Právě teď

Vietnamský výrobce elektromobilů VinFast ve středu dodal zákazníkům v Kalifornii svých prvních 45 vozů, které poprvé prodal mimo Vietnam.

Společnost, dceřiná společnost konglomerátu Vingroup JSC, dodala v listopadu do Kalifornie 999 vozidel, ale při jejich přípravě k dodání se potýkala s více než dvouměsíčním nákladným zpožděním.

Minulý týden společnost snížila cenu leasingu elektrického crossoveru VF8 o 50 %.

Společnost VinFast čelila hněvu a frustraci držitelů včasných rezervací, když uvedla, že první dodávka vozů VF8 bude mít nižší dojezd na baterie, než společnost uváděla v marketingu.

Rovněž upustila od možnosti pronajmout si baterii elektromobilu, což byl plán, který inzerovala jako způsob, jak snížit náklady na vlastnictví.

Společnost VinFast ve středu uvedla, že VF8 City Edition Eco, což je přeznačená verze vozu, která zohledňuje nižší dojezd, bude mít podle odhadů EPA dojezd na baterie 207 mil (333 km).

První vozy byly k dispozici na leasing prostřednictvím společnosti US Bancorp, uvedla společnost VinFast. Národní úřad pro bezpečnost silničního provozu (NHTSA) zatím neposkytl hodnocení bezpečnosti.

Společnost VinFast signalizovala, že očekává, že leasing bude mít nárok na dotaci až 7 500 USD v rámci pobídkového programu administrativy prezidenta Joea Bidena vypláceného finanční společnosti. Společnost VinFast zatím nemá certifikát pro účast na dotaci.

Chce konkurovat zavedeným automobilkám v době, kdy velké automobilky v čele s Teslou snižují ceny a uvádějí na trh řadu nových elektromobilů.

Největší africká placená televizní společnost MultiChoice Group ve čtvrtek oznámila, že uzavřela dohodu s americkým mediálním konglomerátem Comcast o vytvoření celoafrické platformy pro streamování videa.

Nová streamovací služba, která bude postavena na streamovací platformě Showmax společnosti MultiChoice, bude ze 70 % vlastněna touto společností, uvedla společnost.

Zbývajících 30 % bude vlastnit společnost NBCUniversal patřící společnosti Comcast, dodala.

Společnost MultiChoice má sice největší podíl na trhu placené televize v Africe, ale kvůli konkurenci ze strany Netflixu , streamovací služby Amazonu a společnosti Disney se jí nedaří proniknout hlouběji s platformou Showmax.

Vzhledem k tomu, že streamovací společnosti nyní trénují své zbraně na sportovní práva v Africe, je společnost MultiChoice ohrožena na trhu, na kterém byla lídrem.

„Nastal vhodný čas, aby zvýšila své ambice a investice v segmentu předplaceného videa na vyžádání (SVOD) /over-the-top (OTT),“ uvedla.

Nová streamovací služba bude kombinovat zrychlující se investice společnosti MultiChoice do místního obsahu s rozsáhlou nabídkou mezinárodního obsahu licencovaného od společností NBCUniversal a Sky, uvedla společnost.

Ten bude doplněn obsahem třetích stran od společností HBO, Warner Brothers International, Sony a dalších, stejně jako přímým přenosem anglické fotbalové Premier League, uvedla společnost.

Metro Bank ve čtvrtek vykázala nižší roční ztrátu, ale uvedla, že růst její čisté úrokové marže bude v roce 2023 omezený, protože britský středně velký věřitel očekává méně pohybů základních sazeb a inflační tlaky, které převáží nad jeho nákladovými iniciativami.

Banky, které zaznamenaly nárůst zisku v souvislosti s růstem úrokových sazeb, se nyní potýkají s bujícími inflačními tlaky a krizí životních nákladů.

Metro Bank, která má za sebou několik bouřlivých let poté, co účetní chyba v roce 2019 vedla k pokutám a šetřením ze strany britských regulačních orgánů, zaznamenala za rok končící 31. prosince zlepšení čisté úrokové marže – klíčového ukazatele ziskovosti – o 52 bazických bodů na 1,92 %.

Společnost se sídlem v Londýně vykázala celoroční základní ztrátu před zdaněním ve výši 50,6 milionu liber (60,63 milionu USD) ve srovnání se ztrátou 171,3 milionu liber v loňském roce.

Ruská banka Tinkoff Bank, na kterou byly uvaleny sankce, ve čtvrtek oznámila, že její mobilní aplikace byly odstraněny z App Store společnosti Apple poté, co na ni Evropská unie minulý týden uvalila sankce.

Banka Tinkoff, vlastněná společností TCS Group Holding, byla zahrnuta do desátého balíčku sankcí EU proti Rusku, který byl minulý týden představen jako nejnovější trest za vojenskou kampaň Moskvy v Rusku.

Společnost Tinkoff byla v důsledku sankcí v pondělí nucena pozastavit obchodování v eurech a nyní nechala odstranit svou aplikaci z obchodu App Store, uvedla.

Ve svém prohlášení společnost Tinkoff svým zákazníkům vzkázala, aby „zachovali klid“ a že ti, kteří si aplikaci již nainstalovali, budou mít i nadále k dispozici její plnou funkčnost.

„Již nainstalované aplikace budou fungovat jako obvykle, stále můžete převádět peníze, dobíjet svůj účet a provádět další operace,“ uvedla.

Z App Store byla odstraněna také makléřská aplikace společnosti Tinkoff, kterou používají miliony ruských drobných investorů.

Také další významní ruští poskytovatelé úvěrů, na které EU nebo Spojené státy dříve uvalily sankce, krátce po zavedení sankcí zaznamenali smazání svých aplikací z platforem Apple a Google.

Tinkoff je bankou, která nemá pobočky a využívá pouze digitální služby, a proto se miliony klientů spoléhají na její online služby pro své každodenní bankovní potřeby.

Společnost Haleon, největší samostatný podnik v oblasti spotřebitelského zdraví na světě, ve čtvrtek předpověděla 4-6% organický růst tržeb v roce 2023.

Společnost kótovaná na londýnské burze, která zahrnuje zdravotnická aktiva dříve vlastněná společnostmi GSK a Pfizer, vykázala v loňském roce organický růst tržeb o 9 %.

Výrobce zubní pasty Sensodyne a léků proti bolesti Panadol v listopadu uvedl, že v loňském roce očekává 8-8,5% nárůst tržeb.

Ve svých prvních celoročních výsledcích generální ředitel Brian McNamara uvedl, že společnost se pohybovala ve vysoce nestabilním prostředí.

Hráči v oblasti spotřebního zdravotnictví se stejně jako v jiných odvětvích museli potýkat s prudkým nárůstem nákladů v celém oboru, včetně nákladů na suroviny a energie.

Konkurenti s aktivitami v oblasti zdraví spotřebitelů, jako jsou Bayer a Reckitt, nasadili vyšší ceny, aby kompenzovali širší poklesy objemu prodeje.

„Náš organický (celoroční) růst tržeb … byl dobře vyvážený mezi objemem a cenou, přičemž dvě třetiny podnikání získaly nebo si udržely podíl,“ uvedl McNamara.

London Stock Exchange Group PLC (LSEG) ve čtvrtek oznámila, že zisk před zdaněním za rok 2022 vzrostl díky nižším nákladům a byl podpořen pozitivním vývojem ve všech divizích, a zvýšila dividendu.

Burzovní a finančně-informační společnost z indexu FTSE 100 vykázala zisk před zdaněním ve výši 1,24 miliardy liber (1,49 miliardy USD) oproti 894 milionům liber v roce 2021.

Upravený zisk před započtením úroků, daní, odpisů a amortizace – ukazatel, který se zbavuje mimořádných a dalších jednorázových položek – vzrostl na 3,55 miliardy liber z 2,97 miliardy liber.

Celkové příjmy skupiny bez započtení zpětně získaných prostředků vzrostly na 7,43 miliardy GBP z 6,21 miliardy GBP v předchozím roce. Podle sestavených prognóz skupiny se očekával celkový příjem ve výši 7,40 miliardy GBP.

Představenstvo vyhlásilo celkovou dividendu za celý rok ve výši 107,0 pencí na akcii, zatímco v roce 2021 to bylo 95 pencí na akcii.

Společnost očekává, že růst tržeb v roce 2023 při konstantní měně bude činit 6 až 8 %, zatímco upravená marže Ebitda by se měla pohybovat kolem 48 %.

Anheuser-Busch InBev, největší světový výrobce piva, zvýšil ve čtvrtém čtvrtletí svůj zisk o něco více, než se očekávalo, přestože prodal méně piva, zejména v Severní Americe a Asii.

Celosvětově výrobce značek Budweiser, Corona a Stella Artois ve čtvrtek uvedl, že objem jeho nápojů v posledním čtvrtletí roku 2022 klesl o 0,6 %, zatímco trh očekával nárůst. Pokles však více než kompenzoval vyššími cenami.

Jádrový zisk společnosti – zisk před započtením úroků, daní a odpisů – vzrostl na srovnatelné bázi o 7,6 % na 4,95 miliardy USD, což je více než 7,1% nárůst očekávaný analytiky v průzkumu sestaveném společností.

Belgická společnost uvedla, že jádrový zisk poroste v roce 2023 v souladu s jejím střednědobým výhledem v rozmezí 4-8 %, přičemž tržby porostou rychleji než zisk.

Indický nejvyšší soud ve čtvrtek požádal regulátora trhu, aby do dvou měsíců dokončil vyšetřování obvinění amerického prodejce krátkých pozic proti skupině Adani, a vytvořil komisi na ochranu investorů uprostřed prudkého poklesu akcií skupiny.

Indický regulátor trhů SEBI vyšetřuje kritickou zprávu společnosti Hindenburg Research z 24. ledna, která tvrdí, že skupina Adani neoprávněně využívala offshorové daňové ráje a manipulovala s akciemi, což konglomerát popřel.

Indický Nejvyšší soud ve čtvrtek požádal SEBI, aby v rámci svého vyšetřování prošetřil, „zda nedošlo k nezveřejnění transakcí se spřízněnými stranami“ a „zda nedošlo k manipulaci s cenami akcií v rozporu se zákonem“.

Sedm kótovaných společností skupiny Adani ztratilo po zveřejnění Hindenburgovy zprávy hodnotu přibližně 135 miliard USD.

Soud rovněž vytvořil komisi, kterou povede penzionovaný soudce Nejvyššího soudu a která do dvou měsíců předloží zprávu o tom, jak lze posílit mechanismy ochrany investorů.

Čína brzdí plán společnosti Arm, vlastněné Softbank Group Corp, na vyvedení jejího problémového společného podniku v zemi, informoval ve čtvrtek deník Financial Times.

Čínští úředníci odmítli zpracovat dokumenty potvrzující převod společnosti Arm China na nový subjekt Vision Fund od doby, kdy byly dokumenty předloženy obchodním regulátorům v květnu loňského roku, uvedly FT s odvoláním na tři osoby blízké této záležitosti.

Je však možné, že regulační orgány změní názor a papíry, jejichž vyřízení trvá přibližně pět až deset dní, zpracují, uvedla zpráva.

Společnosti Arm a Softbank na žádost agentury Reuters o komentář bezprostředně nereagovaly.

Zpráva přichází poté, co Spojené státy v loňském roce přijaly rozsáhlý soubor regulací, jejichž cílem je omezit čínský polovodičový průmysl.

Čína nechce o společnost Arm v této chvíli přijít, uvedl FT s odvoláním na úředníka, který se podílí na dohledu nad společností Arm China.

„Válka o čipy mezi USA a Čínou se stále stupňuje a Arm je pro čínský čipový průmysl nezbytným spojencem,“ řekl úředník FT.

Itálie a Německo hrozí, že zablokují plán Evropské unie zakázat od roku 2035 prodej automobilů se spalovacím motorem. V ohrožení tak jsou unijní cíle na ochranu ovzduší. Zrušení zákazu, na kterém už se dohodly členské státy unie, by tak zřejmě bylo politicky toxické, napsal dnes web Automotive News Europe.

Členské státy požadují, aby Evropská komise (EK) předložila slíbený návrh na vynětí vozidel, která používají klimaticky neutrální syntetická paliva. Polsko a Maďarsko rovněž signalizovaly nesouhlas s plánem, který požaduje, aby výrobci automobilů dosáhli do roku 2035 cíle nulových emisí. Členské státy se na plánu předběžně dohodly už loni.

Německo úspěšně lobbovalo za změnu v pravidlech, na jejímž základě EK souhlasila, že předloží návrh na registraci vozidel, která budou po roce 2035 poháněna výhradně palivem s neutrálními emisemi CO2.

Německý ministr dopravy Volker Wissing dnes uvedl, že komise tento návrh nedodala, takže vláda v Berlíně nemůže dát souhlas s širším plánem při konečném hlasování ministrů vlád EU, které se má uskutečnit 7. března.

Zrušení dohody uzavřené mezi zákonodárci a členskými státy v této pozdní fázi by proto zřejmě bylo politicky výbušné, protože hlasování plánované příští týden by za normálních okolností byla už jen formalita. Předběžné hlasování úředníků EU o této otázce, které se mělo konat dnes, bylo odloženo na pátek.

„Potřebujeme e-paliva, protože neexistuje žádná alternativa, pokud chceme auta provozovat klimaticky neutrálním způsobem,“ řekl Wissing v rozhovoru na veřejnoprávní televizi ARD. „Kdo to myslí s klimaticky neutrální mobilitou vážně, musí mít všechny technologické možnosti otevřené a také je využívat,“ pokračoval. „Nechápu ten boj proti automobilu ani to, proč lidé chtějí některé technologie zakazovat,“ dodal.

Automobilový průmysl v Německu se na výkonu ekonomiky podílí asi z pěti procent a zaměstnává více než 800.000 lidí. Odvětví zahrnuje i mnoho specializovaných firem na výrobu dílů, které se formovaly více než 100 let, kdy zásobovaly součástkami do aut se spalovacími motory výrobce, jako je BMW, Mercedes-Benz a Volkswagen.

V Itálii se automobilový průmysl podílí na ekonomice zhruba z 8,5 procenta. Zaměstnává přibližně čtvrt milionu pracovníků.

Státní rozpočet v únoru skončil ve schodku 119,7 miliardy korun, informovalo dnes ministerstvo financí. Je to nejhlubší únorový deficit od vzniku České republiky. Ke konci ledna bylo hospodaření státu ve schodku 6,8 miliardy korun, na celý rok vláda plánuje deficit 295 miliard korun. Loni byl únorový schodek 45,3 miliardy korun, výsledek ale tehdy ovlivnilo rozpočtové provizorium, které omezilo měsíční výdaje státu na jednu dvanáctinu rozpočtu roku 2021.

Rozpočtové příjmy do konce února dosáhly 246,6 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 9,5 procenta. Zatím mezi nimi není inkaso daně z mimořádných zisků ani odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Výdaje vzrostly o 35,4 procenta na 366,3 miliardy korun.

„Únorové hospodaření státního rozpočtu je tradičně výrazně deficitní. Letošní schodek rozpočtu navíc o desítky miliard prohloubily výplaty valorizovaných sociálních dávek ohroženým skupinám obyvatel, pomoc občanům a firmám s cenami energií či předfinancování sociálních služeb a projektů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Stále silnějším negativním faktorem jsou také bobtnající úroky ze starých dluhů,“ uvedl dnes ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

„Ačkoliv rozpočet již pokrývá celou řadu mimořádných výdajů a zatím čeká na první mimořádné příjmy, je zřejmé, že růst dodatečných příjmů zatím nedokáže kompenzovat nové výdaje. O to více potřebujeme napříč politickým spektrem seriózní debatu o úsporných opatřeních,“ doplnil Stanjura. Vláda loni odhadovala, že mimořádné příjmy by měly za celý rok dosáhnout 100 miliard korun.

„Takřka 120milardový schodek by v dřívějších dobách byl považovaný za hluboký, i pokud by šlo o celoroční číslo, v letošním roce přitom jde pouze o vysvědčení za první dva měsíce. Dodatečné ‚inflační‘ příjmy na první pohled nestačí na rychle rostoucí výdaje a vláda proto musí hledat způsoby jak nůžky mezi výdaji a příjmy více uzavřít,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš.

K meziročnímu růstu příjmů nejvíc přispěl výběr povinného pojistného, na kterém rozpočet získal 109,16 miliardy korun, o deset procent víc než loni. Inkaso daně z přidané hodnoty se zvýšilo o 12,5 procenta na 56,81 miliardy korun. Na dani z příjmu fyzických osob stát získal 23,16 miliardy korun, o 28 procent víc než před rokem. Na spotřební dani se vybralo 21,88 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o 8,3 procenta. Inkaso se snížilo zejména kvůli přechodu spotřebitelů k alternativním tabákovým výrobkům.

Rozpočtové výdaje rostly především kvůli opatřením na řešení energetické krize, kvůli výplatě sociálních dávek, zejména důchodů, a kvůli obsluze státního dluhu. Výdaje na sociální dávky meziročně vzrostly o 17,7 procenta na 144,3 miliardy korun. Z toho 113,14 miliardy korun tvořily výplaty důchodů, které se meziročně zvýšily o 19 procent. Transfery podnikatelům kvůli kompenzacím vysokých cen elektřiny se meziročně zvýšily se o 155,4 procenta na 30,93 miliardy korun. Výdaje na obsluhu státního dluhu vzrostly více než trojnásobně na 16,4 miliardy korun, zejména kvůli lednové výplatě úroků protiinflačních dluhopisů.

Turismus v České republice se do stavu předcovidového roku 2019 vrátí podle České unie cestovního ruchu (ČUCR) nejdříve v roce 2025. V případě, že vláda prosadí úpravu sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) či zvýšení sociálních odvodů pro zaměstnavatele, může zotavení sektoru ale ještě zpomalit. Unie to dnes uvedla v tiskové zprávě.

V únoru publikovaná data Českého statistického úřadu (ČSÚ) o loňském cestovnímu ruchu nejsou podle unie optimistická. Podle statistiků se loni v Česku ubytovalo 19,5 milionu turistů, meziročně o 71 procent více, proti roku 2019 byla návštěvnost nižší o 11 procent. „S počtem 19,5 milionu turistů v roce 2022 jsme zhruba někde na úrovních před rokem 2017. Zhruba 50,6 milionu přenocování zní skvěle, ale je to úroveň zhruba roku 2016,“ řekl předseda výboru ČUCR Jakub Juračka. Domácímu cestovnímu ruchu podle něj chybí pracovní síla. Doplnil, že v době koronavirové pandemie obor opustil každý desátý zaměstnanec.

„Je důležité, aby vláda nečinila přímé kroky proti zotavení sektoru,“ řekl Juračka.

Unie již dříve uvedla, že pokud vláda prosadí od příštího roku úpravu sazeb DPH, kdy by místo dvou snížených sazeb deset a 15 procent byla jedna ve výši 13 nebo 14 procent, služby v pohostinství a cestovním ruchu zdraží nejméně o tři až čtyři procenta. Mnohým provozovatelům služeb by podle ní dokonce hrozila uzávěra. Zahraniční turisté, jako například Němci, kteří Česko tradičně navštěvují nejvíce, by kvůli vyšším cenám jezdili do levnějších destinací nebo zůstali doma. „Tam (v Německu) je totiž snížená sazba DPH na služby v cestovním ruchu prodloužena nejméně do konce tohoto roku,“ sdělil Juračka.

Situaci by podle něj zkomplikovalo i zvýšení sociálních odvodů pro podnikatele, o kterém uvažuje vláda. Podnikatelů je v tuzemském cestovním ruchu téměř pětina, uvedl Juračka.

V tuzemských hotelech, penzionech či kempech se loni podle ČSÚ ubytovalo zhruba 12,1 milionu Čechů a 7,3 milionu cizinců. „Návštěvnost domácích hostů už v příjezdech i přenocováních rok 2019 překonala o devět procent, ale stále chybí ubytovatelům třetina (32,5 procenta) zahraniční klientely,“ sdělil ČSÚ.

Koruna dnes opět vylepšila svá více než čtrnáctiletá maxima k euru. Oproti úternímu závěru zpevnila o 14 haléřů na 23,38 Kč/EUR, silnější byla naposledy v červenci 2008. Vůči dolaru je česká měna nejsilnější za zhruba měsíc, dnes kolem 17:00 posilovala o 25 haléřů na 21,92 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online. Pražská burza dnes vylepšila své víc než roční maximum. Index PX vzrostl o 0,54 procenta na 1421,38 bodu. Nahoru ho táhly hlavně akcie ČEZ.

Česká měna už v úterý během dne prolomila hranici 23,50 Kč/EUR, což se stalo poprvé od července 2008. Dnes své maximum dál vylepšila, silnější závěr měla naposledy 20. července 2008, tehdy byl kurz těsně pod 23 Kč/EUR.

Zpevňování české měny je podle analytiků odrazem posilování eura na trhu s dolarem. Euru dnes podle Martina Gürtlera z Komerční banky poskytla podporu především německá inflace, která byla, stejně jako v úterý zveřejněná francouzská a španělská, oproti odhadům vyšší. „Česká koruna, stejně tak ale i celý středoevropský region, dnes opět posílila a den uzavřela pod 23,40 Kč/EUR. Vliv zde pravděpodobně mělo již zmíněné silnější euro,“ uvedl.

Analytik Patria Finance Tomáš Vlk podotkl, že fundamenty koruny nedávají důvod k tak nízkému kurzu. „Zdroj její síly je podle nás třeba hledat hlavně v poptávce po riziku na globálních trzích, úrokovém diferenciálu vůči eurozóně a USA a také v rétorice ČNB,“ míní.

Koruna vůči euru soustavně posiluje zhruba od poloviny listopadu. Už na konci loňského roku se k euru dostala na nejsilnější kurz za posledních 11 let.

Pražská burza dnes vylepšila své víc než roční maximum. Index PX vzrostl o 0,54 procenta na 1421,38 bodu. Silnější závěr měl naposledy loni 18. února. Nahoru ho táhly hlavně akcie energetické společnosti ČEZ. Vyplývá to z údajů na burzovním webu. Hlavní index pražské burzy PX roste od začátku týdne. Dařilo se i koruně, která posílila k oběma hlavním světovým měnám a vůči euru je nejsilnější od července 2008.

Společnost Centropol od příštího týdne zlevní zemní plyn pod vládní strop. Podstropové ceny, které budou oproti cenovému stropu o 311 korun za megawatthodinu (MWh) nižší, budou moci využívat noví i stávající zákazníci se smlouvami na dobu neurčitou. Firma o tom dnes informovala ČTK. Společnost s více než 290.000 odběrateli snižovala ceny plynu i elektřiny pod strop už dříve, tehdy však s povinnou fixací. Ceny pod vládním maximem začali v reakci na klesající ceny energií na trhu snižovat i další dodavatelé.

Většina dodavatelů energií od začátku roku nabízela novým zákazníkům tarify s cenami vycházející z vládního cenového maxima. To činí pro letošní rok 5000 korun za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny bez DPH a 2500 korun za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Takzvané stropy platí pro domácnosti, firmy i veřejné instituce.

Nové průměrné ceny Centropolu na dobu neurčitou jsou podle společnosti až 12,5 procenta pod cenovým stropem.

„S účinností od 7. a 10. března snižujeme ceny produktů na dodávku zemního plynu s dobou neurčitou. Cenu dodávky plynu u produktu Bez závazku snižujeme na 2189 Kč za MWh bez DPH. Ceníky starších produktů se vzhledem k historickým nákupům dostanou na úroveň nepatrně vyšší, a sice na 2289 Kč/MWh bez DPH,“ uvedl marketingový ředitel a člen představenstva Centropolu Jiří Matoušek.

Ceny energií pod vládou stanovenými limity už v minulých týdnech začali nabízet i další dodavatelé. Například E.ON snížil svým klientům bez dlouhodobého závazku elektřinu proti stropu o šest procent a plyn o osm procent. Části klientů snížilo ceny plynu bez fixace také innogy, a to o zhruba 240 Kč za MWh. Snížení cen stávajícím zákazníkům oznámily také MND. Nový tarif představil i ČEZ. Ceny energií u něj budou klesat postupně, podmínkou však u něj je dlouhodobá smlouva. Od května sníží své prodejní ceny zemního plynu a elektřiny pod vládou stanovený limit také Pražská plynárenská.

Velkoobchodní cena elektřiny v posledních týdnech klesla ke 150 eur (asi 3525 Kč) za MWh bez DPH. U plynu sestoupila k 60 eur (zhruba 1410 Kč) za MWh. Loni v létě se ceny obou komodit pohybovaly i výrazně nad vládou stanoveným limitem.

Státní Národní rozvojovou banku (NRB) chce vláda nově zapojit také do výstavby dostupných nájemních bytů. Kabinet plánuje rovněž změnu zákona o Státním fondu podpory investic (SFPI), který podporuje rozvoj bydlení v Česku. Vláda tak chce podpořit svůj závazek, že na konci volebního období by se mohlo stavět až 10.000 nájemních bytů ročně navíc. Vyplývá to z dnes zveřejněného aktualizovaného programového prohlášení kabinetu.

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) od začátku deklaruje, že podporuje rozvoj všech typů bydlení (vlastnické, nájemní i družstevní). Proto chce připravit nové finanční nástroje na výstavbu dostupných nájemních bytů formou například fondového financování nebo půjčky od Evropské investiční banky (EIB) a garancí státu za úvěry. Nově má být do této činnosti zapojena Národní rozvojová banka.

NRB byla založena v roce 1992 jako Českomoravská záruční a rozvojová banka, pod novým jménem funguje od září 2021. Jejím jediným akcionářem je Česká republika zastoupená ministerstvy průmyslu, financí a pro místní rozvoj. Banka nabízí podnikatelům úvěry s nulovou či zvýhodněnou úrokovou sazbou. Loni poskytla podnikatelům úvěry a záruky za 22,5 miliardy korun. Další zhruba miliardu korun uvolnila na rozvoj veřejné infrastruktury.

V prohlášení vlády je v oblasti bydlení také doplněno, že ke zvýšení výstavby nájemního bydlení má být využita širší paleta finančních zdrojů, včetně Národního plánu obnovy.

Změna zákona o Státním fondu podpory investic má umožnit flexibilnější fungování fondu a rozšířit možnost cílení programů, řekla ČTK mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Veronika Hešíková. Vláda v prohlášení uvedla, že do SFPI by se mělo přesunout více peněz na inovativní finanční nástroje na podporu bydlení. To má zahrnovat i prostředky na přípravu projektových dokumentací, výkupů nemovitostí a regeneraci brownfieldů pro účely bydlení, stejně jako na rekonstrukce zanedbaného bytového fondu.

V oblasti veřejných zakázek vláda nově formulovala, že do roku 2024 nastaví funkční model centrálních nákupů komodit tak, aby bylo zajištěno snížení administrativní náročnosti pro různé úrovně zadavatelů, a to zejména na bázi e-shopu či dalších efektivních forem veřejných nákupů.

U cestovního ruchu změnila název zákona o cestovním ruchu na zákon o řízení a rozvoji cestovního ruchu, který chce představit do konce letošního roku. V něm chce zlepšit koordinaci mezi resorty, samosprávami a profesními organizacemi a více propojit veřejné a soukromé zájmy. V novém prohlášení potvrdila, že spuštění systému e-Turista se o rok posunulo na rok 2025.

Státní rozpočet v únoru skončil ve schodku 119,7 miliardy korun, informovalo dnes ministerstvo financí. Je to nejhlubší únorový deficit od vzniku České republiky. Ke konci ledna bylo hospodaření státu ve schodku 6,8 miliardy korun, na celý rok vláda plánuje deficit 295 miliard korun. Loni byl únorový schodek 45,3 miliardy korun, výsledek ale tehdy ovlivnilo rozpočtové provizorium, které omezilo měsíční výdaje státu na jednu dvanáctinu rozpočtu roku 2021.

Rozpočtové příjmy do konce února dosáhly 246,6 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 9,5 procenta. Zatím mezi nimi není inkaso daně z mimořádných zisků ani odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Výdaje vzrostly o 35,4 procenta na 366,3 miliardy korun.

„Únorové hospodaření státního rozpočtu je tradičně výrazně deficitní. Letošní schodek rozpočtu navíc o desítky miliard prohloubily výplaty valorizovaných sociálních dávek ohroženým skupinám obyvatel, pomoc občanům a firmám s cenami energií či předfinancování sociálních služeb a projektů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Stále silnějším negativním faktorem jsou také bobtnající úroky ze starých dluhů,“ uvedl dnes ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Indický stát Ándhrapradéš zahájil vyšetřování příčin požáru v továrně dodavatele společnosti Apple Foxlink, který vedl ke zřícení části budovy a přerušení výroby, uvedl ve středu vládní úředník.

Továrnu společnosti Foxlink, která v jižním státě vyrábí nabíjecí kabely pro iPhony, zachvátil v pondělí rozsáhlý požár, který si však nevyžádal žádné oběti. Hasičský sbor uvedl, že velká část protipožárních zařízení v továrně nebyla funkční.

Oddělení továren, které je zodpovědné za zajištění bezpečnosti a blahobytu pracovníků ve státě, zahájilo vyšetřování.

Oddělení „vyšetřuje nehodu při požáru v továrně Foxlink a během několika příštích dnů chce prověřit, jak k požáru došlo,“ řekl agentuře Reuters Ramakrishna Reddy, zástupce hlavního inspektora továren.

Reddy dodal, že podle jeho prvotního odhadu neexistují žádné bezprostřední obavy o bezpečnost zaměstnanců, protože pouze několik zaměstnanců muselo být převezeno do nemocnice k poskytnutí první pomoci poté, co po incidentu nahlásili závratě.

Společnost Foxlink ve středu uvedla, že vyšetřuje příčinu požáru a „usilovně pracuje na obnovení výroby“.

Incident vyvolal obavy amerického technologického gigantu Apple ohledně dodavatelského řetězce, protože Foxlink byl „klíčovým dodavatelem“ v Indii, uvedla agentura Reuters.

Malajsijský premiér Anwar Ibrahim ve středu prohlásil, že probíhající krize v Myanmaru ovlivňuje bezpečnost a blahobyt regionu a že je třeba najít nové způsoby, jak přesvědčit vojenské vládce, aby spolupracovali se sdružením ASEAN na dosažení míru.

Po setkání s filipínským prezidentem Ferdinandem Marcosem mladším v Manile Anwar uvedl, že oceňuje, že jeho protějšek zopakoval, že je třeba realizovat pětibodový mírový plán dohodnutý mezi Sdružením národů jihovýchodní Asie a myanmarskou juntou.

„…ale určitě bych navrhl prozkoumat nové oblasti, jak by bylo možné myanmarskou juntu přesvědčit, aby pracovala v rámci ASEAN a vyřešila nevyřešenou otázku, kterou nelze považovat za čistě interní, protože ovlivňuje bezpečnost a blaho regionu,“ řekl Anwar.

Myanmar sužuje sociální, politický a hospodářský chaos od doby, kdy tamní armáda v roce 2021 svrhla zvolenou vládu.

Skupiny pro lidská práva a OSN obvinily armádu z provádění zvěrstev v rámci zásahu proti svým odpůrcům, kteří jsou podle ní „teroristé“ usilující o zničení země.

Sdružení ASEAN, které se dlouhodobě drží zásady nevměšovat se do suverénních záležitostí svých členů, je frustrováno tím, že junta nepokročila v plnění mírového plánu, na němž se s generály dohodla krátce po převratu.

Zatímco desetičlenný blok zakázal myanmarským generálům účast na svých setkáních na vysoké úrovni, Malajsie, která je hlasitým kritikem junty, vyzvala k přísnějším opatřením. Generálové reagovali na to, co nazývají vměšováním členů ASEAN, rozzlobeně.

Čína tvrdí, že zákaz používání služby TikTok oficiálními institucemi Evropské unie poškodí obchodní důvěru v Evropě.

V poslední salvě v boji o aplikaci pro sdílení videí, kterou vlastní Čína, Evropský parlament, Evropská komise a Rada EU zakázaly instalaci TikToku na oficiálních zařízeních.

To následuje po podobných opatřeních, která přijala americká federální vláda, Kongres a více než polovina z 50 států USA. Kanada ji rovněž zakázala ve vládních zařízeních.

TikTok je mezi dospívajícími velmi populární, ale existují obavy, že by Čína mohla využít své právní a regulační pravomoci k získání soukromých údajů uživatelů nebo se pokusit na této platformě prosazovat dezinformace či narativy ve prospěch Číny.

Čína se brání, ačkoli její vládnoucí komunistická strana dlouhodobě blokuje mnoho zahraničních platforem sociálních médií a aplikací pro zasílání zpráv, včetně YouTube, Twitteru, Facebooku, Instagramu – a TikToku. Čínská verze aplikace Douyin je sice povolena, ale její obsah není stejný jako na TikToku.

„EU o sobě tvrdí, že je nejotevřenějším trhem na světě, ale v poslední době přijímá restriktivní opatření a bezdůvodně potlačuje společnosti jiných zemí z důvodu národní bezpečnosti,“ uvedl ve středu na denním brífinku mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning.

„To oslabuje důvěru mezinárodního společenství v podnikatelské prostředí v EU,“ dodal Mao.

„EU by měla sladit svá slova s činy, respektovat tržní hospodářství a spravedlivou hospodářskou soutěž, přestat přehánět a zneužívat pojem národní bezpečnosti a zajistit otevřené, spravedlivé, transparentní a nediskriminační podnikatelské prostředí pro všechny společnosti,“ dodal Mao.

Zaměstnanci EU jsou povinni do 15. března odstranit aplikaci TikTok ze zařízení, která používají k pracovní činnosti. V Norsku, které není členem sedmadvacítky, se tento měsíc musela omluvit ministryně spravedlnosti za to, že neoznámila, že má na svém vládním telefonu nainstalovaný TikTok.

Guvernér Bank of England Andrew Bailey naznačil, že k omezení inflace může být zapotřebí další zvýšení úrokových sazeb, a srovnal současnou situaci se 70. lety 20. století.

Zatímco britská ekonomika se vyvíjí do značné míry tak, jak tvůrci politiky v únoru předpokládali, trh práce zůstává napjatý a zvyšuje tlak na ceny, uvedl guvernér v projevu na konferenci o životních nákladech skupiny Brunswick v Londýně.

„Pokud nyní uděláme s úrokovými sazbami příliš málo, budeme muset později udělat jen více,“ řekl Bailey podle textu, který ve středu zveřejnila BOE. „Zkušenosti ze 70. let nás naučily tuto důležitou lekci.“

Tyto poznámky přitvrzují očekávání, že BOE na svém zasedání 23. března opět zvýší sazby a v příštích měsících pravděpodobně i více. Investoři se posunuli k ceně dalšího zvýšení sazeb o tři čtvrtiny bodu do konce léta, přičemž před několika týdny to bylo méně než půl bodu.

Baileyho výroky rovněž naznačují změnu tónu. Když se inflace v roce 2021 začala plíživě zvyšovat, Bailey trval na tom, že bude „přechodná“, a vyhnul se srovnávání situace se 70. lety s tím, že se od této éry velmi liší.

Nyní řekl, že „určité další zvýšení bankovní sazby se může ukázat jako vhodné, ale nic není rozhodnuto“. Minulý měsíc BOE uvedla, že inflační podmínky by se musely zhoršit, aby mohla přistoupit k mnohem agresivnějšímu zvyšování sazeb.