Právě teď

Plán rozsáhlé reorganizace společnosti Alibaba Group Holding Ltd. podpořil čínské technologické akcie a investoři sázejí na to, že sektor čeká zpožděné přehodnocení, protože se zlepšuje regulační prostředí.

Akcie společnosti Alibaba ve středu v Hongkongu vzrostly o 12 %, což je nejvíce od listopadu, a sledovaly zisky jejích amerických depozitních certifikátů. Mezi jejími protějšky Meituan posílil o 4 %, zatímco Tencent Holdings Ltd. a Baidu Inc. si polepšily o něco méně než o 2 %.

Plán společnosti Alibaba rozdělit své impérium v hodnotě 250 miliard USD na šest obchodních jednotek slibuje, že přinese několik primárních veřejných nabídek a zároveň umožní rychleji reagovat na rychle se měnící tržní prostředí. Podle analytiků je tento plán, který přišel v návaznosti na návrat Jacka Ma do Číny po více než roce stráveném v zahraničí, dalším náznakem toho, že by se mohlo jednat o ukončení restrikcí.

Globální obchodník s komoditami Cargill Inc oznámil ruskému ministerstvu zemědělství, že od začátku příští exportní sezóny, která začíná 1. července, přestane vyvážet ruské obilí, uvedlo ve středu ministerstvo.

„Ukončení jejích vývozních aktivit na ruském trhu neovlivní objem domácích dodávek obilí do zahraničí. Aktivy společnosti pro vývoz obilí budou nadále fungovat bez ohledu na to, kdo je bude spravovat,“ uvedlo ministerstvo zemědělství v komentáři pro agenturu Reuters.

Mluvčí ruské jednotky společnosti Cargill se k tomu odmítl vyjádřit.

Obchodní deník RBC již dříve informoval, že ruská jednotka společnosti dopisem oznámila náměstkyni ministra zemědělství Oksaně Lutové, že v nové sezóně přestane vyvážet obilí.

Podle zprávy RBC bude Cargill v exportní sezóně 2022-23 vyvážet 2,2 mil. tun ruského obilí, což představuje přibližně 4 % celkového ruského vývozu obilí.

Kuvajtský investiční fond prodal akcie společnosti Mercedes-Benz Group AG v hodnotě přibližně 1,4 miliardy eur, což představuje zhruba čtvrtinu jeho podílu, poté, co akcie automobilky za poslední tři roky vzrostly téměř čtyřnásobně.

Podle prohlášení bude KIA po umístění přibližně 20 milionů akcií, které je součástí snahy o diverzifikaci jejího portfolia, vlastnit přibližně 53 milionů akcií.

Prodej podílu, který představuje přibližně 1,9 % celého akciového kapitálu skupiny Mercedes-Benz, byl podle podmínek, které viděla agentura Bloomberg, oceněn na 69,27 EUR. Tato cena představuje 3,6% slevu oproti úternímu závěru obchodování s akciemi.

Akcie Mercedesu ve středu po této zprávě klesly o 2,4 % poté, co od svého červencového minima do začátku března vzrostly přibližně o 50 % a od svého pandemického minima v roce 2020 se více než zčtyřnásobily. KIA o svém rozhodnutí informovala a hodlá zůstat klíčovým akcionářem automobilky, uvedla německá společnost v samostatném prohlášení.

Kuvajt v současnosti vlastní 6,8 % akcií Mercedesu, což z něj podle údajů agentury Bloomberg činí třetího největšího vlastníka. KIA – nejstarší a jeden z největších fondů na světě – je akcionářem Mercedesu již téměř 50 let.

Stát loni vyplatil na dotacích na fotovoltaické elektrárny a tepelná čerpadla rekordních zhruba 4,9 miliardy korun. Meziročně jde o takřka pětinásobné navýšení dotací, kterými stát podpořil téměř 30.000 projektů. Vyplývá to z údajů Státního fondu životního prostředí, které má ČTK k dispozici. Růst bude podle expertů pokračovat i letos.

Rekordní částka vyplacených dotací souvisí s počtem instalovaných zařízení obnovitelných zdrojů energie v Česku v loňském roce. Fotovoltaických elektráren bylo loni zprovozněno 33.760 s celkovým výkonem 288,8 megawatt (MW), což je meziroční nárůst o 366 procent. Na dvojnásobek stoupl i počet instalovaných tepelných čerpadel, loni si jich Češi pořídili kolem 60.000.

Hlavní část peněz na tyto projekty stát poskytuje prostřednictvím dotačních programů Nová zelená úsporám a tzv. Kotlíkové dotace. Na fotovoltaické elektrárny z nich fond v loňském roce poskytl 3,9 miliardy korun. Předloni to bylo kolem 870 milionů korun. Na tepelná čerpadla loni šlo z dotačních programů zhruba 950 milionů korun. V roce 2021 žadatelé dostali 120 milionů korun.

Rekordní byl i počet podaných žádostí. Těch loni Češi podali 16.266 na tepelná čerpadla a 55.092 na fotovoltaiku, což je několikanásobně víc než o rok dříve. Přibližně 95 procent z nich v celkové hodnotě až 12 miliard korun stát vyhodnotil jako úspěšné. Velkou část ovšem v loňském roce zatím stát neproplatil.

Další nárůst počtu žádostí a vyplacených dotací lze očekávat i letos. Přispět by k tomu měly i některé novinky. „Díky nové vyhlášce Energetického regulačního úřadu bude nově možné umisťovat fotovoltaické panely i na bytovky s více byty, z deseti na 50 kW se zvyšuje limit výkonu pro menší obnovitelné zdroje včetně solárních elektráren, které je možné provozovat bez licence na výrobu elektřiny a uvidíme, jestli se nějak změní dotační podmínky,” upozornila Markéta Chrbolková ze společnosti Schlieger., která se zaměřuje na řešení fotovoltaik a tepelných čerpadel.

Prudký nárůst počtu instalovaných fotovoltaických elektráren provází i problémy. Vedle prodloužení instalační doby jde i o rostoucí počet zamítnutých žádostí o jejich připojení do distribuční soustavy. „Zatímco dříve to bývaly promile, dnes už se může jednat o jeden až dvě procenta všech žádostí,“ podotkla Chrbolková. Podle distributorů budou nutné další investice do distribučních sítí.

V sadech společnosti Lukrom plus u Buchlovic na Uherskohradišťsku hořely v noci na dnešek a ráno ohně. Pěstitelé se jejich prostřednictvím snaží ochránit kvetoucí meruňky před mrazem. Zdali se díky zvyšování teploty mezi ovocnými stromy podaří zachránit letošní úrodu, bude jasné v příštích dnech, řekl ČTK dnes ráno vedoucí sadů Jaromír Tabarka. Další ovocné stromy v regionu většinou ještě nerozkvetly.

Meruňky rostou v sadech na čtyřech hektarech, z toho plodící stromy na jednom hektaru. Kvést začaly ve druhé polovině minulého týdne. K ohřívání vzduchu mezi meruňkami využili sadaři 60 sudů s hořícím dřevem nebo štěpkou. „My jsme si už předtopili včera (v úterý), abychom měli v bečkách žhavé uhlíky. Pak už tam jen naházíme dřevo. Večer, jak šla teplota dolů, tak jsme přikládali,“ uvedl Tabarka.

Pracovníci sadů podle něj začali do sudů přikládat v úterý kolem 23:00, tedy poté, co u Buchlovic začalo mrznout. „Uvidíme, jaký bude efekt, protože teď tady je minus pět stupňů. Velký optimismus ale nemám, teplota klesla moc nízko. Udělali jsme pro to, co jsme mohli. Za pár dní, jakmile uděláme kontrolu květů, se uvidí, jak to bude vypadat,“ řekl dnes po 06:00 vedoucí sadů.

V Buchlovicích podle něj mrzlo také v noci na úterý. Teploty však neklesly tak nízko jako dnes a květy meruněk se proto podle Tabarky nepoškodily. Zatápět při jarních mrazech v sudech a ohřívat tak vzduch mezi meruňkami zkoušeli v sadech i v předchozích letech. Tehdy se metoda osvědčila a alespoň část úrody se vždy podařilo zachránit. „Teploty ale byly tak do minus tří stupňů,“ uvedl Tabarka.

V nadcházejících dnech už by podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu ve Zlínském kraji mrznout nemělo. V noci na čtvrtek očekávají meteorologové nejnižší teploty mezi čtyřmi až jedním stupněm Celsia, v noci na pátek a v noci na sobotu mezi devíti až pěti stupni Celsia.

V sadech společnosti Lukrom plus u Buchlovic letos zatím kvetou pouze meruňky. Tvoří však jen malou část ovocných stromů. Podnik v sadech pěstuje především jablka a višně. V posledních letech firma v menší míře vysazuje kromě meruněk také slivoně, hrušně, broskvoně a třešně.

Vláda se tento týden zřejmě nebude zabývat snížením počtu provozovaných poboček České pošty. Český telekomunikační úřad (ČTÚ) , který návrh nařízení vytvořil, totiž ještě nedokončil vypořádání připomínek z meziresortního řízení. Vyplývá to z aktuálních informací ministerstva vnitra a ČTÚ pro ČTK.

„Příští týden by měla návrh vypořádání připomínek projednávat Rada ČTÚ. Následně pak v rámci standardního legislativního procesu bude návrh vypořádání projednán s připomínkujícími subjekty. Poté je třeba ještě projednat návrh se zástupci Legislativní rady vlády a jejích pracovních komisí,“ řekla ČTK mluvčí ČTÚ Tereza Meravá.

Návrh snižuje minimální počet poboček České pošty ze stávajících 3200 na 2900. Česká pošta by po schválení vládního nařízení měla zveřejnit seznam, které pošty zruší. Mělo by jít o pobočky ve větších obcích nad 2500 obyvatel, kde je více než jedna pošta. Maximální docházková vzdálenost na poštu by se měla zvýšit ze dvou na tři kilometry.

Rušením poboček chce pošta snížit ztrátu. Ta za loňský rok dosahuje 1,5 miliardy korun. Pokud by nepřijala úsporná opatření, skončila by letos v insolvenci. Součástí rušení pošt je i zrušení až 2269 pracovních pozic. Z nich je ale část neobsazená, proto pošťáků odejde výrazně méně. Podnik jim navíc bude nabízet rekvalifikace nebo jiná místa.

Zrušení poboček je jedním z prvních kroků chystané transformace České pošty. Během dvou let by se měla rozdělit na státní podnik provozující pobočky, které poskytují základní poštovní a finanční služby, a komerční akciovou společnost nabízející balíkové a logistické služby. Celý proces má být hotový v roce 2025 a vyjde na víc než osm miliard Kč.

České podniky doprovázející předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou na její cestě do Asie prohloubily na Tchaj-wanu své obchodní vztahy a několik z nich uzavřelo memoranda o spolupráci s tchajwanskými partnery. Informoval o tom Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR).

Pekarovou Adamovou na návštěvě Jižní Koreje a Tchaj-wanu doprovázejí zástupci zhruba stovky českých firem a organizací. „České firmy za sebou mají úspěšná jednání v rámci podnikatelské mise do Jižní Koreje a na Tchaj-wan. Po programu v korejském Soulu a Busanu se delegace přesunula do Tchaj-peje, kde mimo jiné pětice českých podniků z oborů zdravotnictví, strojírenství, energetiky a ICT (informační a komunikační technologie) uzavřela memoranda o spolupráci s tchajwanskými partnery,“ uvedl SP ČR v tiskové zprávě.

Podle šéfa svazu Jaroslava Hanáka mají české firmy co nabídnout. „Jsou flexibilní, inovativní, mají bohaté zkušenosti na mezinárodních trzích. V naší delegaci jsou progresivní, stabilní a perspektivní společnosti, jejichž spolupráce s tchajwanskými partnery může být pro obě strany velmi přínosná,“ uvedl Hanák.

Ke spolupráci se na Tchaj-wanu zavázala například firma IBG Česko, významný výrobce bateriových úložišť elektrické energie. Podepsala memorandum s tchajwanskou společností SMS InfoComm, která má již v Česku pobočku. V rámci této spolupráce by mohlo v ČR vzniknout centrum pro recyklaci lithiových baterií, píše SP ČR.

Pekarová Adamová se v pondělí v Tchaj-peji setkala s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen. Ta podle agentury Reuters ocenila, že šéfka Poslanecké sněmovny na Tchaj-wan přicestovala navzdory „velkému tlaku“. Poukázala tak na kritiku návštěvy ze strany Číny, která Tchaj-wan považuje za své území. Pekarová Adamová uvedla, že nikdo nemůže Českou republiku a Tchaj-wan odradit od toho, aby ctily takové hodnoty jako je svoboda, demokracie a ochrana lidských práv. Čínské velvyslanectví v Praze návštěvu Pekarové Adamové na Tchaj-wanu odsoudilo a vyzvalo Česko, aby dodržovalo princip jedné Číny.

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli výpadku dodávek z iráckého Kurdistánu a poklesu obav z bankovní krize. Severomořská ropa Brent si včera krátce před 19:00 SELČ připisovala 1,3 procenta, dostala se tak nad 79 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala nárůst o 1,4 procenta a blížila se k 74 dolarům za barel.

Vývoz ropy z iráckého Kurdistánu přes Turecko v objemu kolem 450.000 barelů denně se o víkendu musel zastavit, protože rozhodnutí arbitrážního soudu potvrdilo, že k přepravě této ropy je zapotřebí souhlas Bagdádu. Obavy o bankovní sektor pomohla zmírnit dohoda, podle které americký finanční ústav First Citizens převezme veškeré vklady a úvěry zkrachovalé Silicon Valley Bank (SVB).

„Obavy ohledně bankovních problémů prozatím polevily,“ uvedl podle agentury Reuters analytik Jim Ritterbusch ze společnosti Ritterbusch and Associates. K růstu cen ropy podle něj přispěl rovněž pokles dolaru. Slabší dolar zlevňuje ropu a další komodity z pohledu držitelů jiných měn, což zpravidla zvyšuje poptávku.

Předpokládá se, že ceny ropy bude nadále tlačit vzhůru rovněž oživování poptávky v Číně. Společnost China National Petroleum v pondělí předpověděla, že dovoz ropy do Číny se letos zvýší o šest procent na 540 milionů tun.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes projedná nastavení základní úrokové sazby. Od loňského června činí sedm procent, je to nejvyšší úroveň od roku 1999. Analytici předpokládají, že bankovní rada i přes únorovou obměnu dvou členů zachová svůj postoj z minulosti a sazbu nechá na současné úrovni.

„Inflační data jsou momentálně v souladu s poslední prognózou centrální banky a nezavdávají tudíž důvod ke změně jejího postoje. Česká koruna navzdory nedávným turbulencím zůstává relativně silná a pomáhá inflaci dále tlumit,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová minulý týden agentuře Bloomberg řekla, že odmítá jakoukoli debatu o snižování sazeb, dokud nebude inflace pod deseti procenty. V únoru činila 16,7 procenta, prognóza ČNB očekává její pokles do jednociferné oblasti ve druhé polovině. Zvýšení sazeb by Zamrazilová zvážila, pokud by viděla riziko vzniku mzdově-inflační spirály.

Dnešní jednání o úrokových sazbách ukáže také na nové rozložení sil v bankovní radě poté, co do ní v únoru nastoupili Jan Procházka a Jan Kubíček. Hradil předpokládá, že se oba připojí k zastáncům stability sazeb, kteří by tak posílili svou většinu. Podle Hradila zůstane v sedmičlenné radě jen jeden stoupenec růstu sazeb, člen rady Tomáš Holub.

Jihokorejská společnost SK Hynix Inc požádá Spojené státy o další roční výjimku z omezení výroby čipů pro Čínu, uvedl ve středu šéf světového výrobce paměťových čipů číslo 2.

Společnost bude o výjimku žádat poté, co v říjnu skončí současné období odkladu, řekl generální ředitel Park Jung-ho novinářům na výroční valné hromadě akcionářů v Jižní Koreji.

„Rozhovory mezi korejskou a americkou vládou by měly probíhat dobře,“ řekl. „Z naší strany také získáme čas a upravíme náš plán řízení. Až vyprší roční povolení, znovu požádáme o jeho prodloužení.“

V říjnu loňského roku společnost SK Hynix uvedla, že získala od amerického ministerstva obchodu povolení na rok dodávat zařízení potřebná pro výrobu čipů v zařízeních v Číně, aniž by žádala o další licenční požadavky.

Spojené státy oznámily omezení vývozu zařízení na výrobu čipů do Číny a vyžadují licence pro americké společnosti na vývoz pokročilých čipů a zařízení na výrobu čipů ve snaze zpomalit technologický pokrok Číny.

Každoroční celosvětové investice do technologií umožňujících transformaci energetiky se musí více než zčtyřnásobit, aby se splnily závazky pařížské dohody o klimatu. Uvedla to Mezinárodní agentura pro obnovitelné energie (IRENA). Letos investice do technologií obnovitelných zdrojů energie dosáhly rekordních 1,3 bilionu dolarů (28,3 bilionu Kč).

Aby se dosáhlo cíle pařížské klimatické dohody z roku 2015, tedy omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia v porovnání s předindustriální érou, musí se tato suma zvýšit na přibližně pět bilionů dolarů ročně, tvrdí mezinárodní agentura. Celkově je podle ní potřeba do roku 2030 investovat do přechodných technologií 35 bilionů dolarů.

Využití obnovitelných zdrojů energie musí vzrůst z dnešních přibližně 3000 gigawattů (GW) ročně na více než 10.000 GW v roce 2030, uvedla agentura IRENA. Dodala, že by se mělo vyrovnat rozšiřování obnovitelných zdrojů v průmyslových a rozvojových zemích.

Loni nové projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie v Číně, Evropské unii a Spojených státech představovaly dvě třetiny instalovaného výkonu. Na Afriku připadlo pouze jedno procento.

Mezinárodní agentura dále vyzvala, aby plánované investice do fosilních paliv, které mají do roku 2030 činit zhruba jeden bilion dolarů ročně, byly přesměrovány do technologie a infrastruktury obnovitelných zdrojů energie.

Akcie SoftBank Group Corp ve středu prudce vzrostly poté, co čínský konglomerát elektronického obchodu Alibaba Group, v němž má japonský technologický investor 13,7% podíl, oznámil rozsáhlý plán restrukturalizace.

Akcie SoftBank v odpoledním obchodování vzrostly o 5,6 % a byly na cestě k největšímu procentuálnímu nárůstu za posledních pět měsíců. Akcie Alibaba vzrostly o 13,2 %.

Společnost Alibaba v úterý uvedla, že v rámci největší restrukturalizace ve své 24leté historii plánuje rozdělení na šest jednotek a pro většinu z nich prozkoumá možnost získání finančních prostředků nebo jejich uvedení na burzu.

Analytik společnosti SBI Securities Šindži Morijuki uvedl, že rozdělení pravděpodobně zabrání tomu, aby kontrola čínské vlády nad některou z činností společnosti Alibaba ovlivnila zbytek skupiny.

Federální prokuratura v úterý představila novou obžalobu, která obviňuje zakladatele FTX Sama Bankmana-Frieda z porušení zákona zakazujícího uplácení zahraničních úředníků.

V obvinění, které je již třetím, kterému pan Bankman-Fried čelil, se uvádí, že v roce 2021 schválil podplacení jednoho nebo více čínských vládních úředníků částkou nejméně 40 milionů dolarů v kryptoměnách, aby získal přístup k účtům, které orgány činné v trestním řízení této země zmrazily. Na těchto účtech se podle obžaloby nacházelo více než 1 miliarda dolarů v kryptoměnách a byly spojeny s jeho kryptoinvestiční firmou Alameda Research.

Podle v úterý zveřejněného indexu Conference Board se vyhlídky spotřebitelů v březnu mírně zlepšily, a to navzdory krizi v bankovnictví.

Index spotřebitelské důvěry bankovní rady se zvýšil na 104,2 bodu ze 103,4 bodu v únoru a překonal odhad Dow Jonesova indexu 100,7 bodu.

Kromě toho se index očekávání, který měří krátkodobý výhled, zvýšil ze 70,4 bodu na 73 bodů. Index však zůstává pod úrovní 80, která odpovídá recesi. Zvýšený zůstal také index inflace, který pro výhled na příštích 12 měsíců činí 6,3 %.

Investoři mají nový důvod, proč si oblíbit australské akcie lithia.

Akcie společnosti Liontown Resources, kótované na burze v Sydney, která pracuje na velkém nalezišti lithiové rudy v západní Austrálii, v úterý vyskočily o 69 % poté, co americký výrobce lithia Albemarle oznámil, že učinil předběžnou nabídku na převzetí společnosti ve výši 3,7 miliardy dolarů a obdržel odmítnutí. Akcie většího konkurenta Liontownu, společnosti Pilbara Minerals, vzrostly o 12 %.

Tyto kroky jsou v rozporu s nedávným trendem. Většina akcií lithia od svých listopadových maxim klesla, protože ceny tohoto kovu v Číně oslabily. Rozpálený trh s elektrickými vozidly v této zemi, který je klíčovým spotřebitelem lithiových sloučenin, se ochladil poté, co Peking na konci loňského roku ukončil dotace na nákup lithia.

Liontown tvrdí, že důvodem zájmu společnosti Albemarle je obrat v náladách. V prohlášení cílová společnost upozornila na „oportunistické načasování“ a uvedla, že nabídka ji „výrazně podhodnocuje“. Zdá se, že Liontown nezavírá dveře před společností Albemarle, která již podala dvě předchozí nabídky.

Klíčovým aktivem společnosti Liontown je lokalita nazvaná Kathleen Valley, která má začít těžit lithium v roce 2024. Společnosti Tesla, Ford a partner GM v oblasti baterií LG Energy s ní loni podepsaly smlouvy o dodávkách, které pokrývají převážnou většinu počátečních dodávek. Austrálie je jako partner USA pro volný obchod bez geopolitických dramat ideálním zdrojem lithia pro rychle se rozvíjející průmysl elektromobilů v USA.

Akcie společnosti Liontown uzavřely přibližně 3 % nad poslední nabídkovou cenou. S tržní hodnotou přibližně 26 miliard USD a čistým dluhem pouze 1,6 miliardy USD si Albemarle může dovolit nabídnout o něco více, pokud bude chtít. Drama kolem transakce pravděpodobně teprve začíná.

Itálie v úterý podrobně představí nový balíček opatření v hodnotě téměř 5 miliard eur, který má snížit nákladné účty za energie, jež platí rodiny a firmy, uvedli vládní představitelé.

Úřad premiérky Giorgie Meloniové svolal na závěr zasedání vlády tiskovou konferenci, na níž se tato opatření projednávala.

Řím ve svém rozpočtu na rok 2023 vyčlenil více než 21 miliard eur na zmírnění dopadu nákladů na energie na třetí největší ekonomiku eurozóny v prvním čtvrtletí tohoto roku.

Podle úředníků chce Meloni tato opatření obnovit s využitím části finančních prostředků, které byly původně vyčleněny, ale dosud nebyly vyčerpány v důsledku nedávného poklesu cen energie.

Referenční kontrakt na plyn v nizozemském uzlu TTF se v současnosti pohybuje kolem 42 eur za megawatthodinu (MWh), což je prudký pokles oproti 73 eurům na začátku roku 2023.

Bývalý šéf Audi Rupert Stadler se pravděpodobně stane prvním vrcholovým manažerem, který bude odsouzen v souvislosti se skandálem s emisemi dieselových motorů. Mnichovský soud v úterý předběžně rozhodl, že obvinění z podvodu je opodstatněné.

Bývalý generální ředitel a tři další obžalovaní, kteří byli inženýry, byli v roce 2020 obviněni kvůli své roli ve skandálu poté, co mateřská skupina Volkswagen (ETR:VOWG_p) a Audi v roce 2015 přiznaly, že používaly nelegální software k podvádění při testech emisí.

Předsedající soudce Stefan Weickert uvedl, že Stadlerovi, bývalému manažerovi Audi Wolfgangu Hatzovi a inženýrovi Giovannimu Pamiovi hrozí tresty odnětí svobody, které budou odloženy pouze „v případě úplného doznání“. V případě čtvrtého obžalovaného, rovněž inženýra, soud neshledal žádné významné důkazy o trestném činu.

Za podvod hrozí podle německých zákonů až 10 let vězení. Rozsudek se očekává v nadcházejících měsících.

Ceny ropy se v úterý snížily a vrátily část výrazných zisků z předchozí seance, protože narušení dodávek v Turecku přispělo k určité stabilitě v globálním bankovním sektoru.

Futures na americkou ropu se obchodovaly o 0,3 % níže na 72,60 USD za barel, zatímco kontrakt na ropu Brent klesl o 0,4 % na 77,44 USD za barel.

V pondělí zaznamenaly oba ropné benchmarky zhruba 3% růst v reakci na zprávu, že Turecko v důsledku právního sporu pozastavilo vývoz zhruba 400 000 barelů ropy denně z Kurdistánu ropovodem do Středozemního moře.

To přispělo k všeobecnému pocitu klidu, který zavládl v bankovním sektoru po oznámení, že First Citizens BancShares (NASDAQ:FCNCA) převezme vklady a úvěry zkrachovalé Silicon Valley Bank, a po zprávách, že americké úřady budou hledat způsoby, jak zajistit bezpečnost všech bankovních vkladů v zemi.

Salesforce má podle Jeffriese cestu ke zvýšení zisku v nadcházejících letech.

“Vidíme, že CRM bude v letech 25 a 26 vydělávat 10-12 dolarů, což znamená, že jeho akcie budou mít hodnotu 200-240 dolarů při 20násobném zhodnocení,” uvedl v úterý analytik Brent Thill.

Podle Thilla může společnost zabývající se podnikovým softwarem udržet dvouciferný růst nejvyššího příjmu tím, že bude nadále získávat podíl na trhu a o 50 % vyšší roční opakující se příjmy díky zavádění více cloudů v rámci své instalační základny.

Rovněž věří, že Salesforce může zvýšit marže z 22,5 % v roce 2022 na nízkou až střední třicítku, což je o něco méně než u velkých společností. Podle Thilla existují příležitosti ke snižování nákladů, mimo jiné prostřednictvím snižování počtu zaměstnanců a zmenšování kancelářských prostor. Očekává také, že zpětný odkup akcií bude pravděpodobně vyšší než výhled managementu, který předpokládá 30-40 % volného peněžního toku.

Upravený zisk společnosti Salesforce na akcii za fiskální rok 2023 činil 5,24 USD. Akcie, které v pondělí uzavřely na 191,26 USD, letos zatím vzrostly o 44,25 %.

Izraelská měna v úterý posílila poté, co premiér Benjamin Netanjahu zastavil kontroverzní reformu soudnictví, která v posledních dnech vyvolala protesty.

Podle společnosti FactSet vzrostl šekel vůči americkému dolaru o 1,3 %.

Akcie se vyvíjely nevýrazně, index bluechip TA-35 klesl o 0,2 %.

Dluhopisy si připsaly pondělní zisky. Podle údajů společnosti Refinitiv se výnos desetiletého státního dluhopisu v místní měně snížil z nedělních 3,9 % na 3,73 %. Výnosy klesají s růstem cen.