Právě teď

Analytici z Wall Street chválí výsledky společnosti Nvidia a uvádějí optimismus ohledně nedávného vývoje v oblasti umělé inteligence, který může výrobci čipů přinést další zisky.

„Jedinečný model NVDA, který je postaven na čipech, systémech a softwaru na klíč, ve spojení s nově vznikajícím trendem v oblasti generativní umělé inteligence/velkých jazykových modelů, je pro NVDA solidní příležitostí k velkému/ziskovému růstu,“ napsal Vivek Arya z Bank of America ve středeční zprávě klientům.

Český průmysl se může podílet na výstavbě připravovaného jaderného bloku v Dukovanech z až 65 procent. Tuzemský hrubý domácí produkt (HDP) by se v takovém případě mohl navýšit až o 234 miliard korun a příjmy do veřejných rozpočtů o 96 miliard korun. Počítá s tím studie Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze, kterou dnes její autoři představili na tiskové konferenci. Podle nich je do budoucna vhodné uvažovat o výstavbě až čtyř nových reaktorů, což by dál navyšovalo tuzemské výnosy.

Česko v současnosti připravuje výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, který by měl být hotový v roce 2036. Energetická společnost ČEZ, která má projekt na starosti, vyhodnocuje nabídky tří uchazečů o stavbu. Kromě toho ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravuje podklady pro vládu na rozhodnutí o možné výstavbě dalších reaktorů v Dukovanech a Temelíně.

Výstavba nových bloků jaderných elektráren je podle zástupců průmyslu klíčovým projektem státu. Zdůrazňují přitom zajištění energetické bezpečnosti státu a také zapojení českých firem do projektu, což by podle nich přineslo významné výnosy i celému českému průmyslu.

Podle studie je možné zapojení českého průmyslu až do 65 procent celého projektu, a to nejen do výstavby, ale i servisních prací při jeho provozu a dodavatelských řetězců. V takovém případě by se podle autorů studie mohlo zvýšit tuzemské HDP až o 234 miliard korun. Příjmy do veřejných rozpočtů by stouply o 96 miliard korun. Kromě toho by stát podle studie vybral na daních z příjmů dalších 1,66 miliard korun ročně a na sociálním a zdravotním pojištění až 6,18 miliard korun za rok.

Při výstavbě dalších reaktorů by se výnosy dál zvyšovaly. V případě stavby čtyř bloků by tak HDP ČR stouplo až o 936 miliard korun, plyne ze studie.

„Český průmysl má eminentní zájem účastnit se v maximálním možném rozsahu na tomto strategicky důležitém projektu, který ovlivní budoucnost naší země na další minimálně půlstoletí,“ uvedl výkonný ředitel Aliance české energetiky Josef Perlík. Tuzemské firmy podle něj mají dostatek zkušeností a zdrojů pro zásadní účast na projektu.

Podle bývalého prezidenta Václava Klause bude pro co nejširší zapojení českého průmyslu do stavby důležitá především politická podpora. „Stát si to musí vzít jako svůj úkol,“ řekl. Nejde podle něj přitom jen o financování, ale i rozhodnost vlády při vyjednáváních s uchazeči.

Francouzská hotelová skupina Accor si mírně polepšila, když její celoroční výsledky ukázaly, že provozní zisk vzrostl z 53 milionů eur na 543 milionů eur.

K oživení přispěli domácí hosté, uvedla společnost, zatímco výkony hotelů ve druhé polovině roku překonaly úroveň roku 2019 ve všech regionech kromě Asie, kde se projevila omezení v Číně.

„Nacházíme se u významného milníku,“ řekl CNBC Jean-Jacques Morin, zástupce generálního ředitele a finanční ředitel společnosti Accor.

„Když se jen vrátíte o krok zpět a položíte si jeden rok, ve stejné době jsme všichni mluvili o omikronu, tak si myslím, že nikdo nepředpovídal takovou odolnost a schopnost odrazu.“

Lidé se podle něj chtěli vrátit k cestování, když se loni uvolnila omezení, ale dynamika pokračovala, protože se ukázalo, že jsou ochotni i nadále utrácet navzdory rostoucím nákladovým tlakům.

Největší britské letiště Heathrow uvedlo, že roční ztráty se snížily téměř o polovinu, ale upozornilo na přetrvávající tlak způsobený nízkou přepravou cestujících a inflací.

Společnost uvedla, že upravené roční ztráty se v roce 2022 zeštíhlily na 684 milionů liber, což je o 46 % méně než 1,27 miliardy liber v roce 2021. Počet cestujících se meziročně ztrojnásobil a v roce 2022 dosáhl 61,6 milionu, což odpovídá prognóze společnosti 60-62 milionů cestujících, ale je zhruba o 25 % nižší než v roce 2019, protože mezinárodní cestování se zotavuje z propadu během pandemie Covid-19.

Letiště Heathrow uvedlo, že jeho financování zůstává konzervativní a že v roce 2022 nebyly vyplaceny žádné dividendy a žádné nejsou plánovány ani na rok 2023. Letiště vlastní konsorcium FGP Topco, jehož největšími akcionáři jsou španělská skupina Ferrovial a Katarský investiční úřad.

Technický analytik Credit Suisse David Sneddon poznamenal, že „pro akciový trh byl pohyb výnosů směrem vzhůru určitě faktorem nedávného oslabení, a pokud výnosy brzy najdou strop, mělo by to posílit argumenty pro to, aby S&P 500 našel krátkodobou spodní hranici na klíčovém shluku podpor kolem 3984/26, přičemž trh by se měl obchodovat v širokém střednědobém rozpětí.“

Referenční výnos desetiletých státních dluhopisů vyskočil o více než 40 bazických bodů na úroveň kolem 3,94 %, protože obchodníci očekávají další zvyšování sazeb Fedu.

Britský výrobce letecké techniky Rolls-Royce prudce překonal očekávání s 57% meziročním nárůstem základního zisku, a to díky svým civilním leteckým a energetickým systémům.

Společnost v loňském roce vykázala základní zisk ve výši 652 milionů liber, což je o 238 milionů liber více než v roce 2021 – překonala tak odhady analytiků, kteří se v průzkumu agentury Reuters blížili 478 milionům liber. Volné peněžní toky Rolls-Royce z pokračujících činností přidaly v roce 2022 2 miliardy liber na 505 milionů liber.

Společnost výsledky přičítá oživení poptávky po mezinárodní dopravě a zaznamenala 35% meziroční nárůst počtu letových hodin velkých motorů pro civilní letectví. Letecký sektor se zotavuje z velkého tlaku, který utrpěl během pandemie Covid-19, kdy výluky a vyšší bariéry pro vstup cestujících omezily mezinárodní mobilitu.

Společnost Rolls-Royce uvedla, že za účetní rok 2022 nebude vyplácet akcionářům žádné částky, ale zavázala se vrátit k ratingu investičního stupně a obnovit tuto praxi, aniž by uvedla časový plán.

Společnost prochází transformačním programem s cílem zlepšit své výsledky v roce 2023, který vede Tufan Erginbilgic – bývalý manažer BP, který v lednu nahradil Warrena Easta. Součástí programu bude strategická revize, přičemž Rolls-Royce by měl své následné střednědobé cíle oznámit ve druhé polovině letošního roku.

Společnost předpokládá „pokračující oživení na našich koncových trzích“ a další zvýšení výnosů v roce 2023, přičemž vydává výhled provozního zisku v rozmezí 0,8 až 1 miliardy liber a nový výhled peněžních toků ve výši 0,6 až 0,8 miliardy liber.

Akcie Rolls-Royce po oznámení výsledků vzrostly o 15,87 %.

Vzhledem k pokročilým výtiskům CME Group pro trhy s futures na zemní plyn se otevřený zájem ve středu po čtyřech po sobě jdoucích denních nárůstech snížil o téměř 6 tisíc kontraktů. Na druhou stranu objem rostl již třetí seanci v řadě, tentokrát o více než 8 tisíc kontraktů.

Zdá se, že ceny zemního plynu narazily na počáteční a zatím slušnou podporu kolem klíčové hranice 2,00 USD za MMBtu. Středeční odraz však doprovázel klesající open interest, což naznačuje myšlenku, že přesvědčivému odrazu prozatím není nakloněn.

Hongkongská burza a clearingová společnost zaznamenala podle zprávy o celoročním hospodaření za rok 2022 téměř 20% pokles zisku.

Zisk provozovatele burzy připadající na akcionáře činil 10,08 miliardy hongkongských dolarů, což je téměř 20% pokles oproti předchozímu roku, uvedla HKEX. Celkové příjmy za rok činily 18,46 miliardy HK$, což je rovněž pokles o zhruba 12 % oproti roku 2021.

Výkonný ředitel Nicolas Aguzin v prohlášení uvedl, že burza čelila „náročnému makroekonomickému a geopolitickému pozadí“.

Dodal, že ve druhé polovině roku HKEX zaznamenala „známky povzbudivé dynamiky na trhu IPO a obzvláště silnou výkonnost na trhu derivátů“.

Index spotřebitelských cen v Singapuru se v lednu meziročně zvýšil na 6,5 % v důsledku růstu cen dopravy, potravin a oblečení. Ve srovnání s prosincem 2022 se celková inflace zvýšila o 0,2 %.

Lednová jádrová inflace, která nezahrnuje ubytování a soukromou dopravu, se v červenci meziročně zvýšila o 5,5 % – oproti 5,1 % v předchozím měsíci.

Singapurský měnový úřad uvedl, že k tomu přispěla vyšší inflace u služeb, potravin a maloobchodního a ostatního zboží spolu se zvýšením sazby GST.

MAS rovněž očekává, že v roce 2023 se celková inflace jako celek bude pohybovat v rozmezí 5,5-6,5 %, zatímco jádrová inflace by měla dosáhnout průměrné hodnoty 3,5-4,5 %.

Singapurský index Straits Times ve čtvrtek klesl o 0,64 %.

Evropský index Stoxx 600 byl při otevření opatrně vyšší o 0,1 %, přičemž v čele růstu stály akcie technologických společností.

V předchozích dvou seancích index zaznamenal ztráty.

Investoři budou hodnotit včerejší zápis z jednání Fedu, kdy na trhy doléhají obavy, že americká centrální banka bude pokračovat ve zvyšování sazeb, a také řadu hospodářských výsledků společností, včetně Rolls-Royce , Anglo American a BAE Systems a posoudí výhled různých sektorů.

Průměrná cena benzinu v Česku v posledním týdnu stagnovala. Od předchozí středy se zvýšila o dva haléře na 37,66 koruny za litr. Nafta za stejnou dobu naopak zlevnila, a to o 27 haléřů na 36,60 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.

Nejdražší pohonné hmoty tankují řidiči v Praze. Litr naturalu vyjde v hlavním městě v průměru na 38,84 koruny. Stejné množství nafty stojí v metropoli 38,51 koruny.

Naopak nejlevnější paliva jsou na jihu Čech. Průměrná cena benzinu v Jihočeském kraji činí 37,26 koruny a nafty 35,77 koruny.

Pohonné hmoty v ČR zlevňovaly vytrvale od konce loňského října. V prvních dnech letošního roku ceny rostly, následně začaly kolísat. V meziročním srovnání je nyní benzin i nafta o 24 haléřů na litru dražší.

Společnost Microsoft je připravena uvést svého nového chatbota Bing do běžného provozu – necelý týden poté, co provedla zásadní opravy, které mají zabránit tomu, aby uměle inteligentní vyhledávač přestal fungovat.

Společnost ve středu oznámila, že novou technologii umělé inteligence zavádí do své aplikace Bing pro chytré telefony a také do aplikace pro svůj internetový prohlížeč Edge, ačkoli před jejím používáním stále vyžaduje, aby se lidé zapsali na čekací listinu.

Umístění nového vyhledávače s umělou inteligencí do rukou uživatelů chytrých telefonů má Microsoftu poskytnout výhodu oproti Googlu, který dominuje v oblasti internetového vyhledávání, ale zatím takového chatbota pro veřejnost nezveřejnil.

Během dvou týdnů, které uplynuly od chvíle, kdy Microsoft představil svůj přepracovaný Bing, více než milion uživatelů po celém světě experimentovalo s veřejným náhledem nového produktu poté, co se zapsali na čekací listinu, aby si jej mohli vyzkoušet. Microsoft uvedl, že většina z těchto uživatelů reagovala pozitivně, ale jiní zjistili, že je Bing uráží, vyznává jim lásku nebo se vyjadřuje jinak znepokojivě či bizarně.

Nový Bing, poháněný některými stejnými technologiemi, které stojí za populárním nástrojem pro psaní ChatGPT, vytvořeným partnerskou společností Microsoftu OpenAI, je součástí nově vznikající třídy systémů umělé inteligence, které si osvojily lidský jazyk a gramatiku po požití obrovského množství knih a online spisů. Dokážou na povel skládat písně, recepty a e-maily nebo stručně shrnout pojmy pomocí informací nalezených na internetu. Jsou však také náchylné k chybám a těžkopádné.

Poslanci by dnes měli pokračovat v projednávání předlohy o zákonném zakotvení objemu peněz na učitelské platy. Ve druhém čtení je také například úprava zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a změna podmínek pro nárok na levnější volání pro chudší obyvatele. Poslance čekají rovněž pravidelné interpelace na členy vlády.

Novela o pedagogických pracovnících má vést ke splnění vládního slibu o tom, že průměrný učitelský plat bude na zhruba 130 procentech celostátní průměrné mzdy. Předloha také zavádí pozici provázejícího učitele pro zvýšení kvality pedagogických praxí a systém uvádějících učitelů, kteří by po dobu dvou let podporovali začínající kolegy. Vysokoškoláci by navíc mohli učit po omezenou dobu tří let na druhých stupních základních škol a na středních školách i bez učitelského vzdělání.

Navrhované úpravy pravidel pro vyplácení mezd zaměstnancům za firmy v platební neschopnosti odráží zejména změny v insolvenčním právu. Například pro podání žádosti o poskytnutí peněz zaměstnancům by neměl stačit návrh na insolvenci, ale rozhodující by mělo být oznámení o zahájení insolvenčního řízení.

Předloha o elektronických komunikacích navazuje nárok na slevu z tarifu telekomunikačních operátorů na pobírání příspěvku na živobytí. Lidem by už nestačilo dokládat nízké příjmy čestným prohlášením.

Ruská válka proti Ukrajině je urážkou kolektivního svědomí mezinárodního společenství. Na začátku dnešního zasedání Valného shromáždění OSN to řekl generální tajemník této organizace António Guterres. Podle něj ruská invaze porušuje hodnoty, na kterých je postavené mezinárodní společenství, i Chartu OSN, píše agentura AFP. Odsoudil také pohrůžky použitím jaderných zbraní ze strany Ruska.

Valné shromáždění dnes a ve čtvrtek debatuje o ruské invazi na Ukrajině a mělo by také hlasovat o rezoluci ke konfliktu. V rozpravě vystoupí i český ministr zahraničí Jan Lipavský.

„První výročí invaze Ukrajiny ze strany Ruska představuje temný milník jak pro ukrajinský lid tak pro mezinárodní společenství. Tato invaze je urážkou našeho kolektivního svědomí,“ uvedl generální tajemník OSN. Podle něj existuje jasné nebezpečí dalšího vyhrocení konfliktu. V tomto smyslu Guterres mluvil o pohrůžkách mezi řádky, které vysílá Rusko ohledně použití jaderných zbraní, či o vojenských operacích u jaderných elektráren.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dnes zveřejní výsledek výběrového řízení na nového generálního ředitele Generálního finančního ředitelství. Bývalá generální ředitelka Tatjana Richterová skončila loni v březnu, od jejího odchodu řídí Finanční správu její zástupce Jan Ronovský. Nový šéf Finanční správy by se měl ujmout funkce od začátku března.

Do výběrového řízení se podle ředitelky odboru komunikace ministerstva financí Michaely Lagronové přihlásilo pět uchazečů. Výběrová komise zvolila tři kandidáty, z nichž měl Stanjura vybrat vítěze. Podle Hospodářských novin byli těmito třemi kandidáty Ronovský, někdejší generální ředitel Finanční správy Jan Knížek a bývalá náměstkyně ministra financí Simona Hornochová. Lidové noviny s odvoláním na anonymní zdroje uvedly, že Stanjura vybral Hornochovou.

Stanjura v lednu při příležitosti vypsání výběrového řízení řekl, že jako jednu ze svých priorit na ministerstvu chce udělat z Finanční správy respektovaného partnera podnikatelů, který bude mít proklientský přístup a bude rozlišovat drobná administrativní pochybení a vědomé vyhýbání se daňovým povinnostem. Nový generální ředitel Generálního finančního ředitelství by měl podle Stanjury k naplnění tohoto cíle přispět.

Vláda bude v letech 2023 až 2027 dávat na podporu včelařství 110 milionů korun ročně. Polovina těchto peněz půjde z evropského rozpočtu, zbytek z českého státního rozpočtu, řekl novinářům po jednání vlády ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Kabinet dnes schválil příslušné nařízení.

Podpora bude vázaná na projekty v šesti různých oblastech. Bude to školení pro včelaře, investice do hmotného majetku, boj proti nákazám včelstev, racionalizace kočování včelstev, plemenářská práce a analýza včelích produktů, řekl Nekula.

U investic do hmotného majetku je maximální výše dotace 150.000 korun, míra finanční spoluúčasti chovatele včel musí být 20 procent, uvedlo ministerstvo zemědělství v tiskové zprávě. U dotací proti včelím nákazám bude spoluúčast 50 procent. Dotace na podporu kočování včel bude maximálně 200.000 korun při spoluúčasti 20 procent.

„Včelařství je zcela klíčové pro rozvoj zemědělství a vůbec pro dobré životní prostředí. Musíme mu poskytovat veškerou podporu, aby si včelaři pro svou práci mohli pořídit moderní vybavení a také, abychom přilákali ke včelaření mladou generaci a zajistili tak pokračování oboru,“ uvedl Nekula.

Podle informací ministerstva zemědělství je v Česku zhruba 66.000 včelařů, kteří se starají o více než 716.000 včelstev.

Vláda dnes rozhodla o zrušení Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře (ÚPDI). Jeho agenda přejde ke konci roku pod Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), řekl novinářům po jednání kabinetu ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Podle něj je to úsporné opatření, které by mělo snížit státní byrokracii.

ÚPDI řeší spory mezi dopravci na železnici nebo leteckými firmami na pražském letišti. Podle Kupky je ale v jiných zemích běžné, že tato oblast připadá tamním antimonopolním úřadům. Ministr ubezpečil, že se agenda ÚDPI neruší, pouze ji převezme větší respektovaný úřad.

„Jsem přesvědčený, že to bude znamenat větší efektivitu, finanční úspory a snížení počtu úřadů, které v České republice máme,“ řekl Kupka. S předsedou ÚOHS Petrem Mlsnou už o spojení úřadů jednal.

ÚPDI vznikl před šesti lety v reakci na otevření železničního trhu. Jeho úkolem bylo hlídat rovný přístup při přidělování kapacity dopravcům na přeplněných železničních tratích či posuzovat případnou ochranu spojů objednaných a financovaných z veřejných peněz proti komerčním linkám. Na starosti měl také nediskriminační přístup k letecké infrastruktuře.

Předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09) při březnové cestě na Tchaj-wan doprovodí stovka českých podnikatelů. ČTK to dnes sdělily mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR Tereza Šebestová a mluvčí Česko-tchajwanské obchodní komory Lucie Šplíchalová, podle níž to bude zatím nejpočetnější mise ve vzájemných vztazích. Jejími členy budou zástupci firem z oborů nanotechnologií, e-mobility, inovací ve zdravotnictví, umělé inteligence, cirkulární ekonomiky, informačních a komunikačních technologií nebo energetiky, uvedla Šplíchalová. Šebestová označila misi za největší za posledních pět let.

Polovina podnikatelské části delegace, kterou povedou prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák a předseda Česko-tchajwanské obchodní komory Pavel Diviš, poletí s předsedkyní dolní parlamentní komory i do Koreje. Zbývající se vypraví komerční linkou pouze na Tchaj-wan. „Co do počtu celkových přihlášených půjde o vůbec nejpočetnější výpravu Svazu průmyslu a dopravy od roku 2017. Tak velký ohlas jenom potvrzuje, že obě země jsou pro české podnikatele zajímavé a mají pro náš export obrovský potenciál,“ uvedl v tiskové zprávě svazu Hanák.

Účast byla podle Šplíchalové doporučena firmám, které již navázané vztahy a partnery v obou zemích mají a chtějí partnerství podpořit, stejně jako firmám, které se s teritoriem chtějí seznámit, začínajícím firmám i start-upům. „Ve světě dochází k přeskupování výrobního a dodavatelského řetězce, aktuální konflikt na Ukrajině tento proces ještě umocnil. Je potřeba, abychom byli u toho. I díky prohlubujícím se vztahům s Tchaj-wanem a připravované podnikatelské misi sledujeme nový vítr a velkou možnost poskočit v řetězci o stupeň výše,“ uvedl ve zprávě komory její předseda Diviš.

Podnikatelé budou moci navázat na předchozí mise, například na cestu spolu s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem na Tchaj-wan v roce 2020. „Letos pořádáme během delegace také vlastní akce, na kterých české značky a produkty představíme místnímu trhu,“ sdělila k aktuální cestě spoluzakladatelka a ředitelka Česko-tchajwanské obchodní komory Alice Rezková.

Každý sedmý Čech se obává toho, že se o sebe ve stáří nebude schopen postarat. Bojí se zátěže pro blízké i finančních problémů. Vyplývá to z průzkumu České asociace pojišťoven. Obavy jsou podle něj oprávněné, nesoběstačnost by měla značné finanční dopady na 38 procent respondentů. Průzkum uskutečnila agentura SC&C mezi tisícovkou respondentů.

Navzdory obavám se ale Češi podle autorů průzkumu na tuto situaci nepřipravují. Jen 30 procent má finanční rezervy, pouhých 12 procent by to za současné situace řešilo pojištěním, ukázalo dotazování. Zcela bez řešení by zůstalo 38 procent respondentů. Problémy by podle průzkumu přinesl i výpadek příjmů kvůli invaliditě nebo delší nemoci.

Za velmi pravděpodobnou považuje svoji nesoběstačnost 20 procent lidí, zjistili autoři průzkumu. „Asi pětina těch, kteří mají v rodině nesoběstačného, o něj pečuje kompletně. Postarat se třeba o rodiče bereme jako povinnost, řada z nás má s takovou situací osobní zkušenost. Rodinná péče přináší nejen velké fyzické a psychické vypětí, ale i vysoké časové nároky. Ty vedou řadu lidí k nutnosti opustit zaměstnání, což zpravidla znamená i rapidní zhoršení jejich finanční situace,“ uvedl výkonný ředitel asociace Jan Matoušek.

V případě nesoběstačnosti vidí velký rozpor mezi vnímáním závažnosti situace, která je na žebříčku obav na prvním místě, a připraveností na ni. Řešením by podle průzkumu mohlo být speciální pojištění. „Češi by uvítali speciální připojištění pro tuto situaci. Konkrétně 69 procent by rádo vidělo takový produkt v nabídce, 53 procent by si ho rádo sjednalo,“ sdělila Jana Hamanová z SC&C.

Za zasílání obchodních sdělení bez souhlasu adresáta bude lidem hrozit pokuta až 100.000 korun. Firmy se za toto provinění vystaví stejně jako dosud až desetimilionové sankci. Sankce za nevyžádaná obchodní sdělení bude ukládat Úřad pro ochranu osobních údajů. Počítá s tím novela o některých službách informační společnosti, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad. Předloha převádí do českého zákona pravidla nového evropského nařízení, které se týká problémů při poskytování zprostředkovatelských služeb na internetu. Nabude účinnosti 15. dnem po zveřejnění ve sbírce.

Novou dozorovou pravomoc získá novelou Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Bude spočívat v dozoru nad povinnostmi vyplývajícími z evropského nařízení, které upravuje on-line zprostředkovatelské služby.

Sněmovní hospodářský výbor do novely prosadil úpravu, podle níž ČTÚ v případě méně závažného porušení vždy upozorní poskytovatele zprostředkovatelských služeb nebo poskytovatele internetového vyhledávače na jeho pochybení a vyzve jej k nápravě do 15 dnů. Pokud by pochybení napraveno nebylo, měl by ČTÚ projednat provinění jako přestupek.

Novela má zabránit diskriminaci aplikací malých a středních podniků ve prospěch aplikací velkých firem poskytovateli internetových zprostředkovatelských služeb. Řeší také neodůvodněné odstranění podniku z elektronického tržiště nebo jeho špatné umístění ve výsledcích vyhledávání a hodnocení a řazení ve výsledcích vyhledávání. Tato provinění mají být nově také zařazena pod desetimilionovou sankci.