Právě teď

Současný generální ředitel České televize (ČT) Petr Dvořák bude obhajovat funkci. Serveru Seznam Zprávy sdělil, že před veřejnoprávní televizí jsou nové výzvy, kterých se chce účastnit. Dvořák stojí v čele televize druhé volební období, které mu vyprší na konci září. Rada České televize vyhlásila výběrové řízení na šéfa ČT v polovině února. Uzávěrka přihlášek je 17. dubna, vybírat ředitele s mandátem do roku 2029 budou radní v červnu.

„Po jistém zvažování jsem se rozhodl, že kandidovat chci a budu. V tuto chvíli již připravuji projekt,“ uvedl Dvořák. V posledních měsících se podle serveru spekulovalo o tom, že Dvořák již obhajovat nebude – především poté, co měl v zimě vážný úraz na lyžích.

K rozhodnutí podle Dvořáka nakonec přispěla podpora rodiny a fakt, že před Českou televizí stojí řada výzev. „ČT stojí na velkém rozcestí. Prostředí se velmi mění. Jsou tu nové streamovací platformy, globální i lokální, české komerční televize investují mnohem více do vlastní tvorby, objevují se nové distribuční cesty, technologie, jiná očekávání uživatelů a diváků. Česká televize na to musí reagovat rychle, bez tápání i zbytečných chyb,“ poznamenal.

Zároveň je podle něj nutné dál posilovat veřejnou službu. „Česká televize je stále nejdůvěryhodnější médium, a to je vůči společnosti značná odpovědnost. Musí zůstat dostatečně silná a relevantní, což ale půjde jen za předpokladu, že všechny tyto nové výzvy zvládne a nepodlehne vnějším ani vnitřním tlakům. Vím, že na toto ji umím připravit,“ míní Dvořák.

O kandidatuře podle Seznam Zpráv uvažovali i někteří zaměstnanci České televize, většina z nich ale nechce kandidovat proti vlastnímu šéfovi. Například moderátor Jakub Železný se vyjádřil, že se o funkci generálního ředitele bude ucházet jen v případě, že Dvořák obhajovat nebude. Jako jeden z bodů pro své rozhodování zmiňuje Dvořákovu kandidaturu i ředitel brněnského studia Jan Souček.

Do výběrového řízení se mohou hlásit uchazeči s vysokoškolským vzděláním, manažerskými a osobnostními předpoklady, aktivní znalostí alespoň jednoho světového jazyka a negativním lustračním osvědčením. Součástí přihlášky musí být koncepce rozvoje a fungování televize po dobu jeho funkčního období v rozsahu pěti až deseti stran.

Kandidáti, kteří postoupí do závěrečného kola výběrového řízení, budou pozváni na veřejné zasedání rady 7. června k osobní prezentaci svého projektu a k zodpovězení jednotlivých dotazů členů rady. Na základě souhrnu všech získaných informací Rada ČT následně rozhodne v tajném hlasování o vítězi výběrového řízení.

Ruský rubl v pátek mírně oslabil po silném výkonu v předchozí seanci, přičemž se držel nedaleko týdenního maxima vůči dolaru a byl podpořen příslibem nadcházejících daňových plateb na konci měsíce.

V 7:11 SEČ byl rubl vůči dolaru slabší o 0,2 % na úrovni 76,21. Ve čtvrtek se dotkl více než týdenního maxima 75,7125.

Vůči euru si připsal 0,1 % a obchodoval se na úrovni 82,57 , čímž se ještě více vzdálil od více než jedenáctiměsíčního minima, kterého se dotkl v předchozí seanci. Vůči jüanu ztratila 0,1 % na 11,12.

„Blížící se vrchol daňových plateb, který přijde na začátku příštího týdne a vede k růstu nabídky zahraniční měny ze strany vývozců, poskytuje hlavní podporu národní měně,“ uvedl hlavní analytik Banki.ru Bogdan Zvarich.

Ropa Brent, globální benchmark pro hlavní ruský export, vzrostla o 0,4 % na 76,2 USD za barel a vzdálila se tak od více než ročního minima dosaženého tento týden.

Nižší ceny ropy škodí rublu, protože vytvářejí riziko nižšího přílivu deviz z ruského vývozu. Ve hře je také obecná averze k riziku, kdy geopolitická nejistota a západní sankce na ruský energetický export omezují prostor pro posílení rublu.

Ruské akciové indexy byly nižší.

Dolarový index RTS klesl o 0,3 % na 986,9 bodu. Ruský index MOEX v rublech byl nižší o 0,1 % na úrovni 2 387,1 bodu.

Společnost General Dynamics Corp. získala od americké armády zakázku v hodnotě 1,8 miliardy dolarů na poskytování služeb v oblasti výcviku pomocí leteckých simulací.

Smlouva, kterou si tato globální letecká a obranná společnost zajistila, má podle ministerstva obrany vypršet 31. března 2035.

Akcie společnosti se v průběhu odpoledního obchodování obchodovaly o 0,3 % výše na úrovni 220,75 USD.

Jihokorejská společnost LG Energy Solution Ltd (LGES) v pátek oznámila, že investuje 7,2 bilionu wonů (5,58 miliardy USD) do výstavby továrny na baterie v Arizoně, čímž oživí projekt, který byl loni kvůli nepříznivým ekonomickým podmínkám pozastaven.

Třetí největší výrobce baterií pro elektromobily na světě, který dodává baterie společnostem Tesla Inc, Lucid Group Inc a dalším výrobcům automobilů, v červnu uvedl, že přehodnocuje tehdejší investiční plán v hodnotě 1,7 bilionu wonů kvůli „bezprecedentním“ ekonomickým podmínkám, a to pouhé tři měsíce po původním představení plánu.

Páteční oznámení přichází poté, co společnost LGES v lednu uvedla, že „aktivně jedná“ se společností Tesla a startupy v oblasti elektromobilů o dodávkách baterií z navrhované továrny.

Nová továrna v Arizoně se bude skládat ze dvou výrobních závodů – jednoho na válcové baterie pro elektromobily (EV) a druhého na lithium-železo-fosfátové (LFP) baterie sáčkového typu pro systémy skladování energie (ESS), uvedla společnost LGES ve svém prohlášení.

Společnost STMicroelectronics NV oznámila, že její dozorčí rada se rozhodla navrhnout na výroční valné hromadě dividendu za loňský rok ve výši 0,24 USD na akcii, tedy beze změny oproti předchozímu roku.

Evropský výrobce čipů ve čtvrtek pozdě večer uvedl, že dividenda bude vyplácena ve čtyřech čtvrtletních platbách po 0,06 USD počínaje druhým čtvrtletím roku 2023.

Analytici JPMorgan Chase & Co odhadují, že „nejzranitelnější“ americké banky od loňského roku pravděpodobně přišly o vklady v celkové hodnotě přibližně 1 bilionu USD, přičemž polovina odlivu se odehrála v březnu po pádu banky Silicon Valley.

Tým analytiků JPMorgan vedený Nikolaosem Panigirtzoglouem nejmenoval žádnou z bank, které zařadil do kategorie „nejzranitelnějších“, ani neuvedl, kolik jich do této skupiny zařadil.

„Nejistota vyvolaná pohybem vkladů by mohla způsobit, že banky budou opatrnější při poskytování úvěrů,“ napsali.

„Toto riziko zvyšuje skutečnost, že banky střední a malé velikosti hrají v poskytování bankovních úvěrů v USA nepřiměřeně velkou roli,“ dodali v poznámce z 22. března.

Regulační orgány začátkem tohoto měsíce uzavřely banky SVB a Signature Bank, což znamenalo druhý, resp. třetí největší úpadek v historii amerického bankovnictví.

Rychlost, s jakou si klienti vybírali své peníze z těchto dvou bank, vyvolala obavy, že se run na banky rozšíří i na další instituce, což přimělo americké úřady, aby podpořily jejich vklady.

Úpadky posílily obavy zákazníků, kteří spěchali přesunout své peníze do větších bank, které byly považovány za bezpečnější a držely větší podíl pojištěných vkladů.

Analytici JPMorgan napsali, že z celkového objemu bankovních vkladů v USA ve výši 17 bilionů dolarů není téměř 7 bilionů pojištěno Federálním úřadem pro pojištění vkladů (FDIC).

Ceny lithia v Číně letos klesají rychleji, než se očekávalo, a jen za poslední čtyři týdny se snížily o 34 %, což je důsledek poklesu poptávky po elektromobilech na největším světovém trhu, kvůli kterému se zásoby tohoto kovu hromadí.

Spotové ceny uhličitanu lithného podle odhadu společnosti Fastmarkets tento týden klesly na 260 000 jüanů (38 079,06 USD) za tunu, což je méně než polovina ceny uváděné v listopadu loňského roku.

Ačkoli ceny klesají již od konce loňského roku, v posledních čtyřech týdnech se pokles zrychlil a překonal 22% pokles během tří měsíců od listopadu do února.

Pět analytiků oslovených agenturou Reuters minulý měsíc očekávalo, že cena do konce tohoto roku klesne na 300 000 jüanů.

„Rozsah takového poklesu ceny překonal naše očekávání,“ uvedla poradenská společnost Rystad Energy ve zprávě ze 17. března.

Největší světový trh s elektromobily se již potýkal se zpomalující poptávkou poté, co Čína od letošního roku snížila dotace do tohoto odvětví.

Hliníkový gigant Rusal plánuje podat v Londýně další žalobu na Vladimira Potanina, generálního ředitele společnosti Nornickel, jak vyplývá ze soudních dokumentů, což představuje poslední vyostření vztahů mezi dvěma největšími ruskými kovozpracujícími společnostmi.

Podle soudního příkazu z 21. března, který viděla agentura Reuters, chce Rusal „vznést určité další nároky“ proti Potaninovi a jeho přidružené společnosti Whiteleave Holdings Ltd, které nejsou zahrnuty v žalobě podané u londýnského Vrchního soudu 21. října.

Společnost Rusal nebyla okamžitě k dispozici pro komentář, ale dříve uvedla, že její právní kroky mají chránit zájmy akcionářů společnosti Nornickel. Potanin vlastní 36 % akcií, zatímco Rusal 26 %.

Potanin a Nornickel na žádost o komentář okamžitě nereagovali.

Společnost Ford Motor Co očekává, že její divize elektromobilů letos prodělá 3 miliardy dolarů, ale zůstává na cestě k dosažení 8% marže před zdaněním do konce roku 2026, uvedla společnost.

Předpokládaná ztráta byla zveřejněna na čtvrtečním brífinku pro investory a analytiky, na kterém se probíraly podrobnosti nového formátu finančního výkaznictví automobilky.

Akcie Fordu ve čtvrtek v poledne vzrostly o 1,9 % na 11,70 USD.

Počínaje výsledky za první čtvrtletí, které budou oznámeny 2. května, začne Ford vykazovat podle obchodních jednotek Model e (elektromobily), Blue (spalovací vozy) a Pro (užitková vozidla a služby).

Ford předpokládá kumulativní tříletou ztrátu Modelu e v letech 2021-2023 ve výši 6 miliard USD, včetně proforma ztráty za loňský rok ve výši 2,1 miliardy USD. Společnost však očekává, že její první generace elektromobilů, včetně modelů F150 Lightning a Mustang Mach E, bude do konce roku 2024 zisková na bázi před zdaněním.

Finanční ředitel John Lawler uvedl, že Ford již nebude rozdělovat finanční výsledky podle regionů, ale pouze podle obchodních jednotek, protože „tak nyní řídíme společnost“.

Uvedl, že Ford bude poskytovat čtvrtletní a roční tržby a tržní podíl pro šest největších globálních trhů společnosti, včetně Spojených států, Číny a Německa, ale nebude již podávat zprávy podle regionů.

Americká Komise pro cenné papíry a burzy ve čtvrtek vydala upozornění pro investory, ve kterém varuje, že firmy nabízející cenné papíry kryptoaktiv nemusí dodržovat americké zákony.

Neregistrované nabídky těchto cenných papírů nemusí poskytovat důležité údaje, včetně auditovaných finančních výkazů, pro informované rozhodování, uvedla SEC.

Úřad pro dohled nad cennými papíry se zaměřuje na kryptoměnový průmysl, který jeho předseda označil za „divoký západ“ plný nekalých praktik. Jeho úsilí nabralo na obrátkách po listopadovém krachu kryptoměnové burzy FTX Sama Bankmana-Frieda.

Kryptoburza Coinbase ve středu oznámila, že obdržela Wellsovo oznámení – formální prohlášení, že pracovníci SEC hodlají doporučit donucovací opatření.

Ve svém upozornění pro investory SEC rovněž varovala investory před službami „proof of reserves“, které nabízejí některé krypto burzy a které mají uživatelům umožnit ověřit, že burza má dostatek aktiv na krytí držby zákazníků.

„Subjekty obchodující s kryptoaktivy je mohou používat místo auditovaných finančních výkazů, aby zastřely a zmátly zákazníky ohledně bezpečnosti jejich aktiv,“ uvedla SEC.

Jihoafrický rand ve čtvrtek posílil vůči slabšímu dolaru poté, co americký Federální rezervní systém naznačil, že pozastaví zvyšování úrokových sazeb.

Fed ve středu zvýšil úrokové sazby o všeobecně očekávaných 25 bazických bodů (bps), ale upustil od formulace o nutnosti „průběžného zvyšování“ ve prospěch „některých dalších“ zvýšení, protože sleduje, jak kolísající důvěra v banky ovlivňuje ekonomiku.

V 1546 GMT se rand vůči dolaru obchodoval na úrovni 18,0325, tedy o 1,52 % silnější než v předchozím závěru.

Dolarový index, který měří měnu vůči šesti konkurentům, klesl o více než 0,3 % na 102,12.

„Svět byl po mnoho a mnoho let tak ovládán silným dolarem… Myslím, že nás možná čeká trvalé období relativní slabosti dolaru,“ řekl Wayne McCurrie, portfolio manažer FNB.

Celková inflace v Jihoafrické republice v únoru mírně vzrostla na 7 % z lednových 6,9 %, jak ukázaly středeční údaje, což podpořilo sázky, že Jihoafrická rezervní banka (SARB) na svém zasedání příští týden zvýší úrokové sazby o 25 bazických bodů.

Akcie na JSE uzavřely mírně výše, přičemž jak blue-chip Top 40, tak její širší all-share index skončily den růstem o více než 0,4 %.

Vládní dluhopis s referenčním výnosem 2030 posílil, když výnos klesl o 4,5 bazického bodu na 9,950 %.

Policie v Černé Hoře zatkla zakladatele firmy Terraform Labs Do Kwona, který je v Jižní Koreji hledán v souvislosti s krachem kryptoměny této firmy v hodnotě 40 miliard dolarů, který zničil drobné investory po celém světě, uvedl ve čtvrtek ministr vnitra této evropské země.

„Černohorská policie zatkla osobu, která je považována za jednoho z nejhledanějších uprchlíků, jihokorejského občana Do Kwona,“ uvedl ministr vnitra Filip Adžić na Twitteru.

Černohorské úřady čekaly na oficiální potvrzení totožnosti muže, který byl zadržen na letišti v hlavním městě Podgorici s falešnými doklady, ale domnívají se, že jde o Kwona, dodal Adžič.

Jižní Korea v září požádala Interpol, aby po 31letém Kwonovi rozeslal „červené oznámení“ po 195 členských zemích agentury, aby ho našly a zadržely.

Kwon a pět dalších osob spojených s firmou Terraform jsou hledáni kvůli obvinění z podvodů a finančních trestných činů v souvislosti s implozí jejích digitálních měn v květnu 2022.

TerraUSD byl navržen jako „stablecoin“, které jsou navázány na stabilní aktiva, jako je americký dolar, aby se zabránilo drastickým výkyvům cen. Držitelům TerraUSD a jeho plovoucí sesterské měny Luna však byla vymazána tržní hodnota ve výši přibližně 40 miliard dolarů poté, co se stablecoin v květnu propadl hluboko pod svou vázanou hodnotu 1 USD.

Americká obchodní zmocněnkyně Katherine Taiová ve čtvrtek prohlásila, že je otevřená obchodním rozhovorům s čínskými představiteli, ale Bidenova administrativa bude hájit zájmy USA a soustředí se na investice, aby mohla účinněji konkurovat Číně.

V připraveném svědectví před finančním výborem amerického Senátu Taiová uvedla, že americká legislativa umožňující investice do infrastruktury, polovodičů a technologií čisté energie umožní Spojeným státům konkurovat z „pozice síly“.

„Zatímco si nadále ponecháváme otevřené dveře k rozhovorům s ČLR (Čínskou lidovou republikou), včetně jejích závazků v rámci první fáze dohody, musíme také důrazně bránit naše hodnoty a hospodářské zájmy před negativními dopady nekalé hospodářské politiky a praktik ČLR,“ uvedl Tai s odkazem na dvouletou obchodní dohodu, kterou Trumpova administrativa uzavřela v roce 2020.

Z jejích poznámek však nevyplynuly žádné konkrétní plány na jednání s novým čínským ekonomickým týmem vedeným vicepremiérem Che Lifengem.

Společnost Toshiba Corp. přijala nabídku na odkup od japonského konsorcia a ikonický konglomerát se tak přiblížil k ukončení problematické kapitoly své více než 140leté historie.

Představenstvo tokijské společnosti ve čtvrtek schválilo nabídku skupiny vedené domácí soukromou investiční společností Japan Industrial Partners Inc. ve výši přibližně 2 bilionů jenů (15,3 miliardy USD), což představuje 4 620 jenů na akcii, uvedla společnost ve svém prohlášení. Nabídka představuje přibližně 9,7% prémii k závěrečné ceně společnosti Toshiba ve čtvrtek.

Jako další krok se očekává zahájení nabídkového řízení koncem července, přičemž přesný harmonogram bude oznámen později, uvedla společnost. Akcie společnosti Toshiba kótované na burze v USA vzrostly v New Yorku o 9,2 %, což je nejvíce od října.

Na odkupu se bude podílet sedmnáct japonských společností a šest domácích finančních institucí, uvedla Toshiba. Mezi těmito firmami jsou Orix Corp., Rohm Co. a Chubu Electric Power Co, uvedl před prohlášením deník Nikkei a potvrdil tak dřívější zprávy agentury Bloomberg News.

Společnost Meta Platforms ve čtvrtek vyslovila dosud nejostřejší kritiku snahy telekomunikačních operátorů v EU přimět velké technologické společnosti, aby hradily část nákladů na sítě, a uvedla, že tento plán není řešením jejich finančních problémů a že také ignoruje vysoké investice technologických společností.

Deutsche Telekom, Orange, Telefonica, Telecom Italia a další operátoři již dvě desetiletí lobbují za to, aby se američtí technologičtí giganti podíleli na zavádění 5G a širokopásmového připojení.

Operátoři tvrdí, že vzhledem k tomu, že na ně připadá více než polovina datového internetového provozu, měly by se společnosti Google, Apple, Meta, Netflix, Amazon a Microsoft ze skupiny Alphabet podílet na nákladech na infrastrukturu v řádu miliard eur.

„Uvědomujeme si finanční výzvy, kterým evropští telekomunikační operátoři po desetiletích dobrých výsledků nyní čelí,“ napsali v příspěvku na blogu Kevin Salvadori, viceprezident společnosti Meta pro sítě, a Bruno Cendon Martin, její ředitel a vedoucí bezdrátových laboratoří reality.

„Návrhy některých evropských telekomunikačních operátorů na zavedení síťových poplatků pro poskytovatele aplikací obsahu (CAP), jako je Meta, však nejsou řešením,“ uvedli.

„Návrhy na síťové poplatky jsou postaveny na falešném předpokladu, protože neuznávají hodnotu, kterou CAP vytvářejí pro digitální ekosystém, ani investice, které vkládáme do infrastruktury, jež je jeho základem.“

Jako příklad uvedli desítky miliard eur, které Meta investuje do svých aplikací a platforem, jako jsou Facebook, Instagram a Quest, což zase vytváří poptávku, která umožňuje telekomunikačním operátorům účtovat lidem poplatky za přístup k internetu.

Společnost Meta poukázala na více než 880 miliard dolarů do digitální infrastruktury po celém světě, včetně přibližně 120 miliard dolarů ročně v letech 2018 až 2021, které technologické společnosti společně investovaly, což telekomunikačním operátorům ušetří přibližně 6 miliard dolarů ročně.

Čína obnoví dovoz hovězího masa z Brazílie, největšího světového vývozce, měsíc poté, co byl obchod zastaven kvůli případu nemoci šílených krav. Akcie brazilských masokombinátů vzrostly.

Asijská země souhlasila s obnovením nákupů brazilského hovězího masa od čtvrtka, což způsobilo, že akcie společnosti JBS SA, největšího světového producenta hovězího masa, vzrostly až o 4,6 %, nejvíce za poslední týden. Minerva SA vzrostla až o 6,7 %, což je rovněž nejvíce za poslední týden, zatímco Marfrig Global Foods posílil o 3,4 %.

Brazílie je největším dodavatelem hovězího masa do Číny, která je také hlavní destinací brazilského vývozu hovězího masa, na který připadá zhruba 60 % dodávek. Případ šílených krav v Brazílii je „atypický“, což obecně znamená, že se zvíře nakazilo spontánně a nepředstavuje pro národní stáda žádnou hrozbu.

Zrušení omezení obchodu přichází před návštěvou brazilského prezidenta Luize Inacia Luly da Silvy v Číně, která má začít v neděli.

Rozhodnutí o zastavení obchodu mezi oběma zeměmi bylo přijato 22. února v rámci sanitárního protokolu. Očekává se, že prezident Lula znovu projedná tento požadavek, podle kterého jediný případ šílených krav vyvolá zákaz vývozu pro celou zemi. Brazilští zpracovatelé masa rovněž očekávají, že jim návštěva může otevřít cestu k získání dalších povolení k dodávkám hovězího masa do Číny.

Správa železnic vyhlásila tendr na instalaci zabezpečovacího systému ETCS na více než stokilometrovém úseku od státní hranice s Německem do Kralup nad Vltavou. Zakázka vyjde na 11,8 miliardy korun. Vítěz tendru zpracuje projekt a následně zajistí stavbu i údržbu systému. Dnes o tom informovala Správa železnic. Systém ETCS kontroluje jízdu vlaku, v případě potřeby umožňuje automatické zastavení stroje na dálku.

Technologie ETCS by se měla v budoucnu stát hlavním zabezpečovacím systémem na evropských železnicích, je proto nutné jím vybavit vedle vozů také tratě. Zatím je podle loňských údajů na zhruba 700 kilometrech železnic asi z 9000 kilometrů tratí v Česku.

Projekt podle správy zahrnuje instalaci kompletního zabezpečovacího zařízení a dálkového řízení ETCS. Provoz na trati, která vede z velké části na levém břehu Labe, se tak bude dálkově řídit z centrálního pracoviště na pražské Balabence, kde vznikne nový dispečerský sál.

Vnitřní technologická zařízení pro dálkové ovládání nechá správa vybudovat i v jednotlivých železničních stanicích. Kromě toho v nich vznikne kamerový systém a informační zařízení. Stavbaři současně vymění a případně demontují jednotlivá návěstidla a vymění zabezpečovací zařízení na železničních přejezdech. Pro umístění technologií postaví správa také nové objekty pro umístění všech potřebných technologických zařízení. Součástí prací bude dále snesení nepotřebných částí železnice.

Na instalaci zabezpečovacího zařízení na trati z Kralup nad Vltavou přes Dolní Žleb až ke státní hranici s Německem použije Správa železnic zhruba 323 milionů korun z evropských fondů. Hlavní část peněz pak správa dostane ze Státního fondu dopravní infrastruktury.

V roce 2025 chce stát spustit na koridorových tratích provoz výhradně s vlaky vybavenými zabezpečovačem ETCS. Vybavení svých vlaků proto postupně řeší i dopravci, kteří na instalaci vynaloží miliardy korun. Podle dalších plánů státu by systém měl být do roku 2030 přibližněna 4800 kilometrech ze zhruba 9000 kilometrů železnic v Česku.

Česká pošta zruší od 1. července maximálně 2269 pracovních pozic. Některé z nich jsou nyní neobsazené, nejde tak o přesný počet propuštěných zaměstnanců. Na dotaz ČTK to dnes řekl mluvčí České pošty Matyáš Vitík. Konkrétní pracovníky, kterých se bude chystané propouštění týkat, zatím podnik neurčil. Propouštění souvisí s připravovaným rušením asi 300 poboček pošty z celkového počtu 3200. Česká pošta pomůže stovkám propouštěných lidí s hledáním práce, uvedl ministr vnitra Vít Rakušan. Podle předsedy stínové vlády hnutí ANO Karla Havlíčka státní zdroje, které by měly být využity na transformaci České pošty, podléhají notifikaci EK.

Mladá fronta Dnes (MfD) s odkazem na dokument o hromadném propouštění, který Česká pošta adresovala úřadu práce, dnes napsala, že pošta v létě propustí 1388 lidí na přepážkách, 511 doručovatelů a 320 pracovníků nižšího managementu.

Podle Vitíka jde o maximální možný počet typových pozic, kterých se propouštění může týkat. „Řada pozic je neobsazená, tak tato místa budou zrušena, ale nebudou se z nich propouštět zaměstnanci,“ vysvětlil. Kolik rušených pozic je v současné době neobsazených, neuvedl.

Podle dřívějších informací by měla pošta zrušit 300 poboček ze současných 3200, návrh Českého telekomunikačního úřadu je nyní v meziresortním připomínkovém řízení. Ministerstvo vnitra už dříve uvedlo, že rušení se má dotknout větších měst, v kterých je více poboček. Rušení konkrétních poboček by měla pošta v dubnu projednat se zástupci měst a obcí.

Pošta tak už o chystaném hromadném propouštění informovala úřad práce. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) přitom ve středu uvedl, že podnik vytvoří seznam rušených pozic až po jednání s obcemi. Proč pošta informovala úřad práce už nyní, zatím podnik nekomentoval.

Podle dokumentu, o němž dnes informovala MfD, se propouštění dotkne všech krajů. Například 302 pracovních míst se zruší ve Středočeském kraji, 258 v Moravskoslezském, 238 v Jihomoravském kraji a 236 v Praze. O práci by neměli přijít doručovatelé balíků, řidiči, třídiči, vyšší a nejvyšší management.

V posledních letech Česká pošta hospodaří v červených číslech. Předloni snížila ztrátu o polovinu na 681 milionů korun. V předchozím roce vykázala propad 1,37 miliardy korun. Ministr Rakušan ve středu oznámil, že náklady na transformaci České pošty zřejmě přesáhnou osm miliard Kč. Plán transformace, jehož součástí je i snížení počtu poboček a propouštění, bude podle něj hotový do konce letošního června. Výsledkem transformace má být v roce 2025 státní podnik provozující pobočkovou síť, který bude poskytovat základní služby definované státem a finanční služby, a akciová společnost poskytující logistické a balíkové služby. Pošta jako celek by v té době neměla být ztrátová.

Dotační program Obchůdek 21+ by mohl dotačně podporovat hybridní prodejny na vesnicích, část pracovní doby by provozovna mohla být samoobslužná. Může to být varianta pro zachování služeb v menších obcích. Program, který podporuje venkovské prodejny, má zatím fungovat do roku 2025, ministerstvo průmyslu a obchodu ho chce prodloužit do roku 2030. Návrh připravuje na jednání vlády. Novinářům to dnes v Pardubicích řekl ministr Josef Síkela (STAN) na konferenci Život v obcích 2023+. Loni program poskytl přes 31 milionů korun, letos to bude 52 milionů korun.

„Stávající program běží do roku 2025, mám připravený návrh do roku 2030, chci s ním jít v nejbližší době na vládu. V posledních letech v menších obcích docházelo k zavírání obchodů, program slouží, aby v obcích byla aspoň jedna prodejna, tím, že tam je jedna, nedeformujeme tržní prostředí,“ řekl Síkela.

Podle dat ministerstva v obcích do 200 obyvatel skončila v posledních deseti letech pětina koloniálů. Největší úpadek byl v Ústeckém a Středočeském kraji. V obcích od 200 do 400 obyvatel zavřelo obchod deset procent podnikatelů. Nejvíce to postihlo Zlínský kraj. Síť COOP zavřela v letech 2020 až 2021 svých 15 obchodů v obcích do 500 obyvatel.

„Zachování služeb je v zájmu veřejné správy,“ řekl Pavel Vinkler, ředitel odboru podnikatelského prostředí a obchodního podnikání ministerstva průmyslu a obchodu. Při koronavirové pandemii sehrály vesnické obchody klíčovou roli, lidé nemuseli jezdit nakupovat do měst, eliminovala se možnost nákazy, dodal Vinkler.

Hybridní, neboli samoobslužné prodejny by měly být součástí nového návrhu pro Obchůdek 21+. „Náš zájem je, aby prodejny byly doplněny o bezobslužnou zónu, aby občané i turisté, chalupáři mohli využívat obchody sedm dní v týdnu, 24 hodin denně. Kombinace normální otevírací doby s prodavačem a kombinace samoobslužných zón umožní obsluhovat občany, kteří si s digitálními technologiemi nevědí dobře rady,“ řekl Síkela.

Program Obchůdek loni v Pardubickém kraji prostřednictvím kraje vyplatil provozovatelům prodejen skoro čtyři miliony korun. K tomu dává miliony korun do venkovských prodejen i kraj, je to pro něj prioritou, podporuje je od roku 2009. „Je to součást služeb na vesnicích. Zejména senioři na venkově ji vítají. Žadatelů o podporu bývá ročně kolem stovky,“ řekl ČTK hejtman Martin Netolický (3PK/ČSSD).

V kraji jsou dvě samoobslužné prodejny, jedna je od loňska v Bítovanech na Chrudimsku, obchod vede Olga Dvořáková, k tomu má masérskou živnost. Zatím si koloniál na sebe nevydělá. Je otevřeno od 5:30 do 21:00. Dvořáková tam obsluhuje do 10:00. „Učím se to, chvíli v tom tápu, chvíli mě popadá nadšení. Podíl samoobslužného prodeje je kolem 60 procent. Pro seniory tam jsem dopoledne, ti si obtížněji poradí s moderní technologií. Mým cílem je vytvořit prostor, který bude k uživení, zatím se mi to nedaří,“ řekla Dvořáková.

Do poloviny března zrušilo v Česku živnost zhruba 146.000 podnikatelů. Je to víc než za poslední dva roky dohromady, když loni skončilo s podnikáním 80.163 osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) a o rok dříve 47.708. Informace dnes ČTK poskytla poradenská společnost Dun & Bradstreet, podle které je za rušením živností především povinné zavedení datových schránek i pro OSVČ.

„Masivní rušení živností stále nepolevuje, ale pravděpodobně se již pohybujeme v blízkosti vrcholu nebo mírně za ním,“ uvedla analytička Dun & Bradstreet Petra Štěpánová. V současnosti má podle ní živnostenský list 2,044.396 osob, což je o 135.000 méně než na konci roku 2022. Letos nově získalo živnostenský list 19.073 lidí.

Podle dřívějšího vyjádření Štěpánové živnostenská oprávnění ruší ve větší míře podnikatelé, kteří reálně nepodnikají. Vzdávají se jich také lidé, kteří používali podnikání na živnostenský list jako způsob přivýdělku a nově budou preferovat jiné formy pracovních smluv.

Dun & Bradstreet spojuje rozsáhlé rušení živností s povinným zavedením datových schránek pro OSVČ, se kterým se pojí i povinnost podávat daňové přiznání v elektronické podobě. Datové schránky jsou od letošního roku povinné i pro živnostníky, spolky a další právnické osoby. Celkem se do března podle předpokladů jejich počet zvýší o 2,2 milionu zhruba na 3,9 milionu. Schránky ministerstvo vnitra zřizuje automaticky. Naopak dobrovolné zůstane používání datové schránky pro soukromé fyzické osoby, protože poslanci na poslední chvíli povinnost v zákoně zrušili.

Nejvíc podnikatelů letos zrušilo živnost ve Středočeském kraji, kde jich bylo 17.394. Následuje Praha s 15.585 zrušenými živnostmi a Moravskoslezský kraj s 14.646. Nejméně zrušených živností hlásí Karlovarský kraj, kde jich bylo 4371, následuje Liberecký kraj s 7088.