Právě teď

Britský orgán pro dohled nad trhem zahájil vyšetřování Londýnské burzy kovů kvůli jejímu postupu při kontroverzním stlačování krátkých pozic na trhu s niklem v loňském roce.

Úřad Financial Conduct Authority uvedl, že zahájil vyšetřování některých „postupů, systémů a kontrolních mechanismů“ LME v období předcházejícím pozastavení obchodů. LME zrušila 8. března obchody v hodnotě přibližně 3,9 miliardy dolarů, když futures kontrakty vzrostly o 250 % za něco málo přes 24 hodin.

Opatření LME fakticky posloužilo jako záchrana předního výrobce niklu Tsingshan Holding Group Co. a zmírnilo tlak na makléře, kteří čelili obrovským výzvám k úhradě marží. Zároveň však vyvolala obrovskou kontroverzi poté, co hedgeové fondy a další obchodníci nechali roztrhat vysoce ziskové kontrakty.

Bank of England, která samostatně přezkoumala clearingové operace LME, samostatně uvedla, že clearingová jednotka bude muset posílit své řídicí mechanismy, zvýšit nezávislost v oblasti řízení a správy.

LME uvedla, že bude při vyšetřování FCA spolupracovat.

Inflace v Turecku se v únoru dále snížila, ale zůstala na vysoké úrovni se známkami toho, že trend ochlazování se zmírňuje, protože zemětřesení zvyšují nejistotu ve výhledu.

Podle údajů statistického úřadu Turkstat se spotřebitelské ceny v únoru zvýšily o 55,2 % ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku a zmírnily tak lednový nárůst o 57,7 %, jak ukázaly páteční údaje.

Ekonomové podle konsenzuální prognózy agentury FactSet očekávali pokles inflace na 56,2 %.

Turecká inflace se zmírnila z 25letého maxima 85,5 % zaznamenaného v říjnu, ale proces dezinflace v posledních měsících ztratil tempo. Zemětřesení v zemi podle ekonomů zvýšilo nejistotu ve výhledu inflace.

„Již tak náročný inflační výhled se po tragické katastrofě navíc zkomplikoval,“ uvedli ekonomové Citi ve zprávě před zveřejněním údajů. Citi očekává, že inflace v Turecku se bude na konci roku pohybovat kolem 47 %, oproti dříve předpokládaným zhruba 40 %, přičemž rizika jsou vychýlena směrem nahoru.

Turecká centrální banka 23. února poprvé od listopadu snížila svou základní úrokovou sazbu na 8,5 %, aby podpořila ekonomiku po zemětřeseních, která zabila desítky tisíc lidí a způsobila miliardové škody.

Podle průzkumu zveřejněného v pátek se nálada v německém automobilovém průmyslu v únoru zhoršila, protože vzrostly obavy z poklesu poptávky.

Ekonomický institut Ifo uvedl, že jeho index podnikatelské situace v tomto odvětví klesl na 6,0 z lednových 12,5 bodu.

„Zejména výrobci hodnotí svou současnou situaci jako drasticky horší než v předchozím měsíci. To pravděpodobně souvisí s tím, že kupující jsou v současné době velmi opatrní,“ uvedl Oliver Falck, ředitel Centra ifo pro organizaci průmyslu a nové technologie.

Dodavatelé naopak hodnotili svou současnou situaci jako lepší než v předchozím měsíci, uvedl Ifo.

Výhled výrobců se podle průzkumu zamračil a klesl z lednových 21,4 bodu na únorových 2,8 bodu.

„Zatímco výrobci v současné době stále zpracovávají stávající zakázky, poptávka ze strany potenciálních kupujících ochabuje. Jedním z důvodů může být nejistý vývoj cen elektřiny. Navíc se hovoří o přídělech elektřiny pro dobíjení autobaterií,“ uvedl Falck.

Současně institut uvedl, že automobilky očekávají růst exportu. „Podstatné je, že méně výrobců automobilů plánuje v nadcházejících měsících rozšířit výrobu,“ uvedl v prohlášení.

Podle pátečních údajů vzrostl německý vývoz v lednu více, než se očekávalo, a to o 2,1 %, čímž se díky silné poptávce ze Spojených států a Velké Británie odrazil od propadu v předchozím měsíci.

Průzkum agentury Reuters předpovídal meziměsíční nárůst vývozu o 1,5 %.

Dovoz se oproti prosinci snížil o 3,4 %, uvedl federální statistický úřad, zatímco analytici očekávali nárůst o 2,0 %.

V době, kdy se společnost Arm Ltd. připravuje na vysoce očekávanou primární nabídku akcií v tomto roce, globální investiční banky podle lidí obeznámených s touto záležitostí nabízejí širokou škálu ocenění tohoto výrobce čipů, a to od 30 do 70 miliard dolarů.

Současné rozpětí odhaduje střední hodnotu transakce na přibližně 50 miliard dolarů, což je podle těchto lidí cílová hodnota, o které hovoří více bankéřů. Mateřská společnost SoftBank Group Corp. loni usilovala o ocenění na 60 miliard dolarů, jak již dříve informovala agentura Bloomberg News.

Široké rozpětí podtrhuje náročnost ocenění firmy na pozadí volatilních cen akcií polovodičů a také snahu bankéřů zapůsobit na potenciálního klienta, který se uchází o možná nejžádanější IPO za poslední roky. Zakladatel SoftBank Masayoshi Son loni v únoru prohlásil, že chce, aby debut společnosti Arm byl „největší“ v historii polovodičového průmyslu.

SoftBank, která Arm vlastní, je připravena jmenovat banky, které budou transakci řídit, již tento měsíc a mezi jejími volbami jsou Goldman Sachs Group Inc, JPMorgan Chase & Co a Barclays Plc, uvedli tito lidé. Dodali, že se snaží stanovit cenu IPO na konci léta a poté nabídku dokončit později v tomto roce.

Mluvčí společnosti SoftBank se k tomu odmítl vyjádřit. Akcie SoftBank v pátek v Tokiu uzavřely poklesem o 0,5 %, což bylo méně než růst akciového indexu Nikkei 225 o 1,6 %.

Společnost Arm se prozatím rozhodla neprodávat akcie na londýnské burze, čímž zasadila ránu britským politikům, kteří za domácího technologického giganta lobbovali před jeho IPO, uvedla již dříve agentura Bloomberg News. Společnost Arm později potvrdila rozhodnutí upřednostnit vstup na burzu Nasdaq.

Norský producent ropy a zemního plynu Equinor v pátek oznámil, že za 850 milionů dolarů koupí společnost Suncor Energy UK Limited.

Společnost uvedla, že dohoda zahrnuje 29,9% podíl na ropném poli Buzzard, další 40% podíl na těžbě v Rosebank a Equinor také převezme zaměstnance společnosti Suncor ve Velké Británii, kteří s těmito aktivy pracují.

„Tato transakce je v souladu se strategií společnosti Equinor, která spočívá v optimalizaci našeho ropného a plynárenského portfolia a v prohlubování aktivit v našich klíčových zemích,“ uvedl v prohlášení Philippe Mathieu, vedoucí mezinárodního průzkumu a těžby společnosti.

Bank of America a Citigroup zrušily několik pracovních míst v investičním bankovnictví v Asii, uvedli lidé obeznámení s touto záležitostí pro agenturu Reuters, a připojily se tak ke globálním partnerům, kteří snižují počet zaměstnanců v důsledku zpomalení obchodů v Číně.

Bank of America (BofA) ve čtvrtek zrušila přibližně půl tuctu pracovních míst v investičním bankovnictví v Hongkongu, uvedli dva lidé obeznámení se záležitostí, což je součástí globálního snižování počtu zaměstnanců v investičním bankovnictví.

Mezi propuštěnými bankéři je i David Lam, výkonný ředitel v týmu BofA pro akciové kapitálové trhy ve Velké Číně, uvedli tito dva lidé. Lam svůj odchod potvrdil i při kontaktu s agenturou Reuters.

Citi ve čtvrtek zrušila čtyři pracovní místa ve svém týmu investičního bankovnictví v Číně, uvedl jeden z nich a další osoba. Banka na Wall Street propouští celosvětově méně než 1 % svých zaměstnanců, uvedla ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na osoby obeznámené se záležitostí.

BofA i Citi odmítly propouštění investičních bankéřů v Asii komentovat. Všechny zdroje odmítly být jmenovány, protože nebyly oprávněny hovořit s médii.

Kromě bank na Wall Street zrušila 18 pracovních míst v asijském bankovnictví také Nomura Holdings Inc, většinou na pozicích zaměřených na investiční bankovnictví v Číně, uvedla v lednu agentura Reuters.

Deutsche Lufthansa AG pracuje na rozšíření kapacity poté, co se ve čtvrtém čtvrtletí a v celém roce 2022 dostala do zisku, protože očekává, že poptávka po letecké dopravě zůstane silná po letech omezení a uzavírání hranic, které ochromily toto odvětví.

Skupina německých dopravců v pátek vykázala čistý zisk 791 milionů eur (838,2 milionu USD) za celý rok a 307 milionů eur za čtvrté čtvrtletí. V roce 2021 byla společnost v červených číslech s roční ztrátou 2,19 miliardy eur a ztrátou 314 milionů eur ve čtvrtém čtvrtletí.

Český statistický úřad (ČSÚ) dnes zveřejní další zpřesněné údaje o vývoji ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku. Podle posledních údajů z konce ledna hrubý domácí produkt (HDP) poklesl proti třetímu kvartálu o 0,3 procenta. Byl to druhý mezičtvrtletní pokles v řadě, Česko tak vstoupilo do technické recese. Za mezičtvrtletním poklesem byly podle statistiků zejména nižší výdaje na konečnou spotřebu domácností.

Meziročně HDP ve čtvrtém čtvrtletí vzrostl o 0,4 procenta. Za celý loňský rok podle statistiků ekonomika vzrostla o 2,5 procenta. Celoroční růst podpořily výdaje na tvorbu hrubého kapitálu a zahraniční poptávka, negativně se projevovala spotřeba domácností.

Analytička Komerční banky Jana Steckerová očekává, že zpřesněný odhad HDP potvrdí mezičtvrtletní pokles o 0,3 procenta, za kterým bude zejména propad spotřeby domácností a slabší investiční aktivita. „V následujících čtvrtletích by měla ekonomika pozvolna ožívat, když v prvním čtvrtletí očekáváme její růst o 0,1 procenta mezičtvrtletně a ve druhém čtvrtletí pak o 0,2 procenta mezičtvrtletně,“ uvedla.

V Praze se koná sjezd Odborového svazu státních orgánů a organizací. Krátce po zahájení by měl před členy úřednických odborů s projevem vystoupit premiér Petr Fiala (ODS). Na akci by měl dorazit také ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ze sjezdu úřednických odborů by se měl předseda vlády přesunout na konferenci k problémům české ekonomiky, kterou pořádá Asociace samostatných odborů. Hlavními tématy by měla být energetika, zdravotnictví a penze.

Úřednické odbory sdružují odboráře z ministerstev, finanční správy, úřadů práce, správy sociálního zabezpečení či katastrálních úřadů. Členy má svaz i mezi pracovníky soudů a státních zastupitelství, statistického úřadu, celní správy, vězeňské služby či veřejné správy. Odpoledne budou členové úřednických odborů volit na příští roky své vedení. Pozici předsedy obhajuje dosavadní předák Pavel Bednář. Podle zástupců svazu zatím nemá protikandidáta.

Na dálnici D1 zítra začnou na 16. až 21. kilometru dopravní omezení spojená s rekonstrukcí, která po zimní přestávce odstartuje o víkendu. Zítra budou silničáři mezi Všechromy a Mirošovicemi instalovat dopravní značení ve směru na Prahu, začnou v 10:00 po odeznění dopravní špičky. Ve směru na Brno začnou omezení vyznačovat v sobotu po poledni, po odjetí aut z Prahy na víkend. Rekonstrukce začne v neděli 5. března, uvedlo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Úsek poblíž Prahy je extrémně zatížený, denně po něm projede až 70.000 vozidel. V dopravních špičkách proto nelze vyloučit kolony.

Při instalaci bude průjezd úsekem v režimu dva plus dva jízdní pruhy, částečně i v režimu jeden plus jeden pruh. „Jde o první fázi opatření. Dopravní režim jízdy se v opravovaném úseku bude s postupem prací měnit,“ uvedla mluvčí společnosti Eurovia, která rekonstrukci úseku provede, Iveta Štočková. Po celou dobu rekonstrukce budou auta jezdit v režimu tři plus tři jízdní pruhy. Pouze v době přestavby dopravního opatření má být provoz omezován dočasně na režim dva plus dva nebo v době nízké intenzity dopravy dva plus jeden, respektive jeden plus jeden jízdní pruh.

ŘSD informovala, že značení se bude instalovat i v nočních hodinách, aby bylo vše v neděli ve 13:00 hotovo a pro nedělní odpolední dopravní špičku byla dálnice opět průjezdná v režimu tři plus tři jízdní pruhy. V místě prací bude rychlost snížená na 80 kilometrů za hodinu.

Rozsáhlá rekonstrukce je plánovaná na celou letošní stavební sezonu. Konec oprav se předpokládá v listopadu. První etapa bude od neděle do 17. března, stavbaři budou pracovat na dálničním mostu mezi kilometry 15,7 až 17,4. Součástí rekonstrukce bude oprava dálničních mostů, odvodnění, nezpevněných krajnic, protihlukových stěn či svodidel. Plánována je také stavba nové protihlukové stěny u Kunic. Výměna veřejného osvětlení u mimoúrovňové křižovatky Mirošovice si od poloviny května do začátku června vyžádá úplné uzavření sjezdové větvě ve směru z Brna na Benešov. Řidiči budou muset využívat okolní sjezdy, a to exit 29 Chocerady nebo exit 15 Všechromy.

Pražská energetika (PRE) nabídne od 15. března nové podstropové tarify. Ceny elektřiny a plynu v nich budou oproti cenovému stropu o několik stovek korun nižší, využít je budou moci noví i stávající zákazníci. Podmínkou je fixace do konce roku 2024. ČTK to dnes sdělil mluvčí společnosti Karel Hanzelka. Ceny pod vládním maximem začali v reakci na klesající ceny energií na trhu snižovat i další dodavatelé.

Většina dodavatelů energií od začátku roku nabízela novým zákazníkům tarify s cenami vycházející z vládního cenového maxima. To činí pro letošní rok 5000 korun za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny bez DPH a 2500 korun za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Takzvané stropy platí pro domácnosti, firmy i veřejné instituce.

Cena elektřiny bude u nejběžnější distribuční sazby D02d činit 4740 Kč za MWh bez DPH. Zákazníky, kteří elektřinou ohřívají vodu a topí, vyjde jedna MWh ve vysokém tarifu na 4640 Kč, v nízkém tarifu pak na 4440 Kč. Plyn pak PRE bude nabízet za cenu o 420 korun za MWh pod cenovým stropem. Podmínkou pro využití podstropových cen ovšem bude téměř dvouletá fixace do konce příštího roku.

„Nová nabídka cílí na konzervativního zákazníka, který chce mít jistotu garantované ceny na určité období. Dále pak na zákazníky obávající se případného dalšího nárůstu cen energií,“ uvedla společnost. Do budoucna zároveň PRE nevylučuje další cenový pokles. „Pokud se energetický trh bude i nadále ubírat pozitivním směrem a dojde k dalšímu poklesu cen, jak mnozí analytici očekávají, tak PRE připraví pro zákazníky další produkty s odpovídající cenou,“ doplnil mluvčí.

Ceny energií pod vládou stanovenými limity už v minulých týdnech začali nabízet i další dodavatelé. Například E.ON snížil svým klientům bez dlouhodobého závazku elektřinu proti stropu o šest procent a plyn o osm procent. Části klientů snížilo ceny plynu bez závazku také innogy, a to o zhruba 240 Kč za MWh, společnost pak s fixací nabízí za podstropové ceny i elektřinu.

Snížení cen stávajícím zákazníkům oznámily také firmy Centropol nebo MND. Nový tarif představil i ČEZ. Ceny energií u něj budou klesat postupně, podmínkou však u něj je dlouhodobá smlouva. Od května sníží své prodejní ceny zemního plynu a elektřiny pod vládou stanovený limit také Pražská plynárenská.

Velkoobchodní cena elektřiny v posledních týdnech klesla ke 155 eurům (asi 3670 Kč) za MWh bez DPH. U plynu sestoupila k 60 eurům (zhruba 1420 Kč) za MWh. Loni v létě se ceny obou komodit pohybovaly i výrazně nad vládou stanoveným limitem.

Rusko pod tlakem západních sankcí brzy pocítí nedostatek zdrojů pro financování ekonomiky. Získat investory ale ale vyžaduje předvídatelnost a jasná pravidla hry, prohlásil miliardář Oleg Děripaska, pokládaný za blízkého Kremlu. Na ekonomickém fóru v Krasnojarsku podle agentury Interfax volal také po právním státu, omezení státního aparátu a po větší svobodě pro podnikání.

„Velmi důležitá je předvídatelnost a vláda práva. Pokud budeme každý rok nebo čtvrtletí měnit pravidla hry, nikdo nebude (Rusku) důvěřovat, ani ruští podnikatelé ani ti zahraniční,“ řekl Děripaska. Apeloval také na úřady, aby skoncovaly podle něj s otrokářským zavíráním podnikatelů do vězení z nepochopitelných důvodů. To je „jako z doby kamenné“, dodal.

„Pokud dotyčný spáchal ekonomický delikt a uhradil škodu, tak ať dál pracuje,“ řekl. „Nemůžeme si vybírat, peníze dojdou už příští rok. Budeme potřebovat zahraniční investory a ti sledují, jak vydělávají ruští investoři, jaké jsou podmínky. Pokud je nevytvoříme, nezajistíme našemu trhu přitažlivost a budeme (o investicích) jen snít,“ prohlásil.

Děripaska také varoval, že pro Rusko nebude snadné prosadit se na nových trzích spřátelených zemí, protože na nich platí jiná pravidla hry. A pokud pro ruské podnikatele nebudou platit pravidla Světové obchodní organizace (WTO), bude nezbytné přejít k bilaterálním dohodám. Tlak západních sankcí přitom bude dělat vážné problémy se zúčtováním a převody peněz.

Ruský podnikatel také zopakoval myšlenku snížit na polovinu počet státních úředníků a příslušníků bezpečnostních složek. Podle Děripasky už tak představují zátěž pro ekonomiku, která se kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu potýká s dopady západních sankcí.

„Státního aparátu a státního kapitálu je příliš mnoho. Potřebujeme víc svobody,“ apeloval Děripaska. Ten se už dříve k napadení Ukrajiny vyjadřoval kriticky a zdroje britského listu Financial Times před koncem loňského roku uvedly, že Kreml se Děripaskovi snažil v této kritice bránit.

Hospodářská komora letos očekává hospodářskou stagnaci. V příštím roce by se ekonomika měla vrátit k růstu, hrubý domácí produkt by se měl zvýšit o 2,8 procenta. Inflace by v letošním roce měla být průměrně deset procent, příští rok zpomalí na tři procenta. Uvádí to makroekonomická prognóza, kterou dnes představil prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

„Česká ekonomika bude dále pod tlakem poměrně vysoké inflace, i když ta čísla se ve druhé polovině roku budou snižovat,“ řekl Dlouhý. Ke snižování inflace by podle něj měly přispět vyšší srovnávací základna minulého roku, zastavení růstu cen energií a pokles domácí poptávky.

Průmyslová výroba letos podle komory bude stagnovat, příští rok se zvýší o 2,9 procenta. U maloobchodních tržeb prognóza letos očekává meziroční pokles o 3,4 procenta, v příštím roce růst o dvě procenta.

Nezaměstnanost by měla být oba roky shodně na úrovni čtyř procent. Dlouhý ale upozornil, že vývoj nezaměstnanosti se bude lišit podle jednotlivých sektorů hospodářství. „Budou sektory, které budou mít dost lidí, a sektory, které budou mít pořád neuspokojenou poptávku zejména po kvalifikované práci,“ řekl.

U nominálních mezd očekává Hospodářská komora letos i příští rok sedmiprocentní růst. Vzhledem k vývoji inflace ale reálné mzdy letos klesnou o 2,8 procenta, v příštím roce se zvýší o 3,7 procenta. Pokles reálných mezd se letos projeví ve snížení spotřeby domácností. „Spotřeba domácností poklesne v reálném vyjádření téměř o tři procenta,“ řekl Dlouhý.

Recesi se letos ekonomika vyhne díky investiční aktivitě firem, uvedl Dlouhý. „Budou to především investice firem do změny technologií, kdy se reaguje na zelenou politiku, na potřebu úspor energií,“ řekl. Investice by podle prognózy měly letos růst o 2,7 procenta.

Ministerstvo financí ve své lednové prognóze očekává letos pokles HDP o 0,5 procenta, inflace podle něj za celý rok dosáhne 10,4 procenta. Podle únorové prognózy České národní banky (ČNB) letos HDP klesne o 0,3 procenta, průměrná inflace bude 10,8 procenta. Dlouhý řekl, že Hospodářská komora je ve svém výhledu výkonu ekonomiky optimističtější, protože více věří v investiční aktivitu firem.

Příští rok Hospodářská komora očekává oživení ekonomiky i domácí spotřeby a zároveň snížení inflace. „Očekáváme v roce 2024 definitivní překonání dopadů jak covidového období, tak válečného období, pokud nedojde k nějakým významným externím změnám. Příští rok by měl být rok solidního růstu,“ uzavřel Dlouhý.

Státní veterinární správa (SVS) od pátku ruší zákaz venkovního chovu drůbeže. Vyhlásila ho v polovině prosince kvůli šíření ptačí chřipky, nyní se podle veterinářů nákazová situace v ČR zlepšila. V tiskové to dnes uvedl mluvčí SVS Petr Vorlíček. Za letošní rok se potvrdilo 17 ohnisek nákazy, naposledy v Krušovicích na Rakovnicku.

Ředitel veterinární sekce SVS Petr Šatrán vyzval chovatele, aby si nadále uvědomovali vysoké riziko nákazy, chránili své chovy před kontaktem s volně žijícími ptáky a dodržovali pravidla biologické bezpečnosti.

Pražský městský soud zastavil insolvenční řízení s firmou Médea podnikatele Jaromíra Soukupa. Vyplývá to z rozhodnutí soudu. O zastavení požádala Médea poté, co zaplatila dluhy všem třem firmám, které zahájení insolvenčního řízení iniciovaly. Po uhrazení dluhu společnosti svůj návrh stáhly. Médea dlužila firmám dohromady přes 3,5 milionu korun.

V insolvenčním návrhu firmy Cinema City Czech, Cinexpress a Knowlimits Group shodně uváděly, že agentura Médea, patřící do Soukupovy mediální skupiny Médea Group, neuhradila několik faktur za poskytnutí reklamního prostoru v kinech a obchodech provozovaných trojicí navrhovatelů. Dluh v případě Cinema City činil asi 1,994 milionu korun, u Cinexpress 895.580 korun a u Knowlimits Group 641.585 korun.

Městský soud v Praze pak s Médeou zahájil 17. února insolvenční řízení. Advokát firmy Médea Martin Richter podle údajů zveřejněných v insolvenčním rejstříku oznámil, že zmíněné dluhy Médea následně uhradila 24. února. Richter označil insolvenční návrh za „šikanózní“.

Cinema City Czech, Cinexpress a Knowlimits Group ale v insolvenčním návrhu shodně tvrdily, že dluhy vůči firmě Médea byly měsíce po splatnosti a Médea je nesplatila ani po opakovaných výzvách. Firmy upozorňovaly Médeu, že se budou o peníze i soudit, a Cinema City Czech poslala společnosti Médea dvě předžalobní výzvy.

Nejde o první insolvenční řízení, kterému Médea čelila. Před dvěma lety s ní soud zahájil řízení na návrh společnosti Lipian Trade. V dubnu téhož roku ale soud insolvenční návrh zamítl.

Médea je součástí firem Jaromíra Soukupa, ke kterým na mediálním trhu patří i vydavatelství Empresa Media a provozovatel televizního vysílání TV Barrandov. Dohromady tvoří skupinu Médea Group.

Zájem o alkoholické nápoje u příležitosti akce Suchej únor, která vyzývá k abstinenci po celý měsíc, v obchodech zpravidla výrazněji neklesl. Letos poptávka po alkoholu u některých prodejců naopak mírně vzrostla. Vyplývá to z informací obchodů s potravinami, které ČTK oslovila. Prodeje alkoholu podle nich ovlivňuje spíše počasí a svátky.

Řetězec Billa v únoru prodal více piva, vína, sektů i lihovin než loni stejnou dobou, řekla ČTK mluvčí Dana Bratánková. Letos podle ní vzrostl zájem i o nealkoholické nápoje, stát za tím může teplejší počasí, doplnila. Alkoholu firma prodá nejvíce v období Vánoc a před silvestrem, nejžádanější je pivo a víno, řekla Bratánková.

Vyšší zájem o alkohol měli v únoru proti minulému roku také zákazníci Penny Marketu, v případě vína a lihovin byl nárůst dvacetiprocentní, řekl mluvčí Tomáš Kubík. „I pokud některý ze zákazníků takzvaný suchý únor dodržuje, může si alkohol během měsíce zakoupit a zkonzumovat ho později,“ doplnil.

Proti lednu měl e-shop Košík.cz o šest procent vyšší prodeje piva a ciderů, uvedl mluvčí František Brož. Meziročně byl podle něj vyšší zájem o alkohol na den svatého Valentýna.

„V souvislosti s akcí Suchej únor jsme u prodejů alkoholu nezaznamenali žádné významné výkyvy,“ řekl mluvčí Lidlu Tomáš Myler. Zájem o alkoholické a nealkoholické nápoje se podle něj mění spíše podle sezony, piva a limonády jsou například oblíbené v létě, uvedl. Vyjma Vánoc jdou podle něj lihoviny na odbyt především o Velikonocích.

V prodejnách Kaufland a Globus je zájem o alkoholické nápoje během roku poměrně stabilní. „Trendem je ale zvyšující se zájem a o alkoholické mix drinky, který bude nabírat na síle s teplejším počasím,“ řekla mluvčí Aneta Turnovská.

Na e-shopu Rohlik.cz byla v únoru poptávka po alkoholu přibližně na stejné úrovni jako loni, uvedla mluvčí Denisa Morgensteinová. Zákazníci podle ní nejčastěji nakupují pivo, víno nebo prosecco. V únoru na Rohlik.cz proti předchozím měsícům narostly například prodeje nealkoholických vín, stát za tím však mohou i slevové akce, které firma zavedla, uvedla Morgeinsteinová.

„Žádné mimořádné snížení zájmu o alkoholické nápoje u zákazníků nepozorujeme. Vidíme ale rostoucí zájem o nealkoholické alternativy prosecca, šumivých vín, aperitivů či piva včetně těch ochucených,“ řekl ČTK mluvčí Albertu Jiří Mareček.

Na jednoho obyvatele České republiky připadla v roce 2021 podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) spotřeba 7,1 litru čtyřicetiprocentního alkoholu a 20,8 litru vína, v obou případech to byl meziročně mírný nárůst. Spotřeba piva na jednoho obyvatele předloni činila 135,4 litru, proti roku 2020 klesla o 4,5 litru, vyplývá z informací ČSÚ.

Česko je dvanáctá nejvyspělejší ekonomika v Evropské unii. Ve srovnání s loňskem si pohoršila o tři příčky, zejména kvůli vysoké inflaci a nízké přidané hodnotě produkce. Vyplývá to z nového Indexu prosperity zaměřeného na ekonomiku, který sestavili a dnes zveřejnili analytici České spořitelny a portálu Evropa v datech. Nejsilnější evropskou ekonomikou je podle indexu Švédsko.

Rozvoj české ekonomiky podle autorů indexu brzdila inflace, která byla pátá nejvyšší v EU. Podle ekonomky Jany Matesové způsobily rychlý růst inflace tři faktory. „Zaprvé byla na vině extrémně uvolněná rozpočtová kázeň, která ve druhé polovině roku 2020 a v roce 2021 nebyla obhajitelná pandemií a s ohledem na stav české ekonomiky nebyla ekonomicky obhajitelná obecně. Zadruhé špatná regulace energetického trhu a do třetice vysoká koncentrace a dominantní postavení některých prodejců na českém trhu, které umožňuje zneužívání významné tržní síly,“ uvedla.

Za dlouhodobý problém české ekonomiky autoři indexu označují její nízkou přidanou hodnotu. „Zvyšování úrovně vzdělání, vědy a výzkumu na jedné straně a posilování vztahu s koncovým zákazníkem či snižování podílu subdodávek pro výrobu zahraničních firem na straně druhé, jsou cestou, jak se z pasti ekonomiky středních příjmů vymanit a zároveň zvyšovat prosperitu a životní úroveň,“ uvedl hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Index dobře hodnotí Česko v objemu hodnoty investic, podle autorů je ale třeba se víc zaměřit na to, do jakých oblastí investice míří. „V Česku investujeme velkou část HDP, ale není to tolik vidět na kvalitě. Investice do vědy a výzkumu, ale i míra robotizace průmyslu, se pohybuje na průměru EU. Dostupnost bydlení je nejhorší ze všech zemí EU,“ uvedl Navrátil.

Autoři indexu také pozitivně hodnotí postupný nárůst robotizace i stále relativně nízký veřejný dluh, který se ovšem v posledních letech zvyšuje. Oceňují také odolnost ekonomiky proti šokům, zároveň ale upozorňují, že tato odolnost je založena na levné pracovní síle a energetické náročnosti.

Index prosperity měří a analyzuje prosperitu Česka a porovnává ji s ostatními evropskými zeměmi. Index pojímá prosperitu nejen jako souhrn ekonomických ukazatelů, ale měří ji také z hlediska kvality života a ukazatelů, jako jsou sociální soudržnost, zdraví populace, kvalita vzdělání, bezpečnost, dostupnost bydlení nebo podmínky pro podnikání.

Bílý dům ve čtvrtek oznámil novou strategii kybernetické bezpečnosti, která je nejnovější snahou americké vlády posílit kybernetickou obranu v souvislosti s neustálým nárůstem počtu hackerských útoků a digitálních zločinů zaměřených na tuto zemi.

Strategie, která má sloužit jako vodítko pro budoucí politiku, vyzývá k přísnější regulaci stávajících postupů v oblasti kybernetické bezpečnosti napříč odvětvími a ke zlepšení spolupráce mezi vládou a soukromým sektorem.

Přichází po sérii významných hackerských útoků domácích i zahraničních aktérů na Spojené státy a uprostřed vojenského konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, v němž kybernetická válka hraje významnou roli.

Strategie označuje Čínu a Rusko za nejvýznamnější kybernetické bezpečnostní hrozby pro Spojené státy. Jeden z amerických představitelů, který si nepřál být jmenován, v telefonátu s novináři uvedl, že součástí nové strategie je potlačení ruských hackerů.

„Rusko slouží jako de facto bezpečné útočiště pro kybernetickou kriminalitu a ransomware je dominantním problémem, se kterým se dnes potýkáme,“ uvedl úředník.

Útoky ransomwaru, při nichž kyberzločinecké gangy přebírají kontrolu nad cílovými systémy a požadují výkupné, patří k nejčastějším typům kybernetických útoků a v posledních letech zasáhly celou řadu odvětví.

„Systém trestního soudnictví nebude schopen sám o sobě tento problém vyřešit – musíme se podívat na další prvky národní moci,“ dodal úředník. „Doufáme tedy, že Rusko chápe důsledky škodlivé činnosti v kyberprostoru a bude i nadále zdrženlivé.“

Strategie vyzývá k vytváření koalic se zahraničními partnery, „aby se vytvořil tlak na Rusko a další škodlivé subjekty, aby změnily své chování“, uvedl druhý americký představitel, který se hovoru zúčastnil a který si rovněž nepřál být jmenován.

„Myslím, že se nám v posledním roce podařilo tyto koalice udržet,“ dodal.

Strategie mimo jiné vyzývá ke zlepšení standardů oprav zranitelností počítačových systémů a k zavedení nařízení, které by vyžadovalo, aby cloudové společnosti ověřovaly totožnost zahraničních zákazníků.

Ropa ve čtvrtek posílila, ačkoli zisky dosažené díky známkám silného hospodářského oživení v Číně, která je největším dovozcem ropy, byly omezeny obavami z dopadu možného zvýšení evropských úrokových sazeb.

Podle středečních údajů rostla výrobní aktivita v Číně minulý měsíc nejrychlejším tempem za více než deset let a přispěla tak k důkazům o oživení druhé největší světové ekonomiky po zrušení přísných omezení COVID-19.

Čínský dovoz ruské ropy po moři dosáhne tento měsíc rekordní úrovně, protože rafinerie využívají levných cen.

Na trh však tlačila rostoucí očekávání zvýšení sazeb Evropskou centrální bankou (ECB) po rychlejším než očekávaném zrychlení růstu spotřebitelských cen ve Francii, Španělsku a Německu.

Podle prvního odhadu statistické agentury EU vzrostla inflace v eurozóně v únoru na vyšší než očekávanou roční míru 8,5 %.

„Ke zhoršení nálady přispěly opětovné obavy z inflace,“ uvedl analytik společnosti PVM Oil Tamas Varga. „Přetrvávající inflační obavy budou v nejbližší budoucnosti působit jako brzda delší rally.“

Ve Spojených státech se již desátý týden po sobě zvyšovaly zásoby surové ropy.

Podle Úřadu pro energetické informace však rekordní vývoz ropy z USA způsobil, že zásoby byly nižší než v minulých týdnech.