Právě tato výjimečná série však vyvolává rostoucí nervozitu mezi investory i představiteli měnových autorit. Do popředí se dostává otázka, zda rok 2026 nepřinese výraznou korekci, nebo dokonce hlubší propad trhu. Varovné signály totiž přicházejí nejen z historických statistik, ale také přímo z Federální rezervní systém.

Kombinace velmi vysokého ocenění akcií, politické nejistoty spojené s volbami do Kongresu a opatrných vyjádření centrálních bankéřů vytváří prostředí, ve kterém investoři začínají zvažovat, zda současné valuace nejsou dlouhodobě neudržitelné. Přestože to automaticky neznamená bezprostřední krach, historie ukazuje, že podobná situace si zaslouží zvýšenou pozornost.

Historie ukazuje slabší výkonnost během voleb do Kongresu

Jedním z argumentů, které podporují obezřetnost pro rok 2026, je historické chování akciového trhu v letech, kdy se konají volby v polovině prezidentského období.

Od svého vzniku v roce 1957 prošel index S&P 500 celkem 17 takovými volebními roky. Průměrný výnos indexu v těchto obdobích činil pouhé 1 % bez započtení dividend, což je výrazně pod dlouhodobým průměrem zhruba 9 % ročně.

Ještě nepříznivější obraz se objevuje v případech, kdy se volby do Kongresu konaly během prvního funkčního období nově zvoleného prezidenta. V těchto letech index S&P 500 historicky klesal v průměru o 7 %. Hlavním vysvětlením je politická nejistota. Strana prezidenta obvykle ve volbách ztrácí část křesel, což může zásadně změnit rozložení sil v Kongresu a ohrozit prosazování ekonomické agendy administrativy.

Finanční trhy obecně reagují negativně na nejistotu. Investoři v takových obdobích váhají, kam alokovat kapitál, a raději snižují riziko. To vytváří tlak na ceny akcií. Zároveň však historie ukazuje i druhou stránku mince. Jakmile jsou výsledky voleb známé a politická situace se vyjasní, trh má tendenci se zotavovat. Podle společnosti Carson Investment Research bylo období šesti měsíců po volbách do Kongresu historicky nejsilnější částí čtyřletého prezidentského cyklu, kdy index S&P 500 dosahoval průměrného výnosu kolem 14 %.

Fed upozorňuje na extrémně vysoké ocenění trhu

Vedle historických statistik hrají důležitou roli také varování ze strany centrální banky. Předseda Fedu Jerome Powell už v září upozornil, že „podle mnoha měřítek jsou ceny akcií poměrně vysoké“. Od té doby však index S&P 500 dále rostl a valuace se ještě více natáhly.

Obavy nejsou omezeny pouze na jedno vyjádření. V zápisu z říjnového zasedání měnového výboru FOMC zaznělo, že někteří účastníci upozorňovali na nadhodnocená aktiva na finančních trzích a na možnost chaotického poklesu cen akcií. Guvernérka Fedu Lisa Cook se k tomuto pohledu připojila v listopadu, kdy uvedla, že vnímá zvýšenou pravděpodobnost prudkého poklesu cen aktiv.

Centrální banka se ve své zprávě o finanční stabilitě zaměřila především na poměr ceny k zisku (PE). Podle této zprávy se PE indexu S&P 500 blíží horní hranici historického rozpětí, což znamená, že investoři platí za každý dolar očekávaného zisku výrazně více než obvykle.

Valuace nad historickým průměrem a poučení z minulosti

Podle společnosti Yardeni Research se index S&P 500 aktuálně obchoduje s forwardovým PE kolem 22,2, zatímco desetiletý průměr činí přibližně 18,7. Taková prémie není běžná. V celé historii se index nacházel nad hranicí 22násobku očekávaných zisků pouze ve třech obdobích – a pokaždé následoval výrazný pokles.

Na konci 90. let během dot-com bubliny investoři akceptovali extrémní valuace technologických společností bez ohledu na jejich reálnou ziskovost. Když se očekávání nenaplnila, index S&P 500 do října 2002 ztratil přibližně 49 % ze svého maxima. Podobný scénář se odehrál i po pandemii covidu-19. V roce 2021 se forwardové PE dostalo nad úroveň 22, protože trh podcenil dopady narušených dodavatelských řetězců a masivních fiskálních stimulů na inflaci. Výsledkem byl pokles indexu o 25 % do října 2022.

Třetím příkladem je období po znovuzvolení prezidenta Trumpa, kdy investoři zpočátku oceňovali pozitivní očekávání, ale podcenili dopad celní politiky. Do dubna 2025 index S&P 500 klesl z maxima o 19 %. Společným jmenovatelem všech těchto epizod je skutečnost, že extrémně vysoké valuace sice nevedou k okamžitému propadu, ale výrazná korekce dříve či později následuje.

Co si z toho mají investoři odnést

Rok 2026 tak vstupuje do hry s několika rizikovými faktory současně. Na jedné straně stojí historicky vysoké ocenění akcií a varování Fedu, na straně druhé politická nejistota spojená s volbami do Kongresu. To vše zvyšuje pravděpodobnost, že akciový trh může čelit obtížnějšímu období, případně výraznější korekci.

Zároveň však neexistuje žádný spolehlivý ukazatel, který by umožnil přesně načasovat krach. Historie ukazuje, že i v obdobích zvýšeného rizika mohou trhy ještě určitou dobu růst. Pro investory je proto klíčové vnímat současnou situaci nikoli jako jistotu blížícího se kolapsu, ale jako signál ke zvýšené opatrnosti a realistickému hodnocení rizika.