Největší podíl mezi nimi má mít fotovoltaika, jejíž další rozvoj chce současná vláda podporovat i v následujících letech.

Havlíček to uvedl na Solární konferenci, kde se současně diskutovalo o problémech českého solárního trhu. Podle odborníků totiž tempo nových instalací zpomaluje a sektor naráží na řadu překážek, které komplikují rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů.

Vláda počítá s kombinací jádra a obnovitelných zdrojů

Podle Karla Havlíčka bude česká energetická strategie dlouhodobě postavená na nízkoemisních zdrojích, především na kombinaci jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů.

Ministr zdůraznil, že stát buduje silný pilíř jaderné energetiky, zároveň ale musí paralelně rozvíjet také obnovitelné zdroje energie. Největší význam mezi nimi má mít právě fotovoltaika.

Podle Havlíčka tento směr odpovídá hospodářské strategii státu a bude pokračovat i v dalších letech. Fotovoltaika se tak má stát jednou z klíčových součástí transformace české energetiky.

Rozvoj obnovitelných zdrojů přichází v době, kdy Evropa řeší energetickou bezpečnost, snižování emisí i potřebu modernizace distribučních sítí. Česká republika zároveň čelí tlaku na postupné nahrazování části uhelných zdrojů.

Solární sektor naráží na řadu problémů

Zástupci oboru ale upozorňují, že český solární trh aktuálně spíše stagnuje. Podle nich je nutné znovu urychlit výstavbu nových elektráren a odstranit překážky, které další rozvoj zpomalují.

Mezi hlavní problémy patří komplikace při povolování nových projektů, nedostatečná kapacita distribučních sítí nebo pokles počtu nových domácích instalací.

Významným tématem zůstává také nejistota kolem dotačních programů. Právě změny v podpoře podle části trhu komplikují dlouhodobé plánování investic.

Výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář proto doporučil zájemcům o domácí fotovoltaiku nečekat na další dotační změny.

Podle něj je současná situace vhodnější pro realizaci investice už nyní, a to i bez dotační podpory. Trh se podle něj musí postupně naučit fungovat stabilněji a méně záviset na krátkodobých změnách státní podpory.

Starší fotovoltaiky budou pro českou síť zásadní

Velkým tématem konference byla také budoucnost starších solárních elektráren vybudovaných mezi lety 2008 až 2010. Těmto projektům totiž v následujících letech začne končit provozní podpora.

Podle Jana Krčmáře je přitom důležité udržet tyto elektrárny v provozu, protože dohromady představují přibližně dva gigawatty výkonu.

Případný výpadek této výroby by podle něj měl velmi citelný dopad na produkci elektřiny v České republice. Diskuse o budoucnosti starších solárních elektráren tak bude v dalších letech stále důležitější.

Česká republika se totiž současně snaží navyšovat podíl obnovitelných zdrojů a zároveň udržet stabilitu celé energetické soustavy.

Roste význam bateriových úložišť a flexibility sítí

Zatímco tempo nových instalací fotovoltaiky zpomaluje, výrazně roste význam akumulace energie a flexibilního využívání elektřiny.

Účastníci konference upozornili především na rozvoj bateriových úložišť, která mají být stále důležitější součástí moderní energetiky. Baterie totiž umožňují efektivněji pracovat s výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů, která je závislá na počasí a není stabilní během celého dne.

V této souvislosti byla diskutována také nová tarifní struktura, kterou chce od příštího roku zavést Energetický regulační úřad (ERÚ) pro vysoké a velmi vysoké napětí.

Cílem změn je uvolnit část kapacity distribučních sítí a lépe pracovat s flexibilitou spotřeby a výroby elektřiny.

Předseda představenstva Solární asociace a ředitel Asociace AKU-BAT Jan Fousek uvedl, že přínosy nové tarifní struktury podle něj převáží nad možnými negativy.

Současně zdůraznil význam podpory bateriových úložišť společně s obnovitelnými zdroji. Podle něj jde o směr, kterým se vydává většina evropských států.

V Česku už funguje přes 239 tisíc fotovoltaik

Podle údajů Solární asociace bylo na začátku letošního roku v České republice připojeno více než 239 tisíc fotovoltaických elektráren.

Celkový instalovaný výkon dosahuje 5,16 gigawattu. Většinu tvoří menší elektrárny umístěné na střechách rodinných domů.

Právě domácí fotovoltaiky byly v posledních letech hlavním tahounem růstu českého solárního trhu. Významnou roli v tom sehrály vysoké ceny energií, dotační programy i snaha domácností o větší energetickou nezávislost.

Další vývoj sektoru bude záviset především na rychlosti povolovacích procesů, kapacitě distribučních sítí, dostupnosti akumulace a stabilitě regulatorního prostředí.