Právě teď

Více než polovina lidí nedůvěřuje vládě, že rozhoduje správně o rozvoji jaderné energetiky v Česku. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Oproti loňskému podzimu tato důvěra vládě poklesla o deset procentních bodů na 33 procent a nedůvěra vzrostla o 12 procentních bodů na 56 procent. Je to nejhorší výsledek, který výrazně překonává i prozatím nejnižší podíly důvěry z let 2013 a 2017, kdy byly výsledky ovlivněny vládními krizemi a vysokou obecnou nedůvěrou k vládě, uvedli autoři průzkumu.

Ve snaze zmírnit blokády způsobené protesty polských řidičů byl otevřen přechod Uhryniv-Dolhobyčuv na ukrajinsko-polské hranici. Ukrajinská pohraniční služba oznámila, že přes nově otevřený přechod projelo prvních 30 prázdných nákladních vozidel. Protesty začaly 6. listopadu a vyústily v blokádu čtyř hraničních přechodů. Polští dopravci požadují, aby ukrajinští řidiči kamionů již neměli bez povolení přístup do Evropské unie, což Kyjev a Brusel považují za nesplnitelný požadavek. Polský premiér Mateusz Morawiecki prohlásil, že Polsko bude po Evropské unii požadovat obnovení povolení pro ukrajinské kamionisty. Dopad dohody mezi EU a Ukrajinou o zrušení povolení v silniční nákladní dopravě bude projednán na pondělním zasedání ministrů EU v Bruselu. Ukrajinští představitelé přijali opatření ke zmírnění tlaku na zablokovaných hraničních přechodech a doufají, že se jim podaří dosáhnout řešení s polskou vládou a ukončit protesty.

Cena zlata se dnes brzy ráno dostala na rekordních více než 2100 dolarů (46.985 Kč) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu), než zisky po poledni odevzdala. K růstu podle analytiků přispívá očekávání, že americká centrální banka (Fed) už začátkem příštího roku přistoupí ke snížení základních úrokových sazeb. Ty jsou teď ve Spojených státech na nejvyšší úrovni za více než 20 let.

Očekává se, že navzdory přetrvávajícímu napětí ve vztazích se Spojenými státy se v Číně zvýší přímé zahraniční investice do odvětví služeb a vyspělé výroby. Společnost UBS Wealth Management předpovídá, že Evropská unie, země ASEAN, Brazílie, Rusko a Indie pravděpodobně zvýší své investiční úsilí díky strategickým obchodním vztahům Číny a příznivé finanční politice. Přestože přímé zahraniční investice Číny do října poklesly o 9,4 %, a to zejména v důsledku zpomalení globálních investic a regulací v technologickém sektoru USA, společnosti UBS Wealth Management a Deutsche Bank Group očekávají oživení přímých zahraničních investic. Předpokládají, že roční hospodářský růst Číny se bude v příštích pěti až deseti letech pohybovat mezi 5 % a 10,4 %, a to díky faktorům, jako je rostoucí masová spotřeba, ekologická politika, technologický pokrok a modernizace průmyslu. K tomuto pozitivnímu výhledu přispívá rozšiřování čínských zón volného obchodu, liberalizační opatření a snižování překážek pro přístup zahraničních investic. V tomto období se zejména zvýšily investice z Kanady a Francie. Americké přímé investice do Číny rovněž vzrostly, což odporuje širším trendům. Čína chce v příštím desetiletí dosáhnout roční míry hospodářské expanze 4-4,5 %, k čemuž přispějí trendy masové spotřeby, ekologické inovace a technologický pokrok.

Výběr daně ze zboží a služeb (GST) v Indii za listopad 2023 dosáhl nového rekordu a meziročně vzrostl o 15 %. Celkový příjem za tento měsíc činil 1,68 lakh crore rupií (20,15 mld. USD). Nárůst je přičítán zvýšené domácí aktivitě během sváteční sezóny, kdy došlo k 20% nárůstu transakcí. Podíl CGST činí 68 297 rupií a SGST 69 783 rupií po nezbytných úpravách a vypořádání mezi centrem a státy. Celkový průměrný měsíční výběr GST nyní dosáhl 1,66 rupií, což je stabilně vysoká hodnota po celý fiskální rok. Kumulativní hrubý příjem z GST do listopadu fiskálního roku 2023-24 činí úctyhodných 13,32 rupií. Tyto rekordní výběry svědčí o zdravém oživení indické ekonomiky a také o účinné správě daní a opatřeních na dodržování předpisů.

Podle zdroje obeznámeného se situací Spojené státy, Evropská unie a Spojené království vyvíjejí tlak na Libérii, Marshallovy ostrovy a Panamu, aby zvýšily dohled nad loděmi plujícími pod jejich vlajkami a zajistily, že nepřepravují ruskou ropu prodávanou nad stanovený cenový limit. Tento krok je nejnovější eskalací snah Západu o prosazení cenového limitu 60 USD na námořní přepravu ruské ropy v důsledku jeho zapojení do konfliktu na Ukrajině. Tento strop, který byl zaveden na konci roku 2022, zakazuje západním společnostem poskytovat námořní služby, jako je přeprava a pojištění, pro ruskou ropu prodávanou nad tento strop. Rusko se uchýlilo k využívání starých tankerů, známých jako “flotila duchů”, k přepravě ropy do zemí, včetně Číny a Indie, což zvyšuje náklady na přepravu. Panama, Marshallovy ostrovy a Libérie povolily některým z těchto tankerů plout pod jejich vlajkou, což je praxe zvaná “flag hopping”, která umožňuje obchodovat s ruskou ropou a obcházet sankce. Tyto země jsou varovány před riziky spojenými s plavidly nedodržujícími předpisy, která nemají západní pojištění a služby, a hledají jiné vlajky. Cílem tohoto nátlaku je zpřísnit dodržování cenového limitu a zdražit Rusku přepravu ropy bez západních lodních služeb.

Saúdskoarabský státní investiční fond Public Investment Fund (PIF) oznámil, že získal 49% podíl v luxusní hotelové skupině Rocco Forte Hotels. Díky této koupi má hotelová skupina hodnotu přibližně 1,8 miliardy dolarů. Rocco Forte a jeho sestra Olga Polizzi si ponechají pozice výkonného předsedy, respektive místopředsedy, zatímco rodina Forte si ponechá většinové vlastnictví a kontrolu nad skupinou. Předseda Rocco Forte Hotels vyjádřil nadšení z partnerství s PIF a uvedl, že sdílejí stejnou vizi a ambice pro budoucnost značky. Hotelová skupina v současné době provozuje 14 hotelů v Itálii, Velké Británii, Německu, Belgii a Rusku a v příštích dvou letech se očekává otevření dalších tří hotelů v Itálii. Součástí dohody je také prodej celého podílu italského investora CDPE Investimenti. Investice Saúdské Arábie do společnosti Rocco Forte Hotels odráží její snahu o diverzifikaci ekonomiky a snížení závislosti na ropě.

Začínající technologické firmy se předhánějí ve vývoji nových technologií rafinace minerálů vzácných zemin s cílem ohrozit dominantní postavení Číny v tomto odvětví. Současný standard rafinace těchto minerálů, známý jako extrakce rozpouštědlem, je nákladný a poškozuje životní prostředí. Čína v současné době ovládá 87 % celosvětové kapacity pro rafinaci vzácných zemin. Několik západních společností však pracuje na nových technologiích zpracování, které slibují, že budou rychlejší, čistší a levnější. Ačkoli tyto technologie ještě nebyly komerčně uvedeny na trh, firmy jako Ucore Rare Metals, Aether a REETec dosahují významného pokroku. Úspěšný vývoj těchto technologií by mohl snížit závislost na čínských metodách rafinace a zvýšit ceny západních minerálů vzácných zemin. Poradci z odvětví upozorňují, že časový plán vývoje těchto technologií může být delší, než se očekávalo. Potřeba alternativ však roste s rostoucími obavami z čínských omezení vývozu minerálů vzácných zemin. Vlády západních zemí, včetně Kanady, zvažují zřízení centrálních zpracovatelských center, která by podpořila růst tohoto odvětví mimo Čínu.

Čínské ministerstvo průmyslu zařadilo čínského výrobce elektromobilů Nio do databáze, což mu umožňuje vyrábět vozidla v zemi. Na internetových stránkách ministerstva nebyly uvedeny podrobnosti o tom, zda byla společnosti Nio udělena výrobní licence. Společnost Nio od roku 2018 spolupracuje se společností Anhui Jianghuai Automobile Group (JAC) na výrobě elektromobilů na základě smlouvy. Nedávné zařazení do výrobní databáze odstraňuje určitou nejistotu ohledně budoucnosti společnosti Nio vzhledem k plánům společnosti JAC prodat aktiva z továren, které vyrábějí elektromobily Nio. Čína je při schvalování nové výroby opatrná kvůli nadbytečným kapacitám a cenové válce, do níž se zapojilo více než 40 značek. Naproti tomu společnost Tesla stále čeká na schválení regulačních orgánů pro své plány na rozšíření závodu v Šanghaji, zatímco skupině Lucid byla avizována nízká šance na schválení. Společnost Nio se během prvních 10 měsíců roku 2021 umístila na devátém místě v prodejích elektromobilů v Číně, když prodala 126 067 kusů. Společnost se snaží zlepšit svou ziskovost snižováním nákladů a zvyšováním efektivity tváří v tvář rostoucí konkurenci.

Konsorcium Rockefellerovy nadace zahajuje pilotní iniciativu na vyřazení uhelné elektrárny na Filipínách prostřednictvím uhlíkových kreditů. Iniciativa Coal to Clean Credit Initiative (CCCI) plánuje vyřadit z provozu elektrárnu South Luzon Thermal Energy Corporation (SLTEC) do roku 2030, tedy o deset let dříve, než bylo plánováno. CCCI, kterou podporuje filipínská energetická společnost ACEN a singapurský měnový úřad, chce k financování uzavření elektrárny využít uhlíkové kredity. Tato iniciativa navazuje na podmíněnou dohodu Asijské rozvojové banky o předčasném vyřazení indonéské elektrárny z provozu. Využívání uhlíkových kreditů k předčasnému uzavření elektráren kritizují ekologické organizace, které tvrdí, že to umožňuje další využívání fosilních paliv. Delegáti na klimatických jednáních COP28 navrhují zavedení celosvětové ceny uhlíku, zatímco program ETA (Energy Transition Accelerator), který zahájil americký vyslanec pro klima John Kerry, má za cíl odklon od uhlí s využitím prostředků z vysoce kvalitních uhlíkových kreditů. Podle předběžných odhadů by ETA mohla do roku 2035 přinést více než 200 miliard dolarů na financování přechodu.

Společnost Alaska Air oznámila svůj záměr převzít leteckou společnost Hawaiian Airlines za celkovou částku 1,9 miliardy dolarů. Dohoda zahrnuje převzetí čistého dluhu společnosti Hawaiian Airlines ve výši 0,9 miliardy USD a Alaska Airlines za ni zaplatí 18,00 USD za akcii v hotovosti. Obě společnosti uvedly, že tato akvizice poskytne více destinací a rozšíří dostupnost v celé tichomořské oblasti, kontinentálních Spojených státech a na celém světě. Alaska Airlines očekává, že během prvních dvou let po této transakci dojde k jednocifernému navýšení zisku. Sídlo sloučené organizace bude v Seattlu a v čele společnosti bude stát generální ředitel Alaska Airlines Ben Minicucci.

Světový zastřešující orgán centrálních bank, Banka pro mezinárodní platby (BIS), vyjádřila mírnější postoj k inflaci a naznačila, že pokrok je povzbudivý, ale upozornila, že centrální banky stále čelí výzvám. Nejnovější globální ekonomické údaje naznačují, že vrchol inflace způsobený pandemickým oživením a prudkým růstem cen energií ustupuje. Peněžní trhy nyní předpovídají snížení sazeb amerického Federálního rezervního systému a Evropské centrální banky o více než 100 bazických bodů v roce 2022, přičemž očekávané načasování prvních kroků se posouvá na první polovinu roku 2024. BIS, která pořádá setkání nejvyšších centrálních bankéřů, uznává lepší výhled, ale zdůrazňuje, že je třeba zůstat ostražitý. Claudio Borio, vedoucí měnového a ekonomického oddělení BIS, vyzdvihl závazek centrálních bank omezovat inflaci, ale zároveň zdůraznil význam flexibility a hbitosti, pokud si to zpomalující globální ekonomika vyžádá. Čtvrtletní zpráva BIS se dále zabývá novými problémy v oblasti globálních financí, včetně trhu spotřebitelských úvěrů typu “kup teď a plať později” (buy-now-pay-later, BNPL), kterému se daří díky nízkým úrokovým sazbám. BIS varuje před problémy, které tento sektor čekají v případě zvýšení úrokových sazeb, a poukazuje na možná rizika. Globální éra ultra nízkých úrokových sazeb je prý u konce, i když mezi trhy a centrálními bankéři panuje neshoda ohledně toho, kdy se sazby stabilizují. Centrální banky jsou odhodlány zvyšovat úrokové sazby tak dlouho, jak to bude nutné k řešení inflace, ale doba trvání zůstává nejistá.

Američtí úředníci navštíví příští měsíc Tchaj-wan, aby poskytli podrobnosti o nových omezeních vývozu vyspělých čipů, která se týkají především Číny. Bidenova administrativa již dříve oznámila plány na zastavení dodávek pokročilých čipů umělé inteligence do Číny, aby zabránila této zemi v získávání amerických technologií pro vojenské účely. Tchaj-wan, hlavní centrum výroby čipů, již má vlastní omezení vývozu do Číny. Tchajwanský ministr hospodářství Wang Mej-chua prohlásil, že dlouhá nová americká pravidla vyžadují další vysvětlení a pro tchajwanské společnosti by bylo výhodné získat tyto podrobnosti přímo od amerických představitelů. Podle tchajwanské ústřední tiskové agentury budou američtí představitelé pořádat akce v čipových centrech Hsinchu a Tainan. Americké ministerstvo obchodu se k této záležitosti zatím nevyjádřilo.

Podle analytiků je rozhodnutí společnosti McDonald’s převzít větší kontrolu nad svým podnikáním v Číně a agresivně expandovat navzdory zpomalení spotřebitelů a geopolitickému napětí riskantním krokem, který by mohl přinést velké zisky. V únoru řetězec rychlého občerstvení odkoupil 28% podíl ve svém čínském podniku od skupiny Carlyle Group, čímž získal 48% podíl na operacích v hodnotě 6 miliard USD, včetně Hongkongu a Macaa. Tento krok jde proti trendu, kdy nadnárodní korporace snižují investice v Číně kvůli ekonomickým a geopolitickým problémům. Podle Jasona Yu, ředitele společnosti Kantar Worldpanel, je jednou z výhod pro McDonald’s jeho většinový partner v Číně, společnost CITIC, která mu poskytuje politické krytí. Také další americké společnosti, včetně Starbucks, Apple, Tapestry a Nike, zůstaly na čínském trhu angažované. Společnost McDonald’s využila prostředky z investice společnosti Carlyle ke zdvojnásobení počtu svých restaurací v Číně na 5 500 a do roku 2028 chce mít více než 10 000 prodejen.

Řidiči elektromobilů ve Španělsku mohou být zklamáni, protože téměř polovina z 1 600 dobíjecích stanic společnosti Repsol v zemi nemá řádné elektrické připojení. Tento problém se netýká pouze Španělska, nedostatky v dodávkách energie pro dobíjecí stanice pro elektromobily jsou patrné v celé Evropské unii (EU). Evropská komise sice plánuje modernizaci rozvodných sítí v EU, aby tento problém vyřešila, ale průmyslové skupiny a energetické společnosti poukazují na to, že pokrok směrem k ekologičtější dopravě v regionu brzdí byrokracie a překážky při vydávání povolení. Vybudování nabíjecího centra pro elektromobily podléhá v různých zemích různým administrativním požadavkům, což způsobuje zpoždění a brání celkovému rozšíření nabíjecí infrastruktury. Kvůli těmto překážkám je ohrožen cíl EU, kterým je postupné vyřazení benzinových a naftových vozidel a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Nedostatek konkrétních nástrojů nebo opatření navržených Komisí k urychlení povolování tento problém ještě zhoršil. Vývojáři nabíjecích systémů mají rovněž potíže se získáváním základních údajů o potenciálních uzlech a čelí problémům při zajišťování nezbytné modernizace a dodatečné kapacity od energetických distribučních společností. Standardizace a jasnější pokyny Komise by mohly pomoci sladit úsilí a zlepšit situaci.

Očekává se, že představitelé amerického Federálního rezervního systému ukončí letošní rok bez dalšího zvyšování úrokových sazeb, ale budou muset rozhodnout, kdy a jak signalizovat snížení sazeb, které mohou investoři, politici a veřejnost požadovat. Zatímco inflace zůstává nad 2% cílem Fedu, politici se obávají jejího opětovného růstu v ekonomice s nízkou nezaměstnaností. Úředníci jsou však přesvědčeni, že současné rozpětí úrokových sazeb je dostatečné ke snížení inflace. K prvnímu kroku k diskusi o snížení sazeb dojde na posledním letošním zasedání Fedu 12. a 13. prosince, kde se bude rozhodovat o budoucích projekcích úrokových sazeb. Problém spočívá v odstranění projekce, aniž by došlo k oslabení závazku vůči inflaci nebo k signalizaci, že se snižování sazeb blíží. Vzhledem k prezidentským volbám v příštím roce se načasování snižování sazeb stává politicky citlivým, zejména pokud se republikánským kandidátem stane bývalý prezident Donald Trump, který byl se zvyšováním sazeb během svého funkčního období nespokojen. Investoři a spotřebitelé budou dychtit po stimulaci, kterou by snížení sazeb přineslo trhům a výpůjčním nákladům. Předseda Fedu Jerome Powell se zavázal, že nebude snižovat sazby příliš brzy, protože by to mohlo zvýšit inflaci a poškodit ekonomiku.