Právě teď

Americký prezident Joe Biden, který se právě vrátil z návštěvy Kyjeva, v úterý při příležitosti výročí ruské invaze řekne americkým spojencům, že Spojené státy zcela podporují Ukrajinu, a zdůrazní americkou podporu východnímu křídlu NATO.

Biden přijel do Varšavy v pondělí pozdě večer po nečekané návštěvě Kyjeva, kde stanul po boku ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského, který usiluje o další výzbroj v rámci příprav na jarní ofenzívu proti Rusům.

Biden se setká s polským prezidentem Andrzejem Dudou, s nímž bude jednat o společném úsilí na podporu Ukrajiny a poděkuje Polsku za pomoc Spojeným státům a dalším zemím při usnadňování dodávek vojenské a humanitární pomoci.

Večer Biden vystoupí s projevem o tom, jak Spojené státy pomohly zmobilizovat svět k podpoře Ukrajiny v době, kdy válka vstupuje do svého druhého roku a její konec je v nedohlednu.

„Prezident Biden jasně řekne, že Spojené státy budou i nadále stát na straně Ukrajiny, jak jste od něj slyšeli mnohokrát, tak dlouho, jak bude třeba,“ uvedl John Kirby, mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost.

Před středečním odletem z Varšavy do Washingtonu se Biden setká s představiteli bukurešťské devítky, spojenců na východním křídle NATO, aby znovu potvrdil neochvějnou podporu jejich bezpečnosti.

Zatímco byl Biden v pondělí v Kyjevě, ministerstvo zahraničí oznámilo další americkou pomoc Ukrajině ve výši 460 milionů dolarů, včetně dělostřelecké munice, protipancéřových systémů a radarů protivzdušné obrany v hodnotě 450 milionů dolarů a 10 milionů dolarů na energetickou infrastrukturu.

Ruská nákladní kosmická loď Progress MS-21, která se odpojila od Mezinárodní vesmírné stanice a potopila se v Tichém oceánu, byla pravděpodobně poškozena vnějším nárazem, uvedla v úterý ruská kosmická agentura Roskosmos s odvoláním na předběžné údaje.

„Tyto závěry jsou učiněny na základě snímků, které ukazují změny na vnějším povrchu lodi,“ uvedl Roskosmos na komunikační platformě Telegram.

Roscosmos zveřejnil fotografii, která podle něj ukazuje díru o velikosti přibližně 12 milimetrů v chladiči systému tepelné kontroly. Uvedla, že poškozeny byly také solární panely.

Roskosmos oznámil ztrátu tlaku v lodi 11. února. Vyšetřování incidentu zpozdilo start lodi, která má z vesmírné stanice dopravit zpět dva ruské kosmonauty a amerického astronauta.

Start pomocné lodi Sojuz MS-23 se uskuteční 24. února a připojení k ISS je plánováno na 26. února, uvedl Roskosmos v úterý.

Americký prezident Joe Biden dnes zahajuje dvoudenní návštěvu Polska, kam dorazil po překvapivé pondělní cestě do Kyjeva. Děje se tak krátce před prvním výročím ruské invaze na Ukrajinu, kterou Moskva zahájila loni 24. února a rozpoutala tím největší konflikt v Evropě od druhé světové války. Navštívit Ukrajinu by dnes měla italská premiérka Giorgia Meloniová. Ruský prezident Vladimir Putin přednese projev o stavu své země.

Podle Bílého domu se Biden setká ve Varšavě se svým polským protějškem Andrzejem Dudou a odpoledne vystoupí v Královském zámku s projevem, v němž podle očekávání potvrdí závazek pomoci Ukrajině napadené Ruskem. Podle Dudovy kanceláře Polsko od Bidenovy návštěvy očekává posílení východního křídla NATO. Ve středu je plánováno setkání amerického prezidenta s představiteli států takzvané bukurešťské devítky (B9), jejíž součástí je také Česko.

Biden přijel do Polska v pondělí večer z neohlášené cesty do ukrajinské metropole, kde tentýž den strávil asi pět hodin a oznámil zde nový balík vojenské pomoci. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského byla návštěva „mimořádně důležitým projevem podpory všem Ukrajincům“.

Ukrajinu by mohla podle zdrojů agentur dnes navštívit také italská premiérka Giorgia Meloniová, která se v pondělí ve Varšavě setkala se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým. V Kyjevě by měla mít na programu jednání se Zelenským. Navzdory neshodám v italské vládní koalici a rozdělenému veřejnému mínění ohledně Ukrajiny je Meloniová považována za pevnou podporovatelku Kyjeva v jeho obraně před ruskou invazí. Již dříve oznámila, že hodlá Ukrajinu navštívit ještě před prvním výročím invaze.

Tři dny před výročím vystoupí ruský prezident Vladimir Putin před členy parlamentu a dalšími příslušníky vládnoucí elity s projevem o stavu země. Podle Kremlu se prezident bude věnovat bojům na Ukrajině, jakož i sociální a ekonomické situaci v Rusku. Půjde o Putinův 18. projev o stavu země, mezi hosty se očekávají účastníci bojových operací.

Česká měna včera mírně oslabila vůči euru, k dolaru lehce posílila. Proti posledními závěru koruna ztratila jeden haléř vůči euru a obchodovala se včera v průměru za 23,72 Kč/EUR. K dolaru si koruna polepšila o čtyři haléře na 22,19 Kč/USD. Vyplývá to z údajů, které v 17:00 zveřejnil server Patria Online.

Koruna včera mírně oslabila vůči euru, k dolaru lehce posílila
Koruna vůči euru setrvale posiluje zhruba od poloviny listopadu. V polovině minulého týdne se dostala na kurz 23,64 Kč/EUR, a byla tak k euru nejsilnější od konce července 2008. Následující dva dny ale oslabovala. A mírně ztrácí i na začátku tohoto týdne.

Podle analytičky Markéty Šichtařové na trhu doznívá vyjádření viceguvernéra České národní banky Jana Fraita. „Ten by byl velmi opatrný se slibováním rychlého poklesu úrokových sazeb a jako strašáka vnímá případnou neochotu hlavních centrálních bank jít se sazbami výše. Dlouhodobě preferuje držet sazby na úrovních vyšších vzhledem k inflaci nebo růstu příjmů. Silnou korunu vnímá pozitivně a závazek bránit nadměrným výkyvům koruny nehraje podle něj v tuto chvíli takovou roli, problém je spíše psychologický,“ připomíná analytička. Ve výsledku tedy analytici dál čekají stagnaci úrokových sazeb České národní banky. Důležité podle Šichtařové bude i to, zda guvernér ČNB Aleš Michl dostane bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné. Termín pro její přidělení přitom uplynul tento týden, komentuje analytička.

Pražská burza klesla počtvrté v řadě, znovu ztrácely hlavně akcie ČEZ
Pražská burza počtvrté v řadě oslabila, index PX včera klesl o 1,42 procenta na 1379,34 bodu. Znovu výrazně ztrácely hlavně akcie energetické společnosti ČEZ. V červeném ale skončily i Erste Bank či Moneta Money Bank. Vyplývá to z údajů burzovního webu.

„Celkově byla aktivita na trhu nižší, na čemž se podepsalo uzavření trhů v zámoří z důvodu svátku,“ uvedl makléř Fio banky Josef Dudek. Objem obchodů dosáhl zhruba 458 milionů korun. Z toho více než dvě třetiny obstaraly právě cenné papíry ČEZ. Zlevnily o 3,38 procenta na 958 korun. „Na této úrovni se přitom v závěrečné aukci zobchodovala bezmála třetina včerejšího objemu,“ podotkl makléř Wood & Company Vladimír Vávra.

Podle Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA) se v lednu zvýšil počet registrací osobních automobilů v celé Evropské unii, což znamená pozitivní vstup do nového roku.

Registrace nových automobilů – což je odrazem prodejů – se minulý měsíc meziročně zvýšily přibližně o 11 % na 760 041 vozidel, uvedla v úterý ACEA.

„To však bylo do značné míry způsobeno neobvykle skromnou srovnávací základnou v roce 2022, kdy bylo dosaženo nejnižšího lednového objemu v historii,“ uvedla.

K celkovému růstu pozitivně přispěla většina hlavních trhů v regionu, přičemž ve Španělsku byl zaznamenán silný nárůst o přibližně 51 % a v Itálii o 19 %, následovaný solidním růstem ve Francii o 8,8 %. Německo naopak zaznamenalo meziroční pokles o 2,6 %.

Česko by mělo zrychlit srovnávání životní úrovně v jednotlivých regionech. V budoucnu už nebude možné se spolehnout jen na čerpání z evropských dotací, proto je podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) důležité naučit obce více zapojovat do projektů i soukromé peníze. Ministr to řekl v rozhovoru s ČTK a dodal, že současné dotace je potřeba zaměřit cíleně.

Politiku soudržnosti, vyrovnání ekonomických a sociálních rozdílů mezi jednotlivými zeměmi i regiony EU, mělo loni Česko jako jeden z cílů svého předsednictví EU. Bartoš uvedl, že jde o jeden ze zásadních benefitů, kteří občané EU mají. „Představuje třetinu unijního rozpočtu,“ podotkl.

V Integrovaném regionálním operačním programu (IROP) spravovaným MMR se v minulém končícím dotačním období 2014 až 2020 rozděluje okolo 160 miliard korun a v započatém novém období 2021 až 2027 přibližně 117 miliard korun. Peníze se využívají na rozvoj regionů, které jsou v Česku podle EU rozděleny na méně rozvinuté (třeba Ústecký, Karlovarský, Zlínský či Moravskoslezský kraj), přechodové (například Středočeský, Plzeňský či Vysočinu) a Prahu.

Hodnocení tuzemských krajů se postupně zlepšuje. „Když několik let regiony rozvíjíte, tak očekáváte, že se časem začnou rozevřené nůžky mezi nimi zavírat,“ řekl Bartoš. Evropské dotace časem změní směr do jiných programů a na podporu regionů už nemusí jít z unie tolik prostředků. „Proto je nutné zrychlit vyrovnávání kvality života v jednotlivých regionech a už teď je třeba myslet i na zapojení soukromých peněz, třeba na spolupráci obcí s developery,“ dodal Bartoš.

Pomoci osamostatnit se v investicích má třeba spolupráce s Národní rozvojovou bankou nebo Evropskou investiční bankou. „Musíme se připravit, aby Česko nebylo na dotačních evropských steroidech. Teď je to 40 procent investic z evropských peněz. Třeba brzy zainvestujeme dva domovy pro seniory z jiného zdroje. Mělo by jít o začátek dlouhodobějšího trendu,“ uvedl Bartoš.

Peníze by podle Bartoše neměly putovat jen na úroveň krajů, ale přímo do okresů a měst. Musíme umět říct, tohle je sociálně postižená oblast a zacílit to, podotkl ministr. Mířit chce na obce o velikosti tři až deset tisíc obyvatel. Stát se jim mimo jiné snaží pomoci i s přípravou projektů, na což MMR chce uvolnit 1,6 miliardy korun. „Z logiky věci je pro menší obce příprava nákladná a nemůžou dovolit vynaložit třeba desetinu rozpočtu na jednu budovu,“ konstatoval Bartoš.

Námořní a logistická skupina A.P. Moller-Maersk se dohodla na prodeji svých dvou logistických areálů v Rusku společnosti IG Finance Development Limited, jak uvedla v pondělí, čímž téměř ukončila své obchodní aktivity v této zemi.

Skupina uvedla, že prodej jejího vnitrozemského skladu v Novorossijsku s kapacitou 1 500 kontejnerů (TEU) a chlazeného a mraženého skladu v Petrohradě byl schválen regulačními orgány Evropské unie a Ruska.

„Jsme rádi, že jsme našli nového majitele našich dvou logistických areálů v Rusku a naplnili tak naše rozhodnutí zbavit se všech našich aktiv v této zemi,“ uvedl v prohlášení obchodní ředitel Karsten Kildahl.

Společnost IG Finance Development, registrovaná na Kypru, uzavřela dohodu o provozování těchto míst se společností Arosa, velkým dovozcem potravin v Rusku, uvedla společnost Maersk.

Maersk stále potřebuje prodat čtyři vlečné lodě pod svou značkou Svitzer, což je proces, který probíhá, uvedl mluvčí pro agenturu Reuters. Poté už Maersk nebude v Rusku podnikat.

V srpnu loňského roku společnost Maersk prodala 30,75% podíl v ruském provozovateli přístavů Global Ports Investments největšímu ruskému provozovateli kontejnerů Delo Group.

Německý ministr financí Christian Lindner považuje rozpočtové požadavky svých koaličních partnerů za přehnané a „jednoduše nerealistické“, řekl v pondělním televizním rozhovoru pro agenturu Reuters.

„Jejich přání jsou odtržena od ekonomických základů,“ řekl Lindner agentuře Reuters v odpovědi na otázku týkající se rozpočtových jednání mezi jeho vlastní FDP, středolevicovou SPD a Zelenými.

Lindner uvedl, že požadované dodatečné výdaje činí přibližně 70 miliard eur (70,78 miliardy USD) ve srovnání s dřívějšími plány.

Podle ministra financí se požadavky pohybují v rozmezí 100 miliard eur ročně pro rok 2025 a dále.

„Nemá to nic společného s realitou,“ řekl Lindner a dodal, že tyto požadavky nelze financovat ani zvýšením daní.

Lindner je na rozdíl od ostatních dvou koaličních partnerů důrazně proti jakémukoli takovému kroku.

Nový ministr obrany Boris Pistorius chce podle lidí obeznámených s touto záležitostí získat pro příští rok do rozpočtu na obranu dalších 10 miliard eur. Lindner řekl, že je pro zvýšení výdajů na obranu, aniž by uvedl konkrétní čísla. „Je však jasné, že 10 miliard eur navíc v roce 2024 oproti současnosti je nereálné číslo,“ řekl.

Lindner uvedl, že aby bylo možné tyto dodatečné finanční prostředky získat, musely by být výdaje na obranu považovány za prioritu, a pak by bylo k dispozici méně peněz pro ostatní odvětví.

Izraelská centrální banka v pondělí zvýšila svou základní úrokovou sazbu o dalšího půl procentního bodu, což je již osmé zasedání v řadě, na kterém zvýšila sazby ve snaze omezit inflaci, která se stále pohybuje nad 5 %.

Centrální banka zvýšila svou základní úrokovou sazbu z 3,75 % na 4,25 %, což je nejvyšší úroveň od konce roku 2008. V dubnu začali tvůrci měnové politiky zvyšovat sazbu z 0,1 % a během procesu front-loadingu postupovali agresivně, ale většina analytiků se domnívá, že cyklus zpřísňování se blíží ke konci.

Navzdory zvýšení sazeb vzrostla roční míra inflace v Izraeli v lednu z prosincových 5,3 % na 14leté maximum 5,4 %, což je výrazně nad vládním ročním cílem 1 % až 3 % a vyvolává hněv veřejnosti nad rostoucími životními náklady.

Zároveň izraelská ekonomika v roce 2022 rostla rychleji, než se očekávalo, a to o 6,5 %, ačkoli se očekává, že v letošním roce růst kvůli prudkému zvýšení sazeb zpomalí pod 3 %.

Podle průzkumu agentury Reuters devět z 15 ekonomů očekávalo zvýšení o 25 bazických bodů, zatímco šest dalších předpokládalo zvýšení o 50 bazických bodů.

Indonésie očekává, že v příštím roce sníží svůj rozpočet na nižší fiskální deficit, i když se předpokládá zrychlení hospodářského růstu, uvedli v pondělí vysocí úředníci, protože prezident Joko Widodo se snaží dokončit zbývající infrastrukturní projekty.

Indonésie zaznamenala v roce 2022 fiskální deficit ve výši 464,3 bilionu rupií (30,64 miliardy USD), což je 2,38 % hrubého domácího produktu, jak uvedla vláda minulý měsíc na základě neauditovaných údajů.

V roce 2023 očekává fiskální deficit ve výši 2,84 % HDP a podle ministra financí Sri Mulyani Indrawatiho se schodek státního rozpočtu v roce 2024 bude pohybovat v rozmezí 2,16 % až 2,64 % HDP.

V souvislosti s plány výdajů státního rozpočtu na příští rok Sri Mulyani uvedl, že mezi výzvy pro hospodářský růst v roce 2024 patří udržení důvěry spotřebitelů a udržení silného investičního tempa, jakož i předvídání narušení vývozu v důsledku geopolitických otázek.

„V příštím roce bude rozpočet zachován. Na jedné straně porostou příjmy státu se stále se zvyšujícím podílem daní a výdaje rozpočtu budou udržovány disciplinovaně a v souladu s národními agendami,“ uvedla.

Samostatně se předpokládá, že indonéská ekonomika v roce 2024 poroste o 5,3 % až 5,7 %, uvedl v pondělí pro agenturu Reuters tajemník koordinačního ministerstva hospodářství Susiwijono Moegiarso.

Zdrojem tohoto růstu budou podle něj investice a spotřeba domácností, která tvoří více než polovinu indonéského HDP.

Dodal, že dalšími zdroji jsou přechod na energetiku, výstavba nového hlavního města a politika snižování emisí přírodních zdrojů.

Největší ekonomika jihovýchodní Asie vzrostla v roce 2022 o 5,31 %, jak ukázaly oficiální údaje z počátku tohoto měsíce, což je nejlepší roční tempo růstu od roku 2013.

Pokud se chce Evropa vyhnout zmeškání celosvětově dohodnutého termínu, musí být v připravovaném bankovním zákoně Evropské unie urychleně zavedena přísná kapitálová pravidla pro banky držící kryptoaktiva, uvedl výkonný orgán bloku.

Globální Basilejský výbor bankovních regulátorů z hlavních světových finančních center stanovil termín pro zavedení kapitálových požadavků na expozice bank vůči kryptoaktivům, jako jsou stablecoiny a bitcoiny, na leden 2025.

„Banky mají prozatím velmi nízkou expozici vůči kryptoaktivům a jen v omezené míře se podílejí na poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy,“ uvedla Evropská komise v neformálním diskusním dokumentu, který viděla agentura Reuters.

„Banky projevily zájem obchodovat s kryptoaktivy jménem svých klientů a poskytovat služby související s kryptoaktivy.“

Basilejské standardy se v EU uplatňují na základě zákona a odklad by mohl znamenat, že banky budou muset na vstup na kryptotrh čekat déle, protože v roce 2024 vstoupí v platnost samostatná pravidla EU pro obchodování s kryptoakciemi.

K prosazení basilejských kryptopravidel by EU mohla buď navrhnout nový zákon, nebo rozšířit bankovní zákon, který nyní dokončuje, jak požadoval Evropský parlament.

Parlament a státy EU mají v bankovním zákoně stejné slovo a mají začít jednat o konečném znění, které by mohlo zahrnovat ustanovení o kryptoaktivech, uvedl list.

To by bankám poskytlo jasnost ohledně jejich požadavků na expozice vůči kryptoaktivům a zajistilo by to, že rizika z nich plynoucí budou odpovídajícím způsobem řešena, uvádí se v dokumentu Komise.

Dlouho odkládané převzetí společnosti Shaw Communications (NYSE:SJR) Inc. společností Rogers (NYSE:ROG) Communications se blíží k poslední překážce a bankéři, právníci a poradci akcionářů se připravují na to, že si konečně přijdou na více než 100 milionů dolarů (75 milionů Kč) z této ostře sledované transakce.

Podle zdrojů se očekává, že právníci si z celkových poplatků odnesou více než bankéři, kteří obvykle z nadměrných transakcí profitují nejvíce. Tato transakce patří k největším poplatkovým událostem v historii kanadských fúzí a akvizic a zdroj obeznámený se situací agentuře Reuters řekl, že zúčastněné banky díky ní získají 5 až 10 % svých ročních poplatků za investiční bankovnictví.

Transakce v hodnotě 20 miliard kanadských dolarů, která vytvoří kanadského telekomunikačního operátora číslo 2, prošla všemi právními překážkami poté, co Tribunál pro hospodářskou soutěž vznesl námitky kvůli obavám, že fúze zvýší poplatky za bezdrátové připojení v Kanadě, které jsou již nyní nejvyšší na světě.

Po dvou letech soudních sporů se antimonopolní úřad rozhodl, že své námitky nebude dále právně řešit, a fúze nyní čeká na konečné schválení ministrem pro inovace, vědu a průmysl Francois-Philippe Champagne.

Společnosti Rogers a Shaw v dubnu 2021 odhadovaly, že transakce bude stát celkem 100 milionů dolarů, ale někteří bankéři a právníci nyní očekávají, že kvůli zdlouhavé soudní bitvě bude výplata vyšší. Společnost Rogers odmítla poskytnout revidované údaje.

Ačkoli advokátní kanceláře někdy sjednávají u transakcí pevné odměny, účastníci trhu uvedli, že u transakcí, které se potýkají s takovou mírou právní nejistoty jako v případě Rogers-Shaw, by takové dohody byly nepravděpodobné. V době zahájení transakce se nevědělo, že Rogers bude muset více než dva roky bojovat o schválení regulačními orgány, což bude znamenat nárůst odměn právníků, kteří jsou placeni od hodiny.

Společnost Meta Platforms oznámila, že testuje měsíční předplatné služby Meta Verified, která uživatelům umožní ověřit jejich účty pomocí státního průkazu totožnosti a získat modrý odznak, protože se snaží pomoci tvůrcům obsahu růst a budovat komunity.

Balíček předplatného pro Instagram a Facebook (NASDAQ:META), který bude spuštěn koncem tohoto týdne, zahrnuje také dodatečnou ochranu proti vydávání se za někoho jiného a bude stát od 11,99 USD měsíčně na webu nebo 14,99 USD měsíčně v systémech iOS a Android společnosti Apple (NASDAQ:AAPL).

Služba Meta Verified bude tento týden spuštěna v Austrálii a na Novém Zélandu, v dalších zemích bude postupně.

Společnost Meta vstoupila na trh předplacených služeb po Twitteru, který minulý měsíc oznámil, že služba Twitter Blue bude stát 11 dolarů měsíčně.

Generální ředitel gigantu sociálních médií Mark Zuckerberg již dříve uvedl, že plánuje spustit několik nových produktů, které „umožní tvůrcům být mnohem produktivnější a kreativnější“, a zároveň varoval před náklady spojenými s podporou technologie pro velkou uživatelskou základnu.

Další aplikace sociálních médií, jako je Snapchat společnosti Snap Inc (NYSE:SNAP) a aplikace pro zasílání zpráv Telegram, spustily v loňském roce placené předplatné jako nový zdroj příjmů.

Saúdskoarabský ministr energetiky princ Abdulaziz bin Salmán v pondělí prohlásil, že rozhodnutí OPEC+ nejsou politizovaná a vycházejí ze základních tržních principů, a dodal, že aliance producentů ropy je dostatečně flexibilní, aby mohla podle potřeby upravit svou politiku.

Princ Abdulazíz hovořil na mediálním fóru v hlavním městě Rijádu o rozhodnutí z loňského října snížit cílovou produkci skupiny o 2 miliony barelů denně.

Skupina složená z Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejích spojenců včetně Ruska se dohodla na snížení těžby do konce roku 2023.

Princ Abdulazíz minulý týden v rozhovoru pro Energy Aspects zopakoval, že toto rozhodnutí platí do konce roku.

Společnost Uber Technologies v pondělí oznámila, že v Indii zavede elektromobily pro sdílení jízd, což je její první krok k zavedení ekologických vozů v souvislosti se snahou indické vlády o větší elektrifikaci veřejné dopravy a sdílené mobility.

Společnost Uber (NYSE:UBER) plánuje během tří let uvést na trh 25 000 elektromobilů, čímž posiluje konkurenci s místním rivalem BluSmart, start-upem v oblasti elektromobility, který je podporován rizikovým fondem společnosti BP (NYSE:BP) a který se v Indii ujal vedení v oblasti elektrických taxíků.

Partneři Uberu budou nakupovat elektromobily od společnosti Tata Motors (NYSE:TTM), největšího indického výrobce elektromobilů, uvedl v pondělním telefonickém rozhovoru Prabhjeet Singh, prezident společnosti Uber pro Indii a jižní Asii.

„Když se díváte na velké přechody, nechcete se do nich nutně pouštět, aniž byste si plně uvědomili ekonomické aspekty a kompromisy,“ řekl Singh agentuře Reuters.

Tata Motors prodává elektromobily také společnosti BluSmart.

Podle Singha je k tomu, aby se elektrická spolujízda rozjela, zapotřebí souhra několika faktorů. Výrobci automobilů musí vyrábět cenově dostupná vozidla s dlouhým dojezdem, ekosystém financování musí být vyspělý a nabíjecí infrastruktura musí být rozšířená.

„Věříme, že začínáme pozorovat první známky toho, že se to daří,“ řekl Singh a dodal, že se jedná o největší obchod s elektromobily, který společnost pro sdílení jízd uzavřela.

I s 25 000 elektromobily budou podle Singha elektromobily představovat jen zlomek celkového aktivního vozového parku Uberu, který v Indii čítá 300 000 vozidel.

Uber si stanovil cíl, že do roku 2040 bude 100 % jeho jízd uskutečňováno vozidly s nulovými emisemi, veřejnou dopravou nebo mikromobilitou, a to i v Indii.

Americký prezident Joe Biden v pondělí, téměř rok po ruské invazi, při nečekané návštěvě Kyjeva slíbil Ukrajině novou vojenskou pomoc ve výši 500 milionů dolarů.

Biden rovněž uvedl, že tento týden budou vyhlášeny další sankce proti ruské elitě a společnostem, které se snaží vyhnout sankcím a „podporovat ruskou válečnou mašinérii“.

Balíček vojenské pomoci bude zahrnovat dělostřeleckou munici, protipancéřové systémy a radary pro sledování vzdušného prostoru, které „pomohou chránit ukrajinský lid před leteckým bombardováním“, uvedl.

„Cena, kterou musela Ukrajina zaplatit, je mimořádně vysoká. Oběti byly příliš velké,“ řekl Biden novinářům v Kyjevě, kde jednal s prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Biden se nezmínil o stíhačkách, o které Ukrajina žádá západní spojence, aby jí pomohli zatlačit ruské síly.

Když 80letý Biden procházel se Zelenským centrem Kyjeva, houkaly sirény, ale žádné zprávy o ruských raketových nebo leteckých úderech se neobjevily.

Při první návštěvě Kyjeva od začátku ruské války proti Ukrajině Biden prohlásil, že Washington bude stát na straně Ukrajiny tak dlouho, jak bude třeba.

Biden uvedl, že cílem jeho cesty bylo „potvrdit náš neochvějný a nezlomný závazek vůči ukrajinské demokracii, suverenitě a územní celistvosti“.

Akcie společnosti Darktrace (LON:DARK) v pondělí vzrostly až o 3 % poté, co firma zabývající se kybernetickou bezpečností oznámila, že najala společnost Ernst & Young, aby provedla nezávislý přezkum jejího interního finančního výkaznictví.

Společnost Darktrace ve svém prohlášení uvedla, že poradenská firma prověří její „klíčové finanční procesy a kontroly“ v návaznosti na zprávu společnosti Quintessential Capital Management, která minulý měsíc zveřejnila tvrzení o možných účetních chybách ve společnosti se sídlem ve Velké Británii. Společnost Quintessential upozornila na možné problémy se smlouvami Darktrace s prodejci a zákazníky, které z velké části vznikly před jejím vstupem na burzu v roce 2021.

Společnost Darktrace tehdy tato obvinění „důrazně odmítla“ a dnes to zopakovala.

„Představenstvo je plně přesvědčeno o spolehlivosti finančních procesů a kontrolních mechanismů společnosti Darktrace. Na důkaz této důvěry jsme zadali nezávislé přezkoumání třetí stranou, které provedla společnost EY. Těšíme se na výsledek tohoto přezkumu,“ uvedl předseda představenstva společnosti Darktrace Gordon Hurst.

Společnost dodala, že závěry přezkumu EY zveřejní, jakmile bude dokončen. Rovněž neočekává, že by při zveřejnění pololetních výsledků 8. března poskytla k této záležitosti nějaké aktuální informace, ale podpořila svůj výhled pro šestiměsíční tržby ve výši nejméně 258 milionů USD a upravenou marži základního zisku „na horní hranici nebo nad ní“ v rozmezí 15 až 18 %.

Společnost Quintessential na Twitteru uvedla, že vítá přezkum EY a doufá, že „bude dostatečně podrobný, skeptický a nestranný, aby poskytl informace o pochybných transakcích, na které jsme upozornili v naší zprávě.“

Společnost Faurecia (EPA:EPED) vykázala v roce 2022 lepší než očekávaný hlavní zisk, protože akvizice kontrolního podílu v německé společnosti Hella (ETR:HLE) pomohla výrobci automobilových dílů překonat přetrvávající omezení v dodavatelském řetězci a zvýšené vstupní náklady.

Roční očištěný zisk před započtením úroků, daní a odpisů vzrostl oproti předchozímu roku o 43 % na 3,01 miliardy eur a překonal tak konsenzuální odhady agentury Bloomberg ve výši 2,83 miliardy eur.

Výsledky zahrnují především integraci německé společnosti Hella, kterou Faurecia převzala v loňském roce ve snaze rozšířit svou nabídku dodávek pro elektromobily. Tržby v roce 2022, které se skládají z jedenácti měsíců činnosti společnosti Hella, se meziročně zvýšily o téměř dvě třetiny na 25,46 mld.

Společnost Faurecia oznámila, že úspěšně dokončila program prodeje nestrategických aktiv v hodnotě 1 miliardy eur. V neděli společnost oznámila, že konečně dosáhla tohoto cíle prodejem svých modulů SAS Cockpit Group indické společnosti Motherson Group (NS:SAMD), která tuto jednotku ocenila na 540 milionů EUR.

Přestože společnost Faurecia čelila podle svých slov „nejistému“ obchodnímu prostředí, vykázala také volný peněžní tok ve výši 471 milionů eur, což je mnohem více, než se očekávalo (124 milionů eur).

„Rok 2022, od kterého se původně očekávalo, že bude rokem zotavení z krize Covidu, se ukázal být rokem pokračujícího nedostatku polovodičů a problémů s dodavatelským řetězcem, které ještě umocnilo vypuknutí války na Ukrajině,“ uvedl ve svém prohlášení výkonný ředitel Patrick Koller. „Tento rok se vyznačoval dalšími problémy, které souvisely s vysokou inflací, prudkým nárůstem cen energií, rostoucími úrokovými sazbami a naším odloučením od Ruska.“

Akcie společnosti Reckitt Benckiser Group (LON:RKT) v pondělí v Londýně klesly poté, co společnost oznámila, že v USA stáhne z prodeje další kojeneckou výživu na rostlinné bázi kvůli riziku křížové kontaminace nebezpečnými bakteriemi.

Společnost uvedla, že „z velké opatrnosti“ stáhla dvě šarže svých 12,9uncových balení ProSobee, které byly vyrobeny mezi srpnem a zářím, protože se obává, že šarže mohou obsahovat stopy bakterie Cronobacter sakazakii.

Dodala však, že všechny stahované výrobky byly před distribucí podrobeny „rozsáhlým testům a byly negativní na přítomnost bakterií“.

Bakterie Cronobacter mohou způsobit život ohrožující infekce nebo meningitidu.

Společnost Reckitt popsala své opatření jako reakci na „ojedinělou situaci“, která souvisela s materiálem od třetí strany.

„Přijali jsme veškerá vhodná nápravná opatření, včetně toho, že tento materiál již nebudeme od dodavatele odebírat,“ uvedla společnost Reckitt.

Akcie Raiffeisen Bank International (VIE:RBIV) se v pondělí propadly kvůli zprávě, že by se mohla dostat do problémů s americkými úřady kvůli svým operacím v Rusku.

Rakouská banka v pátek potvrdila, že jí americký Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (U.S. Office of Foreign Assets Control), který je součástí ministerstva financí USA a je zodpovědný za vymáhání amerických sankcí, zaslal v lednu dopis s žádostí o informace.

„Otázky vznesené OFAC jsou obecné povahy a jejich cílem je objasnit platební styk a související procesy, které RBI udržuje ve světle nedávného vývoje souvisejícího s Ruskem a Ukrajinou,“ uvedla banka v prohlášení zveřejněném po páteční uzávěrce. Dodala, že žádost „[nebyla] vyvolána žádnou konkrétní transakcí nebo obchodní činností“.

Dlouhodobé působení Raiffeisen v Rusku učinilo z ospalé sítě rakouských družstevních bank největší mezinárodní zahraniční banku v Rusku, která zaujímá značný podíl na retailovém trhu zejména mezi střední třídou v zemi.

Svým podnikáním v této zemi však opakovaně vzbudila zájem regulačních orgánů, zejména svým zapojením do kontroverzní dohody o přepravě zemního plynu z Turkmenistánu na Ukrajinu přes prostředníky napojené na režim exprezidenta Viktora Janukovyče.

Na rozdíl od svých největších místních rivalů UniCredit (BIT:CRDI) a Société Générale (BIT:GLE), kteří v loňském roce ze svých ruských aktivit ukvapeně a nákladně odešli, Raiffeisen v Rusku působí víceméně normálně – i když bez poskytování kapitálu nebo likvidity svým ruským aktivitám.