své telefonní číslo a získejte originální e‑booky ZDARMA!

Odesláním formuláře vyjadřujete zájem o kontaktování licencovaným Burzovního světa, který vám může poskytnout informace o investičních službách nebo finančních nástrojích.