Právě teď

Indexy S&P Dow Jones oznámily změny v indexu S&P 500 v rámci čtvrtletní rebalance, která vstoupí v platnost 18. prosince. Společnosti Uber Technologies Inc., Jabil Inc. a Builders FirstSource Inc. nahradí společnosti Sealed Air Corp., Alaska Air Group Inc. a SolarEdge Technologies Inc. v tomto pořadí. V návaznosti na tuto zprávu zaznamenaly akcie společnosti Uber v předobchodní fázi růst o 4,5 %. Analytici společnosti Oppenheimer po zařazení společnosti Uber do indexu S&P 500 zvýšili cílovou cenu o 10 USD na 75 USD za akcii. V poznámce analytici uvedli, že očekávají, že se společnost Uber zaměří na růst a zpětný odkup akcií, což by mělo v dlouhodobém horizontu zvýšit náladu investorů. Historické údaje analyzované společností Oppenheimer ukazují, že průměrná výkonnost společností zařazených do indexu S&P 500 v první den obchodování po zveřejnění zaznamenala znatelný nárůst o 5 %. Do 15. obchodního dne se však tento nárůst zmírnil na +3 %. Rozsah výsledků se lišil, přičemž první den vykazoval rozpětí od -1 % do +14 % a do 15. dne se rozpětí rozšířilo od -7 % do +14 %.

Na pondělní konferenci COP28 v Dubaji byly v centru pozornosti přísliby peněz a potřeba financování opatření v oblasti klimatu. Spojené arabské emiráty (SAE) přislíbily do roku 2030 prostřednictvím svých bank 270 miliard dolarů na zelené financování a rozvojové banky rovněž učinily kroky ke zvýšení svého úsilí o financování. Saúdská Arábie, největší světový producent ropy, se však konference nezúčastnila a delegáti ze zranitelných zemí požadují další miliardy prostřednictvím nově vytvořeného fondu pro katastrofy. Barbadoská premiérka Mia Mottleyová vyzvala země, aby zvážily daně jako způsob, jak zvýšit financování opatření v oblasti klimatu, a navrhla, že celosvětová daň ve výši 0,1 % z finančních služeb by mohla přinést 420 miliard dolarů. Aktivisté a generální tajemník OSN Antonio Guterres mezitím vyzvali k ukončení dotací na fosilní paliva, které v současnosti dosahují rekordní výše 7 bilionů dolarů ročně. Největší závazek učinil v pondělí bankovní systém Spojených arabských emirátů, který se připojil k dalším zemím a zavázal se poskytovat více úvěrů na ekologické projekty. Na letošní konferenci je také zastoupeno nejvíce podniků v historii a doufá se, že se zvýší soukromé investice do opatření v oblasti klimatu.

Washington (Reuters) – Ředitelka rozpočtu Bílého domu Shalanda Youngová v pondělí varovala vedoucí představitele Kongresu před naléhavou potřebou financování podpory Ukrajiny ve válce proti Rusku. V dopise republikánskému předsedovi Sněmovny reprezentantů Mikeu Johnsonovi Youngová zdůraznila, že čas a zdroje se krátí. Administrativa prezidenta Joea Bidena již dříve požádala Kongres o téměř 106 miliard dolarů na financování různých plánů, včetně podpory Ukrajiny, Izraele a ochrany hranic USA. Financování Ukrajiny se však stalo politicky kontroverzním, zejména mezi některými pravicově orientovanými zákonodárci. Young v dopise zdůraznil, že zastavení finanční podpory a poskytování zbraní Ukrajině by zvýšilo pravděpodobnost vítězství Ruska. Dala jasně najevo, že bez okamžitého zásahu Kongresu by země brzy vyčerpala své zdroje na pořízení zbraní a vybavení, stejně jako pomoc z amerických vojenských zásob. Youngová na závěr uvedla, že nejsou k dispozici žádné další finanční prostředky a času rychle ubývá.

Podle viceprezidenta ECB Luise de Guindose jsou údaje o inflaci v eurozóně “dobrou zprávou” a “pozitivním překvapením”. Zdůraznil však, že budoucí měnověpolitická rozhodnutí budou záviset na aktuálních ekonomických podmínkách. Inflace v eurozóně minulý měsíc klesla na 2,4 %, což je třetí měsíc po sobě pod očekáváním. To vedlo ke spekulacím, že ECB sníží úrokové sazby rychleji, než se původně předpokládalo. De Guindos upozornil, že na tvrzení o vítězství nad inflací je příliš brzy, protože inflační tlak mohou ovlivnit potenciální faktory, jako je stažení vládních opatření a vývoj mezd. Neposkytl další podrobnosti o budoucích rozhodnutích o sazbách, ale uvedl, že budou záviset na datech. De Guindos také poznamenal, že současná úroveň úrokových sazeb, pokud se udrží, by měla být dostatečná k tomu, aby ECB dosáhla svého střednědobého 2% inflačního cíle. Investoři očekávají, že k prvnímu snížení sazeb dojde v dubnu, přičemž v roce 2024 dojde k celkovým pohybům o 115 bazických bodů.

Podle průzkumu společnosti Sentix vykazuje morálka investorů v eurozóně v prosinci již třetí měsíc po sobě známky zlepšení, i když udržitelnost tohoto vzestupného trendu zůstává nejistá. Index pro eurozónu vzrostl na -16,8 bodu z listopadových -18,6 bodu, ale nedosáhl prosincové hodnoty -16,4 bodu, kterou předpovídali analytici. Výkonný ředitel společnosti Sentix Manfred Huebner uvedl, že Německo se snažilo udržet krok s mírným zlepšením, přičemž očekávání zůstávala trvale nízká. Podobně se zlepšil i dílčí index budoucích očekávání v eurozóně, který však zůstal v záporném teritoriu na hodnotě -9,8, což je o něco více než předchozích -10,0 bodu. Huebner uvedl, že v současné době neexistují žádné náznaky hospodářského oživení v žádném regionu, ale naznačil, že v novém roce by se mohly objevit příležitosti k oživení, přičemž zdůraznil pozitivní vývoj inflačního výhledu. Průzkumu se zúčastnilo 1245 investorů v období od 30. listopadu do 2. prosince.

Podle budoucí ministryně zahraničních věcí Diany Mondinové hodlá nastupující argentinská vláda usilovat o uzavření obchodní dohody mezi Evropskou unií (EU) a latinskoamerickými ekonomikami. Dohoda současné administrativy se zdá být stále méně pravděpodobná a její budoucnost bude záviset na souhlasu nastupující argentinské vlády. Členové Mercosuru Brazílie, Argentina, Uruguay a Paraguay se měli 7. prosince sejít v Riu de Janeiru, aby o obchodní dohodě jednali, ale změna argentinského vedení jednání odložila. Mondinová vyjádřila naději, že by jednání mohla pokračovat i po prosincovém termínu. Mondinová dále uvedla, že vstup do skupiny rozvojových zemí BRICS není pro Argentinu prioritou, ale nastupující administrativa bude usilovat o členství v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Argentina, Peru, Rumunsko, Bulharsko a Chorvatsko byly vyzvány, aby zahájily proces vstupu do OECD v lednu 2022.

Akcie společnosti Hawaiian Holdings zaznamenaly výrazný nárůst – v předobchodní fázi vzrostly o téměř 200 % – po oznámení, že Alaska Air převezme tohoto dopravce za 1,9 miliardy dolarů. Alaska Air souhlasila s tím, že zaplatí 18 USD za akcii v hotovosti, přičemž hodnota transakce zahrnuje 0,9 miliardy USD čistého dluhu, který drží Hawaiian Airlines. Očekává se, že transakce přinese přibližně 235 milionů dolarů v podobě očekávaných synergií. Analytici považují akvizici za strategicky výhodnou, neboť Alaska Air získá mezinárodní působnost a přístup do aliance leteckých společností Oneworld. Objevily se však obavy z možných regulačních překážek, podobně jako tomu bylo v případě navrhované fúze společnosti JetBlue se společností Spirit Airlines. V reakci na toto oznámení klesly akcie společnosti Alaska Air v předobchodní fázi o přibližně 9 %. Přestože analytici TD Cowen a Deutsche Bank snížili hodnocení akcií Alaska Air, obě firmy zvýšily doporučení pro akcie Hawaiian. Odhaduje se, že dokončení akvizice potrvá 12-18 měsíců.

Praha – Průměrná mzda v Česku se ve třetím čtvrtletí letošního roku zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 42.658 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla osmi procent, se ale mzda reálně snížila o 0,8 procenta. Zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu méně zboží či služeb než před rokem. Reálná mzda klesla osmé čtvrtletí za sebou, tempo poklesu zmírnilo. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Reálná kupní síla Čechů se snížila na úroveň ze začátku roku 2018. Shodují se na tom analytici při hodnocení vývoje mezd.

Ze zápisu z nedávného zasedání švédské centrální banky vyplynulo, že měnová politika země musí zůstat po delší dobu přísná. Zápis také naznačil, že v případě zhoršení výhledu inflace bude možná nutné dále zvýšit základní úrokovou sazbu. Centrální banka sice minulý měsíc ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny na úrovni 4,00 %, zdůraznila však, že je důležité snížit inflaci na 2% cíl a stabilizovat ji tam. Švédská koruna zaznamenala po zveřejnění zápisu mírné posílení. Vzhledem k tomu, že inflace zůstává výrazně nad cílem a přetrvávají obavy ze směru vývoje cen a slabé švédské koruny, se několik tvůrců měnové politiky domnívá, že k zajištění návratu inflace k cíli je nutná restriktivní politika. Tržní očekávání však naznačují, že Riksbank se zvyšováním sazeb pravděpodobně skončila, a předpokládají snížení sazeb po polovině roku 2020. Inflace rychle klesá, ekonomika se nachází v technické recesi a domácnosti a realitní společnosti se již potýkají s dluhy. Příští rozhodnutí Riksbank o sazbách je naplánováno na 1. února.

Bývalý generální ředitel společnosti Wells Fargo Tim Sloan podal na banku žalobu, v níž tvrdí, že mu po jeho rezignaci v roce 2019 v souvislosti se skandálem kolem prodejních praktik nevyplatila více než 34 milionů dolarů. Sloan tvrdí, že mu společnost Wells Fargo zrušila odměny za akcie a strhla zasloužené prémie. Banka kontrovala prohlášením, že rozhodnutí o odměnách jsou založena na výkonnosti. Sloan, který vedl Wells Fargo v letech 2016 až 2019, se stal druhým generálním ředitelem, který odstoupil kvůli obvinění z neoprávněného zakládání účtů spotřebitelů. Wells Fargo souhlasila, že v roce 2020 zaplatí 3 miliardy dolarů za urovnání prověřování těchto tvrzení a letos další 1 miliardu dolarů v rámci žaloby akcionářů. Sloan trvá na tom, že za skandál není zodpovědný a že z něj představenstvo udělalo obětního beránka. Požaduje blíže nespecifikované odškodnění za citové strádání a sankční náhradu škody. Sloanův právní zástupce David Lowe se již dříve zabýval významnými pracovněprávními spory, včetně případů sexuálního obtěžování proti společnosti Tesla a případu diskriminace na základě pohlaví ve společnosti Pinterest.

Podle zprávy Goldman Sachs zaznamenaly akcie Číny a širších rozvíjejících se asijských trhů v listopadu výrazný čistý odliv ze strany globálních hedgeových fondů. Čínské akcie zaznamenaly čtvrtý měsíc čistého odlivu v řadě, a to především v důsledku snížení dlouhých sázek. Jen v letošním roce se Čína potýkala s čistými odtoky devět měsíců, což vedlo k tomu, že se rozvíjející se Asie stala regionem s největšími čistými odtoky na světě. Na rozdíl od rally hlavních světových indexů čínské akcie, jako například index CSI 300 a hongkongský index Hang Seng, v listopadu již čtvrtý měsíc po sobě klesaly. Investoři zůstávají opatrní kvůli pomalým čínským ekonomickým údajům a problémům v sektoru nemovitostí. Vztahy mezi USA a Čínou však vykazují známky zlepšení po setkání prezidenta Joe Bidena a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Hedgeové fondy přesunuly své pozice směrem k rozvinutým asijským trhům, včetně Hongkongu, Singapuru a Japonska, které v listopadu zaznamenaly čisté nákupy. Pozoruhodné je, že odliv zahraničního kapitálu z akcií A pevninské Číny prostřednictvím severního obchodního spojení se v listopadu zmírnil a činil 1,8 mld. jüanů oproti více než 30 mld. jüanů v říjnu a září.

Společnost Volvo Cars v pondělí oznámila, že její prodeje v listopadu vzrostly o 8 % ve srovnání se stejným obdobím loňského roku a dosáhly celkového počtu 63 682 vozů. Švédská automobilka odhalila, že více než 50 % všech vozů prodaných v Evropě v minulém měsíci tvořily buď plně elektrické, nebo hybridní modely, což z ní činí její největší trh. Společnost Volvo Cars, jejímž většinovým vlastníkem je čínská společnost Geely, rovněž zaznamenala 26% nárůst prodejů ve Spojených státech a 21% nárůst v Číně. Evropské prodeje zaznamenaly v listopadu skromnější nárůst o 2 %. Zaměření společnosti na elektrická a hybridní vozidla se zjevně vyplácí, protože i nadále přitahuje kupce na klíčových trzích po celém světě.

Španělská média podala kolektivní žalobu na společnost Meta Platforms, vlastníka Facebooku, ve výši 550 milionů eur (598 milionů USD) za údajnou nekalou soutěž na reklamním trhu. Sdružení vydavatelů novin AMI, které zastupuje 83 španělských mediálních organizací, podalo žalobu v pátek u obchodního soudu. Společnost Meta Platforms, známá také jako Meta, na žalobu zatím nereagovala. Žaloba poukazuje na rostoucí obavy médií z dominantního postavení digitálních platforem v reklamním průmyslu. Výsledek případu by mohl mít významné důsledky pro vztah mezi technologickými giganty a tradičními médii ve Španělsku.

Praha – Průměrná mzda v Česku se ve třetím čtvrtletí letošního roku zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 42.658 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla osmi procent, se ale mzda reálně snížila o 0,8 procenta. Zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu méně zboží či služeb než před rokem. Reálná mzda klesla osmé čtvrtletí za sebou, tempo poklesu zmírnilo. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Společnost Toyota Motor v pondělí oznámila, že do roku 2026 plánuje v Evropě rozšířit svou nabídku elektromobilů na baterie o šest modelů. Automobilka rovněž očekává, že do téhož roku budou elektromobily tvořit více než 20 % jejích prodejů nových vozů v regionu. Toyota chce do roku 2026 prodávat v Evropě více než 250 000 bateriových vozidel ročně, což znamená výrazný růst na trhu, na němž dosud zaostávala za konkurencí. Společnost představila dva nové koncepční modely – malé SUV poháněné bateriemi, jehož uvedení na trh je plánováno na rok 2024, a sportovní crossover, jehož uvedení na trh je plánováno na rok 2025. Toyota se zaměřuje také na komercializaci vodíkové technologie a jejím celosvětovým cílem je do roku 2026 prodávat 1,5 milionu vozidel na baterie ročně. Automobilka plánuje zřídit v Evropě obchodní jednotku, která bude vyvíjet systémy palivových článků a zprostředkovávat partnerství ve vodíkovém sektoru. Vedení Toyoty již dříve uvedlo, že se společnost hodlá soustředit na prodej nákladních a osobních automobilů na vodíkový pohon v Evropě a Číně.

Singapur – Nejznámější kryproměna bitcoin letos poprvé překonala hranici 40.000 dolarů (přibližně 894.000 Kč) a dál roste, posilují přitom i ostatní kryptoměny. Přispívá k tomu sílící přesvědčení, že americká centrální banka (Fed) začne brzy snižovat úrokové sazby. Investoři se také domnívají, že v americká Komise pro cenné papíry (SEC) brzy schválí spotové bitcoinové fondy obchodované na burze (ETF).

Londýn – Cena zlata se dnes brzy ráno dostala na rekordních více než 2100 dolarů (46.985 Kč) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). K růstu podle analytiků přispívá očekávání, že americká centrální banka (Fed) už začátkem příštího roku přistoupí ke snížení základních úrokových sazeb. Ty jsou teď ve Spojených státech na nejvyšší úrovni za více než 20 let.

Očekává se, že australská centrální banka (RBA) na svém nadcházejícím zasedání v úterý zachová stávající úrokové sazby. Zatímco inflace v Austrálii je relativně stabilní, ohledně budoucího zvyšování sazeb panuje nejistota. Pozornost se bude soustředit na signály RBA ohledně možného zvýšení sazeb.

Podle jihokorejského ministerstva obrany v pondělí poblíž ostrova Čedžu úspěšně proběhl zkušební let kosmické rakety na tuhé palivo. Jedná se o třetí test tohoto druhu, přičemž předchozí se uskutečnily v prosinci a březnu loňského roku. Při zkušebním letu byla použita technologie vyvinutá státní Agenturou pro obranný rozvoj a použita kosmická raketa a satelit vyrobený jihokorejskou společností Hanwha Systems. Ministerstvo obrany tento start označilo za milník, zejména ve světle nedávného vypuštění vojenské špionážní družice Severní Koreou. Úspěšné vypuštění družice Jižní Koreou by posílilo zpravodajské, sledovací a průzkumné schopnosti země. Stalo se tak poté, co raketa Falcon 9 společnosti SpaceX vynesla minulý týden na oběžnou dráhu první jihokorejský špionážní satelit. Severní Korea minulý měsíc rovněž vypustila vlastní vojenskou průzkumnou družici, čímž demonstrovala své rostoucí schopnosti. Vývoj satelitů v Jižní Koreji sníží její závislost na amerických zpravodajských systémech. Severní Korea své vypouštění satelitů obhajuje tím, že uplatňuje svá svrchovaná práva.