Právě teď

Podle analytiků se jihoafrický rand na začátku středy pohyboval beze změny a jeho vývoj během dne bude pravděpodobně záviset na výsledku projevu o rozpočtu na rok 2023.

V 0643 GMT se rand obchodoval na úrovni 18,2475 za dolar, tedy stejně jako při předchozím závěru. V úterý se dostal na svou dosud nejnižší úroveň v tomto roce na 18,3225.

Ministr financí Enoch Godongwana přednese svůj rozpočtový projev ve 14:00 místního času (1200 GMT). Investoři budou bedlivě sledovat, zda naznačí, jakým směrem se bude ubírat vládní politika.

Pozornost se zaměří na přístup státu k energetické krizi v Jihoafrické republice. Hodinové každodenní výpadky proudu ochromily podniky v nejprůmyslovější africké ekonomice a oslabily vyhlídky na růst v letošním i příštím roce.

Očekává se, že Godongwana nastíní plán, podle něhož by vláda měla převzít část dluhu státní energetické společnosti Eskom, která se potýká s problémy. Představí také aktualizované prognózy příjmů, výdajů a hospodářského růstu.

„Potenciál pro úlevnou rally existuje, pokud budou plány týkající se společnosti Eskom fiskálně citlivé, obezřetné a důvěryhodné,“ uvedla společnost ETM Analytics ve své výzkumné zprávě.

Podle ní je však rand v defenzivě a Godongwana čeká těžký úkol obnovit důvěru v ekonomiku.

Vládní dluhopis do roku 2030 byl v počátečních obchodech mírně slabší, výnos vzrostl o 0,5 bazického bodu na 10,260 %.

Německé spotřebitelské ceny harmonizované pro srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie vzrostly v lednu meziročně o 9,2 %, ukázaly středeční údaje spolkového statistického úřadu.

Dodal, že ve srovnání s prosincem se ceny zvýšily o 0,5 %, čímž potvrdil předběžné údaje na měsíční i meziroční bázi.

Podle neharmonizovaných standardů se německé spotřebitelské ceny v lednu meziročně zvýšily o 8,7 % a meziměsíčně o 1,0 %. To následuje po revidované míře inflace 8,1 % v prosinci a 8,8 % v listopadu.

„Po zpomalení na konci loňského roku tak míra inflace zůstává na vysoké úrovni,“ uvedla Ruth Brandová, předsedkyně německého statistického úřadu.

Podle Brandové domácnosti v lednu platily vyšší ceny zejména za energie a potraviny. Ceny energetických produktů byly navzdory vládním úlevovým opatřením meziročně vyšší o 23,1 %, zatímco ceny potravin se meziročně zvýšily o 20,3 %.

Bankovní skupina Lloyds Banking Group ve středu oznámila, že její roční zisk za rok 2022 zůstal na stejné úrovni, protože nárůst příjmů způsobený vyššími úrokovými sazbami byl kompenzován rostoucími rezervami na špatné úvěry.

Největší britský poskytovatel hypotečních úvěrů vykázal zisk před zdaněním ve výši 6,9 miliardy liber (8,4 miliardy USD), který se oproti předchozímu roku nezměnil a byl v souladu s odhady analytiků sestavenými bankou.

Banka oznámila, že vyplatí konečnou dividendu ve výši 1,6 pence na akcii a zpětný odkup akcií ve výši až 2 miliard liber, čímž celkové výnosy pro akcionáře za rok 2022 dosáhnou 3,6 miliardy liber.

Zatímco britská inflace se dostala z bodu varu, vysoké účty za energie a potraviny stále omezují rozpočty domácností a zvyšují riziko nesplácení úvěrů.

Lloyds během roku vyčlenila 1,5 miliardy liber na krytí potenciálních nesplacených úvěrů, zatímco v roce 2021, kdy se ekonomika vzpamatovala z výluk COVID-19, byly rezervy uvolněny ve výši 1,4 miliardy liber.

Výnosy Lloyds vyskočily o 14 % na 18 miliard liber a zvýšila svůj střednědobý a dlouhodobý výhled výnosů. Do roku 2026 nyní plánuje návratnost hmotného kapitálu přesahující 15 %, přičemž dříve se zaměřovala na více než 12 %.

Lloyds – která vlastní také značky Halifax, Bank of Scotland a Scottish Widows – je po bankách HSBC, NatWest a Barclays poslední z britské „velké čtyřky“, která oznámila celoroční zisk.

Konkurenti vykázali solidní zisky, ale snažili se přesvědčit investory, že zvýšení úrokových sazeb centrální banky, které jim umožňuje vydělávat na zvětšujícím se rozdílu mezi tím, co si účtují za půjčky, a tím, co vyplácejí z úspor, bude mít dlouhého trvání.

Ekonomové Citigroup ve středu mírně zvýšili svou prognózu globálního růstu a vidí „méně tvrdé“ přistání, ale stále očekávají, že světová ekonomika poroste nejpomaleji za posledních 40 let.

Makléřská společnost na Wall Street nyní vidí zpomalení globálního růstu v letošním roce na přibližně 2,2 %, což je o 0,25 % více než jejich předchozí odhad, a to díky zlepšujícímu se makroekonomickému vývoji, uvedli ve své zprávě ekonomové pod vedením Nathana Sheetse.

Citigroup uvedla, že její opatrný pesimismus je způsoben silnějším a jasnějším hospodářským výhledem Číny, než se dříve odhadovalo, stagnací v eurozóně na rozdíl od dříve odhadovaného poklesu a odolností Spojených států.

Banka nicméně uvedla, že růst může zmírnit přetrvávající vysoká inflace po celém světě.

„Podle našeho odhadu se celková globální inflace stále pohybuje někde v rozmezí 6-7 %, což je výrazně nad cíli centrálních bank,“ uvedl Sheets.

V souladu s názory BofA a Goldman Sachs z minulého týdne makléřská společnost rovněž uvedla, že očekává, že americký Federální rezervní systém v letošním roce třikrát zvýší sazby, čímž se sazba Fed Funds dostane nad 5 %.

V celosvětovém měřítku zaznamenaly americké akcie na začátku roku po propadu v roce 2022 silné zisky díky očekávání, že inflace dosáhla vrcholu, znovuotevření čínské ekonomiky a pozastavení či snížení úrokových sazeb.

Poté, co další makroekonomické údaje ukázaly na lepkavou inflaci, však centrální banky včetně Fedu signalizovaly další zvyšování sazeb.

„Zdá se, že rok 2023 bude rokem, kdy se plněji projeví účinky tohoto cyklu zvyšování sazeb,“ dodala Citigroup.

Rubl ve středu posílil a odpoutal se od téměř desetiměsíčního minima díky vyhlídce na blížící se platby daní na konci měsíce, ale brzdí ho hrozba dalších sankcí proti Moskvě, které se očekávají tento týden.

V 7:10 SEČ byl rubl vůči dolaru silnější o 0,6 % na 74,63, čímž se odpoutal od hranice 75,30, nejslabší od 25. dubna, které dosáhl během pátečního obchodování.

Vůči euru si připsal 0,8 % a obchodoval se na úrovni 79,50 . Vůči jüanu posílila o 0,3 % na 10,82 .

Tento týden by se měl rubl vůči dolaru pohybovat poblíž 74-75, přičemž rizika dalšího oslabování stále přetrvávají, uvedla společnost BCS World of Investments.

„Volatilita rublu však bude nadále částečně vyhlazována rozpočtovým pravidlem a (nadcházejícím) příznivým daňovým obdobím na konci měsíce,“ dodala BCS.

Geopolitická nejistota v souvislosti s konfliktem na Ukrajině, který trvá již téměř rok, a příslib dalších sankcí proti Moskvě nadále zatěžují ruská aktiva.

Prezident Vladimir Putin v úterý pozastavil platnost přelomové smlouvy o kontrole jaderných zbraní, oznámil, že nové strategické systémy byly zařazeny do bojové služby, a pohrozil obnovením jaderných testů.

Evropská unie je blízko desátému balíčku sankcí proti Rusku a vlády zemí EU doufají, že ve středu dosáhnou dohody, pokud se jim podaří překonat neshody ohledně zákazu dovozu ruského kaučuku a diamantů.

Po rublu je obvykle větší poptávka před platbou daní na konci měsíce, kdy vývozci obvykle přepočítávají své příjmy v cizí měně. Tento měsíc jsou daně splatné 28. února.

Ministerstvo financí později ve středu uspořádá dvě aukce státních dluhopisů OFZ.

Ve čtvrtek bude ruský trh uzavřen, protože Rusko slaví Den obránce vlasti, a v pátek bude otevřen pouze pro omezené obchodování.

Ropa Brent, globální benchmark pro hlavní ruský export, klesla o 0,4 % na 82,7 USD za barel.

Ruské akciové indexy se vyvíjely smíšeně.

Dolarový index RTS vzrostl o 0,4 % na 932,5 bodu. Ruský index MOEX v rublech byl nižší o 0,2 % na 2 208,5 bodu.

Novozélandská centrální banka zvýšila svou klíčovou úrokovou sazbu o půl procentního bodu a zpomalila tak tempo zpřísňování, protože náklady na půjčky dosahují úrovně, kdy začínají zatěžovat poptávku v ekonomice.

Rezervní banka ve středu ve Wellingtonu zvýšila oficiální peněžní sazbu na 4,75 %, jak předpovídala většina oslovených ekonomů. Zachovala prognózu maximální sazby na úrovni 5,5 %, přičemž očekává, že dosažení této úrovně bude trvat o čtvrt roku déle.

Snížení oproti předchozímu nadstandardnímu zvýšení o 75 bazických bodů přibližuje RBNZ ke globálním protějškům, kteří zpomalili tempo zpřísňování v důsledku uvolnění inflace a trhů práce. Přesto se posun o půl procentního bodu řadí na horní hranici nedávných zvýšení, přičemž Federální rezervní systém tento měsíc přešel na čtvrt procentního bodu.

RBNZ „na dubnovém zasedání – spolu s dalším uvolňováním poptávkových tlaků a globální inflace – dále zmírní tempo zvyšování sazeb na 25 bazických bodů, než se zastaví,“ uvedli ekonomové Goldman Sachs Group Inc pod vedením Andrewa Boaka ve své výzkumné zprávě. Rizika jsou „vychýlena směrem k delšímu cyklu zvyšování sazeb“.

Obchodníci počítají se 40% pravděpodobností dalšího zvýšení o půl procentního bodu na zasedání centrální banky 5. dubna. Jiní, stejně jako Goldman, tvrdí, že RBNZ má prostor pro menší pohyby, protože má k dosažení konečné sazby delší čas.

Čtvrtletní růst porovnatelných tržeb společnosti Danone ve středu překonal odhady díky vyšším cenám na pozadí rostoucích nákladů na suroviny a energie, které stále zatěžují celoroční provozní marži.

Prognóza největšího světového výrobce jogurtů pro rok 2023 byla v souladu se střednědobým cílem růstu obdobných tržeb o 3 až 5 % a mírným zlepšením opakující se provozní marže.

Vlastník jogurtů Activia a balené vody Evian vykázal pro rok 2022 růst porovnatelných tržeb o 7,8 %, což je blízko horní hranice jeho prognózy růstu tržeb o 7 až 8 %.

Společnost Danone vykázala ve čtvrtém čtvrtletí růst tržeb o 7 %, čímž překonala očekávání trhu ve výši 6,2 %, k čemuž přispěl růst v segmentech Essential Dairy and Plant-based, Specialised Nutrition a Waters.

Provozní marže za rok 2022 se snížila na 12,2 % tržeb z 13,7 % v roce 2021, což je zhruba v souladu s očekáváním, a odráží inflační tlaky a náklady spojené s investicemi do značek ve druhé polovině roku.

Akcie společnosti Domino’s Pizza Enterprises Ltd. se v Sydney propadly nejvíce v historii poté, co provozovatel řetězce pizzerií uvedl, že jeho zisk za první pololetí klesl, protože zákazníci odmítli zvýšení cen, které mělo kompenzovat inflační tlaky.

Akcie se ve středu propadly o 24 % poté, co australská společnost uvedla, že zvýšení cen poškodilo počty zákazníků, zejména v Evropě a Asii. Podle prohlášení společnosti se klíčový ukazatel zisku firmy za šest měsíců do prosince propadl o 21 % oproti předchozímu roku.

Problémy společnosti Domino odrážejí bolest, kterou spotřebitelům i společnostem způsobuje rostoucí inflace. Jedná se o poslední z řady australských společností, které během únorové výsledkové sezóny upozornily na obavy z inflace. Společnost BHP Group Ltd. v úterý uvedla, že rostoucí náklady na energie a pracovní sílu utlumily její výsledky, zatímco Commonwealth Bank of Australia na začátku tohoto měsíce uvedla, že si vytvořila větší kapitálové rezervy, protože spotřebitelé pociťují tlak vyšších cen.

Společnost Toyota Motor Corp. souhlasila s největším zvýšením mezd za posledních dvacet let, což je první známka dynamiky růstu mezd, zatímco centrální banka hledá důkazy o mzdově-cenovém cyklu, který by mohl vést ke změně politiky.

Společnost souhlasila se zvýšením mezd včetně základních mezd a bonusů v prvním kole vyjednávání, uvedla společnost ve středu. Termín pro dosažení závěru jednání byl stanoven až na březen.

Jedná se o třetí rok po sobě, kdy největší světová automobilka vyhověla požadavkům odborů v plném rozsahu, uvedla společnost.

Mzdy se v Japonsku dostaly do popředí zájmu, protože tamní centrální banka naznačila, že je třeba zajistit výraznější růst mezd, aby byl trend vývoje cen udržitelný. BOJ má 2% inflační cíl, ale i když klíčové ceny v ekonomice rostou 4% tempem, centrální banka zůstává odhodlána pokračovat ve svém masivním stimulačním programu, dokud také mzdy nevykážou větší přírůstky.

Toyota uvedla, že bonusy v letošním roce budou odpovídat 6,7 měsíčnímu platu. Procentuální nárůst mezd pracovníků definovaných v rámci mnoha kategorií neuvedla. Odbory uvedly, že zvýšení mezd je největší za posledních 20 let.

Kazuo Ueda je vládním kandidátem, který se počátkem dubna ujme vedení BOJ, a to v prostředí doutnajících spekulací na trhu, že by mohlo dojít ke změně politiky, což by mělo dopad na trhy po celém světě.

Současný guvernér BOJ Haruhiko Kuroda uvedl, že k podpoře stabilní inflace na úrovni 2 % je nutný 3% růst mezd. S blížícím se koncem pracovních jednání některé z největších firem v zemi oznamují zvýšení platů, základních mezd a bonusů na příští rok.

Společnost Rio Tinto PLC vykázala 41% pokles čistého zisku za rok 2022 a snížila výplatu akcionářům, což odráží pokles cen železné rudy a mědi.

Druhý největší těžař na světě RIO podle tržní hodnoty ve středu uvedl, že v loňském roce dosáhl čistého zisku 12,42 miliardy USD, což je pokles z 21,09 miliardy USD v roce 2021.

Podkladový zisk činil 13,28 miliardy USD oproti 21,38 miliardy USD o rok dříve, protože ceny železné rudy – která tvoří většinu zisku Rio Tinto – a mědi klesly. Analytici podle 15 odhadů sestavených společností Visible Alpha očekávali základní zisk ve výši zhruba 13,39 miliardy USD.

Ředitelé společnosti Rio Tinto vyhlásili konečnou dividendu ve výši 2,25 USD na akcii, čímž celková výplata za rok dosáhla 4,92 USD na akcii.

„Navzdory náročným podmínkám na trhu zůstáváme odolní,“ uvedl Jakob Stausholm, generální ředitel společnosti Rio Tinto.

Největší světový těžař BHP Group Ltd. v úterý oznámil 32% pokles vlastního čistého zisku za první pololetí a snížil svou průběžnou dividendu z rekordní úrovně, především kvůli slabším cenám železné rudy a mědi.

Akcie společnosti Tokyo Gas Co. ve středu odpoledne prudce klesly poté, co společnost oznámila, že plánuje snížit cílový poměr dividend a zpětných odkupů akcií v poměru k ročnímu čistému zisku, částečně kvůli financování iniciativ na snížení emisí uhlíku.

Akcie byly nedávno o 6,4 % níže na úrovni 2 505 jenů a vzdaly se tak svých dřívějších zisků.

Společnost Tokyo Gas ve středu odpoledne uvedla, že v novém fiskálním roce začínajícím v dubnu bude chtít akcionářům prostřednictvím dividend a zpětného odkupu akcií vrátit přibližně 40 % ročního čistého zisku, což je méně než v současnosti, kdy činí přibližně 50 %.

Plynárenská společnost uvedla, že chce vyčlenit více prostředků na iniciativy k dosažení nulových čistých emisí uhlíku a zároveň udržet finanční stabilitu.

Společnost Tokyo Gas uvedla, že v příštích třech letech plánuje vynaložit 230,0 miliard Y (1,70 miliard USD) na investice související se snižováním emisí uhlíku, což je více než 190,0 miliard Y za poslední tři roky.

Rusko bude i nadále dodržovat limity na počet jaderných hlavic a jejich nosičů vymezené ve smlouvě Nový START, uvedlo dnes v prohlášení ruské ministerstvo zahraničí. Důvodem je podle něj zachování stability. Pozastavení ruské účasti na smlouvě oznámil dnes při každoročním projevu k ruskému federálnímu shromáždění prezident Vladimir Putin.

Rusko pozastavuje účast na smlouvě označované jako Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů. V dnešním projevu k členům parlamentu a dalším představitelům vládnoucí elity to řekl ruský prezident Vladimir Putin. Americký ministr zahraničí Antony Blinken Putinovo vyjádření označil za nezodpovědné, podle Washingtonu ale není jasné, zda bude mít oznámení praktické důsledky.

Zmíněnou smlouvu podepsali v roce 2010 v Praze tehdejší prezidenti Spojených států a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv. Rusko už dříve odmítlo spolupracovat na inspekcích jaderných zbraní, jejichž podmínky jsou v této smlouvě popsány. Smlouva Nový START je považována za poslední významnou rusko-americkou úmluvu o kontrole jaderných zbraní.

„Jsem dnes nucen oznámit, že Rusko pozastavuje účast na smlouvě Nový START. Opakuji, neodstupuje od smlouvy, nýbrž pozastavuje účast,“ citovala Putina agentura TASS. Rusko účast obnoví, až se mu dostane vysvětlení, jakým způsobem bude smlouva brát v potaz „celkový úderný arzenál Severoatlantické aliance“, uvedl ruský prezident.

„Než se vrátíme k projednání této otázky, musíme vědět, o co jde takovým zemím Severoatlantické aliance, jako jsou Francie a Británie,“ uvedl Putin. Požadavek, aby Rusko povolilo inspekce ve svých objektech obranné infrastruktury, označil za „absurdní drama“.

Spojené státy a další země nepoleví v podpoře Ukrajiny a Rusko ve své válce proti sousední zemi nikdy nezvítězí. S takovým vzkazem dnes vystoupil americký prezident Joe Biden, který téměř rok po ruské invazi při projevu ve Varšavě vyzdvihoval odvahu Ukrajinců a jednotu Severoatlantické aliance. Rusům vzkázal, že Západ se je nesnaží ovládnout.

„Nikdo by o tom neměl pochybovat. Naše podpora Ukrajiny nepoleví. NATO nebude rozděleno a my nepodlehneme únavě… Ukrajina pro Rusko nikdy nebude vítězstvím. Nikdy,“ prohlásil Biden na pódiu v zahradách Královského zámku v polské metropoli.

Podle šéfa Bílého domu se před rokem svět připravoval na pád Kyjeva, po roce války ovšem ukrajinské hlavní město zůstává svobodné, zatímco NATO je „více sjednocené než kdy dřív“.

Biden v řeči popisoval „zvěrstva“ páchaná ruskými jednotkami na Ukrajině, od nichž „nikdo nemůže odvrátit zrak“. Rusové podle něj útočí na civilisty a kradou ukrajinské děti ve snaze ukrást zemi budoucnost. Biden se podobně jako při loňském projevu ve Varšavě obrátil i přímo na Rusy se vzkazem, že Západ před ruskou invazí nechystal útok na jejich vlast a nesnaží se Rusko ovládnout.

Před Bidenem vystoupil na pódiu polský prezident Andrzej Duda, který vyzval lídry všech zemí Evropy a NATO, aby vytrvali v podpoře Ukrajiny a dodávali napadené zemi vojenskou pomoc. „Neváhejte, nemějte strach,“ prohlásil Duda před několika stovkami diváků. Ukrajina podle něj musí válku vyhrát a Rusko musí být potrestáno za „imperiální ambice“.

Skupina PPF získala 9,1 procenta na kapitálu společnosti ProSiebenSat.1 Media SE (ProSieben), jejíž akcie jsou obchodovány na frankfurtské burze. PPF to dnes oznámila ČTK v tiskové zprávě. PPF se tímto stává druhým největším akcionářem ProSieben po společnosti MFE italského mediálního magnáta a politika Silvia Berlusconiho.

PPF věří, že proces postupující digitalizace služeb ProSieben zvýší hodnotu společnosti pro všechny její akcionáře. PPF je v tomto procesu připravena k součinnosti s managementem a dozorčí radou ProSieben. Skupina je aktivním investorem v oborech telekomunikací, médií a technologií.

Skupina PPF je investiční společností s aktivitami ve 25 zemích a v různých oborech včetně finančních služeb, e-commerce, biotechnologií, nemovitostí, médií a telekomunikací.

Živnostníci, kterým stát ze zákona zřídil datovou schránku, musí letos podat daňové přiznání elektronicky, nikoli v listinné formě. Dnes na to na svých internetových stránkách upozornila Finanční správa. Povinnost podávat daňové přiznání elektronicky platila pro vlastníky datových schránek už v minulosti, od letošního roku je ale stát povinně zřídil všem podnikajícím osobám.

Finanční správa upozornila, že podle zákona o elektronických úkonech mají všechny osoby s povinně zřízenou datovou schránkou povinnost podávat daňové přiznání výhradně elektronicky. Pokud podají přiznání v listinné podobě, mohou to finanční úřady posoudit, jako by žádné přiznání podáno nebylo, a následně uložit příslušnou pokutu.

Daňové přiznání přitom není nutné podat pouze prostřednictvím datové schránky. Živnostníci mohou využít i jiné formy elektronického podání, například prostřednictvím portálu Moje daně, do kterého se lze přihlásit datovou schránkou, pomocí bankovní identity nebo občanským průkazem s čipem. I nadále je také možné, aby za živnostníky podal přiznání daňový poradce.

K 19. únoru přijala Finanční správa zhruba 223.000 daňových přiznání, z toho 189.000 od fyzických osob. Elektronicky podaná přiznání tvořila 44 procent všech přiznání fyzických osob a naprostou většinu přiznání právnických osob.

Papírové daňové přiznání je letos nutné podat do 3. dubna, elektronické do 2. května. V případě využití služeb daňového poradce je lhůta pro odevzdání stanovena do 3. července.

Pražská burza dnes přerušila sérii oslabení. Index PX po čtyřech poklesech v řadě stoupl o 0,68 procenta na 1388,72 bodu. Nahoru burze pomohly především akcie energetické firmy ČEZ, které zdražily téměř o čtyři procenta. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy.

V zelených číslech dnes uzavírala obchodování polovina z hlavních emisí pražské burzy a druhá polovina oslabovala, nebo stagnovala. Z posilujících zaznamenaly nejvýraznější zdražení právě akcie ČEZ, se kterými se zároveň obchodovalo v největším objemu. Připsaly si 3,86 procenta na 995 korun. Druhého největšího posílení dosáhly cenné papíry stavitele solárních elektráren Photon Energy, a to o 1,79 procenta na 68,20 koruny.

Růst burzy naopak brzdily emise Komerční banky a Moneta Money Bank, které patřily spolu s akciemi ČEZ k nejobchodovanějším. Cenné papíry Monety zlevnily o 1,05 procenta na 85 korun, což bylo největší oslabení z hlavních emisí. Akcie Komerční banky odepsaly 0,67 procenta na 741 korun.

Česká společnost Excalibur Army podepsala se společností Resource Industries ze Spojených arabských emirátů (SAE) smlouvu na výrobu a dodání 200 vozů na podvozcích Tatra. Kontrakt za 77 milionů eur (1,8 miliardy Kč) firmy oznámily na mezinárodním zbrojařském veletrhu IDEX 2023. V tiskové zprávě to dnes uvedl holding Czechoslovak Group, jehož je Excalibur součástí.

Resource Industries podle dohody vyrobí a dodá na trh vozidla na podvozcích Tatra pro vojenské i civilní účely. Součástí kontraktu je i dodávka vyprošťovacích a odsunových vozidel Treva 30.

Firmy také do budoucna počítají s další spoluprací. Resource Industries se stane držitelem exkluzivních práv na výrobu, distribuci a prezentaci vozidel na podvozcích Tatra Force pro Spojené arabské emiráty, včetně zajišťování servisních služeb a náhradních dílů. Resource Industries bude vozidla na podvozcích Tatra montovat ve vlastním výrobním závodě přímo v SAE.

Agrární komora ČR chce požádat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), aby prověřil případně zneužívání tržní síly německých skupin Schwarz a Rewe na českém trhu. Schwarz v ČR provozuje obchodní řetězce Lidl a Kaufland, Rewe vlastní řetězce Penny Market a Billa. Komora uvádí, že spolu s dalšími obchodními řetězci ovládají 75 procent trhu a dává jim to velkou vyjednávací sílu vůči potravinářským a zemědělských firmám. Komora o tom dnes informovala v tiskové zprávě.

Agrární komora upozorňuje na to, že obě skupiny mají v ČR tržby v řádu vyšších desítek miliard Kč. Hospodářské síle řetězců se podle komory nemůže rovnat zhruba 60.000 pěstitelů plodin a chovatelů hospodářských zvířat a proto si mohou zahraniční řetězce diktovat podmínky a určovat, co se bude na trhu prodávat. Reakci řetězců a ÚOHS ČTK shání.

Prezident komory Jan Doležal uvedl, že je potřeba se ptát, do jaké míry mohou skupiny Schwarz a Rewe ovlivňovat ceny na českém trhu. „Zemědělci, potravináři i obchodníci mají ale různé manévrovací možnosti, jak promítnout tyto náklady do cen, za něž prodávají. Komu a s jakou úspěšností se to daří, ukazují jednoznačně oficiální statistiky. U řady potravin, jako jsou cukr, drůbeží maso nebo jablka, zemědělci zvyšovali ceny nejpomaleji ze všech. Jednoznačně proto odmítám, že by čeští zemědělci zdražovali lidem potraviny,“ doplnil.

Komora již dříve upozorňovala na výrazný růst cen některých potravin v obchodech. Například kvůli vysokým cenám cukru a vajec se na obchodníky obrátil i ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Cena jednoho kilogramu cukru krystal na pultech obchodů podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) stoupla od září do prosince o 77 procent. Spotřebitelská cena byla v prosinci více než 30 Kč, což je podle ministerstva zemědělství i historické maximum. Průměrná cena průmyslových výrobců za jeden kilogram cukru byla loni v září 13,17 Kč. V prosinci stál kilogram 19,90 Kč, což je nárůst o 51 procent.

Komora také poukazuje na to, že pěstování cukrové řepy se věnuje zhruba 950 podniků s průměrnou výměrou zhruba 60 hektarů. Upozorňovala i na různý růst cen kuřat v obchodech a výkupních cen výrobců nebo nízké výkupní ceny jablek, která řetězce dováží z Polska.

Lidl měl podle poslední zveřejněné účetní uzávěrky v účetním roce, který skončil 28. února 2021, tržby 73,2 miliardy Kč a zisk 6,1 miliardy Kč. Kaufland měl ve stejném období obrat 64 miliard Kč a zisk 2,9 miliardy Kč.

Penny Market měl v roce 2021 podle účetní uzávěrky tržby za prodej zboží 41,6 miliardy Kč a zisk 944 milionů Kč. Billa měla ve stejném roce zisk 658 milionů Kč a tržby za prodej zboží 30,8 miliardy Kč.

Agrární a Potravinářská komora po posledním jednání s premiérem Petram Fialou (ODS) uvedly, že vláda chce prověřit ceny u zemědělců, potravinářských podniků a obchodních řetězců. Cílem je zjistit výši obchodní přirážky jednotlivých sektorů.

Stát nepřehodnotí svou energetickou koncepci, kterou chce v budoucnu postavit na jaderné energetice. Její podíl na výrobě elektřiny by v budoucnu měl naopak vzrůst ze současných asi 36 procent na více než polovinu. Zelené zdroje totiž i přes současný masivní rozvoj nebudou stačit v budoucnu pro pokrytí energetických potřeb Česka. Na dotaz ČTK to uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Resort tak odmítl výzvu ekologů ke změně přístupu k energetice.

Ekologické organizace v minulých dnech vyzvaly českou vládu ke změně přístupu při tvorbě energetické politiky. Stát by se podle nich měl soustředit na inovace a vytvoření kapacit pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE). Neměl by se naopak fixovat na jaderné zdroje, které jsou podle ekologů drahé a problematické.

„Analýzy ukazují, že ani masivní rozvoj OZE, až do desítek gigawattů, neumožňuje použít tyto zdroje pro základní zatížení, a to zejména z důvodu jejich nízkého hodinového využití v porovnání s jadernými zdroji,“ uvedl v reakci na výzvu ekologů David Hluštík z tiskového odboru MPO. Hodinové využití obnovitelných zdrojů je podle něj ve srovnání s jadernými zdroji až šestkrát nižší. „Navíc systém založený na vyšším podílu jaderných zdrojů a OZE je odolnější a nákladově efektivnější,“ dodal Hluštík.

Hlavní úlohu tak v budoucnu bude mít jaderná energetika, jejíž význam navíc chce stát dál posilovat. Státní energetická koncepce do budoucna počítá s podílem jádra na výrobě elektřiny v rozmezí od 48 až do 56 procent. Předloni tento podíl činil kolem 36 procent.

Opoziční hnutí ANO a SPD žádají sněmovní debatu o vládním návrhu na snížení červnové valorizace penzí, který bude Sněmovna projednávat na mimořádné schůzi od příštího úterý. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová navrhla, aby dnes poslanci diskutovali o podle ní účelově vyhlášeném stavu legislativní nouze ke schvalování důchodové novely. Lídr SPD Tomio Okamura zase chtěl, aby Sněmovna na dnešek zařadila bod o tom, že „vláda chce okrást důchodce“.

Stav legislativní nouze umožňuje rychlejší schvalování zákonů. Schillerová upozornila na to, že jej lze využít jen za mimořádných okolností, protože významně omezuje i práva opozice. Kabinet požádal o vyhlášení legislativní nouze kvůli hrozbě značných hospodářských škod, podle Schillerové ale Česko čelí jen „nekompetenci a diletantství vlády“. „Stav legislativní nouze byl vyhlášen jenom proto, abyste nám zavřeli ústa,“ prohlásila Schillerová. Žádala předsedkyni Sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09) o zdůvodnění, proč stav legislativní nouze vyhlásila.