Právě teď

Česká národní banka (ČNB) dnes zveřejní počty padělaných a pozměněných bankovek a mincí zadržených v loňském roce. Ke konci září ČNB zachytila 1470 padělaných platidel, přes polovinu z toho tvořily české bankovky. Za celý rok 2021 bylo zadrženo 6836 padělaných platidel, mimořádný počet ovlivnila policejní akce, při níž bylo zadrženo velké množství padělaných eur.

Padělatelům hrozí v Česku za zločin padělání a pozměnění peněz až osm let vězení. V případě organizované skupiny či značného rozsahu trestné činnosti je trest až desetiletý.

V Česku bylo ke konci loňského roku v oběhu 2,79 miliardy bankovek a mincí. Meziročně se jejich počet snížil o 2,2 procenta. Hodnota peněz v oběhu klesla o tři procenta na zhruba 706 miliard korun.

Dnes v poledne začne další pokus o prodej pražského Paláce Broadway v elektronické aukci. Vyvolávací cena paláce je 990 milionů korun, zájemci mohou přihazovat po 200.000 korunách. Výsledek aukce by měl být znám ve středu v poledne. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) se pokouší palác prodat počtvrté, v předchozích aukcích žádný zájemce ani jednou nepřihodil.

Prodej Paláce Broadway by se mohl stát největším prodejem v historii ÚZSVM. Dosud nejvyšší částku 790 milionů korun získal stát z prodeje areálu na náměstí Republiky v Praze a prodejem pražského areálu U Půjčovny, který se po 100 příhozech prodal za 355,1 milionu korun.

Majetkový úřad nabízel Palác Broadway v aukci v září 2021, loni v březnu a loni v srpnu. Jeden zájemce pokaždé složil požadovanou kauci, dražby se ale následně nezúčastnil. Při předchozím pokusu loni v srpnu byla vyvolávací cena 1,05 miliardy korun. Čtvrtá aukce se měla původně konat v únoru, kvůli administrativní chybě se ale neuskutečnila.

ÚZSVM v souladu se zákonem nabídl objekt poté, co ho převzal, nejprve jiným státním institucím. Žádná z nich ale o něj neprojevila zájem. Proto úřad hledá nového vlastníka prostřednictvím elektronické aukce.

Funkcionalistická stavba architektů Bohumíra Kozáka a Antonína Černého z 30. let minulého století je mezi ulicemi Celetná a Na Příkopě nedaleko náměstí Republiky. Budova je tvořena třemi propojenými trakty. Patří k největším funkcionalistickým novostavbám v historickém jádru Prahy. Nejprve sloužila pro potřeby italských pojišťoven a v části komplexu se nacházely byty. Po roce 1980 byla budova upravena k administrativním účelům. V suterénu budovy bylo v roce 1938 otevřeno kino s tehdy nejmodernějším projekčním a zvukovým zařízením. V současnosti prostory funkcionalistického paláce využívá Divadlo Broadway.

Evropské země v letech 2018 až 2022 zvýšily dovoz zbraní o 47 procent oproti předchozímu pětiletému období. Na svém webu to uvedl Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI), podle něhož je hlavním důvodem válka na Ukrajině. Naproti tomu celosvětový obchod se zbraněmi v posledních pěti letech klesl o zhruba pět procent.

„Po ruské invazi na Ukrajinu chtějí evropské státy dovážet více zbraní a rychleji,“ shrnul hlavní vývoj analytik SIPRI Pieter Wezeman. Evropské státy, které jsou členy Severoatlantické aliance, dovoz zbraní zvýšily dokonce o 65 procent.

Napadená Ukrajina se loni díky dodávkám ze Spojených států a Evropy stala třetím největším dovozcem zbraní na světě. Za celé období let 2018 až 2022 je na 14. místě.

Největšími vývozci jsou stejně jako v předchozích třech desetiletích Spojené státy a Rusko. USA svůj podíl na celosvětových exportech zbraní v letech 2018 až 2022 dokázaly oproti předchozímu pětiletému období zvýšit ze 33 na 40 procent, zatímco u Ruska klesl ze 22 na 16 procent.

SIPRI ve své analýze posuzuje obchod s těžkými zbraněmi, jako jsou válečné lodě, tanky, letadla, dělostřelectvo, rakety a velké obranné systémy.

Kalifornské bankovní regulační orgány uzavřely SVB Financial Group, mateřskou společnost Silicon Valley Bank. Krach SVB je největším bankrotem banky v USA od roku 2008, kdy vrcholila finanční krize, uvedla agentura AP.

Správcem banky byla jmenována Federální společnost pro pojištění vkladů (FDIC). Ta uvedla, že aktiva banky činí 209 miliard USD (4,6 bilionu Kč) a vklady 175,4 miliardy USD.

Všechny jaderné projekty, o kterých se v dnešní době kvůli energetické a klimatické krizi debatuje, nejsou ekonomicky a ani technicky životaschopné a smysluplné, do centra pozornosti se naopak dostávají mnohem výhodnější obnovitelné zdroje. Ve své aktuální analýze to uvádí výzkumný hospodářský institut DIW Berlin.

„Atomová energie byla, je a zůstane technologicky riskantní a nerentabilní. Nic na tom nemění ani údajně inovativní koncepty reaktorů, které ve skutečnosti mají původ v době úsvitu jaderné energetiky na přelomu 50. a 60. let minulého století,“ řekl Christian von Hirschhausen, který v DIW Berlin vede výzkumnou sekci energie, dopravy a životního prostředí. Poznamenal, že vedle klimatické neutrality svět potřebuje i plutoniovou neutralitu.

„Nejde o to snížit jen emise oxidu uhličitého, ale také o redukci nebezpečného plutonia s dlouhým poločasem rozpadu v radioaktivním odpadu,“ uvedl von Hirschhausen.

Výzkumníci z DIW Berlin se zaměřili na různé typy reaktorů od lehkovodních přes malé modulární po množivé. Obzvláště malé modulární reaktory (SMR) považují zastánci jádra za budoucnost nukleární energetiky. Zájem o ně má i česká energetická společnost ČEZ, která chce první takový reaktor postavit v Temelíně a další pak v Dětmarovicích na Karvinsku a v Tušimicích na Chomutovsku.

SMR, které mají výkon obvykle do 300 MW, ale nejsou podle DIW Berlin nijak inovativní, protože technologicky vycházejí z 50. let 20. století. „Tržní poptávka je omezená. I přes desetiletí trvající výzkum nebyl do komerčního provozu spuštěn takřka žádný malý modulární reaktor. Navíc neexistuje žádný perspektiva, že by se značné nevýhody podařilo vyrovnat masovou produkcí,“ uvedli výzkumníci. Doplnili, že by to v takovém případě vyžadovalo výstavbu několika tisíc stejných reaktorů.

Konkurenceschopnost a především bezpečnost nevidí DIW Berlin ani u množivých reaktorů. Jako příklad institut uvedl reaktor v Kalkaru v Severním Porýní-Vestfálsku. Tato jaderná elektrárna nebyla nikdy zprovozněna a nyní slouží jako zábavní park.

„Technicky nelze očekávat v jaderné energetice žádný významný průlom,“ řekla Claudia Kemfertová z DIW Berlin. „Atomová energie je zdaleka tou nejdražší a mnohem dražší než ta z obnovitelných zdrojů,“ dodala.

V Německu jsou nyní v provozu poslední tři jaderné elektrárny, a to Emsland v Dolním Sasku, Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku a Isar 2 v Bavorsku. Původně se počítalo s jejich odstavením ke konci loňského roku, kvůli energetické krizi ale poslanci na návrh vlády jejich chod prodloužili do 15. dubna. Ačkoli opozice a také vládní liberálové žádají delší udržení provozu, sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz to odmítá.

O ukončení výroby energie z jádra v Německu rozhodla už předchozí vláda konzervativní kancléřky Angely Merkelové. Podnětem k tomu byla havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě v roce 2011. Budoucnost Německo vidí v obnovitelných zdrojích, které vláda označuje i za záruku energetické bezpečnosti. Do roku 2030 chce proto země získávat 80 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů. V loňském roce to podle údajů spolkového ministerstva hospodářství bylo okolo 44 procent.

Česká měna v pátek vůči euru mírně oslabila a kolem 17:00 se obchodovala za 23,62 Kč/EUR. Během týdne koruna k euru oslabila o 0,7 procenta. Vůči dolaru dnes posílila o 23 haléřů na 22,10 Kč/USD. Vyplývá to z údajů serveru Patria Online a vyjádření analytiků. Pražská burza uzavřela nejníže za víc než měsíc.

„Česká koruna pokračuje v oslabování (vůči euru) a na dnes zveřejněné hodnoty inflace prakticky nereagovala,“ uvedl analytik Purple Trading Jaroslav Tupý. Podle něj hodnoty inflace podporují stanovisko bankovní rady České národní banky udržet základní úrokovou sazbu na příštím zasedání na stávající hodnotě, tedy na sedmi procentech.

Český statistický úřad dnes uvedl, že meziroční růst spotřebitelských cen v Česku letos v únoru zpomalil z lednových 17,5 procenta na 16,7 procenta. Meziměsíční inflace poklesla ještě výrazněji než meziroční. Zatímco v lednu rostly ceny meziměsíčně o šest procent, v únoru o 0,6 procenta.

„Česká koruna během týdne relativně konzistentně oslabovala a v průběhu týdne oslabila (k euru) vcelku o 0,7 procenta,“ napsal analytik Komerční banky Kevin Tran Nguyen.

Burzovní index PX v pátek klesl o 1,46 procenta na 1376,23 bodu. Ztrácely stejně jako ve čtvrtek zejména cenné papíry bank. Víc než čtyři procenta odepsaly cenné papíry Erste Bank. Vyplývá to z internetových stránek burzy.

Níže než v pátek index PX zakončil den naposledy 8. února. „Pražská burza oslabila o citelných 1,46 procenta a jednalo se o nejvýraznější pokles v letošním roce,“ podotkl makléř Fio banky David Brzek. Akcie bank stejně jako na západoevropských burzách reagovaly poklesem na čtvrteční výprodej bankovních akcií v USA po zprávách o finančních problémech regionální banky SVB Financial, uvedl makléř Wood & Company Vladimír Vávra.

Cenné papíry Erste Bank spadly o 4,03 procenta na 809,60 koruny, Komerční bance klesly o 1,94 procenta na 731,50 koruny a Monetě Money Bank o 0,71 procenta na 84,30 Kč. Cenné papíry pojišťovny VIG zlevnily o 0,97 procenta na 610 korun.

Sedmnáct setin procenta ztratily akcie zbrojovky Colt CZ, zakončily na 588 korunách. Cenné papíry energetické společnosti ČEZ byly v závěru stejně jako ve čtvrtek na hodnotě 1000 korun. „Jediným rostoucím titulem dnes byly akcie Philip Morris, které posílily o 0,11 procenta na 17.420 Kč,“ doplnil Vávra.

Za celý uplynulý týden pražská burza oslabila nejvíce od začátku roku. Index PX klesl o 3,11 procenta. Nejvíce oslabily akcie Erste a společnosti ČEZ, nejsilnější růst naopak zaznamenala Moneta. Vyplývá to z internetových stránek burzy. V předchozím týdnu pražská burza rostla o 2,35 procenta.

„Akcie bank v závěru týdne reagovaly na nervozitu ve finančním sektoru na zahraničních trzích, jejímž spouštěčem se stal pád americké regionální banky SVB Financial,“ uvedl makléř Wood & Company Vladimír Vávra. Erste zaznamenala největší propad z obchodovaných titulů, když oslabila o 5,77 procenta na 809,60 koruny. Akcie Komerční banky zaznamenaly pokles o 2,47 procenta na 731,40 koruny.

Slábly také akcie energetické společnosti ČEZ, které odepsaly 5,75 procenta na 1000 korun. „Pokles akcií ČEZ v tomto týdnu probíhal za absence konkrétních kurzotvorných zpráv a lze ho tedy považovat spíše jen za vybírání zisků. Titul si přitom od začátku roku připisuje stále bezmála 30procentní nárůst,“ uvedl Vávra.

Ztráty zaznamenaly také pojišťovna VIG, která oslabila o 1,61 procenta na 610 korun, a Kofola, která odepsala 1,58 procenta na 249 korun. Beze změny zůstaly v týdenním srovnání akcie zbrojovky Colt, které zakončily na 588 korunách, a Pilulky, která je na 640 korunách.

„Týdenní zisky tak zaznamenaly z hlavních titulů jen akcie Monety a Philip Morris,“ uvedl Vávra. Moneta byla s posílením o 0,48 procenta na 84,30 Kč nejsilnějším titulem uplynulého týdne. Philip Morris připsal 0,46 procenta na 17.420 korun, posiloval tak šestý týden v řadě.

Podle pátečního prohlášení brazilského ministerstva zemědělství zahájily brazilská a australská vláda rozhovory s cílem uzavřít nové dohody o obchodu se zemědělskými produkty.

V prohlášení se uvádí, že Brazílie chce vyvážet vepřové maso do Austrálie. Jihoamerická země by zase mohla začít dovážet australskou pšenici a ječmen na základě potenciálního paktu.

Podle prohlášení musí Brazílie a Austrálie k provedení dohody vyjednat snížení obchodních cel u Světové obchodní organizace.

Australská velvyslankyně v Brazílii Sophie Davisová se ve středu setkala s brazilským ministrem zemědělství Carlosem Favarou.

Kromě liberalizace obchodu diskutovali také o projektech udržitelného zemědělství a možnostech spolupráce v oblasti výzkumu.

Analytici z Wall Street byli ve čtvrtek a pátek přesvědčeni, že problémy SVB Financial se nerozšíří do celého bankovního sektoru, zejména mezi velké banky.

“Domníváme se, že výprodej byl přehnaný, protože velké banky mají mnohem větší likviditu než menší banky, jsou diverzifikovanější a mají širší obchodní modely, disponují velkým kapitálem, jsou mnohem lépe řízeny, pokud jde o rizika, a mají velký dohled ze strany regulátorů,” uvedl analytik JPMorgan Vivek Juneja ve zprávě pro klienty.

V únoru bylo ve Spojených státech více pracovních míst, než se očekávalo, ale rostoucí nezaměstnanost a pomalejší než očekávaný růst mzdové inflace signalizují, že napjatý trh práce “začíná povolovat”, uvedl Jeffrey Roach, hlavní ekonom společnosti LPL Financial.

Přesto nebuďte překvapeni, pokud Federální rezervní systém na svém příštím zasedání přistoupí k výraznějšímu zvýšení úrokových sazeb.

“Poptávka po pracovní síle v odvětvích služeb bude pravděpodobně v dohledné budoucnosti silná, protože spotřebitelé obnovují své výdajové návyky na úroveň před pandemií,” napsal. “Napjatý trh práce by mohl Fed na příštím zasedání přimět ke zvýšení sazeb o 0,50 %, protože inflace ve službách bez bydlení nepolevuje tak rychle, jak si tvůrci politiky přejí.

Více obchodníků počítá s tím, že Federální rezervní systém na svém zasedání tento měsíc po únorové zprávě o pracovních místech mimo zemědělský sektor zvýší sazby o 25 bazických bodů.

Podle nástroje FedWatch společnosti CME Group očekávalo přibližně 56 % obchodníků zvýšení úrokových sazeb centrální bankou o 25 bazických bodů.

Začátkem týdne více než 75 % obchodníků sázelo na zvýšení sazeb o 50 bazických bodů poté, co komentář předsedy Fedu Jeroma Powella naznačil vyšší sazby na delší dobu.

Miliardář Bill Ackman ve čtvrtek večer na Twitteru uvedl, že americká vláda by měla zvážit záchranu SVB Financial, protože se objevují otázky ohledně finanční situace banky.

″Úpadek [SVB Financial] by mohl zničit důležitou dlouhodobou hnací sílu ekonomiky, protože společnosti podporované rizikovým kapitálem spoléhají na SVB při poskytování úvěrů a držení provozní hotovosti,” napsal zakladatel Pershing Square ve čtvrtek na Twitteru. “Pokud soukromý kapitál nedokáže poskytnout řešení, měla by se zvážit vysoce ředící státem preferovaná záchrana.”

Dodal, že vláda by také mohla zvážit záruku za vklady výměnou za emisi zřeďujících warrantů nebo jinou ochranu, která by bance umožnila získat nový kapitál.

“Riziko selhání a ztráty vkladů zde spočívá v tom, že další, nejméně kapitalizovaná banka bude čelit runu a selže a domino bude padat dál,” napsal.

Regionální nepřátelé Írán a Saúdská Arábie se dohodli na obnovení diplomatických vztahů a znovuotevření velvyslanectví ve svých zemích, oznámily obě vlády prostřednictvím svých státních sdělovacích prostředků.

″Írán a Saúdská Arábie se na základě rozhovorů dohodly, že do dvou měsíců obnoví diplomatické vztahy a znovu otevřou velvyslanectví,” uvedla v pátek íránská tisková agentura IRNA.

Saúdskoarabská státní tisková agentura Saudi Press Agency toto oznámení potvrdila ve svém prohlášení.

Akcie technologicky zaměřené banky SVB Financial se v pátek před zahájením obchodování propadl o dalších 40 % a navázal tak na čtvrteční propad o 60 %. Akcie byly v předchozí seanci pod tlakem poté, co SVB Financial oznámila, že plánuje navýšit kapitál o více než 2 miliardy USD, aby pomohla vyrovnat ztráty z prodeje dluhopisů.

Zpráva také vyvolala obavy, že by se do podobných problémů mohly dostat i další banky. Analytici Morgan Stanley se však domnívají, že se jedná o “velmi specifickou situaci a neměli bychom ji považovat za průkaznou pro ostatní banky, které pokrýváme”.

Společnost Wells Fargo mezitím uvedla: “Domníváme se, že je velmi malá pravděpodobnost ohrožení kapitálu bank v důsledku nuceného prodeje HTM v nevhodnou dobu, pokud se klienti bank nedomnívají, že je ohroženo jejich přežití.”

Ministerstvo zemědělství povede meziresortní skupinu, která se bude věnovat vysokým cenám potravin. Součástí budou zástupci ministerstva financí, ministerstva průmyslu a obchodu, zástupce úřadu vlády a Národní ekonomické rady vlády (NERV). Novinářům to dnes řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Uvedl, že poprvé se skupina sejde v úterý 21. března, kdy bude mít k dispozici nejnovější data Českého statistického úřadu (ČSÚ) za únor.

Pracovní skupina má podle Nekuly diskutovat, jak řešit problematiku vysokých cen potravin. Doplnil, že vláda chce naplno využít všech zákonných možností a působení dozorových orgánů, které spadají pod ministerstva zemědělství, obchodu nebo financí. „Jde o to, abychom v rámci zákonných pravomocí naplno a tvrdě uplatnili všechny možnosti, co máme, pokud zjistíme, že se děje něco nekalého v celém dodavatelském řetězci,“ řekl.

Zdůraznil, že chce přistupovat stejně k zemědělcům, potravinářským podnikům i obchodníkům. „Budeme se domáhat toho, aby všichni přistupovali k zákazníkům slušně a nezneužívali stávající situace k tomu, aby si navyšovali své zisky,“ doplnil. Upozornil na novelu zákona o významné tržní síle, která umožňuje postihovat podstatně větší množství subjektů, než tomu bylo v minulosti. Uvedl, že v plánu legislativních prací vlády je novela zákona o cenách.

Nekula očekává, že první výstupy z jednání skupiny budou do čtyř týdnů. Souvisí to podle něj s tím, jak bude konat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, se kterým pravidelně jedná. Úřad v únoru oznámil, že bude zjišťovat, ve které části dodavatelského řetězce od výrobce až po prodejce nejvíc roste cena potravin. Zaměří se na čtyři základní potraviny. Ministr uvedl, že do konce dubna podle by měl mít výsledky prvních šetření. „Výsledkem by měly být exemplární postihy, aby se všichni umravnili,“ doplnil.

Nekula na konci února oznámil, že ministerstvo podalo podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže kvůli výraznému zdražení cukru v obchodech na podzim loňského roku. Podnět dal také na Českou obchodní inspekci (ČOI) kvůli slevové akci při prodeji cukru. Podnět se podle něj týkal situace, kdy cukr krystal by v obchodě nabízen ve slevové akci za 33 Kč a cena bez slevy byla 40 Kč, což podle ministra není žádná sleva, ale běžná cena. Vnímá to jako klamání spotřebitele.

Nekula dnes uvedl, že ČOI podle něj nejprve uváděla, že podnět nedostala a ministr ho poté zveřejnil přes média. „Byly kolem toho různé tanečky, a proto vzniká meziresortní skupina,“ řekl. Doplnil, že zástupce ministerstva průmyslu a obchodu, pod které ČOI spadá, má ve skupině být proto, aby se neděly případy, kdy by inspekce zapírala podněty, které dostává.

Obchodní inspekce minulý týden uvedla, že bude zjišťovat, zda se může podnětem ministra zabývat. Nejprve musí vyhodnotit, zda je k prošetření podnětu příslušná a týká se zákona o ochraně spotřebitele. Aktuální vyjádření inspekce ČTK shání.

Podle Eurostatu vzrostly ceny potravin v tuzemsku loni o 27,2 procenta, a Česko tak bylo šesté v EU pokud jde o jejich zdražování. Podle dřívějšího vyjádření Potravinářské komory v ČR není pro snižování cen potravin v současné době prostor kvůli stále rostoucím nákladům výrobních a zpracovatelských podniků. Komora míní, že letos by ceny potravin mohly ještě mírně růst a postupně se stabilizovat ve druhé polovině roku. Podle potravinářské komory vzrostly výrobcům loni meziročně náklady o 50 až 80 procent.

Český statistický úřad dnes oznámil, že meziroční růst spotřebitelských cen v ČR letos v únoru zpomalil z lednových 17,5 procenta na 16,7 procenta. Vliv na celkovou inflaci měly opět také ceny potravin a nealkoholických nápojů, jejichž meziroční růst se v únoru zmírnil z lednových 24,8 procenta na 23,9 procenta. V únoru vzrostly ceny rýže o 31,9 procenta, mouky o 36,1 procenta, vepřového masa o 31,1 procenta, polotučného trvanlivého mléka o 39,5 procenta, vajec o 95,2 procenta, margarínu a ostatních rostlinných tuků o 39,8 procenta a cukru o 75,1 procenta. Opoziční hnutí ANO a SPD obviňují vládu, že proti růstu cen nic nedělá a inflaci podcenila.

Do roku 2025 by mělo v Česku fungovat 12 vodíkových čerpacích stanic a o pět let později jich bude 80. Na dobíjecí a plnící infrastrukturu má Česko připravených šest miliard korun a ve fázi schvalování je nyní 11 projektů vodíkových plniček. Během otevření první veřejné čerpací stanice společnosti Orlen Unipetrol v Praze na Barrandově to uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Orlen Unipetrol chce mít do roku 2030 v Česku celkem 28 čerpacích stanic a dva vodíkové distribuční terminály pro železniční dopravu v Litvínově a Neratovicích. Další čerpací stanici chce do několika měsíců otevřít právě v Litvínově.

„Klademe důraz na rozvoj petrochemického segmentu, dekarbonizaci, digitalizaci, recyklaci a využívání alternativních zdrojů energie včetně biopaliv a vodíku. Jen do roku 2030 investujeme tímto směrem 35 miliard korun,“ uvedl generální ředitel Orlen Unipetrolu Tomasz Wiatrak.

Ministerstvo dopravy podpořilo výstavbu vodíkové stanice Orlenu na Barrandově v rámci operačního programu Doprava 2. Současné plány výstavby čerpacích stanic podle Kupky ještě nereflektují aktuální podobu návrhu evropského nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, podle kterého je třeba vybudovat vodíkovou infrastrukturu na každých 200 kilometrech hlavní silniční sítě TEN-T. „V letošním roce proto očekáváme aktualizaci Národního plánu čisté mobility,“ dodal Kupka.

Na otevření první veřejné čerpací stanice v Praze čekali výrobci vodíkových vozidel. Jedinou veřejnou vodíkovou plnící stanici v Česku dosud provozovala společnost Vítkovice v Ostravě. V Česku například jezdí deset vozů Toyota Mirai na vodíkové palivové články. Logistická firma Zásilkovna do Česka dovezla nákladní vůz na vodík. Vodíkové vozy má v nabídce i Hyundai. Vodíkový autobus chce v Praze začít testovat pražský dopravní podnik.

Uprostřed obchodních třenic jednají v pátek americký prezident Joe Biden a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, což může vést k jednání o kritických nerostných surovinách používaných pro výrobu elektromobilů a o vládních dotacích, uvedli američtí představitelé.

Biden a von der Leyenová se sejdou v Bílém domě ve 14:00 EST (1900 GMT) na pozadí evropských stížností, že dotace, včetně amerického zákona o snižování inflace, odvedou investice z Evropy a poškodí jejich ekonomiky.

Vysocí představitelé Bidenovy administrativy, kteří před jednáním informovali novináře, uvedli, že doufají, že se oba lídři dohodnou na zahájení jednání o dohodě o kritických nerostných surovinách pro baterie do elektrických vozidel a dialogu o „transparentnosti dotačních pobídek“.

„Jedná se o dohodu, která je skutečně zaměřena na kritické nerosty pro baterie do elektrických vozidel a dodavatelské řetězce baterií. Očekávali bychom, že se bude jednat o dohodu, která bude mít omezený rozsah a bude se týkat kritických nerostů, které vypovídají o těchto potřebách,“ uvedl jeden z úředníků.

Bidenův zákon o snižování inflace (IRA), návrh zákona v hodnotě 430 miliard dolarů, který nabízí masivní dotace pro výrobky vyrobené v USA a jehož cílem je řešit klimatickou krizi a podporovat obnovitelné zdroje energie, vyvolal hněv Evropy.

Úředník uvedl, že cílem dialogu o dotacích bude zajistit, aby Spojené státy a Evropa nepracovaly proti sobě.

Japonsko se stalo poslední zemí, která se připojila k alternativnímu mechanismu pro řešení sporů v rámci Světové obchodní organizace, jak uvedlo ve svém pátečním prohlášení, což by podle pozorovatelů mohlo přimět další země, aby ho následovaly.

Nejvyšší odvolací senát globálního obchodního dohledu, který rozhoduje o obchodních sporech, byl více než dva roky nečinný kvůli pozastavení jmenování během vlády bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Spojené státy, které nadále odolávají pravidelným výzvám ke schválení jmenování, místo toho vedou soukromé diskuse o tom, jak systém řešení sporů restartovat.

„Jako prozatímní opatření do doby, než bude funkce řešení sporů obnovena, se japonská vláda rozhodla připojit se k MPIA,“ uvedlo japonské ministerstvo hospodářství v prohlášení s odkazem na Vícestranné prozatímní odvolací arbitrážní ujednání.

Japonsko, které je pravidelným uživatelem systému WTO pro řešení sporů, včetně nedávného případu s Jižní Koreou, je podle internetových stránek MPIA 26. členem, který se k tomuto alternativnímu ujednání připojil. Mezi smluvní strany patří Evropská unie, Kanada a Brazílie.

„Členství Japonska může zvýšit tlak na váhající potenciální členy, jako jsou Spojené království a Jižní Korea,“ řekl agentuře Reuters Dmitrij Grozoubinksi, výkonný ředitel Ženevské obchodní platformy. Dodal, že jeho přistoupení by nabídlo právní cestu pro případné budoucí spory mezi Japonskem a Čínou, neboť obě země jsou jeho členy.

Paralyzování nejvyššího senátu WTO pro spory znamená, že strana, která prohrála, se může proti výsledku z nižšího soudu odvolat do právního vakua, jako se to již dvakrát stalo Japonsku. To vedlo k tomu, že se k WTO dostává méně případů.

Spojené státy se snaží uzavřít mezeru v omezeních uvalených na společnost Inspur Group, která ponechává americkým společnostem, jako je Intel Corp., možnost nadále dodávat pobočkám čínského výrobce serverů.

Americké ministerstvo obchodu tento měsíc zařadilo Inspur a desítky jeho kolegů na černou listinu exportérů, která již zahrnovala významná jména od Huawei Technologies Co. po giganta v oblasti umělé inteligence SenseTime Group Inc. a výrobce kamer Hikvision. Neupřesnilo však všechny pobočky společnosti Inspur, kterých jsou desítky.

Podle lidí obeznámených se záležitostí jsou si úředníci Bílého domu a obchodu vědomi problému a pracují na uzavření právní cesty, kterou nechali otevřenou. Dokud však nebudou zveřejněna revidovaná pravidla, budou dodavatelé, jako jsou Nvidia Corp. a Cisco Systems Inc., moci s Inspurem obchodovat bez povolení americké vlády. To může trvat několik týdnů, uvedli tito lidé, kteří si přáli nebýt jmenováni a hovořili o citlivých jednáních.

Akcie společnosti Inspur Electronic Information Industry Co. kótované na burze rozšířily ztráty a v pátek uzavřely o více než 7 % níže, čímž se jejich ztráta od zveřejnění sankcí zvýšila na více než 26 %. Několik dalších dceřiných společností skupiny včetně Inspur Software Co. rovněž kleslo.

Mezery v zákonech komplikují kampaň Washingtonu za omezení čínského technologického sektoru a podněcují kritiku ohledně konečné účinnosti opatření, jejichž cílem je přerušit tok životně důležitých amerických technologií. Mluvčí ministerstva obchodu se k tomu odmítl vyjádřit. Mluvčí Rady pro národní bezpečnost se rovněž odmítla vyjádřit. Zástupci společnosti Inspur na žádosti o komentář nereagovali.

Členské země Evropské unie a vyjednavači Evropského parlamentu se dohodli na předběžné dohodě, jejímž cílem je snížit spotřebu energie v celém bloku 27 zemí.

Podle této dohody musí země EU společně dosáhnout cíle, který zajistí snížení spotřeby o nejméně 11,7 % ve srovnání s prognózami pro rok 2030, které byly učiněny před třemi lety.

Aby dohoda, která je součástí plánů EU stát se do roku 2050 klimaticky neutrální, vstoupila v platnost, musí ji formálně přijmout Parlament a Rada, která sdružuje ministry vlád jednotlivých členských států.

Evropská komise, výkonný orgán EU, předběžnou dohodu, která zahrnuje i opatření k řešení energetické chudoby, uvítala. Dohodnutá pravidla by měla rovněž zajistit, aby země EU podporovaly místní plány vytápění a chlazení ve městech s více než 45 000 obyvateli.

„Úspora energie je klíčovým krokem k záchraně planety,“ uvedl Frans Timmermans, výkonný místopředseda pro evropskou zelenou dohodu. „V posledních měsících Evropané ukázali, že jsou připraveni a schopni této výzvě čelit, a náš průmysl prokázal, že dokáže optimalizovat využívání energie a výrobní procesy.“