Právě teď

Ruský rubl v pondělí posílil a zotavil se z více než desetiměsíčního minima vůči dolaru, protože obchodníci se vrátili na trh po celostátních svátcích a blížící se platby daní mu poskytly určitou podporu.

V 8:21 GMT byl rubl vůči dolaru silnější o 0,7 % na úrovni 75,58 a vůči euru si připsal 0,6 % a obchodoval se na úrovni 79,86. Vůči jüanu posílil o 1,3 % na 10,83.

Jen něco málo přes rok poté, co Rusko vyslalo na Ukrajinu desítky tisíc vojáků, se rubl vrátil na úrovně z doby před začátkem konfliktu. V březnu 2022 se propadl na rekordní minimum a loni v létě se vyšplhal na několikaleté maximum, k čemuž přispěly kapitálové kontroly, prudce klesající dovoz a rostoucí příjmy z energií.

V pátek, kdy byl trh otevřen pouze pro omezené obchodování, protože Rusko slavilo státní svátek, rubl klesl a v pondělí na začátku obchodování dosáhl nejslabší hodnoty od 22. dubna 2022 na 76,4875, než se začala vracet likvidita.

„V pondělí rubl postupně obnovuje své pozice,“ uvedli analytici Promsvyazbank ve své poznámce. „Podle našich odhadů se během dnešního obchodování pár dolar/rubl pokusí kompenzovat volatilitu z minulého týdne návratem k hranici 75.“

Očekává se, že po ruské měně bude větší poptávka před splatností daní na konci měsíce 28. února, kdy vývozci obvykle přepočítávají své příjmy v cizích měnách.

Ropa Brent, globální benchmark pro hlavní ruský export, byla stabilní na úrovni 83,2 USD za barel.

Ruské akciové indexy byly vyšší.

Dolarový index RTS vzrostl o 1,4 % na 926,8 bodu. Ruský index MOEX v rublech byl vyšší o 0,7 % na 2 223,6 bodu.

Depozitní certifikáty online banky Tinkoff kótované na burze v Moskvě se při otevření trhu propadly o více než 10 %, poté část ztrát snížily a během dne se obchodovaly o zhruba 5 % níže. Evropská unie ve svém 10. balíčku sankcí uvedla, že odpojí společnost Tinkoff od globálního platebního systému SWIFT.

Moskevská burza v pondělí uvedla, že v reakci na rostoucí zájem klientů zahájí od 1. března na derivátovém trhu obchodování s futures na páry rublu s tureckou lirou a hongkongským dolarem.

Akcie společnosti Forward Partners Group PLC v pondělí v ranním obchodování klesly o 9,1 % poté, co společnost uvedla, že očekává pokles hodnoty svého portfolia a čisté hodnoty aktiv za loňský rok v důsledku tlaků veřejného trhu a makroekonomických faktorů.

Akcie v 8:07 GMT klesly o 3,50 pence na 35,0 pence.

Investiční společnost se sídlem v Londýně uvedla, že ocenění jejího portfolia k 31. prosinci kleslo na 79,0 milionu liber (94,3 milionu USD) ze 117,1 milionu liber ke stejnému datu o rok dříve.

Očekává se, že čistá hodnota aktiv na akcii k 31. prosinci nebyla nižší než 71,0 pencí za akcii ve srovnání se 104 pencemi k 31. prosinci 2021.

Společnost Forward Partners uvedla, že podíly jejích 15 nejhodnotnějších společností, které drží, vygenerují vážený průměrný růst ve výši 77 %, což je náskok oproti dříve očekávanému růstu o 40-60 %.

„Oživení zůstává křehké, ale povzbuzují nás známky zlepšení na trhu, kdy se investoři stávají aktivnějšími a mezi našimi generálními řediteli se zvyšuje optimismus. I nadále věříme našemu portfoliu a potenciálu pro tvorbu hodnoty v britském technologickém sektoru,“ uvedl generální ředitel Nic Brisbourne.

Společnost CentralNic Group PLC v pondělí oznámila, že zisk před zdaněním a tržby v roce 2022 vyskočily díky zrychlení organického růstu v souvislosti se zvýšením podílu na trhu.

Společnost provozující internetové platformy vykázala zisk před zdaněním ve výši 14,8 milionu USD oproti 1,6 milionu USD o rok dříve.

Tržby se zvýšily na 728,2 milionu dolarů ze 410,5 milionu dolarů v roce 2021.

Společnost CentralNic uvedla, že do budoucna se bude zaměřovat na příležitosti k fúzím a akvizicím zvyšující zisk a zároveň zachová svůj disciplinovaný přístup k alokaci kapitálu.

Společnost navrhla konečnou dividendu ve výši 1,0 pence na akcii.

Akcie společnosti v 08:04 GMT vzrostly o 7,00 pencí, tj. 5,0 %, na 147,00 pencí.

Společnost GlobalData PLC v pondělí oznámila, že zisk před zdaněním v roce 2022 vzrostl, protože společnost splnila své krátkodobé finanční cíle díky odolné povaze obchodního modelu.

Poskytovatel oborových informací uvedl, že zisk před zdaněním za rok 2022 činil 38,4 milionu liber (45,9 milionu USD) ve srovnání s 32,6 milionu liber o rok dříve.

Tržby činily 243,2 milionu liber (GBP) oproti 189,3 milionu GBP v roce 2021.

GlobalData vyhlásila konečnou dividendu ve výši 18,3 pence na akcii, čímž celková dividenda dosáhla 26,0 pence.

„Do roku 2023 vstupujeme v silné pozici s viditelností více než 80 % našeho výhledu tržeb na rok 2023, což nám dává jistotu růstu i expanze marží do roku 2023 a dále,“ uvedl generální ředitel Mike Danson.

Společnost uvedla, že pro rok 2023 plánuje nejméně 10% růst základních tržeb a upravenou marži zisku před započtením úroků, daní a odpisů ve výši 40 %.

Společnost Shanta Gold Ltd. v pondělí oznámila, že prodloužila životnost zlatého dolu New Luika neboli NLGM v Tanzanii během roku 2022 s novými zásobami do prvního čtvrtletí roku 2028 ze čtvrtého čtvrtletí roku 2026.

Těžební společnost kótovaná na burze AIM uvedla, že se jedná o čtvrtý rok po sobě, kdy dosáhla prodloužení životnosti dolu minimálně o další rok.

Těžař uvedl, že celkové zdroje celé skupiny činí 3,67 milionu uncí a že v Tanzanii má v obou svých projektech zásoby zlata ve výši 625 000 uncí.

Společnost uvedla, že v roce 2022 vynaložila na průzkum v Tanzanii 2,1 milionu USD a že to byla méně než polovina částky vynaložené v roce 2021, protože upřednostnila financování dolu Singida.

„Pokračující úspěšné průzkumné vrty v NLGM, definování zdrojů a rezerv v Singidě a vynikající pokrok v našem vysoce kvalitním projektu v západní Keni přispěly k působivé životnosti a kvalitě portfolia východoafrických zlatých aktiv společnosti Shanta,“ uvedl výkonný ředitel Eric Zurrin.

Německá Commerzbank se v pondělí vrátila do indexu DAX, což pro německého věřitele číslo 2 znamená návrat poté, co byl v roce 2018 vyřazen z klubu blue-chip společností.

Návrat do indexu přichází poté, co Commerzbank před dvěma lety zahájila rozsáhlou reorganizaci, v jejímž rámci došlo ke zrušení tisíců pracovních míst a uzavření poboček, což obnovilo ziskovost.

„Přišli jsme zůstat,“ řekl generální ředitel Commerzbank Manfred Knof před zazvoněním zahajovacího zvonu na frankfurtské burze. „Návrat Commerzbank je dobrým signálem pro německý bankovní trh.“

V roce 2018 byla Commerzbank, kterou po záchranném programu stále částečně vlastní německá vláda, vyloučena z indexu DAX, aby uvolnila místo platební společnosti Wirecard AG, která se v roce 2020 zhroutila po odhalení několikaletého podvodu.

Po zániku společnosti Wirecard společnost Deutsche Boerse AG, která index DAX sestavuje, jej přepracovala tak, aby zahrnoval 40 společností namísto předchozích 30, a zpřísnila kritéria členství.

Od svého založení v roce 1988 je DAX německou odpovědí na Dow Jones Industrial Average v New Yorku a FTSE v Londýně a jeho členové tvoří firemní elitu jedné z největších světových ekonomik.

Mezi další členy patří Siemens AG, Volkswagen AG a Allianz SE.

Commerzbank nahradí společnost Linde Plc, která se vzdává kotace na burze v Německu.

Agentury NASA a SpaceX v pondělí brzy ráno odložily start modulu se dvěma americkými astronauty, ruským kosmonautem a členem posádky ze Spojených arabských emirátů několik minut před plánovaným startem z Floridy na let k Mezinárodní vesmírné stanici.

Americká vesmírná agentura a soukromá raketová společnost SpaceX, kterou založil miliardář Elon Musk, se odvolávaly na technickou závadu týkající se zážehové kapaliny používané ke spuštění motorů kosmické lodi.

Zdálo se, že odpočítávání probíhá hladce až do okamžiku, kdy asi dvě a půl minuty před startem NASA v živém internetovém vysílání oznámila, že start čtyř členů posádky na šestiměsíční vědeckou misi bude odložen.

Start rakety Falcon 9 společnosti SpaceX s kapslí Crew Dragon byl naplánován na 1:45 EST (0645 GMT) z Kennedyho vesmírného střediska NASA na mysu Canaveral na Floridě.

První záložní možnost startu pro tuto misi byla stanovena na začátek úterý, přibližně 24 hodin od prvního pokusu o start rakety.

NASA ani SpaceX bezprostředně neuvedly, za jak dlouho by vlastně mohly být připraveny k dalšímu pokusu. Jedenáctihodinové odklady startu jsou ve velmi složitém a riskantním podniku, jakým jsou lety člověka do vesmíru, poměrně rutinní záležitostí.

Pokud by byl pondělní start úspěšný, očekávalo se, že posádce bude trvat asi 25 hodin, než dosáhne svého cíle na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), laboratoři obíhající ve výšce asi 420 km nad Zemí.

Mise s označením Crew 6 bude šestým dlouhodobým týmem na ISS, který NASA dopravila na palubě SpaceX od května 2020, kdy Muskova kalifornská společnost začala vysílat americké astronauty na oběžnou dráhu.

Společnost Pfizer Inc. (PFE) jedná o převzetí biotechnologické společnosti Seagen Inc. (SGEN), což je podle osob obeznámených s touto záležitostí nejnovější potenciální dohoda velké farmaceutické společnosti, jejímž cílem je rozšířit slibnou skupinu cílených terapií rakoviny.

Jednání jsou v počáteční fázi a není zaručeno, že k dohodě dojde, uvedli tito lidé. Bylo by třeba překonat řadu překážek, včetně možného přísného antimonopolního přezkumu jakéhokoli návrhu. Pokud by k dohodě došlo, byla by velká: Seagen má tržní hodnotu přibližně 30 miliard dolarů a očekává se, že bude mít vyšší cenu.

V loňském roce probíhala pokročilá jednání o převzetí společnosti Seagen společností Merck & Co. (MRK), v transakci, která by měla hodnotu 40 miliard dolarů nebo více, uvedl tehdy deník The Wall Street Journal, ale obě strany se nedohodly. Společnost Pfizer v té době rovněž usilovala o Seagen, uvedli lidé obeznámení s touto záležitostí.

Poté, co loni zkrachovala jednání s Merckem, jmenovala společnost Seagen do funkce generálního ředitele Davida Epsteina, bývalého manažera společnosti Novartis AG (NVS), který byl nedávno partnerem v rizikové společnosti Flagship Pioneering.

Dohoda by pomohla společnosti Pfizer, jedné z největších farmaceutických společností na světě s loňskými tržbami ve výši 100 miliard dolarů, rozšířit svou nabídku léčby rakoviny o skupinu látek, které se ukázaly jako slibné ve spolupráci s takzvanými imunoterapeutiky proti některým z nejrozšířenějších nádorů.

Vedoucí představitelé Srbska a Kosova v pondělí jednají o návrzích Evropské unie, jejichž cílem je ukončit dlouhou sérii politických krizí a nastartovat obě země k lepším vztahům a nakonec i k vzájemnému uznání.

Napětí mezi Srbskem a jeho bývalým územím trvá od roku 2008, kdy se Kosovo jednostranně odtrhlo; tento krok uznala řada západních zemí, ale Srbsko se proti němu postavilo s podporou Ruska a Číny.

Nedávno se toto napětí rozhořelo kvůli zdánlivě banálním záležitostem, jako jsou formáty registračních značek vozidel nebo zatčení etnického srbského policisty, což vyvolalo mezi západními představiteli nové obavy, že by mohl vypuknout nový balkánský konflikt právě v době, kdy ruská válka na Ukrajině vstupuje do svého druhého roku.

Očekává se, že srbský prezident Aleksandar Vučič a kosovský premiér Albin Kurti budou na jednání v Bruselu diskutovat o způsobech, jak evropské návrhy uvést do praxe. Oba lídři již o plánu, který nebyl zveřejněn, jednali a představitelé EU jsou přesvědčeni o pokroku.

Jeden z vysokých představitelů EU před jednáním uvedl, že „musíme prolomit začarovaný kruh krize“. Uvedl, že návrhy nejsou „konečnou stanicí“, pokud jde o normalizaci vztahů mezi Bělehradem a Prištinou, ale že vzhledem k nedávnému napětí je plán EU „v tuto chvíli maximem dosažitelného“.

Úředník informoval novináře pod podmínkou, že nebude jmenován, a to kvůli vysoce citlivé povaze jednání. Předchozí rozhovory mezi Vučičem a Kurtim se zvrhly v hádky a vzájemné obviňování, tentokrát však již oba lídři návrhy „v zásadě“ schválili, uvedl.

Společnost Thales SA v pondělí oznámila, že v letošním roce plánuje přijmout více než 12 000 nových pracovníků na různých pracovních pozicích ve svých výzkumných a vývojových a průmyslových provozech, aby podpořila růst na svých klíčových trzích.

Francouzská letecko-kosmická a obranná společnost, která v současné době zaměstnává 77 000 lidí v 68 zemích, uvedla, že očekává nábor 5 500 nových zaměstnanců ve Francii, 1 050 ve Velké Británii, 600 v Austrálii a více než 500 v Indii i USA. V loňském roce Thales přijal 11 500 lidí, což podle společnosti představovalo rekordní nábor.

Společnost uvedla, že plány na nábor zaměstnanců mají podpořit její růstovou trajektorii na třech klíčových trzích, kterými jsou letecký průmysl, obrana a bezpečnost a digitální identita a bezpečnost.

Generální ředitel Campbell Wilson v pondělí uvedl, že Air India, která patří skupině Tata, si objedná rekordních 470 letadel od společností Airbus a Boeing Co. za katalogovou cenu 70 miliard dolarů, protože letecká společnost hledá možnosti expanze na dálkových mezinárodních linkách.

Společnost Air India počátkem tohoto měsíce oznámila předběžné dohody na 220 letadel od Boeingu a 250 od Airbusu v rámci objednávky, která by překonala dosavadní rekordy v objednávce jednoho dopravce.

Letecká společnost plánuje financovat objednávku kombinací zdrojů, včetně interního cash flow, vlastního kapitálu akcionářů a prodeje a zpětného leasingu letadel, řekl Wilson novinářům na tiskové konferenci.

„Zavázali jsme se k historické objednávce nových letadel, která začnou přicházet do flotily od konce tohoto roku až do konce desetiletí, abychom změnili flotilu a podpořili významné rozšíření sítě a kapacity,“ řekl Wilson.

Společnost Air India, která byla v Indii kdysi považována za leteckou společnost světové úrovně, si v polovině roku 2000 zhoršila image kvůli finančním problémům, stárnoucí flotile a špatným službám.

Cílem renesance letecké společnosti pod vedením konglomerátu Tata, který loni převzal kontrolu nad dříve vládním dopravcem, je využít rostoucí základnu indických cestujících a početnou diasporu po celém světě.

Air India přijímá každý měsíc 500 členů palubního personálu. Minulý týden uvedla, že přijme více než 4 200 členů palubního personálu a 900 pilotů.

„Air India zahájila pravděpodobně největší transformaci v historii letectví,“ dodal Wilson.

Španělská společnost Fluidra v pondělí uvedla, že v letošním roce očekává pokles tržeb a ziskovosti poté, co její hospodaření v roce 2022 zatížily rostoucí úrokové sazby a nižší poptávka po bazénech v posledním čtvrtletí.

Čistý zisk společnosti Fluidra v roce 2022 klesl o 37 % na 160 milionů eur (168,51 milionu USD), zatímco zisk před započtením úroků, daní, odpisů a amortizace (EBITDA) se snížil o 6,8 % na 512 milionů eur kvůli „inflačním tlakům“, uvedla společnost.

Její čistý zisk byl pod prognózou společnosti Refinitiv ve výši 189 milionů eur, zatímco EBITDA byl mírně vyšší.

Největší světový výrobce bazénového vybavení byl v roce 2020 jedním z vítězů pandemických výluk, protože těžil z chuti bohatých zákazníků kupovat nebo modernizovat bazény, ale v říjnu snížil svůj výhled a nyní očekává pokles obchodu v důsledku „normalizace sektoru“.

Tržby v roce 2022 vzrostly o 9,2 %, ale v posledním čtvrtletí byly o 13 % nižší než ve stejném období roku 2021.

Fluidra očekává, že její tržby v roce 2023 klesnou na 2 až 2,2 miliardy eur a EBITDA na 410 až 480 milionů eur.

„Poptávka po nové (bazénové) bytové výstavbě bude v roce 2023 slabší, zatímco (segment) trhu s náhradními díly by měl být odolnější,“ uvedla společnost.

Katalánská regionální vláda řeší problém dlouhých front na taxíky na největší světové telekomunikační konferenci, která v pondělí začíná v Barceloně, zmírněním omezení pro společnosti nabízející spolujízdu, jako jsou Uber a Cabify.

Světový mobilní kongres (MWC) letos očekává účast přibližně 80 000 delegátů z celého světa, ale v minulosti se před místem konání tvořily dlouhé fronty na taxíky.

Katalánské úřady zmírnily pravidla, takže taxíky z celého Španělska mohou v Barceloně jezdit od 24. února do 7. března.

V září loňského roku ústřední vláda nařídila španělským regionálním vládám, aby po protestech taxikářů kvůli nekalé konkurenci vydaly nová pravidla pro soukromé vozy přepravující cestující najaté prostřednictvím mobilních platforem, jako jsou Uber, Bolt a místní konkurent Cabify.

Některé regiony, například Madrid a Andalusie, povolily řidičům pokračovat v činnosti jako dosud, ale jiné, například Barcelona, zavedly přísnější opatření.

Ignacio Manzano, viceprezident organizace Feneval, která se zabývá poskytováním služeb v oblasti spolujízdy, uvedl, že zmírnění pravidel v Barceloně kvůli MWC dokazuje, že město nemá během velkých konferencí dostatek taxíků.

„Od doby, kdy katalánská vláda zavedla omezení, je v Barceloně nedostatek alternativ, jak se dopravovat,“ uvedl v prohlášení.

„Toto období odkladu je uznáním, že aktuální omezení nereprezentují zájmy města.“

Mluvčí katalánské vlády uvedl, že na žádost barcelonské rady byla zavedena výjimka, aby tyto taxíky mohly poskytovat služby po dobu deseti dnů.

Společnost Qualcomm Inc v pondělí oznámila, že spolupracuje se skupinou výrobců chytrých telefonů s operačním systémem Android na přidání funkce satelitních zpráv do jejich zařízení.

Kalifornská společnost se sídlem v San Diegu, která je největším světovým dodavatelem čipů, jež připojují mobilní telefony k bezdrátovým datovým sítím, uvedla, že na vývoji těchto zařízení spolupracuje se společnostmi Honor, Motorola vlastněnou společností Lenovo, Nothing, OPPO, Vivo a Xiaomi Corp.

Satelitní komunikace umožňuje odesílat a přijímat data ve vzdálených nebo venkovských oblastech, kde nejsou dostupné jiné telekomunikační sítě. Společnost Qualcomm oznámila, že tyto funkce přidává do svých čipů na začátku tohoto roku.

Spolupráce společnosti Qualcomm s výrobci zařízení se systémem Android pravděpodobně zintenzivní konkurenci mezi těmito značkami a společností Apple Inc, která v loňském roce představila schopnost odesílat nouzové satelitní zprávy jako jednu z vlajkových funkcí své nejnovější řady iPhonů. Tyto nové iPhony obsahují čip od Qualcommu, ačkoli Apple agentuře Reuters sdělil, že obsahují také vlastní hardware a software, které jsou proprietární pro Apple.

Společnost Qualcomm neuvedla, kdy budou nové funkce pro zasílání satelitních zpráv od značek smartphonů s operačním systémem Android jmenovaných v pondělí k dispozici. Začátkem letošního roku společnost Qualcomm uvedla, že některé telefony se systémem Android budou mít tyto funkce do druhé poloviny letošního roku.

Nissan urychluje přechod na elektromobily, zejména v Evropě, kde jsou emisní předpisy nejpřísnější, uvedla v pondělí společnost.

Společnost Nissan Motor Co. ve svém prohlášení uvedla, že do fiskálního roku 2026 bude prakticky veškerou svou nabídku v Evropě vyrábět z 98 % na elektrický pohon nebo jako sériové hybridy. To je nárůst oproti předchozímu cíli 75 %. V Japonsku chce společnost vyrábět 58 % svých modelů, což je nárůst oproti dřívějšímu cíli 55 %.

Cíl společnosti Nissan v oblasti prodeje elektromobilů a sériových hybridů zůstává pro USA nezměněn a činí více než 40 %. V Číně byl cíl snížen ze 40 % na 35 %. To zahrnuje pouze čisté elektromobily, nikoli hybridy.

Cílová čísla společnosti Nissan nezahrnují očekávané prodeje vozidel aliančních partnerů Nissanu, jako je francouzský Renault SA nebo menší japonská automobilka Mitsubishi Motors Corp.

Vzorec pro výpočet valorizace penzí je třeba upravit. V diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekla viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová. Nechtěla řešit otázku, zda se má valorizace měnit v režimu legislativní nouze. Připomněla, že poměr průměrné penze k průměrné mzdě stoupl ze 40 na 50 procent. Důchodci nebyli zasaženi inflační vlnou, protože dostali plné kompenzace, dodala.

„Neříkám, že si důchodce vyšší důchody nezaslouží, ve veřejných financích ale na to nejsou peníze,“ uvedla.

Koalice chce navrhovanou novelu s omezením červnové valorizace penzí dokončit. Opoziční hnutí ANO a SPD chtějí přijetí zákona se sníženým mimořádným červnovým přidáním blokovat. Podle nich je protiústavní, a to kvůli projednávání ve stavu legislativní nouze či kvůli retroaktivitě.

Penze se mají kvůli inflaci mimořádně valorizovat od června. Podle podkladů k návrhu by se podle nynějších pravidel zásluhový procentní díl důchodu zvedl o 11,5 procenta, průměrný starobní důchod by rostl o 1770 korun. Vláda navrhuje jednorázově přidání omezit a navýšit zásluhový díl o 2,3 procenta a k tomu o 400 korun, průměrný starobní důchod by se navýšil o 760 korun. Zadlužení by se zbrzdilo o 19 miliard korun. Místo 34,4 miliardy na dluh navíc by se vyplatilo 15,4 miliardy Kč.

Rusko přestalo dodávat ropu severní větví ropovodu Družba, která vede do Polska. Na twitteru o tom informoval šéf rafinerské společnosti PKN Orlen Daniel Obajtek. Podle něj to dodávky zákazníkům neovlivní, protože Polsko získávalo v poslední době z Ruska pouze desetinu své spotřeby surové ropy a dodávky nahradí z jiných zdrojů. Do Česka přeprava ropy ropovodem Družba probíhá podle plánu standardním způsobem, řekla ČTK mluvčí společnosti MERO Barbora Putzová.

„Rusko zastavilo dodávky ropy do Polska, na což jsme plně připraveni. Z Ruska jsme dostávali pouze deset procent surové ropy a tu nahradíme z jiných zdrojů,“ uvedl Obajtek. Podle něj rafinerie jeho společnosti mají zajištěný přísun suroviny po moři, a konec dodávek Družbou tak zákazníci při nákupech paliv nepocítí.

Polsko a Německo loni na jaře slíbily, že se pokusí do konce roku ukončit dovoz ropy prostřednictvím severní větve Družby. Společnosti PKN Orlen však kvůli dlouhodobé dohodě o nákupu ruské ropy přes Družbu v případě jejího porušení hrozily pokuty. Dohoda PKN Orlen s ruskou společností Tatněfť je platná do letošního prosince, podle ní mělo Polsko dostávat přibližně 200.000 tun ropy měsíčně.

V rámci protiruských sankcí zaváděných kvůli invazi na Ukrajinu začal loni v prosinci platit zákaz dovozu ruské ropy do Evropské unie. Dovoz ropovodem Družba, jehož jižní větev vede přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky a severní do Polska a Německa, má však z embarga výjimku.

V Rusku tento měsíc začal platit dekret, který zakazuje dodávky ropy a ropných produktů do zemí uplatňujících cenový strop na ruskou ropu. Stanovení maximálních cen na ropu přepravovanou po moři od prosince uplatňuje i Evropská unie.

Garanční systém finančního trhu vyplatil za 12 měsíců prostřednictvím poboček Komerční banky náhradu vkladů více než 87.000 klientů zkrachovalé Sberbank CZ. Získali 25,362 miliardy korun, to je 98 procent celkových nároků. Největší výplata náhrad vkladů v historii českého systému pojištění vkladů pokračuje i rok po pádu Sberbank CZ, informoval o víkendu ČTK Garanční systém.

Náhrady vkladů ze zkrachovalé Sberbank CZ začal Garanční systém vyplácet 9. března 2022, tedy sedm pracovních dnů po pádu banky.

Nejvíce klientů si chodilo pro náhradu vkladů v prvních dnech po zahájení výplat, uvedla výkonná ředitelka Garančního systému Renáta Kadlecová. „Hned ve středu 9. března to bylo 13.348 klientů, následující den 7971, v pátek 11. března 6301 klientů. Během března si pro náhradu vkladů přišly na pobočky Komerční banky zhruba dvě třetiny klientů banky. Od konce března se pak počty za den pohybovaly v rámci středních a nižších stovek,“ řekla.

Garanční systém má zákonnou povinnost zahájit výplatu náhrad vkladů z padlé finanční instituce do sedmi pracovních dní ode dne, kdy Česká národní banka oznámí, že finanční instituce nedokáže dostát svým závazkům. Takto to bylo i v případě Sberbank CZ, kdy pád banky nastal téměř ze dne na den. Co se týče finančního objemu, šlo navíc o největší výplatu náhrad vkladů.

V příštích pěti letech se počet elektrických a hybridních aut ve světě více než zdvojnásobí z letos odhadovaných 30 milionů na 65 milionů v roce 2028. Nejrychleji se bude rozvíjet trh čistě elektrických aut, kterých by mělo být 34 milionů proti současným 12 milionům. Brzy tak překonají prodej hybridů, kterých by za pět let mělo jezdit 25 milionů. Vyplývá z aktuální studie PwC Electric Vehicle Sales Review.

Loni se na nejvyspělejších světových trzích prodalo zhruba 15,5 milionu aut s elektrickým nebo hybridním motorem, což je meziroční nárůst o 42 procent. Na nejvýznamnějších deseti evropských trzích se loni prodalo 4,45 milionu elektrických a hybridních aut, což představuje tržní podíl 49 procent všech prodejů. Výrazně ale zpomalilo tempo růstu prodejů, které loni bylo 11 procent. Největší podíl měly nadále hybridy s 2,2 miliony prodaných aut, čistě elektrických automobilů se v Evropě prodalo 1,4 milionu, 850.000 pak bylo plug-in hybridů.

Celosvětovým prodejům vládne především Tesla a čínské značky. „Evropské automobilky se pořád potýkají s následky výpadku dodávek především u čipů. Zároveň jim přechod na elektromobilitu přináší zvýšené náklady. I z těchto důvodů lze letos očekávat zvýšenou aktivitu čínských automobilek na evropském trhu, kde si budou chtít zabrat stále větší tržní podíl. Zároveň se dá očekávat tlak na cenu, který již odstartovala Tesla plošným zlevněním svých modelů,“ uvedl analytik PwC Pavel Štefek.

Český trh v prodejích elektroaut výrazně zaostává, zájem brzdí vyšší cena i nedostatečná nabíjecí síť. V loňském roce se v tuzemsku prodalo 32.121 hybridů a elektromobilů, což je necelých 17 procent trhu.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nepředpokládá, že by žádal o zvýšení letošního rozpočtu. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce uvedl, že je rozpočet natolik robustní, že se do něj vejde i případná valorizace důchodů, pokud koalice neuspěje s návrhem na její snížení. O sporném návrhu bude Sněmovna jednat v nadcházejícím týdnu.

V letošním roce plánuje stát hospodařit se schodkem 295 miliard korun. Stanjura uvedl, že rozpočet je objemově veliký a zatím nevidí důvod pro jeho novelizaci. Jeho předchůdkyně, nynější šéfka opozičního sněmovního klubu ANO Alena Schillerová očekává, že vláda nakonec bude muset letošní rozpočet navýšit.

Počátkem roku Stanjura uvedl, že nemá signály o tom, že by se nemělo podařit plánovaný rozpočet naplnit. Podle něj nelze očekávat podobný vnější šok, jako byla loni ruská invaze na Ukrajinu. Uvedl tehdy také, že s pravděpodobnou mimořádnou valorizací důchodů kvůli vysoké inflaci, která by podle odhadu ekonomů znamenala dodatečné výdaje 20 miliard korun, by si rozpočet měl dokázat poradit. Změnu v postoji vlády k výši valorizace podle něj přinesla až data publikovaná 10. února o výši inflace, o kterou by podle zákona měly být penze navýšeny.