Čínská lidová banka oznámila, že posílí podporu pro půjčky v jüanech poskytované zahraničním subjektům, čímž chce urychlit proces internacionalizace své měny.
Tento krok je součástí širší strategie Pekingu, která má zvýšit globální přítomnost čínského jüanu a zároveň snížit závislost světového finančního systému na americkém dolaru.
Ve své výroční zprávě z 30. října PBOC uvedla, že bude aktivně podporovat využívání jüanu jako financující měny a rozvíjet trhy, které umožní zahraničním institucím a společnostem snadnější přístup k čínské měně. Cílem je, aby se jüan stal atraktivnější měnou pro mezinárodní obchodní financování a investice.
Centrální banka se zavázala k podpoře různých finančních nástrojů, jako jsou panda dluhopisy, offshore jüanové dluhopisy a jüanové úvěry, které mají zahraničním subjektům umožnit flexibilní přístup k likviditě v této měně. Takový krok zároveň reaguje na současné deflační tlaky v čínské ekonomice a nízké výnosy domácích dluhopisů, které se pohybují výrazně pod úrovní amerických státních dluhopisů.
„Jde o součást širšího plánu rozšířit využití renminbi pro více účelů,“ uvedl Xiaojia Zhi, ekonom z Credit Agricole CIB v Hongkongu. Podle něj by nižší výnosy v Číně mohly učinit jüan atraktivnější měnou pro financování, což by podpořilo rozvoj trhů s panda a čínskými jüanovými dluhopisy a zároveň posílilo jejich likviditu v zahraničí.
Globalizace měny a geopolitické motivy
Čína se v posledních letech snaží posílit postavení své měny v globálním systému nejen z ekonomických, ale i z geopolitických důvodů. Peking usiluje o to, aby se jüan stal alternativou k americkému dolaru, jehož dominance přináší rizika spojená s americkou hospodářskou a zahraniční politikou.
Podle údajů sítě SWIFT byl jüan v září druhou nejpoužívanější globální měnou v oblasti obchodního financování, kdy tvořil přibližně 7,3 % všech vypořádání. To představuje významný posun oproti minulým letům a potvrzuje rostoucí zájem o čínskou měnu na světových trzích.
PBOC zároveň zdůraznila, že spolupráce s ostatními centrálními bankami je klíčová pro další rozvoj této strategie. Centrální banky Hongkongu, Turecka a Jižní Koreje již pravidelně využívají bilaterální měnové swapové linky, které jim umožňují získávat jüany pro financování obchodu a investic. Tyto mechanismy pomáhají obcházet složité kapitálové kontroly a rozšiřují dostupnost měny mimo pevninskou Čínu.
Rostoucí objemy jüanového financování
Data ukazují, že financování v jüanech v zahraničí rychle roste. Prodej tzv. panda a dim sum dluhopisů, tedy cenných papírů denominovaných v jüanech, dosáhl v loňském roce přibližně 1,4 bilionu jüanů (197 miliard dolarů). Současně objem nesplacených komerčních úvěrů v jüanech poskytnutých zahraničním dlužníkům dosáhl koncem roku 2024 hodnoty 2 bilionů jüanů, což představuje meziroční nárůst o 14 %.
Zájem o jüanové financování roste zejména v rozvíjejících se ekonomikách, které hledají stabilnější a diverzifikované zdroje kapitálu. Země jako Maďarsko, Kazachstán a Keňa využívají jüan pro financování infrastrukturních a stavebních projektů, zatímco evropské finanční instituce rozšiřují své operace v Číně, aby mohly reagovat na rostoucí poptávku po vypořádání v této měně.
Například britská platební společnost Ebury plánuje zvýšit počet zaměstnanců ve svých čínských kancelářích, aby mohla lépe obsluhovat rostoucí objem transakcí v jüanech mezi čínskými a zahraničními podniky. Tento trend ukazuje, že jüan se stává stále důležitějším nástrojem nejen pro státy, ale i pro soukromý sektor.
Cíl: propojit půjčky s expanzí čínských firem
Podle PBOC má být rozvoj jüanového financování v zahraničí úzce propojen s rostoucí mezinárodní expanzí čínských firem. Tyto společnosti stále častěji budují výrobní a logistické kapacity v jiných zemích a jejich aktivity si vyžadují přístup k financování v domácí měně.
Centrální banka očekává, že tento trend posílí používání jüanu při mezinárodním obchodě, investicích a infrastrukturních projektech. Tím by se jüan mohl stát běžnějším prostředkem pro vypořádání obchodu nejen mezi Čínou a rozvojovými zeměmi, ale i mezi firmami z vyspělých trhů, které se chtějí vyhnout rizikům spojeným s americkým dolarem.
Strategie Číny tak směřuje k postupné, ale promyšlené globalizaci měny, která je doprovázena proměnou finanční infrastruktury i posilováním vazeb se zahraničními partnery. Z dlouhodobého pohledu může tento proces přispět k hlubší integraci čínské ekonomiky do světového finančního systému, a zároveň nabídnout alternativní měnový kanál pro země, které hledají stabilnější a politicky neutrální rezervní měnu.
Rozšířená mezinárodní role jüanu je tedy nejen ekonomickým, ale i strategickým cílem čínské politiky. Podpora půjček v jüanech v zahraničí je klíčovým krokem k dosažení tohoto cíle – a pokud bude tempo růstu pokračovat, může se renminbi během příští dekády stát jedním z hlavních pilířů světového měnového systému.
